Importy akvarijních ryb II – vybalování dodávky

Autor: Radek Blaško · 22.1.2007 · Článek #91 ·

Tato kratší stať, pojatá jako fotoreportáž, si klade za cíl předvést, jakými procedurami musí rybky dovezené z tropických zemí projít, než se poprvé dostanou do některého z našich akvárií. Budeme svědky přebírání zásilky ryb ze Singapuru v červenci roku 2006, od příjezdu automobilu s rybami do firmy, až po jejich přelovení do nádrží. Nebudu tedy zmiňovat procedury na letišti, ani zákroky ošetřovatelů v prvních dnech po importu, které jsou čistě interními záležitostmi daných importérů.

Vybalování a kontrola

Exkurzi začneme okamžikem, na který se všichni těší, okamžikem, kdy do sídla firmy dorazí automobil z letiště s nákladem očekávaných "rybích" boxů. To už mají ryby za sebou asi tři hodiny v České republice, tedy dobu nutnou k administrativním procedurám na letišti. V tuto chvíli přichází na řadu "těžká robota", protože je zapotřebí boxy vyskládat z auta do prostor "rybárny". Po vyskládání beden s rybami do řady se začne s vybalováním.

Jako první dojde k rozlepení kartónových obalů a k poodsunutí polystyrénových vík, to proto, aby se poprvé srovnaly teploty. Procedura je důležitá rovněž pro ryby, aby po dlouhé době strávené ve tmě přivykly na denní světlo.

Po jisté přestávce následuje skutečné otevírání boxů a kontrola stavu dodávky. V každém boxu jsou čtyři pytle o šířce 400 milimetrů, to je standard skoro u všech exportérů. Jen dodavatel ze Singapuru volí někdy balení odlišné od ostatních. Po rozbalení kartónu a odejmutí víka na nás "vykouknou" první dva sáčky. Po jejich odejmutí spočine náš zrak na překližkové přepážce, pod kterou se ukrývají zbylé ryby.


Dalším krokem je kontrola stavu jednotlivých pytlů s rybami.

Kontrola je to velmi zběžná, pracovníci se zajímají hlavně o zabarvení vody. V ideálním případě je voda čirá. Na předloženém obrázku je voda lehce zakalená (ryby v sáčku jsou Colisa lalia forma Cobalt), to ale neznamená žádné komplikace. V nejhorším případě je voda kalná, a to znamená značné zrychlení následujících procedur. Konkrétní popis zmíním později.

Po kontrole jsou jednotlivé pytle tříděny do beden podle druhů a také podle počtu akvárií, která následně ryby obsadí. Ideální by bylo umístit maximálně dva pytle do jedné nádrže (některé druhy – hlavně čichavci zakrslí – se posílají zvlášť samci a samice), ale to většinou nebývá z prostorových důvodů reálné.

Po roztřídění dodávky dojde k roztržení pytlů a vylití ryb do boxů.

Po vylití přijde na řadu ta nejdůležitější a také nejzdlouhavější fáze - postupné přivykání ryb na nám dostupnou vodu, případně na vodu námi připravenou. To probíhá tak, že ze stojanu (případně z jiné zásobní nádrže s připravenou vodou), do kterého plánujeme umístit nová zvířata, do každého boxu postupně a opatrně doléváme tekutinu. Hovořím-li o postupném dolévání, mám na mysli několikrát v určitých časových intervalech, po cca půllitrech, do doby, než bude v boxu většina naší vody.

Uznáme-li, že nové ryby jsou již dostatečně připravené na vypuštění, nic nám nebrání v tom vzít síťku a začít je přelovovat do nádrží. Protože všechny importy přijíždí až kolem páté, šesté hodiny odpoledne, dochází k vypuštění ryb do nádrží až v pozdních nočních hodinách, proto se k prvnímu nakrmení dostáváme až druhý den ráno. Z bezpečnostních důvodů tráví nové ryby první noc s rozsvíceným světlem.

Kalná voda a bezpečnost konta

Slíbil jsem, že se vrátím k problémům s kalnou vodou v pytli s rybami. Ta je vždy plná zplodin metabolismu, o čemž svědčí velmi silný zápach. Ryby jsou díky těmto zplodinám přiotrávené a je velmi důležité je co nejrychleji dostat do vody čisté.

Proto je postup při vybalování těchto ryb následující: inkriminovaný pytel vezmeme, roztrhneme, ryby vylijeme do síťky a následně umístíme do připravené bedny, která je naplněná čistou vodou. Pak už záleží jen na tom, jak moc byly ryby přiotrávené…

Při zmínkách o vybalování ryb nemohu nezmínit některé zvláštnosti v balení ryb. A to především v případě rvavých, nebo velmi drahých exemplářů. Tyto ryby jsou z praktických důvodů baleny po jedné.

Přesně takhle vypadá jeden sáček se samcem. V tomto pytlíku je maximálně 50 ml vody a ryby jsou zasílány bez jakéhokoli uspání. Ryby také transport snáší bez jakýchkoli problémů.

Důvody, proč tomu tak je, jsou prozaické. Vždy je to bezpečnost. V případě rvavosti ryb (třeba samců Betta splendens) jde o bezpečnost ryb samotných, v případě vysokých cen (například některé druhy sumců čeledi Loricariidae) je to bezpečnost bankovního konta – i jedna mrtvolka může při déle trvajících dodávkách zapříčinit zkažení vody a následný úhyn ostatních ryb v pytli.

A takto vypadá dodávka bedny samců bojovnice pestré. Po rozbalení bedny se nám naskytne pohled na hromadu malinkých pytlíků, ve kterých jsou jednotlivě v malém množství vody jednotlivě baleni samečci.

Detailnější pohled do bedny, v mnohých evokuje představu pytlíku se spoustou barevných bonbónů.

Poznámka: Záměrně neuvádím, jakou dobu pracovníci tráví u jednotlivých procedur, tento je čas velmi závislý na daném importu. Někdy jsou ryby ve velmi špatném stavu, proto se celá procedura musí zrychlit. Rychleji se může postupovat i v případě, že se ryby jeví v naprostém pořádku.