V tomto prvním příspěvku uvádím co nejstručněji historii nejen tohoto akvária a popisuji mé první krůčky k realizaci mého přání, jak mít v obýváku klasický český rybník místo amazonského biotopu.

S akvaristikou jsem začal v roce 2004 zakoupením 60l akvária jakožto setu v OBI. Nádrží prošlo velké množství ryb i rostlin. Nejdříve to bylo klasické osazení: xify, neonky, krunýřovci, pancéřníčci, dania a tak podobně. S rostlinami jsem také dost experimentoval, přes PMDD jsem se dostal i k hnojení CO2 a mohu říci, že se celkem dařilo.

O nějaký rok později jsem se zamiloval do Malawi a chtěl jsem pořídit akvárium kolem 300l. Bohužel jsme tenkrát bydleli v pronajatém bytě starého zděného baráku a statik mi to nedoporučil. Nechal jsem si tedy slepit akvárium maximálního rozměru mé vyztužené skříňky, to je těch výsledných 120l.

Šedesátilitrová nádrž se stala na několik let domovem čolků jako paludárium, až do roku 2008, kdy jsme se stěhovali. Jelikož akvárium vykazovalo nedostatky spojů, již se s námi do nového bytu nenastěhovalo. Čolci již byli ve věčném paludáriu a jako běžné akvárium již nádrž nešla použít. Přelepovat se mi nechtělo.

Nová nádrž 120l byla na krátkou chvíli osídlena obyvately šedesátilitrové. Jelikož jsem chtěl původně Malawi a nechtěl jsem se cichlid vzdát, rozhodl jsem se osádku kompletně vyměnit a pořídil jsem dva páry Kančíků příčnopruhých. Ty jsem měl v akváriu nějaký ten rok, ale po čase se mi zastesklo po menších živějších hejnových rybičkách. Již početnější rozmnožené hejno Kančíků jsem daroval do akvaristiky a pořídil, Parmičky, Neonky, Razbory a tak dále. Pozůstatky těchto hejn mám v akváriu dodnes. Konkrétně dvě Parmičky nádherné a 8 Neonek obecných. Razbory klínoskvrné zmizely bezestopy, po krátké návštěvě Skalár, které jsem chvíli měl, ale z neznámého důvodu se jim nedařilo.

V průběhu roku 2008 jsem se začal zabývat zcela jinou myšlenkou. Už mě pomalu přestávalo bavit shánět v akvaristikách pestrobarevné exotické rybičky z Asie, Amazonie a podobně. Však v našich vodách žijou spousty nádherných ryb. A tak mě posedla myšlenka pozorovat v akváriu Kapra, Štiku, Okouna a podobné rybičky. Vše jsem řešil zde v diskuzi (lze dohledat) a jinde po internetu. Jediný problém, jak se zdá, se skrývá v teplotě vody.

V dubnu 2009 jsem projížděl kolem chovného rybníka Kaclířov u nás v Jižních čechách, který se právě lovil. Hned jsem zavětřil příležitost, protože právě při výlovech lze získat spoustu malých rybiček. Bylo jich tam opravdu hodně, po různých místech, ale neměl jsem možnost jak je vylovit a dopravit domů. Pokus s igeliťákem na klacku byl více komický než účinný. Vrátil jsem se tedy druhý den vybavený akvaristickou síťkou, kterou jsem izolepou odborně přilepil na násadu od koštěte. Bohužel slunečné počasí předchozího dne vystřídalo deštivé nevlídno a po hejnech rybiček se slehla zem. Nebo spíše zavřela voda, prostě nikde nic. Vzpoměl jsem si na poslední místo a to u stavidel, hned za mřížemi. V uzoučkém prostoru tam bylo hodně uvízlých rybiček. Na hladině již plavalo několik mrtvých kusů. Hrábl jsem do vody a vytáhl plnou síťku stříbrných pleskajících se rybek. Srdce mi poskočilo, síťku jsem vyprázdnil do vody, opřel o zeď a letěl do auta pro zavařovací sklenici. Jak se tak hrabu v kufru a přemýšlím jak sklenici upevním, slyším jak zamnou zastavuje auto. Ohlídnu se a vidím jak z terénního auta rybářství Třeboň vylézá zelený mužík. Nevšímá si mě a jde směrem ke stavidlům kde mám svou loveckou výbavu. Docela jsem dostal strach. Sice jsou tyhle rybičky odsouzené ke smrti a teoreticky pro chov nejsou nijak potřebné, ale stejně jsem si nebyl jistý, zda neprovádím nějakou nelegální činnost. Nasbíral jsem odvahu a se sklenicí v ruce jsem vyrazil za zeleným chlapíkem a na rovinu se ptám, jestli si můžu vytáhnout pár rybek. Zelenej potahujíce cigaretu bez váhání odpovídá, že pokud jsou tam ještě nějaké živé, tak není problém, ať si vezmu, co chci. Naplnil jsem sklenici vodou a hrábnul znovu za mříže. Opět jsem vytáhl plnou síťku. Kdyby mi byl porybnej nestál za zády, sáhl bych tam víckrát a vzal si domů jen ty nejhezčí kousky. Ale chlapík v gumovkách mi stále postával za zády a stále někam telefonoval. Jak odcházím, využívám jeho přítomnosti a ptám se cože jsem to vlastně vytáhl. Bylo to nakonec dobře, že tam byl, sám bych nevěděl, že se jedná o Plotice. Až doma jsem v atlasu zjistil, že jsou Plotice stříbrné a obecné a nevím, jaké mám, myslím, že obecné, ale v té pěticentimetrové velikosti to nedokážu dle rozlišovacích znaků poznat.

Doma jsem sklenici umístil vedle akvária, nasadil vzduchování a aplikoval teploměr. Voda v akváriu měla asi 22-23 stupňů, ve sklenici kolem 12. Jeli jsme to odpoledne na návštěvu k rodičům, a tak jsem vodu ve sklenici nechal několik hodin oteplovat na teplotu okolí. Všech 10 Plotic bylo v pořádku. Večer po návratu domů, bylo ve sklenici asi 18 stupňů a započal jsem postupnou obměnu vody. Do té doby stále všech 10 kousků v pořádku. Odčerpal jsem část vody ze sklenice a dolil vodou z akvária. Chvilku jsem počkal a postup opakoval, dokud jsem postupně nevyměnil téměř všechnu původní vodu z rybníku. Teplota se vyrovnala a u rybek se stále neprojevovaly žádné problémy. Konečnou fází bylo přelití do akvária. Plotice se chovaly skoro stejně jako rybky akvarijní. Koukaly, zrychleně dýchaly a po krátké chvíli si našly bezpečné místo. Všech deset Plotiček se nacpalo do rohu akvrária pod kořen. Po několika minutách se pomalu rozplavávaly po akváriu. 8 kousků bylo v pořádku 2 Plotice se chovaly zmateně, přetáčely se na bok a tak po třiceti minutách jsem jim to urychlil. Možná, že kdybych je nechal, vzpamatovaly by se, ale nechtěl jsem je nechat přes noc v tomto stavu.

Nyní mám Plotice v akváriu asi 1 měsíc a musím říct, že se až překvapivě rychle přizpůsobily. První den jsem je po příchodu z práce našel rozplavané po akváriu, ale jak jsem prošel kolem akvária, tak se poplašily a poschovávaly, ale hned po chvilce se opět rozplavaly. Druhý den už se neplašily a začaly oťukávat potravu a třetí den začaly přijímat potravu zcela (vločky, mražené patentky). Nyní, když se přiblížím k akváriu, Plotice zrychlí své pohyby a čekají na potápějící se vločky. Potrava mizí opravdu hodně rychle.


Po týdnu provozu akvária při čištění, nebyl cítit ten klasický pach detritu, ale klasický pach rybníku. Filtr nepatrně více zanesený než jindy a jemně oslizlý. Při druhém čištění to již nebylo tak znát, tak jsem zvědavý, jestli se Plotice jakoby pročistí, nebo mám již místo akvária rybník.

Dvě Parmičky (skoro stejně velké) se přidaly hned od začátku k hejnu osmi Plotic a plavou a prohání se po akváriu spolu. Menší Neonky se ze začátku schovávaly, ale do dvou týdnů zjistily, že od Plotic nehrozí žádné nebezpečí a již se také chovají přirozeně. Nicméně těch 8 neonek dám pryč. Nechci kombinovat amazonii s rybníkem. Ty dvě Parmičky už si nechám, jsou to dosud mé nejoblíbenější rybky, které mi zbyly z desetičlenného hejna a přijde mi, že přítomnost stejně živých plotic jim vyloženě svědčí. Ještě uvádím, že v akváriu je jeden krunýřovec, tak 13cm, kterého mám úplně od začáku tedy asi 5 let, kupovaného jako jednoho z prvních obyvatel šedesátky. Jeho druh, či družka, již není, ale v nádrži plave asi 6 jejich potomků. Ty v akváriu určitě nechám.