Autor: · 21.3.2009 · Článek #262 ·
Dneska je moderní mít na všechno model. Umíme už modelovat skutečně kdeco. Mimo hliněné klasiky, zvládneme namodelovat tání sněhu a z toho hrozící povodně, stejně jako vývoj porodnosti. Mimo výtvarníků a hydrologů modelují také ekonomové, stavaři a možná tak trochu i my rybičkáři něco modelujeme.
Někdo třeba biotopní akvárium, jiný podmínky pro choulostivé druhy ryb. Já jsem spadl do spárů kamaráda akvaristy a zároveň pojišťováka. Hbitě mi namodeloval, jaká všechna rizika mne mohou potkat při mé práci. A ne že by mne nějak výrazně tlačil do toho, abych se pojistil zrovna u něj. Jen že by teda bylo dobré mít nějakou tu pojistku. No vždyť to známe asi všichni…
Musím podotknout, že jsem byl naposledy úrazově pojištěn před téměř třiceti lety. Ale člověk stárne, začíná být odpovědnější a dneska je tolik možností, jak se zabezpečit v případě průšvihu. Tak jsem kývnul. Přece jen mám akvária pod stropem, otráví mne útočící rejnok – kdybych si ho tedy chtěl pořídit, nebo mi taťka od "managujců" ukousne prst… Zamotala se mi hlava, no hrůza domýšlet. I na akvaristu číhají při práci velká nebezpečí…
Podepsal jsem pojistku a čekal na půlnoc, abych mohl volněji dýchat s vědomím, že teď může padnout meteorit k nám na zahradu a mně tlaková vlna s sebou přinese desítky tisíc korun za trvalé poškození zdraví. Alespoň tak mi to nějak modeloval kamarád akvarista- pojišťovák. V okamžiku, kdy jsem podepsal pojistku, stal jsem přispěvatelem jeho mateřské instituce, protože teď se mi už nic nestane. Tak totiž vypadá většina modelů nových pojištěnců. Teda mohlo by se stát, ale mám přece pojistku…
Pouhých asi čtyřicetosm hodin stačilo na to, abych vytvořil úplně nový model správného klienta pojišťovny. Cestou z rybárny jsem předvedl své nedobré motorické schopnosti. Na absolutní rovině jsem zakopl a zlomil si palec na noze. Což jsem se po chvíli utrpení dozvěděl od lékaře, maje již nohu podepřenou sádrovou dlahou. Sestřička přinesla berle a stal jsem modelem. Tedy nikoliv přehlídkovým. To se přece pojištěným nestává…
A tak se dopajdám za ženou do rybárny, řeknu jí, co má kterým rybám dát za laskominy a jdu si zase sednout k počítači likvidovat resty. Teď jí nezbývá nic jiného, než převzít i mé povinnosti. Pravda už jsem byl varován, že tento model se mé polovičce nelíbí a ať si nemyslím, že tomu tak bude natrvalo. Budu muset vymyslet nějaký jiný model…