Cryptocoryne beckettii a Cryptocoryne affinis

Autor: Antonín Koukolík · 8.3.2007 · Článek #108 ·

Cryptocoryne beckettii a Cryptocoryne affinis patří v rámci rodu Cryptocoryne k těm nejoblíbenějším a mezi akvaristy nejrozšířenějším. C. affinis bychom dokonce mohli označit za legendární. Oba druhy za to vděčí nejen své nenáročnosti, snadnému rozmnožování a schopnosti růst v "neudržovaných" akváriích s malým množstvím světla, ale také svému relativně atraktivnímu vzhledu. Nevyžadují příliš častou údržbu a hodí se i do hůře osvětlených začátečnických nádrží. Lze je jedině doporučit.

Uprostřed Cryptocoryne affinis, méně zřetelná je za ní C. becketti

Autor: Antonín Koukolík

Latinské a české jméno
Po dvou letech zájmu o akvarijní rostliny jsem si zvykl používat převážně latinské názvy. Někomu mohou české vyhovovat lépe a neměli bychom koneckonců češtinu zanedbávat. Takže: Cryptocoryne beckettii se česky jmenuje kryptokoryna olivová, Cryptocoryne affinis je česky kryptokoryna červená.

Často se vám může stát, že pod daným latinským názvem naleznete na internetu obrázky několika rostlin druhů. Tyto omyly v označení nejsou výjimkou, proto se také nelze informacemi nalezenými na internetu bezvýhradně řídit.

Vzhled


Obě kryptokoryny se vyznačují variabilitou vzhledu. Můžeme se setkat s rostlinami různého vzrůstu, tvaru listů i zbarvení. Rostlina se přizpůsobuje podmínkám, ve kterých je dlouhodobě pěstována. Například C. affinis v závislosti na množství světla může mít barvu listů od sytě zelené až do hnědé. Kryptokoryny jsou rostliny, které tvoří listovou růžici. Oba druhy také vytváří rhizom (oddenek).

Cryptocoryne beckettii
Čepele listů jsou kopinaté, řapíky jsou dlouhé, dosahují asi 1,5 násobek délky čepele. Její okraje jsou zvlněné. Barva čepelí je při vyrůstání z růžice hnědá, poté, co se list rozvine, přechází do hnědozelené, velmi tmavé. Na mladších listech je patrné černé tygrování. První jeden až dva lístky nové odnože bývají tmavě zelené, další přechází do hnědé.

Cryptocoryne beckettii

Autor: Antonín Koukolík

V mých podmínkách rostliny dosahují výšky až 50 cm, konečky jejich listů splývají na hladině akvária. Délka čepelí listů je až 20 cm, šířka 4 cm. Vzrůst záleží na podmínkách, které rostlině vytvoříte. Rostliny drží listy vzpřímeně směrem k hladině akvária, příliš je neroztahují do stran. Oproti rodu Echinodorus (šípatkovec) jsou velmi křehké a snadno se lámou.

Cryptocoryne beckettii se vyznačují poměrně specifickým způsobem kořenění. Mají několik silnějších kořenů (tloušťka 1 - 1,5 mm), u mladších rostlin jsou třeba jen dva. U starších je jich okolo šesti i více. Jemných kořínků se tvoří minimum. Kořeny vyrůstají z rhizomu, na tom jsou také očka, ze kterých vyráží nové rostliny.

Cryptocoryne affinis
Čepele listů jsou tmavozelené až hnědé, širší a méně zašpičatělé než u C. beckettii, tvar však zůstává podobný. Spodní strana listů může být zelená, světle hnědá až vínově rudá. Zbarvení je závislé na podmínkách pěstování. Mé C. affinis měly sytě zelené listy z vrchu a spodní strana byla spíš hnědá. Listy C. affinis směřují do stran, a protože jsou také větší než u C. beckettii, C. affinis zastiňuje větší plochu.

C. affinis měly listy dlouhé v rozsahu 15 – 40 cm, s čepelemi listů širokými 7 cm a dlouhými 20 cm. C. affinis koření spletí jemných kořenů a kořínků (tloušťka 0,1 – 0,5 mm), tedy úplně jinak než C. beckettii. U starších rostlin také můžeme pozorovat rhizom, ale tentokráte bez pupenů.

Rozmnožování


V přírodě se kryptokoryny rozmnožují jak pohlavní cestou, tak nepohlavně. V akváriích je pro ně typické nepohlavní rozmnožování odnožováním.

Kvetení (pohlavní rozmnožování)
Květenství kryptokoryn se nazývá toulec. Ten nevyrůstá nad hladinu a zůstává nerozvinutý pod vodou. I přesto může dojít k oplození, protože jsou krytokoryny schopny kleistogamie, tj. samooplození v nerozvinutém květu. V podmínkách, kde květ může vyrůst na hladinu a rozvinout se, plní opylovací funkci hmyz.

Cryptocoryne beckettii
Květní toulec vyrůstá ze středu rostliny květní stopce. U mě květenství dorostlo přibližně do jedné třetiny až poloviny výšky rostliny. Na bílé stopce vyrůstá uzavřený toulec, tvořený bílým kotlíkem, který přechází do tmavě zelené špičkou uzavřené trubky.

Toulce Cryptocoryne beckettii

Autor: Antonín Koukolík

Cryptocoryne affinis
U C. affinis vyrůstá směrem k hladině ze středu rostliny spirálovitý květní toulec. Jeho konec je silnější (1 cm), více vinutý než spodní část a končí uzavřený špičkou. Spodní část toulce je tenčí (0,3 – 0,5 cm) a vinutí řidší. Toulec je na konci v místech hustého vinutí tmavozelené barvy, středová část přechází ze zelené do barvy řapíků listů. Dorůstá během několika dní k hladině, někdy vyroste i kousek nad hladinu (kde zasychá). Po skončení růstu se asi za 3 dny rozpadá na beztvarou hmotu (podobně jako listy C. beckettii) a často jeho zbytky odstraní ryby a šneci.

Toulec Cryptocoryne affinis detail

Autor: Antonín Koukolík

Každopádně je vykvetení kryptokoryny v akváriu spíš vzácností. Je to důkaz, že se kryptokorynám v akváriích daří. Mně během dvou let provozu akvária vykvetla C. beckettii i C. affinis dvakrát. V obou případech kvetly velké rostliny, s délkou listů 40 – 50 cm. Obě kryptokoryny byly během pěstování přesazovány, ke kvetení došlo několik měsíců po přesazení.

Odnožování (nepohlavní rozmnožování)
Zde je patrný rozdíl, C. beckettii se množí lépe a rychleji než C. affinis a každá odnožuje jiným způsobem.

Odnože a mladé rostliny Cryptocoryne affinis

Autor: Antonín Koukolík

Cryptocoryne beckettii
Tvoří odnože dvěma způsoby. Buď vyrůstají přímo z oček na rhizomu mateční rostliny, nebo mateční rostlina vyžene kořenový výběžek, který prorůstá substrátem a dál od mateční rostliny vyrůstá ze substrátu nová rostlina. C. beckettii odnože neřetězí jako například Sagittaria subulata, ale z jednoho výběžku vyroste jedna rostlina a teprve když je dost velká, sama se množí.

Malé rostliny Cryptocoryne beckettii, výška 20 cm

Autor: Antonín Koukolík

Střední rostliny Cryptocoryne beckettii, výška 30 cm

Autor: Antonín Koukolík

Velké rostliny Cryptocoryne beckettii, výška 40 cm

Autor: Antonín Koukolík

Z rozmnožování C. beckettii plyne, že mateční rostliny budou okolo sebe tvořit hustou skupinu mladších rostlin. Proto je třeba při sázení udržovat odstupy mezi rostlinami. K tomu se dostaneme dále. Díky tomu, že mladé rostliny vyrůstají i z oček rhizomu, C. beckettii tvoří relativně hodně odnoží. Jedna mateční rostlina dokáže za pár měsíců v dobrých podmínkách vyprodukovat i dvacet nových rostlinek.

Cryptocoryne affinis
Množí se šlahouny, které vyrůstají z listové růžice směrem nahoru a následně se stáčejí k substrátu, podobně jako u Echinodorus quadricostatus nebo E. tenellus. Šlahoun je silný, na konci zašpičatělý, má barvu řapíků listů a roste velmi pomalu. Také není celý hladký, ale občas je v něm "spoj", nebo se větví. Když se ohne až k substrátu, plazí se po dně. Po dosažení určité vzdálenosti od mateční rostliny se přirůstání šlahounu zastaví a na jeho konci se tvoří kořeny a listy nové rostliny.

Pěstování a údržba


Sázení
Počítejte s tím, že v celém spektru v akváriích pěstovaných rostlin patří kryptokoryny k pomaleji rostoucím druhům. Pokud máte zaběhnuté akvárium, kde už ostatní rostliny prosperují, pravděpodobně se kryptokoryna uchytí. U nově založené nádrže není uchycení rostliny tak jisté, i když v mé nově založené se mateční C. affinis uchytila.

Cryptocoryne beckettii - hloubka zasazení

Autor: Antonín Koukolík

Před zasazením zkraťte kryptokoryně kořeny. Ty stávající zkrácené v podstatě slouží jen k tomu, aby se rostlina udržela v substrátu, než si vytvoří kořeny nové. Rhizom lze u velkých rostlin krátit, ale dělejte to jen v případě, že by při sázení vysloveně vadil, například při mělkém dně. Pokud je krátký (rozumějme délku jeden centimetr či kratší), tak byste při jeho odstraňování mohli celou rostlinu poškodit či zničit.

Rostlinu zasaďte tak, aby byly v substrátu skryté báze nejstarších listů. Může být zasazená i mělčeji, ale neměla by být hlouběji. Vzniklo by tak riziko, že do listové růžice napadají kamínky a při manipulaci s rostlinou je zamáčknete do pletiva rostliny a tím ji poškodíte.

Umístění
Cryptocoryne beckettii
Doporučuji umístit menší rostliny do středu nádrže a velké do pozadí. Záleží také na vaší představě o výsledném vzhledu akvária. C. beckettii drží většinu listů vzpřímeně a nezastiňuje jimi velkou plochu, proto větší rostliny dosahují listy často až k hladině.

Mezi jednotlivými matečními C. beckettii doporučuji nechat minimálně 10 cm, u menších rostlin lze nechat méně. Důvod je ve výše popsaném způsobu rozmnožování. Nové rostlinky, vyrůstající z pupenů na rhizomu, tvoří okolo mateční rostliny kompaktní objekt, který houstne a je třeba ho spíš protrhávat. Mateční rostliny příliš blízko sebe by se vzájemně omezovaly v rozmnožování a příliš se prorůstaly. Odnože vyrůstají i 15 cm od mateční rostliny.

Barevný efekt kombinace C.beckettii a C.affinis

Autor: Antonín Koukolík

Rozhodně nedoporučuji sázet více kryptokoryn do jedné jamky, ledaže by šlo o velmi malé exempláře. Ale i tak je lepší, když má každá rostlina vlastní jamku.

Cryptocoryne affinis
Narozdíl od C. beckettii nedrží C. affinis listy vzpřímeně. Listy C. affinis se ohýbají a zakrývají značnou plochu okolo rostliny. Při stejné délce listů zabírá porost C. affinis větší prostor a je i značně nižší než porost C. beckettii. Z toho plyne i jiné umístění C. affinis v akváriu. Malé exempláře je vhodné použít do popředí, větší do středu nádrže.

V akváriu s výškou nad 30 centimetrů se vám pravděpodobně vysoké pozadí z C. affinis vytvořit nepodaří, protože se dlouhé listy ohnou a porostou do šířky místo do výšky. Z hustého porostu C. affinis lze ale v popředí vytvořit například úkryt pro menší pancéřníčky.

Požadavky na světlo
O kryptokorynách se traduje, že potřebují málo světla. Přesnější vyjádření je, že se nedostatku světla přizpůsobily a že jim stačí málo světla. Porostou i na málo osvětlených místech, ale nezapomeňte, nezastíněné místo jim neuškodí. U kryptokoryn stejně jako u ostatních běžně pěstovaných rostlin je jasně patrné, že rostou rychleji nezastíněné. Což je i logické – bez světla neprobíhá fotosyntéza a bez fotosyntézy rostlina neporoste. Nebojte se umístit kryptoporyny na nezastíněné místo.

Toulec Cryptocoryne affinis vyrůstající ze změti rostlin

Autor: Antonín Koukolík

Síla osvětlení má však vliv na jejich vzrůst. Pod příliš silným světlem kryptokoryny zakrňují a dosahují menšího vzrůstu. Při středním budou rostliny větší, příliš slabé osvětlení může být nedostatečné pro růst. Dle síly osvětlení se také mění barva listů rostlin. C. affinis pod silným osvětlením poroste s listy dohněda, ve slabém se zelenými.

Odstraňování listů a protrhávání
Protože jsou kryptokoryny křehké, je třeba s nimi nakládat opatrně. Snadno se jim odstraňují staré listy (občas omylem ulomíte i listy, které nechcete, například při přesazování). Staré listy vhodné k odstranění zežloutnou, proto je u kryptokoryn snadno odhalíte. U C. beckettii se žlutý list, pokud ho včas neodstraníte, zkroutí a rozpadne na beztvarou hmotu a postupně úplně zmizí.

Pokud list budete trhat, lze ho snadno odlomit směrem k substrátu či do strany. Kdybyste tahali směrem nahoru, vytrhli byste celou rostlinu (to platí samozřejmě nejen u kryptokoryn).

Já listy odstraňuji tak, že vybraný list uchopím co nejblíže růžici ukazovákem a palcem, prostředníček opřu o rostlinu, abych ji nemohl vytrhnout celou, a pak opatrně tahám. To je důležité především u rostlin rodu Echinodorus (šípatkovec), Sagittaria (šípatka) a odnoží z rhizomu C. beckettii. Listy šípatkovců, šípatek a mladé rostliny C. becketii vyrůstající z rhizomu drží pevněji než listy kryptokoryn.

Starý list Cryptocoryne becketti k odstranění

Autor: Antonín Koukolík

U C. beckettii odnože rostoucí z rhizomu odstraňuji výše popsaným grifem (zde prostředníček opírám o mateční rostlinu, jejíž odnož trhám). Odnože z kořenových výběžků opatrně vytáhnu ze substrátu, a následně odtrhnu kořenový výběžek co nejblíže u mateční rostliny. U C. affinis je odstraňování odnoží práce pro nůžky, odnožovací šlahoun ustřihnu co nejblíže listové růžici mateční rostliny.

Odstřihovat kusy listů nebo jen čepele považuji za nevhodné. Nejlepší je odstranit list celý. Pouze v případě, kdy uhnívá z prostředku růžice, přestřihnutím řapíku zabráníme poškození vnějších listů, ke kterému by došlo odtrháváním celého listu.

Kryptokorynová choroba
Známým pojmem u pěstitelů rostlin je kryptorkorynová choroba. Projevuje se rozpadem rostliny, a to někdy i úplným. Pravidlo pro výskyt neexistuje, nejčastěji se uvádí prudká změna parametrů vody, například při přesazení mezi akvárii s různou vodou, nebo při vyčištění dlouho "neudržovaného akvária". Řešením je stabilizace podmínek, například návrat do původního akvária (pokud je to možné).

Osobně jsem se s úplným rozpadem rostliny nesetkal. Při přesazování C. affinis jsem zaznamenal, že se v několika listech vytvořily díry, což bývá znak počátku kryptokorynové choroby. U C. beckettii jsem se nesetkal ani s náznaky choroby.

Neudržované akvárium
Kryptokoryny dokáží pozoruhodně prosperovat i v dlouhodobě "neudržovaném" akváriu, především C.affinis. Mám zkušenost s akváriem, kde se voda měnila sotva jednou ročně a C. affinis v něm v závějích detritu dlouhodobě prosperovaly a množily se. Při přenášení C. affinis z takového akvária může dojít k postižení právě kryptokorynovou chorobou. Není to ale pravidlem, mně se ze zmíněného akvária podařilo přenést C. affinis do nově založeného akvária bez výskytu choroby.

C. beckettii a C. affinis v mém akváriu
Obě kryptokoryny jsem pěstoval ve svém 200 litrovém akváriu. C. beckettii jsem dostal, když bylo akvárium částečně zaběhnuté, a doposud mi výborně rostou. Staly se jednou z mých nejoblíbenějších rostlin. Napřed jsem je umístil do středu nádrže. Poté, co jejich porost zahoustl a vytáhly do výšky, přemístil jsem je do pozadí akvária.

C. affinis jsem pěstoval od založení akvária a nedávno jsem je v souvislosti s úpravou vzhledu odstranil. Do poslední chvíle rostly pomalu a bez problémů. Napřed jsem je zasázel do popředí akvária, kde se rozrostly do pro světlo neprostupného houští, a následně jsem se je pokusil umístit do pozadí akvária, kam ale relativně nízké C. affinis příliš nezapadly. Do dvou let mi oba druhy vykvetly.


Poděkování:
Za strávený čas čtením článku ve zrodu, věcné komentáře a opravy děkuji Markétě Rejlkové a Vladimíru Pelikánovi.

Doporučené odkazy:
The Crypt Pages by Jan D. Bastmeijer
http://www.nationaalherbarium.nl/...
Stránka obsahující fotografie a informace k jednotlivým druhům kryptokoryn, jedna z nejlepších na Internetu. V angličtině.

AQUA-VAI – rostliny
http://www.akvarijni.cz/...
Obecné informace o rostlinách, mj. C.affinis.

Araceum
http://www.wschowa.com/...
Obsahuje fotografie různých druhů kryptokoryn, mj. i C. beckettii a affinis

Aquatic horticulture by Karen Randall – The Cryptocoryne
http://www.csd.net/...
Informace o pěstování kryptokoryn, v angličtině.

Cryptocoryne beckettii na USGS – stránky mapující výskyt nepůvodních vodních druhů v USA
http://nas.er.usgs.gov/...

Odkazy na fotky:
Cryptocoryne becketti
http://tncweeds.ucdavis.edu/...
http://www.akvariesiden.dk/...
http://www.fischkeller.de/...

Cryptocoryne affinis
http://www.sozo.sk/...
http://www.akvariumas.lt/...
http://www.aquapage.cz/...
http://badmanstropicalfish.com/...
http://www.akwa.freehost.pl/...

Dokument vytištěn z portálu AKVARISTA.cz (www.akvarista.cz). Použití článku pouze pro soukromé studijní účely.
Jakékoliv šíření článku nebo i jeho části je zakázáno.