Hemichromis sp. Muanda

Správce: mstuchlik

Zobrazeno: 62322x

Výskyt: Region Muanda (nebo také Moanda) v Demokratické republice Kongo. V Demokratické republice Kongo jsou dvě oblasti známé pod označením Muanda; 1. leží v blízkosti vesnice Muanda na pobřeží Atlantského oceánu, 2. region se nachází spíše ve středu Demokratické republiky Kongo. Bohužel není přesně známo, ze kterého regionu tyto perlovky pochází.

Dr. Paul V. Loiselle publikoval komplexní revizi rodu Hemichromis v roce 1979, kdy na základě genetických analýz a morfologických srovnání zjistil, že prakticky veškeré červené perlovky chované akvaristy patří do druhu Hemichromis guttatus. Zároveň v rámci této revize ustanovil nový druh Hemichromis lifalili, na základě popisu několika jedinců z jezera Lac Tumba v regionu Muanda, jehož označení začalo mnoho akvaristů chybně využívat u výrazně červeně zbarvené varianty perlovek s vysokým množstvím iridioforů (modrých teček na boku). Nicméně, tyto perlovky neodpovídají původnímu popisu druhu a s nejvyšší pravděpodobností se jedná o populace Hemichromis guttatus, jimž odpovídají i geneticky.

O skutečné podobě Hemichromis lifalili se v současné době ichtyologové a akvaristé přou a přinejmenším do příští revize rodu neexistuje shoda nad identifikací druhu (podobně jako v případě, možná fiktivní, Hemichromis bimaculatus). Existuje hypotéza, a v případě že Hemichromis sp. Muanda opravdu pochází ze středu Demokratické republiky Kongo, že právě tato perlovka je pravou Hemichromis lifalili, jejímuž vědeckému popisu odpovídá. Z uvedeného důvodu se občas setkáme s označením Hemichromis cf. lifalili.

Velikost až 8 cm.

Obecný popis

Hemichromis sp. Muanda se mezi akvaristy rozšířila v roce 2004. Jedná se o populární a relativně mírumilovnou perlovku drobné velikosti. Jedna z mála západoafrických říčních cichlid vhodných i do běžné společenské nádrže s menšími druhy ryb. Hemichromis sp. Muanda je pestře zbarvená, neostýchavá rybka zdržující se poblíž rostlin ve středu nádrže.

Hemichromis sp. Muanda patří mezi představitele „malých červených“ perlovek, komplexu Hemichromis stellifer. V rámci rodu Hemichromis je v přípravě nová revize a tzv. malým perlovkám bude v blízké budoucnosti pravděpodobně přiděleno nové rodové jméno (podobně jako byl historicky vyčleněn druh Anomalochromis thomasi).

Zbarvení těla je oranžovo-červené až červené, nebo žluto-červené s občasným nádechem do fialova a s drobnými modrými iridiofory rozsetými po těle a na hlavě. Spokojené ryby si v nádrži obvykle udržují pestré zbarvení, jež však dosahuje nejvyšší intenzity v období tření. U většiny rybek se zejména období tření objevuje žlutě zbarvené bříško, nebývá to však pravidlem. Sameček i samička jsou zbarveni podobně, sameček však bývá viditelně větší.

Nádrž: Nádrž o objemu 100 litrů s dostatkem dekorací a úkrytů, a umístěná na klidném místě je dostatečná pro chov 1 páru dospělých perlovek. Při chovu jediného páru mohou být tyto drobné perlovky více bázlivé, nicméně v klidném prostředí se neschovávají a bez ostychu proplouvají celou nádrží „na volné vodě“.

Pro chov skupiny perlovek, nebo chov ve společenské nádrži, je ideální zvolit nádrž o objemu alespoň 400 litrů s bohatým členěním dekoracemi a rostlinstvem. Hemichromis sp. Muanda mají tendenci obsadit teritorium uprostřed nádrže a případných vetřelců si příliš nevšímají, anebo jen taktně naznačí svůj pozemkový nárok.

Rostliny nepoškozují, důlky pro potěr hloubí relativně malé a obvykle mezi kořeny rostlin.

Náročnost: Středně náročné drobné a společenské rybky, jež budou ozdobou každé jednodruhové i společenské nádrže. Rybky jsou vhodné jak pro svědomitého akvaristu začátečníka, tak i pro pokročilé chovatele se zájmem sledovat fascinující projevy chování těchto drobných rybek. Pro spokojenost vyžadují větší nádrž se stabilními podmínkami a klidným prostředím, bez agresivních projevů ostatních spoluobyvatel.

Poznámky k chovu

Teplota: 24 - 27 °C
pH: 6.5 - 7.5
Voda: ; Bez zvláštních nároků na kvalitu vody; v běžně dostupné a neupravené sladkovodní vodě „z kohoutku“ dobře prospívají a ochotně se třou.

Hemichromis sp. Muanda je klidná a mírumilovná rybka. V nádrži se zdržuje na otevřeném prostranství, pozorovateli na očích, obvykle poblíž rostlin. Jako většina perlovek neryjí, neničí rostlinky a vzhledem k jejich nenáročnému chovu, drobné velikosti a vysoké atraktivitě získávají v posledních letech na popularitě. V blízké budoucnosti by snad tento druh mohl prorazit i v našich nádržích a stát se relativně běžnou rybkou a stálicí v sortimentu akvarijních prodejců hned vedle oblíbených západoafrických druhů jako jsou Pelvicachromis pulcher, Pelvicachromis taeniatus a Anomalochromis thomasi.

Ve společenské nádrži můžeme tyto perlovky chovat společně s klidnými druhy cichlid, parmiček, teter a sumečků. Nejedná se o kousavý druh, povahou jsou velice mírné, přesto však mohou považovat drobné rybičky, potěr jiných ryb, za potravu. Na druhou stranu ve společnosti robustnějších ryb trpí; například perlovky tečkované, Hemichromis guttatus, o stejné velikosti je budou v nádrži vyloženě utlačovat v extrémním případě své jemnější příbuzné zabijí. Ve společenské nádrži bychom měli proto upřednostnit chov s neteritoriálními druhy ryb, nebo mírnými cichlidami rodů Anomalochromis, Nanochromis a Pelvicachromis, v případě perlovek například Hemichromis cristatus, nebo Hemichromis sp. Gabon.

V internetových diskuzích jsem narazil na pozitivní zkušenost chovatele s chovem Hemichromis sp. Muanda ve velké společenské nádrži i s rybkami formátu Mikrogeophagus ramirezi, jež by například dospívající a dospělí jedinci druhů Hemichromis guttatus a Hemichromis cerasogaster považovali za krmení. Ne že bych podobnou kombinaci doporučoval, spíše to poukazuje na fakt, že se opravdu jedná o klidné a mírné rybky a ve větší nádrži se nemusíme bát jejich chovu ve společnosti relativně křehkých druhů ryb a držet se dogma, že ryby rodu Hemichromis nejsou pro chov ve společenských nádržích vhodné.

Na chemismus vody nejsou výrazně náročné a v běžně dostupné a neupravené sladkovodní vodě „z kohoutku“ dobře prospívají a ochotně se třou. Nemají tak široký rozsah přizpůsobivosti jako jiné běžnější druhy perlovek, pro úspěšný chov a odchov však není třeba zvláště upravovat parametry vodovodní vody a vystačíme si s pravidelnými výměnami části vody a udržováním hygieny v nádrži.

Hemichromis sp. Muanda nejsou náročné na velikost teritoria a obvykle si i v době tření vystačí s prostorem o rozměrech 30cm x 30cm, kde se zdržují převážně ve střední části sloupce. Mé ryby silně preferují teritoria mezi rostlinkami; úkryty mezi kořeny a kameny nevyhledávají. Přesto bychom měli při zařizování nádrže pamatovat na bohaté horizontální a vertikální strukturování, které v každé společenské nádrži uvolní atmosféru.

V přírodě se živí převážně hmyzem, hmyzími larvami a zoobentosem. V akváriu ochotně přijímají krmiva suchá (vločkové a granulované krmivo), mražená (larvy hmyzu, korýši, měkkýši, rybí maso) a živá (hmyz a larvy hmyzu, kroužkovci).

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

U dospělých ryb podobného stáří rozeznáme pohlaví především díky velikostnímu rozdílu; sameček bývá výrazně mohutnější a téměř dvakrát větší než samička. Samička je kulatější a její zbarvení těla může být, zejména v době tření, kontrastnější. Pro chov i odchov doporučuji pořízení menší skupinky, ze které se dospívající páry sestaví samy. Není to však podmínkou, nejsou agresivní a se sestavením páru nebývá problém.

Asi první co mě na těchto cichlidkách fascinovalo je jejich neutuchající chuť ke tření. Jestli lze Hemichromis guttatus považovat za druh snadno odchovatelný, pak chuť k rozmnožování Hemichromis sp. Muanda v dobrých podmínkách je téměř nezastavitelná. V případě, že rodiče přijdou o snůšku, nebo potomstvo, obvykle se v řádu několika dnů znovu vytírají.

Mé rybky se vytírají výlučně na listy rostlin, literární zdroje uvádějí preferenci tření uvnitř jeskyní a úkrytů. Tak jako všechny perlovky jsou i Hemichromis sp. Muanda výbornými rodiči, kdy svědomitě pečují o nakladené jikry a potomstvo a odhodlaně je brání před potenciálními nepřáteli. Při péči o své potomstvo jsou relativně tolerantní vůči ostatním spoluobyvatelům nádrže a ani v tomto období nebývá problém s jejich chovem ve společenské nádrži.

Vylíhnuté larvy, po 4 dnech dle teploty a podmínek v nádrži, rodiče přemístí do blízkého důlku. Následně rodiče přemísťují potěr do nových důlků, aby zametly „pachovou“ stopu a přivedli mladé k nové potravě. Rozplavaný potěr je drobný, a proto je třeba předložit nejjemnější krmivo. Nebývá ho enormní množství, a proto si je schopen ve větší a dobře zaběhnuté nádrži obstarat dostatek krmiva v podobě drobných organizmů žijících v rostlinách a substrátu. Později je možné nabídnout běžně dostupnou potravu, plankton a drcené suché krmivo.

Další informační zdroje:

http://www.cichlid-forum.com/...
http://www.dcg-online.de/...
http://www.borstein.info/...
https://www.facebook.com/...

Literatura
Judy, T., 2013. „Hemichromis lifalili: A Long-Lasting Case of Mistaken Identity“. Tropical Fish Hobbyist, USA.