Autor: Jan Burzanovský · 1.3.2007 · Článek #106 ·
Ve svém úvodníku k nakladatelství Mergus (ČLÁNEK: Knížky od Potápky) jsem zmínil, že další pokračování budou patřit atlasům sladkovodních ryb. Tak jako pro většinu akvaristů u nás, kteří se zajímají i o cizojazyčnou literaturu, jsou tyto knížky i pro mne značně drahé. Dejme tomu, že mnohou z nich z určitých důvodů potřebuji, celou produkci nakladatelství (to se týká i jiných nakladatelských domů) si však nemohu dovolit. I když by i vlastnictví jinak zaměřených knih bylo určitě jistým způsobem přínosné.Atlasy sladkovodních ryb vydávané výše zmíněným nakladatelstvím si od osmdesátých let získaly ve světě takové renomé, jakému se může těšit jen málokterá publikace podobného populárně naučného zaměření. Mně na stole leží první díl, který dal vlastně tomuto všemu vznik. Jedná se o jedenácté vydání z roku 1997. Bohužel, ať jsem se snažil jakkoliv, nezískal jsem definitivní a seriózní informaci o tom, kdy byl první díl sladkovodních ryb vydán poprvé a mohu se tak pouze domnívat, že tomu bylo někdy koncem sedmdesátých let.
Uváděné jubilejní datové rozpětí na přebalech či obálkách některých publikací "1977" znamená sice rok založení nakladatelství, ale nikoliv to, že by první díl byl v tomto roce poprvé vydán. Druhé vydání pak již je uvedeno v tiráži mé publikace (rok 1982) a v roce 2006 se objevilo v reklamním slotu již patnácté vydání jedničky! Podobná situace s patřičným počtem vydání vládne i u dalších dílů tohoto obsáhlého lexikonu, ke dnešnímu datu existuje již šest svazků. Nakladatelství nechává vzhledem k laciné pracovní síle tisknout své knihy v Singapuru a vše je vydáváno na kvalitním křídovém papíře.
Na prvním až pátém dílu spolupracoval Hans A. Baensh se zoologem, doktorem Rüdigerem Riehlem, a tato mnoho let trvající spolupráce byla završena vydáním fotografického Indexu 1-5. Jako spoluautor zatím posledního – šestého dílu se objevuje Hans-Georg Evers.
V pojednání, které právě čtete, se budu nejvíce věnovat popisu struktury prvního dílu, abych čtenářům co nejzřetelněji přiblížil styl těchto atlasů – což dokumentují i ukázky několika stránek. Další díly jsou poté zpracovávány podle stejné šablony, s minimálními rozdíly.
Aquarien atlas 1
První atlas má celkem 1056 stran. V záhlaví knihy, tak jako je tomu ostatně u všech nakladatelstvím vydaných publikací, je napsané věnování – zde doktoru přírodních věd Ulrichu Baenschovi, otci nakladatele. Následuje podrobný obsah jednotlivých statí lexikonu, po dalším otočení listu dvoustránkové pojednání, kde oba autoři uvádějí základní pohnutky tohoto nového vydání (úvodník v mé knížce se tedy vztahuje k jedenáctému "upravenému" vydání z roku 1997).
Následujících sedmdesát stran textu a obrazového doprovodu fotografií a kreseb – fakticky první kapitola Das Aquarium - je poplatných radám pro úplné začátečníky, jak s akvaristikou vůbec začít i posléze zdárně pokračovat. Najdeme zde podkapitoly, podrobně se věnující výrobě nádrží, jejich zařizování, technice, chemii a prostě všem úskalím, které toto odvětví zábavy pro začátečníka představuje. I zkušenější akvarista zde však najde nejeden přínosný nápad. Jen tato část by vydala na vlastní seriózní publikaci. Vše je pojato velmi podrobně, srozumitelně (především tedy pro německy mluvící), každé položce je věnována skutečně velká péče.
Stránka 70 – 147 (Pflanzen) se věnuje vodním rostlinám vhodným do sladkovodních tropických akvárií. Obrazový doprovod je opět maximálně obsažný a najdeme zde jak fotografie biotopního prostředí některých populárních rostlin, tak samozřejmě fotografie a kresby rostlin samotných. Doprovodné texty zde již představují klasický a obvyklý standard Mergusových atlasů.
Každý druh, a zde se nejedná pouze o rostliny, ale i o ryby a ostatní vodní živočichy, má vlastní text, uvedený validním latinským jménem, za kterým je pochopitelně jmenován "popisovatel", s letopočtem popsání. Dále je uváděn vlastní název v němčině, mnohdy také jméno obchodní. Pak následují další taxonomické údaje včetně synonym, poté již vlastní text, ve kterém se autoři opírají o fakta vlastních zkušeností či doložené zkušenosti povolaných osob. Bývají zde uvedeny vhodné vlastnosti vody a prostředí, pokud to bylo autorům známo, je zde jmenován i objevitel té které rybky nebo rostliny, včetně jejího prvního dovozu do Evropy či Německa. Vše je podáno maximálně vysilujícím způsobem, nutnosti dostat na tak malou plochu mnohdy značné množství textu odpovídá použitá velikost písma.
Poslední řádka je vždy věnována ve zkratkách a označeních: vhodná tvrdost vody, teplota, pH, atd. Vysvětlivky, co která z těchto zkratek znamená jsou uvedeny v záhlaví kapitoly natolik jasně a výstižně, že je člověku bez problémů hned jasné, o co se kde jedná. V prvním dílu je představeno okolo stovky druhů a forem akvarijních rostlin.
Strany 148 – 204 (Die Fische) jsou věnovány rybám obecně. Čtenář se tu dozví vše potřebné o systematice ryb (ta je v tomto vydání aktualizována podle Velké systematiky Nelsona z roku 1994). Další stati se věnují velice podrobně rybí anatomii, je nám představen vývoj jiker až po rozplavané zárodky ve všech stádiích, pak následuje několik stran věnovaných biotopům.
Strany 205 – 871 již představují samotný altas ryb. Ten je rozdělen do deseti podkapitol, z nichž každá představuje určitou skupinu ryb. První je věnována vývojově primitivnějším skupinám ryb a paryb, které z chovatelského hlediska nejsou až tak zásadní pro běžného akvaristu. Jako příklad mohu uvést skupiny sladkovodních rejnoků, kteří jsou v poslední době sice módní, na druhou stranu však nejen svými nároky, ale i velikostí vhodní spíše pro úzce zaměřené specialisty.
Dále následují skupiny běžně známých a chovaných čeledí ryb. Tetrovití, kaprovití, sumcovití, halančíkovití, živorodkovití, lezounovití, cichlidovití, ostnáčovití, do poslední skupiny jsou zařazeny méně obvyklé čeledi chované v akváriích – jako příklad mohu uvést čeledi hlavačkovitých, duhovkovitých, čtverzubcovitých, hadohlavce, nožovce, atd.
Strany 872 – 945 (kapitola Haltung und Pflege) jsou věnovány dalším živým organismům, se kterými se v akvaristice můžeme setkat, ať již v dobrém slova smyslu (živá krmení – červi, larvy hmyzu, korýšci, plži atd) tak i v opačném – parazité, nemoci ryb i rostlin.
Kapitola poslední Andere Aquarientiere (stránka 946 – 999) se pak opět, jako tomu bylo u rostlin a ryb, lexikonárně věnuje dalším vodním živočichům, kteří bývají v oblibě akvaristů – tropické žabky, mloci, šneci, raci, krevety, krabi a na úplném konci i drobní korýšci.
Jednotlivá vydání se samozřejmě mohou lišit v počtu stran i fotografií, což dokládá i reklamní slot na patnácté vydání, kde je uvedeno dokonce 1088 stran s dodatkem o výměně 800 fotografií za kvalitnější a doplnění o dalších 230. V závěru jedenáctého vydání prvního dílu od stránky 1000 do stránky 1043 najdeme naprosto vyčerpávajícím způsobem podaný rejstřík uvedených názvů, který je jak v latině tak i v němčině. Stránky 1044 – 1047 nám pak ukáží výčet použité literatury, stránky 1048 – 1049 malou armádu těch, od kterých jsou publikovány fotografie. I tato stať si zaslouží naši pozornost, oko českého akvaristy potěší, když si povšimne jména doktora Stanislava Franka, jehož tři fotografie jsou v lexikonu použity. Pak již následují dvě stránky s jednoduchými životopisy obou autorů a dva listy obligátních reklam a jsme na úplném konci prvního dílu.
Aquarien atlas 2
Druhý díl čítá 1216 stran a je věnován doktoru Werneru Ladigesovi. V mých rukou se nalézá sedmé vydání z roku 1997 a ani zde, podobně jako je tomu u jedničky, není v tiráži kompletní výčet všech dosavadních vydání. Posloupnost začíná až třetím vydáním v roce 1985.
Prvním dvěma stranám opět patří úvod k tomuto vydání a sloupec uvedených jmen těch, kteří se nějakou formou spolupodíleli na této knize, s obligátním poděkováním za spolupráci.
K samotnému obsahu. Oba autoři zde užívají již v prvním dílu zaběhnutý systém. 163 stran s rostlinami, strany 171 – 1048 jsou věnované rybám. Změna nastává až u rejstříků. Tentokrát jsou dokonce tři. První (strana 1166 – 1175) je rejstřík jmen a názvů německých, strany 1176 – 1194 tvoří rejstřík synonym a strany 1195 – 1207 rejstřík validních latinských jmen. Na závěr opět tři strany použité literatury a na dvou stranách výčet autorů použitých fotografií. Tam kromě doktora Franka najdeme i další nám známá jména "československé" akvaristiky. Uvádí se zde N. Dokoupil, J. Eliáš a R. Zukal.
Aquarien atlas 3
Třetí díl (u mne čtvrté vydání z r. 1996) je o sto stran hubenější než druhý. V tiráži opět chybí první vydání, druhé vyšlo v roce 1991. Věnování tentokrát patří choti doktora Riehla – Barbaře a na této třetí knize jsou uvedeni na titulním listu i tři hlavní spolupracovníci obou autorů – Kurt Paffrath, doktor Jürgen Schmidt (přednáška na Akvafestivalu 2006 v Praze) a Lothar Seegers. Dále opět stránkový úvod k aktuálnímu vydání, poděkování čtrnácti dalším spolupracovníkům.
Dále následuje podle obvyklé receptury 70 stran o rostlinách, strany 74 – 1045 jsou věnované obvyklým deseti skupinám ryb, tři všeobsahující rejstříky, použitá literatura a výčet fotografů a jejich fotek.
Aquarien atlas 4
Díl čtvrtý je ze všech sladkovodních atlasů a pravděpodobně ze všech "Mergusů" vůbec nejhubenějším. Obsahuje "pouze" 864 stran a na člověka, který získal naráz první čtyři díly, působí zpočátku, jakoby se autorský potenciál obou hlavních protagonistů vyčerpal. Skutečně ale jenom zdánlivě! Kniha tentokrát není věnována jedné osobě, ale všem importérům ke stoletému výročí importů tropických rybek do Německa. Datum prvního vydání opět neuvedeno, kniha, která se nalézá v mé sbírce, je vydáním druhým z roku 1996.
Stručnejší jsou i data, nacházející se hned na začátku knihy. Úvod je na necelé stránce, za ním následují čtyři řádky jmen spolupracovníků. Pak hned následuje obsah. Strana 6 – 832 obligátních deset skupin ryb – tentokrát již je tento atlas bez stati o rostlinách – strana 832 je věnována výčtu použitých zkratek s vysvětlivkami a pak následuje index, ve kterém se nachází, tak jak tomu bylo v prvním díle, kompletní všeobjímající rejstřík. Tři stránky použité literatury a dvě výčtu fotografů, mezi nimiž nechybí jméno doktora Franka.
Aquarien atlas 5
Poděkování v pátém dílu patří tentokrát všem, kteří se kdy jakoukoliv měrou podíleli na pomoci oběma autorům při práci na těchto lexiconech. Počet stran knihy je 1150 a u druhého vydání z roku 1997 tradičně není uvedeno datum vydání prvního. Schéma je prakticky totožné s dílem předchozím. Stránkový úvod ke druhému vydání pátého dílu s několika řádkami výčtu spolupracovníků a poděkováním, další stránka s obsahem – na straně šest pak použité zkratky s vysvětlivkami a od strany osm až na 1109 deset obvyklých skupin rybek. Stran s použitou literaturou je tentokrát pět, po nich následuje index latinských a německých jmen. Rejstřík jmen fotografů tentokrát na konci knihy uveden není, novelizovalo se a každý autor je uveden rovnou pod svou fotografií.
Index 1 - 5
Přesto, že vzhledem k pořízení všech pěti dílů jsem si tuto knihu nekupoval, nesmím ji v tomto výčtu opomenout. Jedná se o souborné vydání údajně všech zásadních fotografií vydaných v předešlých pěti dílech a dle toho, co znám z doslechu od těch, kteří si ji pořídili, se jedná o styl podobný Aqualogům – čili o jakýsi katalog fotografií, z nichž každá je opatřena jménem ryby, jménem popisovatele a letopočtem, plus řádkou zkratek a kaligrafických znaků nejnutnějších podmínek pro chov. Tato publikace jakoby byla epilogem za dvacet let trvající spoluprací vydavatele a spoluautora s doktorem R. Riehlem.
Aquarien atlas 6
Z obecných atlasů sladkovodních rybek je šestka "nejobéznější". Na 1232 stran obsáhlou publikaci jsme ale museli čekat dlouhých sedm let. Kniha je věnována paní Rositě Bonhaus – současné partnerce H. A. Baensche a jako spoluautor se zde objevuje již dříve zmíněný Hans-George Evers (mnohým z nás osobně známý z přednáškového odpoledne v dubnu r. 2006 ve Žďáru nad Sázavou). Kniha ve svém prvním vydání vyšla v roce 2004 a v současné době nemám informace, že by toto vydání bylo vyprodáno a schylovalo se k dalšímu.
Obvyklé schéma úvodu autorů a stránky s obsahem knihu opět otevírají, strany 7 – 9 patří zkratkám s vysvětlivkami a následujících 32 stran je opět tak, jak tomu bývalo u prvních dílů, věnováno rostlinám. Strany 43 – 1187 rybám obvyklých deseti skupin, pak následuje opět několik stran použité literatury a na závěr opět podrobný index. Stejně jako tomu bylo již u pátého dílu, i zde jsou jednotliví autoři fotografií pod každým svým dílem.
Závěrem
Co říci na závěr? Především bych měl uvést, že zatímco v prvních dílech mnohdy nalezneme některé druhy rybek jen v základních popsaných formách, v dalších dílech se s těmito druhy setkáváme opět, avšak s barevnými formami základních typů (např. Jihoamerické trpasličí cichlidky, apod.).
Co se týče dalších nových vydání, pokud je pravdou, co se ke mně doneslo v závěru loňského roku, že nakladatelství vyhořel sklad s veškerými zásobami, není vyloučené, že se v roce letošním můžeme dočkat mnoha nových vydání. První díl této série byl již vydán krom "mateřské" němčiny v sedmi dalších jazycích, ostatní díly se počtem cizojazyčných vydání k tomuto číslu pomalu přibližují.
Skutečně neznám žádnou jinou podobnou sérii tak komplexně a podrobně věnovanou sladkovodnímu tropickému životu našich akvárií. Počet rybek a živočichů v celé sérii šesti dílů je H.A.Baenschem uváděn následovně: 330 druhů vodních rostlin a 4750 druhů (zřejmě jsou zde myšleny i barevné formy a varianty) vodních živočichů. Vychází nám zde v průměru jedna fotografie na půlku stránky, druhá půlka je text (na mysli mám samozřejmě kapitoly vyčleněné rybám, obdobné je to i u rostlin a ostatních vodních živočichů).
Maloobchodní ceny za jednotlivé díly se na našem trhu pohybují v rozmezích cca 500 - 700 Kč za brožované verze v němčině; zájemce, který by si hodlal celou sérii v této nejlevnější podobě zajistit, musí tedy počítat najednou s poměrně vysokou sumou (nepočítaje další přídavné položky). I v případě, že se specializujete jen na jednu skupinu ryb, je třeba mít pohromadě celou sérii. Jak je patrné již z výše uvedeného, každý ze šesti dílů se věnuje všem deseti obvyklým skupinám ryb.
Má-li ale někdo zájem o skutečně podrobný lexikon, kde je možné o jednotlivých, mnohdy i velice vzácných, rybkách zjistit kvalitní a seriozní a většinou i značně podrobné informace, není té sumy škoda a stojí to za to!
A ještě jeden drobný postřeh na úplný závěr. To, že u některých těchto "kapesních" atlasů není uvedeno datum prvního vydání, může znamenat i další možnost a tou je, že první vydání nebylo ještě ve formátu "kapesních" atlasů, ale v jiném, běžněji užívaném knižním formátu (A4, A5, apod.). Zde u každého atlasu je totiž v tiráži vždy výslovně uvedeno, že se jedná o atlas kapesní!