Od napsání článku a spousty pokusů uteklo hodně vody. Teď jsou gelová krmiva trochu jinde. Gelotvorné báze je nutno ochutit, když se použije karagenan, agar nebo alginát. Jinak to ryby nechtějí brát. Někdy je nutné ochutit i želatinu.
Napouštění lyofilizovaných krmiv není můj "patent", takže ho zatím nechci nějak dál řešit. Ale napustit si lyofilizované krmivo něčím není obecně problém.
Články o gelových krmivech nechci zatím nějak rozšiřovat, přestože u některých akvaristů umožnila "udělat" ryby, které jim předtím nešly. Důvodem je to, že konkurence kolem toho rozpoutala poněkud hysterii, a nechci hysterické reakce dál podporovat novými texty. Takže po ukončení série teoretických článků už jsou jenom články o živých krmivech.

Pane Nováku,

jako docela obyčejný hobby akvarista se chci zařadit k těm vděčným za Vaše články (objevil jsem až nyní) i k těm, kteří čekají dychtivě na další. Hned u tohoto staršího bych Vás chtěl požádat, zda můžete někdy rozvést tu zmínku o "napouštění" lyfolizovaných krmiv. Jako amatérovi mi právě toto už tak kvalitní krmivo, přijde jako ideální médium k "naboostování" výživné hodnoty. Pokud jste snad chystal toto téma do dalších článků budu se těšit. Ještě jednou díky.

To Rejpal: u autorů článků, kteří dostávají dohodnutý honorář, se kredity neřeší - jsou to symbolické odměny směřující více k statistické oblíbenosti článku. Platit Kredity v obchodu také redaktoři nemusí, nákupy jsou řešeny na vzájemné dohodě k oboustranné spokojenosti.

Kvalitní překlady, to je nářez. Když čtu nějaký článek o výživě ve sportovním časopisu, který se tváří odborně, a nemá ani na odbornou korekturu, tak proti tomu "záhyby žaludku" jsou ještě docela dobré. Horší je to, když potom takovýto špatný překlad vezmou čtenáři za bernou minci a správné výrazy považují houfně za něco špatného, a když výrobek na etiketě není označen tím původním vadným názvem, tak si klidně stěžují u orgánů státního dozoru.
S těmi nákupy v e-shopu to u mne zatím nebude tak žhavé, jsem "v podmínce", že dokud nedodělám barák (novostavbu), tak v něm nesmím napustit nádrže, protože už bych ho nedodělal. No, něco na tom asi bude...
Co se týče "vzácných článků", tak buďte v klidu, bude jich dost, jenom je musím napsat tak, aby je člověk v biochemii méně znalý schroupnul a aby mně zase naopak biochemici nepsali arogantní dopisy.

Kredity - to jsou přece peníze, za které můžete nakoupit v místním e-shopu majitele webu. ;-)
Nechávám si je právě pro vzácné články, jakým je ten, co pod ním právě diskutujeme.

A k tomu psaní do médií... Myslím, že je spíš problém získat "zadarmo" kvalitní autory a pořady. Někdo si vystoupení zaplatí, aby mohl prohodit pár slov o vlastní firmě, jiný píše o výrobcích konkrétní firmy "na objednávku" a platí zase firma. A pak se v ČT placené z kapes občanů nezávisle na komerci dozvíte, že samec mořského koníka chrání jikry "v záhybech žaludku" a na českém webu National Geographic se dozvíte totéž, protože neměli na kvalitního překladatele, který dokáže rozlišit kožní záhyby na břišní části od žaludku.
Svět spěje "do záhuby tvrdé komerce"... :-D

Rejpalovi:
Já na nějaké kredity nehraju, nějak nevím, k čemu by mi byly, nevyznám se v tom systému. Já tím spíš řeším staré dluhy vůči čtenářům mého článku v jednom zrušeném časopisu, kteří si mě nějak na webu identifikovali, volali mi a chtěli další články, abych je uveřejnil tady na tom webu, že je nejlepší. Mě nevadí, že mi volali, spíš jsem to nějak potřeboval vyřešit, protože to zajímalo víc lidí. Tak "nepřejícného správce webu" nekritizujte, máme to všichni těžký, doba je zlá. A JESTLI CHCETE NĚCO PRO AKVARISTIKU UDĚLAT, tak raději posílejte houfně e-maily na různé "hobby pořady" v televizích, aby tam ukazovali co nejvíc o akvaristice, ideální by bylo vyprovokovat televizní soutěž o nejpěknější akvárium. Kdyby to někdo šikovně zasponzoroval, tak by do toho asi šli, protože neustálé opakování některých pořadů je dost zoufalé. Ale zase člověk nezabíjí čas u televize a dělá něco lepšího.

Dustinovi:
Důvěrné tajemství, nikomu to neříkejte, ale z těch "mořských" ochucovadel je asi nejlepší oliheň. Asi by to fungovalo i na akvarijní ryby. Hlavně si to nerozlijte v autě nebo někde, kde se to nedá setřít.
Odhaduji, že máte nastudované moje články na jiném webu. Jestli všechny, tak jste dobrej. Máte náskok před ostatními (:-)

Výborný článek, díky!

P.S.: Pro nepřejícného správce webu
Proč není možno autora odměnit kreditem dle libosti, ale jen max. 50 body a max. 1x denně? 8-O

Pro PetrNovak:

Děkuji za info ke "spouštění tření" Helostoma temmincki, tahle diskuse měla být spíše pod článkem v galerii http://www.akvarista.cz/... ; jenom jsem odlišnosti pohlaví "pohledem shora" připsané do textu (po jeho doplnění) ponechal jako doplňující údaj. Samice jsou v hejnu (cca 30-40 ks dospělých) viditelně větší a "tlustější" i při pozorování skrze čelní sklo akvária. ;-)

Pane Novák, děkuji za odpověď a prosím pište a pište.

Uvedené suroviny by bylo možno použít, ovšem musí být použit jako nosič vhodný gel, který je „obalí“, aby se nedostaly v rozpuštěném stavu do vody. Uvedené suroviny jsou totiž dobře rozpustné ve vodě. Použití gelu za horka omezí efekt růstových faktorů ze syrovátkového proteinu. Tato kombinace surovin je obecně dost chudá, málo pestrá. Kromě toho by tam měla být nějaká rostlinná složka, protože i dravci mají podíl rostlin ve stravě z trávicí soustavy živočichů, které požírají a podobně. Uvedené suroviny jsou prakticky bezezbytkové, poměrně koncentrované živiny. Ještě se tam musí dostat kvalitní tuk, ten je velmi nutný, akvárium se blíží uzavřenému systému krmení, zejména pokud zde jsou ryby, které nežerou rostliny nebo rostliny chybí. Doplňování vitamínů také bude asi složitější (jedině rozdrcením nebo rozpuštěním vitamínové tablety). Vitamíny budou sice trochu rozhozené, ale to by neměl být kritický problém. Ale jinak jsem pro jednu firmu, co míchá vitamíny počítal na vývoz vitamínové premixy pro ryby teplovodní i studenovodní a počítal jsem jak variantu bez tepelného zpracování, tak variantu s tolerancemi na ztráty. Ovšem tato firma míchá minimálně 1 kg konečné vitamínové směsi, a to ještě ne příliš nadšeně. Potom už se to dá rozplnit do kapslí, takže by se to dávkovalo už docela dobře, jenže pořád by obsah jedné kapsle byl tak do 0,5 kg suché práškové směsi. Muselo by se najít víc lidí, kteří by o to měli zájem, aby se o to postupně podělili. Kromě toho existuje další možnost, totiž do akvária se dají vitamíny aplikovat také tak, že ta kapsle by se otevřela a rozpustila do nádrží, to se běžně dělá. Kdo chce nádrže „vitamínovat“, tak se počítá dávka vitamínů doporučená do 1 kg suché směsi jako do 100 l vody v nádrži a při výměně vody se zase doplní, lze potom i menší množství, pokud se to dávkuje pravidelně, třebas jednou za týden. Udělat premix z vodorozpustných vitamínů není problém. No, pokud by se náhodou některému akvaristovi zdálo, že to s těmi vitamíny přehnal co do množství nakoupených kapslí, tak je může klidně konzumovat, třebas obden jednu kapsli po jídle. Totiž všechny používané vitamíny jsou ve farmaceutické kvalitě a poměry vitaminů nedělají problém.
Ochucovadla používaná výrobci boilies na chytání ryb jsou dobře použitelná. Jeden výrobce nástrah, dříve také majitel akvaristické prodejny to zkoušel vhozením návnady do nádrže s rybami, které napřed dostal na konec nádrže (vnitřního bazénku) a na druhý konec dal návnadu. Potom měřil čas, jak rychle reagovaly. Jenom přitom asi nepočítal s tlakem vzduchu a denní dobou, což u některých ryb významně ovlivňuje ochotu shánět potravu. Také počítejte s tím, že pokud z úsporných důvodů koupíte jenom jednu příchuť, tak se může stát, že ji ryby mohou začít odmítat nebo naopak nebudou chtít nic jiného. Ryby obecně reagují dobře na všechny možné potravinářské příchuti. Jedině jim snad vadí česnek a podobné. Klidně zkuste vanilkový cukr, polévkové koření (lepší než Vitana je Maggi). Teoreticky by masožravé ryby měly reagovat spíš na „masové“ příchuti a rostlinožravé ryby na „rostlinné“ příchuti. Praxe ale ukázala, že to je někdy nevypočitatelné. Také počítejte s tím, že mladé ryby mají jemnou chuť a dávkuje se málo, staré ryby chuť ztrácejí a dávkuje se jim trochu více.
Zlepšení kondice a ochota ke tření je dost složitá problematika, ale také se tomu dá částečně pomoci. Pokud je ale ryba podtržená z mládí, tak se to těžko dohání.

Pane Novák, pro akvaristy to jsou skutečně cenné informace, pro laika je velmi obtížné získat informace o nových možnostech výživových doplňků. Jestli tedy budete ochoten reagovat na konkrétní dotazy, tak nějaké mám:
1. V roce 1984 v AT vyšel seriál o výživě akvarijních ryb. Z toho vyplývá, že složení potravy by zhruba mělo být v poměru 30-40%bílkoviny,30-40% sacharidy ,5-10% tuky a asi 5%vlákniny.Lze tyto složky vytvořit např. z "syrovátkový protein koncentrovaný GF", "hydrolyzovaný kolagen" a "sladový extrakt", s doplněním vlákniny, minerálů a vitamínů?
2.Rybářské firmy nabízejí pro výrobu boilies velké množství ochucovadel,betain, různé výtažky z krevet, krabů, olihní a pod.Má jejich použití opravdu smysl a co by jste doporučil pro akvarijí ryby (terčovce,sumečky)?
3.Jaké jsou možnosti v krmení pro zlepšení kondice chovných ryb a jejich stimulaci ke tření?
Jinak se lze těšit na avízované články, děkuji za odpověď.

Dobrý den,mohl by jste mi prosím někdo poradit ,jaký bude vhodný poměr běžně dostupných surovin do krmné směsi se želatinou od agaru,zabývám se chovem ancistrusů a loricarií.Já tam dávam od sery floru,san a spirulinu.Také jsem uvažoval o chlorele,nějakém masu,pravděpodobně filé a dále pak nějakou zeleninu, pak by to chtělo jestě nějaké vitamíny.Prosím může někdo něco doporučit,děkuji

Pro Crayfisf:
Pokud není přesné určování pohlaví z druhotných pohlavních znaků, tak vždy za to stojí podívat se na ryby takto shora, a to platí obecně, nejen pro labyrintky. Podmínkou je samozřejmě předpoklad, že jsou ve vývinu takovém, kde lze již očekávat tření.
Ještě k těm helostomám:
Produktivní je najít v hejnu ryb nejlépe zaplněnou samici a vybrat jednoho samce. Připravit třecí nádrž asi tak střední velikosti a dát do ní do rohu vzduchovací kámen se střední intenzitou bublinek. Snad je lepší zvednout teplotu, ale možná to ani nebude nutné. Podívat se, kam vzduchové bubliny ženou předměty plovoucí na hladině a v tom rohu dát něco jako třecí mřížku, aby zabrala tak čtvrtinu hladiny nádrže a několik centimetrů vody pod ní. Jikry plavou na hladině a za tou mřížkou budou schované, aby je rodiče hned nesežrali, jinak to udělají. Odpoledne dejte pár do třecí nádrže. Večer přesně jednu hodinu po zhasnutí se začnou vytírat. Je dobré mít někde tlumené světlo pro kontrolu dění v nádrži. Až se vytřou, tak je hned odlovte a pak si dobře rozmyslete, co s jikrami uděláte. Buďto jimi nakrmíte ostatní ryby v jiných nádržích, nebo si je necháte pro odchov a pak je lepší se oběsit, protože jiker je spousta a dobře se líhnou a dobře odchovávají. Hodně krmiva a hodně prostoru. Množit helostomu, to je jako malovat obrazy. To není umění, to je práce. Umění je to potom prodat.

to Petr Novák:
Děkuji za cenný postřeh k rozdílu pohlaví u Helostoma temminckii . Do karty Atlasu jsem doplnil. Nebude to platit i pro jiné větší labyrintky? Vyzkouším pozorováním O;)

Pro p. Dr. Zahrádku:
Ten odborník, co vyvíjel v 60. létech sušená krmiva tehdy pro Sady,lesy, zahradnictví, jak jsem níže uvedl je Milan Slunečko. Zrovna v pátek jsem s ním strávil dopoledne a samozřejmě řeč byla také o lyofilizaci a taky jsme vzpomínali na Milana Chvojku. Pořád se o problematiku lyofilizace a krmiv pro ryby aktivně zajímá. No, kdyby se sehnal lyofilizák...
Pro Dustina:
Tohle ode mne nebylo profesionální shrnutí. To byl bohužel jen nástin základního problému, což je nosič živných látek. Ale testy se studenými bezdusíkatými gely vypadají docela, mimochodem na té fotce byl vlevo zkoušen studený gel bez konzervačních látek sorbanu a benzoanu, jenom na bázi takzvaných "ovocných kyselin" a dopadlo to docela přijatelně. On totiž sorban a benzoan je přeci jenom poněkud jedovatý a zrovna sumečkům a jiným rybám citlivějším na chemikálie by to asi dobře nedělalo.
Se mnou je to trochu jinak, co se týče firmy na doplňky stravy. Já jsem pouze vývojář, který dělá receptury pro jiné firmy, počítám vitamínové směsi atd. a píšu odborné články, pokud mi omezené duševno stačí. Kromě toho pro firmy dělám nějaké věci, týkající se legislativních náležitostí ohledně výroby (certifikaci, texty etiket, receptury, výpočty živin, schvalovačky na ministerstvu), což je docela nudná zdržující úředničina. Kromě lidské výživy bych měl umět také receptury pro zvířata, docela se mi daří i některé směsi pro papouchy, které řeší některé problémy (umělá výživa, loriové, kakadu - potlačit agresivitu samců - to by mělo jít aplikovat i na ryby, nektaroví specialisti papuáni, škubání peří atd). Momentálně nic neprodávám, pokud si mě někdo ve zveřejněných článcích vygůgluje, tak když se podívá na ty stránky pořádně, tak uvidí, že provozovatel e-shopu je někdo jiný.
Pokud se týče ochucování směsí pro ryby, tak bych také měl něco vědět, protože asi deset let spolupracuji s jednou firmou, co vyrábí boilies, zrovna minulý týden jsem jim posílal vzorek premixu nějakého ochucovadla.
Budu se snažit postupně pouštět do světa nějaké články, které by zájemcům trochu nastínily nějaké souvislosti. Problém ale pro ně asi budou suroviny. Například před měsícem jsem vyšťoural v rámci vývoje nějakých instantních bio polévek senzační surovinu, použitelnou i pro akvarijní ryby (jestli někomu něco řekne kvasničný autolyzát bez soli), jenže výrobce má požadavek minimální odběr 10 tun. Tady opravdu vlak nejede. A některá ochucovadla se shánějí také hodně špatně, i když tam to snad nějak půjde pořešit. Teď se snažím jednu spřátelenou firmu zlomit na to, aby byly k dispozici i suroviny použitelné v množstevním balení pro akvaristy. Abych to sám prodával, to je až poslední zoufalé řešení. Kromě toho si myslím, že leckdo už je schopen si něco namíchat, a tak že by spíš potřeboval obecné informace. Připravuji článek o spirulině a chlorelle, už je skoro hotový, jenom k tomu povinně musím udělat nějaké fotky (to asi pro ty, kteří si v tom po večerech ukazují(:-). Potom bych chtěl napsat něco o imunitě, teď jsou k mání docela účinné věci a budou bez problému k dispozici akvaristům, kteří to budou moci přidávat do směsí. Docela bych uvítal, kdyby byly i konkrétní dotazy, protože lepší je napsat o něčem, co lidi opravdu zajímá. Jak vidím z diskusních příspěvků, tak asi budu vysvětlovat i věci, u kterých jsem to nepředpokládal. Ale to nevadí, když se zeptá jeden, co se nestydí, tak asi bude spousta dalších, kteří by chtěli vysvětlit a neřeknou to. Lepší je dvakrát něco vysvětlit, než napsat pracně článek, kde jsou všichni (včetně autora:-) mimo mísu.
Petr Novák
P.S
Včera byla v kalendáři Helostoma temminckii. Jestlipak víte, jak poznáte samce a samici?
Musíte je mít v nádrži, do které se můžete aspoň trochu podívat shora. Samec se při pohledu shora zužuje k ocasu, takže je to takový trojúhelník. Kdežto samice má vidět trochu břicho, takže tvar břicha je spíš do obdélníku a pak se teprve zužuje k ocasu. Takto se dobře vybírají i kapři na vánoce. Jinak neznám ryby, které by se lépe na povel vytíraly.

Profesionální shrnutí problému,který vysvětluje problémy při přípravě krmných směsí. V minulosti jsem dost laboroval s použitím želatiny, vyzkoušel jsem výrobky s různou viskozitou, ale nakonec jsem spokojený nebyl. Želatina se v poměrně teplé akvarijní vodě rozpadá(rozpouští) a výsledkem je zakalená voda a zanesené filtry.Zvláště markantní to bylo při chovu terčovců, kde teplota vody je vysoká. Nakonec jsem začal používat agar, kde tyto problémy byly minimalizovány. Je ale skutečností, kterou zmiňuje p.Novák, že tepelnou úpravou dochází k degradaci užitečných složek potravy. Potrava v gelovém nosiči je dle mého názoru velkým přínosem pro krmení chovných ryb, kdy lze vhodným složením podpořit růstryb, vitalitu, ochotu ke tření atd.Zde by nám p.Novák mohl jistě fundovaně poradit, jaké složení směsi je nejvhodnější, je profesionál ve výživě a má firmu, která dodává potravinové doplňky. Jistě by pak mezi akvaristy našel dost zákazníků. Velkým přínosem by bylo i vyřešení problému "ochucení" směsi, tak jak to dělají rybáři při přípravě boilies.

Moc pěkné,jedno z mála co si tisknu.
Škoda že chybí jméno toho experta zmíněného v úvodu.

Kolageny se číslují podle toho, jakou vytvářejí strukturu a jaká tvoří typická vlákna. Kolagen I a II. typu je typický v chrupavce, šlachách, kůži, kostech. Běžně se také získává z ryb.
Bloom je název jednotky, která určuje želírovací schopnost želatinu, bloom kolem 250 znamená již dost kvalitní želatinu.
Daltony (Da) a kilodaltony (kDa) je prakticky totéž, jako molekulová hmotnost, uváděná u každého prvku Mendělejevovy tabulky. Například voda H2O má 18 Da. Velikost 5 000 kDa u bílkoviny (lépe peptidu) je již hodně malá molekula, dobře stravitelná. Např. 10 000 kDa již u lidí dělá při větším množství trávicí potíže.
Kalení vody – nevím. Důvodů může být více. Ještě bych prosil nezaměňovat výraz želatina a agar. Předpokládám, že želatina jako živočišný kolagen nebyl použita, že tam byl agar. Kalení vody může způsobit některá složka přímo (disperze) nebo druhotný zákal z nestrávených živin, které podpořily rozvoj baktérií.
Průkopník v lyofilizaci akvarijních krmiv je Milan Slunečko. Momentálně lyofilizaci nedělá, ale když s ním mluvím, tak by občas něco zase zkusil, ten obor ho pořád zajímá.
Petr Novák

Jak píše Roman,opravdu velice odborný článek a velice těžce se v něm orientuji,místy vůbec.Dodnes jsem si myslel,že kolagen je kolagen a tím to hasne. 8-)
Když jsem svého času zkoušel krmné směsi,viz.http://www.akvarista.cz/...,dal jsem i některé do želatiny.V mém případě to byl Agar.Ryby potravu přijímaly celkem uspokojivě,ale bohužel směs kalila vodu,což jsem přičítal právě Agaru,protože ta samá směs bez želatiny byla v pohodě.Je na to nějaké vysvětlení?Díky Roman Špeta.

Velmi zajímavý a vysoce odborně napsaný příspěvek, otevírající jiný pohled na výživu, krmení ryb.

Mohl bych poprosit vysvětlit termíny:

- kolagen II.typu? Když je typů více, co významově označují, obsahují apod.
- boom
- 5000 kDA - co to je za jednotku?

Je možné uvést i jméno našeho průkopníka v této oblasti, jež je vzpomínán na začátku?

Děkuji za spoustu velmi zajímavých informací.