Sladkovodní akvarijní ryby - bede ATLAS

Autor: Roman Lang · 4.12.2006 · Článek #76 ·

Bede Atlas je jednou z nejobsáhlejších publikací svého druhu vydaných v České republice, ne-li úplně tou NEJ. Jak už je uvedeno v záhlaví, na 1024 stranách obsahuje okolo 8 000 barevných fotografií sladkovodních akvarijních ryb, které jsou pro větší přehlednost rozděleny do osmi systematických skupin: na labyrintní ryby, ryby gavúnkovité a duhovkovité, tetrovité, vrubozubcovité (cichlidy), kaprovité (přísavkovité, mřenky, parmičky…), zubatí kapři (halančíkovití, štikovcovití, živorodí...), sumci, ostatní ryby (asi 80 menších skupin ryb - např. čtverzubcovití).

Do světa ryb nás na začátku knihy uvede čtrnáct krátkých kapitol (např. Stavba těla a morfologie, Rybí pohon, Zbarvení ryb, Přijímání potravy, Sezónní ryby, Vědecké názvy). Dozvíme se mimo jiné i spoustu kuriozit, na které v běžné akvaristické literatuře nenarazíme. Tak třeba, že přes 90% tropických sladkovodních druhů je schopno biologického vydávání zvuků. Nebo, že některé druhy afrických cichlid bez problémů přežívají ve vodách o teplotě 40 °C. A také, že v Jižní Americe žijí parazitní sumci, kteří se živí krví a mohou napadnout i člověka, a to dost nepříjemným způsobem…do močové trubice. Předložené informace jsou pro laika bezesporu zajímavé, i když se mnohdy pohybují na hranici odborné literatury.
Nakladatelství: bede-Verlag GmbH, Ruhmannsfelden 2002
Formát: 24 x 32 cm, fotografie na křídovém papíru, pevná vazba]
Co se týká aktuálnosti použitého latinského pojmosloví, atlas upozorňuje, že zcela jistě došlo během sestavování a tisku knihy ke změnám, které mají za následek nové začlenění některých ryb (např. problém amerického sběrného rodu Cichlasoma) - při další práci s názvy ryb je třeba toto mít na vědomí.

Vraťme se ale raději k obrázkům, které jsou alfou a omegou knihy. U každé fotografie je uveden vědecký název ryby, kým byla popsána, popř. místo nálezu, dále pohlaví, nebo údaj o barevné variantě. Další řádek stručné informuje o základních požadavcích na chov jako jsou nároky na parametry vody (teplotu, hodnoty pH, celkovou tvrdost vody) a potravu. Pak bývá uvedena dosažená velikost v dospělosti (maximální délka těla), doporučená velikost akvária (jeho délka) a jeden ze 6 stupňů obtížnosti chovu dané ryby (od "pro začátečníky" až po "držení nedoporučeno"). O rozsahu atlasu svědčí např. okolo 40 druhů zobrazených ryb rodu Apistogramma (ani specializovaný Aqualog SA cichlids II. nepředstavuje o moc více druhů), nebo 20 fotografií běžné Neonky obecné.

Závěrečné stránky jsou věnovány seznamu fotografů, použité literatuře, přehlednému latinskému rejstříku a německému názvosloví.

Jediný otazník, který se nad knihou vznáší, je právě přítomnost původního německého rejstříku. Nedokáži posoudit stav českého názvosloví a zda je natolik nedostatečný, že ho nemá smysl publikovat, či jde pouze o přístup vydavatele. Proč je však místo něho ponechán původní německý rejstřík, mi není jasné. Pokud máte nějaké bližší vysvětlení, vyjádřete ho prosím v komentáři k tomuto článku.

Určitá stížnost by mohla směřovat i ke kvalitě vazby ve vztahu k rozsahu (formátu) knihy, která klade zvláštní nároky na prohlížitele - je třeba zohlednit váhu knihy, listovat jí není prakticky možné jinak než při položení na rovný podklad. Případné rozdělení na dva nebo více dílů by zvýšilo čtenářský komfort a mohlo být ku prospěchu věci, i když v tom případě by bylo zřejmě nutné počítat i s následným dopadem na zvýšení ceny.


Shrnutí
Odhlédneme-li od vyšší ceny (v současné době přes 2 500 Kč, i když v tomto případě platí anglické "value for money"), získáme co do rozsahu unikátního obrazového průvodce akvarijních ryb pro nejširší veřejnost - počínaje začínajícím akvaristou, přes chovatele až po obchodníka s rybami. A jedna konzervativní poznámka na závěr - celkový příznivý dojem z knihy je podtržen přítomností klasické látkové záložky.