Když se řekne fotokyveta

Autor: Roman Slaboch · 29.11.2008 · Článek #249 ·

Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.

Každý akvarista dříve či později zatouží po zachycení právě toho svého kousku podvodního světa. Někdo se realizuje snímáním fotomobilem, někdo levným kompaktem, další (a je jich stále více) drahými zrcadlovkami s dokonalým sklem. Nepochybuji, že všichni fotí se stejným nadšením a se stejným potěšením.

Kvalitní fotografie ryb nejsou však úplnou samozřejmostí, ani s tou nejlepší technikou a optikou. Nejlepších výsledků dosáhne akvarista-fotograf stjejně doma, kde je možno počkat si před akváriem desítky minut na dobrý záběr, na lepší světlo, na zklidnění rybek, v klidu snímek zopakovat a neuspěje-li dnes, může to zkusit zítra.

O něco obtížnější je situace u akvaristy - návštěvníka výstavy. Na nich se dlouhodobě vystresované, nevybarvené ryby drží zpravidla v zadním koutku akvária, kde nenabízejí ideální záběr, a to ani když jsou vidět celé a jsou natočeny bokem (což se nestává), o nepříjemných odlescích ani nemluvě. Navíc je fotograf silně omezen časem a prostorem, takže udělat slušnou fotku je často spíše dílo náhody, než fotografického umění.

Úplně nejhůř je na tom akvarista - cestovatel, který má s kvalitním záběrem ulovených ryb zpravidla největší problém a přitom mu na fotografiích opravdu záleží. Zkuste udělat dobrý snímek 5cm rybky na bahnitém břehu tropické řeky, vzdálené od civilizace třeba desítky kilometrů! Tady jsou jen 4 možnosti:
1) snímek ze břehu do vody
2) snímek na síti
3) snímek v ruce
4) snímek ve fotokyvetě

Přestože každá z těchto metod má svoje kouzlo, nepopiratelně nejpřirozenější výsledky jsou z fotokyvety. I zde je snímek vykoupen jistou dávkou trpělivosti, ale v malé a úzké kyvetě je manévrovací prostor rybky výrazně omezen, takže se přeci jenom v hledáčku lépe "loví".

Na svých cestách po tropech jsem vždy tak trochu paraziticky využíval vybavení, které s sebou vozil přítel Jožo Májsky. Letos jsem vyjel s pozměněným složením lovců a byl jsem postaven před problém pořízení vlastní fotokyvety. Nechtěl jsem okopírovat Jožovo řešení - malé fotoakvárium - protože je velmi neskladné a choulostivé na převoz. Snažil jsem se tedy opustit svůj biologický background a vymýšlel skladnější řešení.

Teotericky to šlo celkem snadno, praktická část mi dala trochu zabrat. Musel jsem využít instantních, snadno dostupných objektů a materiálů. Sice nejsem totální levoruk, ale bez potřebného technického vybavení vymyšlené nevyrobím. Nakonec jsem po několika obchodech sehnal všechny ingredience a po praktickém přezkoušení skládacího fotoakvária jsem mohl zvolat "Heuréka". Manželka sice trochu zchladila moje sebevědomí vynálezce tvrzením, že něco obdobného četla v jedné z Durrelových knih, ale na to mám alibi - četl jsem jenom "Zlaté netopýry a růžové holuby", kde to určitě není…

Technické provedení je vlastně velmi prosté; dvě skla, silný pás pryže a čtyři přítlačky. Pryž umístíte mezi skla a přítlačkami je upevníte. Pryž tedy vytvoří dno a boky "akvária", jehož vodotěsnost zajistí přítlačky. Výhodou je ideální mobilita, rychlá rozborka a zborka, díky které se dají přežít i teploty přes 40 °C, nálety moskytů a samozřejmě především fotografie, které prezentují ryby v celkem přirozené pozici a barvách.

Fotografie jednotlivých typů můžete posoudit sami v následující galerii.