100 let je jen jednou

Autor: Jan Burzanovský · 23.3.2007 · Článek #113 ·

Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.

Autoři: Jan Burzanovský, Pavel Mžourek, Hynek Just

Sto let se slaví jen jednou. A ne každý se jich dožije. Ti, kdo reprezentují brněnský akvaristický spolek CYPERUS v současnosti, jsou si toho jistě dobře vědomi. Proto pojali oslavy tohoto jubilea patřičně velkolepě.

Česká akvaristika se pyšní umístěním na prvních příčkách nejen evropského, ale i světového obchodu s tropickými sladkovodními rybkami a ani se tomu není co divit. Vždyť je za námi více než stoletá tradice v celém spektru svého zaměření, a to i v oblasti společensko - odborného sdružování se tohoto předmětu činnosti.

Než vejdeme na přednášku...

V roce 1999 oslavila sto let od svého založení nejstarší akvaristická organizace v naší republice – pražský spolek Akvárium zal. 1899 ( http://www.akvarium.cz/1899 ). O rok později oslavil stejné kulaté výročí Spolek plzeňských akvaristů – Iris ( http://www.irisplzen.cz ) a v předjaří letošního roku přišla řada na nejstarší moravský spolek – brněnský Cyperus ( http://www.catfish.cz/cyperus ).

Ne snad, že by se minulých sto let spolek nijak neprojevoval, minimálně pořádá už dlouhou dobu každoročně tradiční Akvaristické podzimy. Tentokrát – výjimečně v předjaří, tedy ve stejné roční době, kdy byly roku 1907 položeny oficiální základy vzniku spolku, se do organizace opřel s plnou vervou. Dokázal, že k nám lze přivézt přednášející kapacity ze zahraničí a že se dokonce s dlouhodobým předstihem dá naplánovat i čas jejich přednášek a ten pak naplnit.

A že se dá i slušně zaimprovizovat v případě výpadků a nečekaných zvratů. Sehnat na poslední chvíli náhradního překladatele (původně domluvená Petra Bydžovská, která měla tlumočit celý víkend, ze zdravotních důvodů odpadla), není jistě věc jednoduchá. Našla se tedy i místa, která organizátorům trochu zaskřípala. Ale abychom nepředbíhali...

Pro pořádání oslav kulatého výročí byl vybrán exklusivní interhotel Best Western Premier Hotel v samém centru Brna pod proslulým Špilberkem.

Cyperus si pro pořádání dvoudenních oslav vybral vskutku důstojé prostory, kde bylo zajištěno vše, co k tomu je potřeba. Pravda, ceny poživatin i noclehu odpovídaly exkluzivitě prostředí, ale kdo měl vážný zájem si tuto akci plně užít a nehodlal utrácet tisíce, bez problémů si dokázal sehnat nocleh i za 350 Kč v nedalekém ubytovacím zařízení.

V prostorách předsálí nás přivítali u vstupu již sami členové Cyperusu – Michal Říha a Petr Bojanovský, kteří měli na starosti nejen vstupenky, ale i prodej sborníků, tombolových lístků, reklamních předmětů a v neposlední řadě se zde starali i o informace pro hosty.

Hned za pokladnou dominovaly pravé straně chodby výstavní panely s trochou historie spolku, v sousedství malé výstavky portrétů rybek Jirky Plíštila.
Nesmíme opomenout ani prodejně presentační exoposice firem Mimoza – magazín AF a AT s týmem HoHo a firmy Aqua-Hobby Suchánek, presentované panem Suchánkem juniorem.

Přednášková sobota

V sobotu zahajoval host z Německa Reiner Stawikowski – jinak též šéfredaktor magazínu DATZ. A to rovnou na téma dvěma ze tří autorů těchto řádků nejbližší - přednáška nesla název Pozorování jihoamerických cichlid v přírodě a v akváriích. Přednést během hodiny to, co člověk studuje téměř celý život, je věc prakticky nemožné. Proto musí vždy docházet k výrazné redukci informací - zvláště pak, přednáší-li se odborné veřejnosti, ne přímo specialistům na daný obor. A proto se argumenty remcajících posluchačů o přílišné obecnosti a mozaikovitosti přednášky dají poměrně lehce smést ze stolu.

K umění přednášet a zaujmout patří jistě i to, že se vybírají informace, které nejsou běžně dostupné a svým způsobem tedy výjimečné, třebaže i lehce provokativní. Například fakt, že rybky druhu Heros severus (kančíci červenoocí) jsou jedinými v rodu Heros, kteří se při vytírání chovají jako tlamovci a berou mladé do tlamek hned po vykulení, není běžně v literatuře zmiňován (nebo že by jen nepřesný překlad Petra Horáčka - jinak odborníka na halančíky?).

Jedinou mouchou přednášky (a to platí bohužel obecně na všechny) byla absence následné diskuse. Právě ona má přeci dát prostor hlubšímu ponoru k vybraným problémům, ona má uspokojit nenakojené posluchače, kteří čekali od samotné přednášky víc. V tomto směru by pro příště jiště pomohly větší časové rezervy mezi přednášejícími.

K přednášce Uwe Wernera (Krabi, raci, krevety v sladkovodním akváriu) slušelo by se dodat totéž. Poměrně vyčerpávajícím způsobem podal výčet snad všech světových míst, kde se vyskytují popisované druhy. Snad jen, s ohledem na to, že přijel přeci jen na setkání akvaristů, mohl se zaměřit více na krevety a krevetky, minimálně v českých akváriích určitě nejrozšířenější živočichy ze zmiňovaných. Na vkus některých akvaristů bylo lehce "přerakováno", i když to už je výtka skutečně jen velmi drobná a individuální.

Po polední pauze přišlo slavnostní zahájení celé akce, kdy přítomní přijali zdravice celého procesí titulovaných, tu více tu méně spřáhnutých s akvaristikou. Slušelo by se zmínit jejich jména: hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek, člen rady města Brna, senátor profesor RNDr. Jiří Zlartuška, CSc; rektor VFU Brno Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc. Za presidium AKVA CZ, jehož je Cyperus členem, promluvil Ing. Jaroslav Dvořák a na závěr přišel za Český svaz chovatelů Ing. Vladimír Hulman. S chválou je třeba kvitovat, že projevy byly krátké, příliš neangažované a vždy nějak související s akvaristikou. V sále v tu chvíli bylo plno, téměř polovinu hostů představovali akvaristé ze zahraničí. Nejvíce zde bylo přátel ze Slovenska a Rakouska, ale ani návštěvníci z několika dalších států Evropy nechyběli.


(zleva do prava: Doc. MVDr. Petr Dvořák, CSc – u pultu, sedící: Ing. Jaroslav Dvořák, Ing. Stanislav Juránek, Prof. Jiří Zlatuška, CSc; Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc; Ing. Vladimír Hulman)

Pak následoval odpolední blok přednášek. O tom, že je Christel Kasellmann ženou na svém místě, jistě není pochyb. Přednáškou Zřizování akvárií s rostlinami - cesta k úspěchu příjemně rozmlsala i téměř zaryté anti-rostlinkáře. Ano, i zde padaly mezi diváky výtky k přílišné obecnosti a zbytečně malému ponoru do hloubky. Ovšem i zde je třeba dodat, že na ploše jedné hodiny není ani možné uspokojit ty, kteří se tématu věnují léta na vědecké úrovni - nota bene opět bez následné diskuse! I tou by se daly vymýtit některé bludy, které se díky velmi nepřesnému (patrně nejnepřesnějšímu ze všech tohoto dne) překladu dostaly k našim uším - důsledná záměna slova emerzní za submerzní hovoří za vše.

Jak už to u výjimečných přednášek profesionálů na slovo vzatých bývá, i zde padla nejedna provokativní myšlenka (která následně dosti rozproudila i zdejší diskusi: téma 46189). Například doporučení zapojit do ideálního dna 20 procent jílu a celá dvě procenta humusu(!) patří mezi témata, která jistě ještě vzbudí nejednu zanícenou reakci.

A je to dobře. Vše je relativní, i když se některé postupy a témata tváří díky kolovrátkovému omílání v diskusích jako naprosto jasné a zřejmé, nemusí to znamenat, že představují také patent na pravdu. Jestli mají mít takové přednášky nějaký smysl, pak jeho základní pilíř je jistojistě v nabourávání stereotypů! Konec odbočky.

Pokud nějaká přednáška dostala překladem přímou ránu do zátylku, byla to ta nejdelší z celého dne - Norbert Dokoupil: Zbarvení ryb, fakta známá a neznámá. Došlo tu vlastně ke dvěma dramaturgickým omylům, ze kterých se pořadatelé pro příště jistě poučí. Tím prvním bylo rozhodnutí přednášejícího - rodáka ze Slovenska - hovořit česky, a tudíž celou přednášku číst z připravených papírů, druhým byly nešťastně dlouhé a často bohužel ne zcela dokonalé překlady pro skupinku německy hovořících. Ti, co vědí, že se jinak ostřílený botanik Jožko Somogyi dozvěděl, že bude překládat pár minut před začátkem přednášky v předsálí, budou jistě zážitek hodnotit o něco shovívavěji.

Zejména v kontrastu se svižným Dokoupilovým úvodem k tématu, přednášeným v mateřštině z patra, jenž svou lehkostí a vtipností velmi navnadil, bylo u hlavní části bohužel velmi těžké udržet pozornost. I tak, bylo-li by možné se přimluvit za české akvaristy, příště bude jistě lépší vychutnat si přednášku po vzoru německých kolegů v mateřštině, z patra za pomocí slajdů a nejlépe se simultánním překladem do sluchátek.

Po přednášce Norberta Dokoupila se konalo ve stejném sále losování bohaté tomboly (jak jinak než s dary sponzorů oslav), následně se většina z návštěvníků opět odebrala do restaurace ke společné večeři. Někteří účtastníci přešli do nedaleké hospůdky Max Pubb na AKVARISTA.cz setkání.

Ti, kteří zůstali u oficiálního programu v restauraci hotelu, se po večeři častovali vzájemnou diskusí za doprovodu cimbálové kapelky brněnských pedagogů ve výslužbě až do desáté hodiny večerní. V té době se osazenstvo pomalu začínalo rozcházet do svých ubytoven.

Nedělní pokračování

Kolem deváté hodiny dopolední jsme již byli opět u hotelu, kde nás přivítal náš přítel, belgický cichlidář Walter Deproost, jehož přednáškou (Desetkrát na jezeře Malawi - můj osud), tlumočenou a osvěženou po ránu velmi vitálním Františkem Csefayem nedělní program začínal. Díky Františkovým glosům a vtípkům se přednáška z plánovaných 60 minut protáhla o polovinu, v sále, který chvílemi bouřil smíchy však neklimbala jediná hlava.

Přednáška zahrnovala pohled na jezero Malawi z pohledu cestovatele - dobrodruha a akvaristy. Byla pojata čistě jako cestovatelská expedice, během které byly představeny nejen ryby, které na určitých lokalitách žijí, ale také fotografie místních lidí, dopravních prostředků (zmiňme např. 50 let starou loď, která brouzdá vody Malawi) i místní ubytování a vůbec dost strastiplné podmínky, ve kterých se tu žije.

Další přednáškou v pořadí nás poctil též Belgičan, Gilbert Maebe – jeden z nejznámějších světových specialistů na čeleď australských a novoguinejských duhovkovitých rybek, přednáškou s prostým názvem Duhovky. I tuto měl na starosti stejný překladatel, zde již měl ale za úkol dávat do překladů méně "ze sebe". Formou byla přednáška o duhovkách vedena podobně jako ta předchozí. Její autor tu mimo jiné uvedl, jak mu byly posílány poštou jikry duhovek ve zkumavkách, které skončily kdesi v útrobách pošty a jak po urgenci dostal nové. Probral tu velké množství druhů duhovek s ohledem na jejich domovskou krajinu. Skutečně zajímavá a poutavá
přednáška.

Jako poslední jsme si poslechli druhou od Christel Kasellmann, o nových vzácných rostlinách, vhodných do tropických akvárií (Nové a vzácné rostliny). Tentokrát byla briskně tlumočena přítelem ze Slovenska Jožkem Somogyiem – čistě z pohledu překladatelského se jednalo o nejprofesionálnější výkon z celého víkendu. Přednášející nám opět představila několik desítek akvarijních rostlin i jejich domovin, včetně fotografií již v akváriich. Samozřejmě, že některé údaje (například, zda-li se rostlině v našich podmínkách daří či nedaří) jsou také ovlivněny autorkou samou a zkušenosti tedy nelze brát definitivně. Například všem diskutujícím ze zdejšího fóra známá Raviolka má a množí rostlinky, o kterých Kaselmannová tvrdila, že se jí je zatím nepodařilo rozmnožit.

Po přednášce docent Dvořák oficiálně tuto akci ukončil a jménem Cyperusu poděkoval všem přítomným za účast, rozloučil se a popřál dobrou chuť k obědu (který byl po oba dva dny v ceně vstupenky!).

Třešnička zvaná SkloREX

Pro mnoho návštěvníků však ještě všechno zdaleka neskončilo. Speciálně pro tuto příležitost byla účastníkům oslav umožněna exkluzivní návštěva akvaristické prodejny SkloREX přítele Jaromíra Šmerdy. Již ve vstupu do prodejny nás osobně přivítal převlečen do trička ČCK.

Do Sklorexu jsme vzali i naše zahraniční hosty, a tak zde můžeme spatřit jedinečné záběry návštěvy Waltera Deproosta, Gilberta Maebeho, Christel Kasellmann, ale i hostů z Rakouska a Slovenska. Po prohlídce obchodu jsme se se všemi přáteli rozloučili a odebrali se opět na cestu směr Praha.


A ještě drobný dovětek. Hned v pondělí po skončení akce dostali organizátoři oslav 100 let Cyperusu děkovné maily od Stawikowského, Deproosta i kolegyně Kasselmannové s poděkováním, vysokým hodnocením akce a nabídkou další spolupráce. Jistě, maličkost, ale kdyby spokojeni nebyli, takové dopisy by neposílali... Reportáž z akce vyjde rovněž v květnovém čísle časopisu DATZ.

Celkově hodnotíme akci pouze kladně. Velké díky organizátorům za krásný víkend.
Na viděnou příště!