Tajuprostá Podvodní říše

Autor: Roman Rak · 22.5.2008 · Článek #212 ·

Necelých 9 km za hranicemi České republiky, v rakouském městě Schrems (poblíž Českých Velenic) před několika lety vznikl velmi zajímavý, a svým způsobem celoevropsky ojedinělý projekt v oblasti vzdělávání, ochrany životního prostředí a cestovního ruchu, který se srdcem dotkne každého akvaristy, milovníka podvodního světa a přírody jako takové.

Dětem, i těm dříve narozeným návštěvníkům je umožněno poznávat pozoruhodnosti spojené s životem ve vodě nebo v její blízkosti v ekologických souvislostech a ekologických jedinečnostech.

Jako návštěvníci si můžeme prohlédnout Podvodní říši i přiléhající rozsáhlý přírodní národní park Hochmoor Schrems. Chceme-li obsáhnout obojí, musíme počítat s celodenním výletem,

který nás za to ale odmění nádhernými a nezapomenutelnými zážitky i informacemi o sladkovodní flóře a fauně pohraničního regionu, jež přechází z rybníkatého Třeboňska do rakouského pohraničí bohatého na slatiny a rašeliniště, mokřady, rybníky i jezera.

Podvodní říše vznikla v rámci kooperace rakouské WWF (World Wildlife Fund) a města Schrems. Základním cílem WWF je zachování biologické pestrosti a přirozených zdrojů. Mottem tohoto projektu je myšlenka "Nejen život potřebuje vodu, ale i voda potřebuje život". Cílem projektu je zastavit ohrožení mokřadních biotopů.

Vlhké oblasti patří celosvětově k obzvláště významným krajinným útvarům. Jsou nejen důležitým životním prostorem pro živočichy a rostliny ale i vodními rezervoáry, ochrannými oblastmi proti povodním, rezervoáry pitné vody a základnou výživy lidstva.

V roce 1971 byla podepsaná v iránském městě Ramsar "Úmluva o mokřadech mající mezinárodní význam především pro biotopy vodního ptactva". Krajina vřesovišť, rybníků a slatin ve Waldviertelu je společně se sousedními třeboňskými rybníky a bažinami pod ochranou výše uvedené Ramsarské úmluvy.

Jen od otevření Podvodní říše v dubnu 2006 do října stejného roku ji navštívilo 25 tisíc návštěvníků.

Podvodní říše

Ta se nachází na břehu uměle vytvořeného menšího jezera, kterým prochází původní vodní tok z blízkých rašelinišť. Stavba Podvodní říše je velmi moderně řešena. Je to přízemní, nízká a elegantní budova ve tvaru protáhlé půlpodkovy. Celá jedna strana, obrácená do jezera je prosklená. K ní přiléhají venkovní expozice znázorňující různé místní vodní biotopy – prameniště, vrchovištní rašeliniště, rašeliniště, vřesoviště, bezkolencové a vlhké louky, bahnité a kalové nivy, zóny plovoucích listů. U všech biotopů se dozvíme poznatky o specifické flóře a fauně.

Vstup do komplexu Podvodní říše je v bezprostřední blízkosti parkoviště osobních aut, odkud začínají i pěší turistické cesty a cyklostezky.

Prvním příjemným překvapením je bezbariérovost celého prostoru budovy a okolí, druhým pak české popisky na informačních tabulích, které jsou hned druhé v pořadí po němčině. Teprve pak následuje anglický text. Podobně jsou řešeny webové stránky Podvodní říše, jež mají kromě němčiny a angličtiny i českou verzi - http://www.unterwasserreich.at/...

Nadchne nás rovněž architektura interiéru budovy, kde podlaha je na úrovni vodní hladiny sousedící vodní plochy. Návštěvník má tak pocit, jako by se procházel přímo po jezeře. Oddělující skleněná stěna umožňuje výhled na kouzelný okolní vodní prostor. Sluneční paprsky procházející skleněnou stěnou s namalovanými přírodními ornamenty (stylizované žáby, ještěrky, hadi, hmyz, rostliny apod.) vrhají své stíny přímo pod nohy naší cesty dál do "hlubin poznání" Podvodní říše.

V prosvětleném koridoru by nad různými výukovými předměty a zařízeními zajásal i Jan Amos Komenský v duchu svého "škola hrou". Nutno podotknout, že to, co je zde nainstalováno pro poznání dětí, nadchne i většinu dospělých. O akvaristech, malých i velkých, ani nemluvě.


Různé geometrické tvary, z nichž se v přírodě vnitřní i vnější stavba různých prvků buněk, tkání apod. je možné různě rozkládat a zase skládat, dívat se na ně 3D brýlemi, zajímat se i o matematickou krásu jejich tvarů. Nechybí ani další poznatky z biologie či mnohem vzdálenějších, leč souvisejících oborů.

Spirála času

Před tím, než se dostaneme k různým modelům či živým exemplářům expozice Podvodní říše, musíme projít vstupní branou – částí chodby, kde na zdařile vytvořených nástěnkách spolu s fotografiemi je mnoho zajímavých informací o vodě jako takové. Tato část výstavy je nazývána Spirálou času. Návštěvník se dozví základní informace o fyzikálních a chemických vlastnostech vody, o významu vody pro život jako takový. Tělo většiny živočichů obsahuje 60 -70 procent vody, u medúz to je dokonce 95%. Nechybí ani vztahy vody a počasí, role světových moří a podmořského proudění.

Dozvídáme se i o vztahu vody a náboženství – voda je považována jako kolébka života či vlast bohů, je jí často připisována i očišťující síla.

Zaujme i průměrná denní spotřeba vody člověkem – jeden Američan spotřebuje denně 382 litrů vody, Středoevropan 130 l a ve většině rozvojových zemí to je jen 25 litrů na osobu a na den. Lidmi odebíraná podzemní a povrchová voda je ze 69% využita v zemědělství, z 21 % v průmyslu a z 10 % v domácnostech. 1.2 miliardy lidí nemají žádnou čistou pitnou vodu, 5 miliónů lidí ročně umírá na choleru a úplavici, zapříčiněné znečištěnou vodou. 97,5% vody na celé Zemi je slaná, jen pouhých 2,5 % vody je sladkovodní. Z toho je lidstvu k dispozici jen 0,4% ve formě páry v atmosféře, a povrchové vody v řekách, jezerech, rybnících apod. Zbytek tvoří ledové čepičky polárních oblastí a voda podzemní.

Mikrokosmos

Spirálu času a Podvodní zoologickou zahradu spojuje temný, zahnutý koridorový prostor, kterým musíme projít, abychom se dostali ke sladkovodním akváriím, jež jsou cílem cesty všech akvaristů. Mikrokosmos je tvořen exponáty a několikajazyčnými popisky velmi zdařilých fotografií a modelů živých, mikroskopických vodních organismů a jejich predátorů. Návštěvník se dozví základy potravního řetězce vodních organismů, akvarista je uchvácen modely a zvětšeninami různých zástupců planktonu.

Dozví se mnoho zajímavostí, například že slovo plankton pochází z řečtiny a znamená "to, co se zmítá sem a tam". Tím se rozumí organismy, které se volně vznáší v mořské či sladké vodě a nedokáží se pohybovat proti proudu. Expozice je zaměřena na sladkovodní plankton našich vod kam patří zejména jednobuněčné řasy, vířníci a nižší korýši jako buchanky a hrotnatky, kterým je zde věnován poměrně velký prostor, včetně makrofotografií a nákresů.

Rostlinný plankton v mořích a sladkých vodách vyprodukuje 50% vzdušného kyslíku na Zemi a korýši tvořící část planktonu mají největší biomasu ze všech živočišných druhů.

Akvarista se dozví i zajímavosti o nezmarech (Hydra), jež jsou mnohdy nevítanými návštěvníky našich nádrží. Obecně mají 4-12 chapadel (příležitostně až 20!), které bez konkrétního cíle neustále prohledávají prostor kolem sebe ve snaze narazit na potravu. Zejména na chapadlech se vyskytují žahavé buňky, které při dotyku explodují a z nichž jsou vystřelována vlákna s lepivým a jedovatým výměškem. Ústní otvor slouží zároveň k přijímání potravy i vylučování odpadních látek, potrava je trávena ve vakovité dutině. Stěnu láčkovců tvoří dvě vrstvy buněk.

U mnoha druhů se do vnitřní buněčné vrstvy ukládají zelené řasy a proto mnoho nezmarů se nám jeví zeleně. Jednoduchá nervová soustava prochází celým tělem nezmara, který nemá vyvinutý mozek. Mnohé druhy nezmarů jsou hermafrodité a produkují vajíčka i spermie. Rozmnožování nastává také pučením a dělením – odsud slovo nezmar – hydra. Nezmaři se přichytávají na kameny a listy (v nádržích i na další předměty, sklo apod.) pomocí nožního terče.

Návštěvník najde mnoho dalších zajímavých informací o obrvených vířenkách a trepkách, pohybujících se pomocí brv za přísunem potravy, o prvocích, jehlánkách a splešťulích číhajících na svou kořist, kterou popadnou speciálně k lovu uzpůsobenými končetinami, o larvách potápníka vroubeného, jež vysává svou kořist, o listonozích a o řasách. Nechybí ani popis života blešivců (Gammarus pulex), komárů, jepic apod. Tohle vše většinou jako akvaristé více či méně známe, protože tím krmíme naše chovance a nebo si na zde popisované tvory vzpomeneme z knížek o Ferdovi Mravencovi. Velké modely v nadživotní velikosti a makrofotografie nás přesvědčí, jak naše představy byly či nebyly blízko pravdě reálného mikro života pod vodní hladinou a v jejím okolí.

Vražedné kino

V rohu Podvodní zoologické zahrady se nachází prostor, vyčleněný promítaní krátkých filmů. Zde znavený návštěvník může usednout a sledovat záběry boje o přežití, lov potravy a život predátorů, malých i velkých. Ne nadarmo je tento prostor "marketingově" nazván Vražedné kino. Návštěvník z ČR, znalý zpravodajství televize Nova, hned podle názvu vycítí, že tu poteče krev. Ve skutečnosti to je každodenní život pod vodní hladinou "jen" z pohledu běžného potravního řetězce, který neznáme.

Podvodní zoologická zahrada

Klikatou uličkou Mikrokosmu vstupujeme do prostoru s nádržemi. Ten je prostorově účelně členěn tak, aby bylo minimum světelných odrazů od ostatních nádrží nebo aspoň aby tolik nerušily. Jinými slovy – je myšleno na pohodlí návštěvníka pronikajícího do tajů podvodního světa. Jediné osvětlení tvoří světlo nádrží.

Neobvyklé jsou velmi vysoké, štíhlé nádrže čtvercového průřezu, ve kterých můžeme pozorovat jiné živočichy, než ryby. Tyto nádrže jsou královsky a zároveň spartánsky osazené vysokými, stonkovitými rostlinami, převážně různými studenomilnými stolístky.

Byl jsem velmi překvapen bohatým zastoupením rostlin v místních nádržích středoevropských biotopů. Osobně jsem zde téměř žádné rostliny vůbec nečekal. Opak byl však pravdou.

Nádrže jsou ryze biotopní. Najdeme zde akvária představující stojaté vody (rybníky, jezera, slepá ramena řek), pomalu tekoucí toky (velké řeky) i horské bystřiny se siveny a pstruhy.

Jednotlivé úseky potoků a řek jsou rybáři pojmenovány podle jejich obyvatel. Hovoříme o říčních pásmech, jejichž popisky najdeme na kapotáži nádrží v jejich horní části. Některé zástupce ryb těchto pásem najdeme i zde v Podvodní říši.

Pásmo pstruhové – hlavním druhem je pstruh potoční (Salmo frutta fario). Vyskytuje se v čistých a dobře prokysličených horských potocích, jejichž teplota dosahuje zhruba 10 stupňů Celsia. Dno je kamenité – pstruzi se třou na štěrkovém dně. Obyvateli pstruhového pásma jsou také mihule, vranky, střevle a sekavci.

Pásmo lipanové. Pojmenováno podle lipana podhorního (Thymallus thymallus). Horský potok se zde díky přítokům již přeměnil v menší řeku o šířce 5-6 m. Proud vody je ještě silný, dno je kamenito-písčité. Teplota vody se v létě pohybuje kolem 15° Celsia. Vedle lipanů můžeme narazit i na hrouzky a mřenky.

Pásmo parmové. Parmy (Barbus barbus) žijí na středním toku čistých řek se štěrko-písčitým dnem. Teplota vody v létě stoupá na 15 až 20 stupňů Celsia. Parmy jsou ryby žijící u dna a zdržující se v hejnech. Přes den se rády schovávají pod mosty a jezy. Obyvateli tohoto pásma jsou dále plotice a perlíni. V horských řekách Rakouska se nacházejí jen pásma pstruhová, lipanová a parmová.

Pásmo cejnové. Cejna velkého (Abramis brama) nalezneme v nížinatých oblastech s pomalu tekoucí vodou. Vegetace je bujná a teploty dosahují 20 stupňů Celsia. Cejni se pro potravu zavrtávají do bahnitého dna a rádi migrují v hejnech. Společně s nimi se setkáme i s okouny, sumci a štikami.

Pásmo ježdíko-platýsové. Ježdík obecný (Gymnocephalus cernua) žije v nížinách při ústí veletoků do moře. Zde se již mísí slaná voda se sladkou a teploty vody stoupají nad 21 stupňů Celsia. Platýs (Platichthys flesus) – původem mořská ryba – často proniká do delt řek. V této oblasti zdomácněli mimo jiné i jeseteři a úhoři.

Podobně jako říční pásma, dělíme i jezera (rybníky) - podle rozlohy, hloubky a obsahu živin. Mezi typy jezer existují přechody a mnohé druhy ryb se neomezují jen na jeden typ jezer. Obecně to jsou následující typy jezer:

Lososovitá jezera. Jsou pojmenována podle lososovitých ryb. K nim patří pstruh potoční (Salmo frutta fario) nebo siven jezerní (Salvilenus alpinus). Ti potřebují nízké teploty a vysokou koncentraci kyslíku ve vodě. Obsah živin ve vodě je malý. Typickými lososovitými jezery jsou vysokohorská jezera.

Cejnová jezera. Jedná se o středně hluboká jezera, která se vyznačují pobřežní vegetací. Dominuje zde cejn velký (Abramis brama) jako převažující rybí druh. Voda je bohatá na obsah živin a dno na organický materiál s četnou půdní faunou jako hlavní potravou pro ryby. Narazit zde můžeme i na sumce (Siluris glanis).


Štiko – línová jezera. Jsou to rybníky, jímž chybí hloubka. Jsou zcela porostlá vodní vegetací. Světlo proniká až na dno a sotva se vyskytuje nějaké teplotní rozvrstvení vody. Vedle štik (Esox lucius) a línů (Tinca tinca) potkáme i perlíny (Scardinius erythrophthalmus) a plotice (Rutilus rutilus).

Candátová jezera jsou na plankton bohatá kalná jezera s rozsáhlými úseky volné vody. Na jejich dně není žádná vegetace a nejsou ani příliš hluboká. Candát (Stizosteidon lucioperca) je nejrozšířenější rybou těchto jezer, mezi která patří i Neziderské jezero a jezero Balaton v Maďarsku.

Nádrže znázorňující tok bystřin mají protáhlá tvar, objem několik stovek litrů, zatímco nádrže stojatých vod něco mezi 1-2 tisíci litry vody. Nutno podotknout, že v nádržích jsou chovány menší – mladší exempláře ryb. Podvodní říše v době mé návštěvy slavila druhý rok existence, takže je jasné, že některé ryby nejsou zde chovány déle. Je též zřejmé, že u menších ryb se podstatně lépe udržuje v nádrži biologická rovnováha.

Voda ve všech nádržích byla nádherně křišťálově čistá, žádné štětičkové ani zelené řasy. Jen v nádržích reprezentujících biotopy stojatých byl na listech některých rostlin potah černé, křemičité řasy, tak jak ji známe např. v tropických nádržích s anubiasy.

V ohrožení

V rakouských řekách a jezerech žije dnes na 77 druhů ryb. Z toho je 33 druhů ohroženo nebo silně ohroženo. Šesti druhům dokonce hrozí vyhubení. Tím se ryby v Rakousku řadí mezi nejvíce ohrožené druhy obratlovců. Příčinami jsou zásahy člověka do míst, kde žijí: zatížení odpadními vodami, regulační opatření, regulace horských bystřin a protilavinové zábrany, využívání vodní energie, bagrování nánosů a další plavebně technická opatření. V Rakousku již vyhynuli: vyza velká, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský, jeseter hladký a úhoř říční.

Laboratoř

Prošli jsme Podvodní zoologickou zahradou a jsme plni dojmů. V další, již plně osvětlené místnosti nás čeká ale další překvapení. Laboratoř, velmi dobře technicky vybavená, včetně mikroskopů atd. Nechybí ani odborní laboranti a pedagogové, jež jsou pro nás k dispozici, takže, máme-li sebou děti, můžeme si dosud získanou teorii vyzkoušet v praxi.

Čekají nás laboratorní Petriho misky, pipety či další "nádobíčko", a pochopitelně také různé biologické vzorky. Příprava mikroskopických preparátů a následné sledování "vodního mikrokosmu" pod mnohonásobným zvětšením probíhá podle běžných laboratorních postupů. Opět navíc platí Komenského "škola hrou". Navíc nechybí ani základní bezpečnostní standardy, jako jsou ochranné brýle apod.

Návštěva budovy Podvodní říše skončila. Za zmínku ale určitě stojí ještě prodej odborné literatury hned vedle občerstvení u vchodu. Nalezneme zde knihy z oboru ichtyologie i herpetologie, či ekologie. Nechybí ani knihy věnované hmyzu, či rostlinám, různé atlasy v závislosti na věku čtenářů. Mnoho knih je pochopitelně věnováno dětem, ale najdeme zde i vědecké perly. Mne osobně zaujaly publikace o různých prvocích a dalších mikroorganismech, žijících ve vodním prostředí. Ať už monografie, či odborné přehledové atlasy.

V knižních regálech a na sousedících stolech je bezplatně k dispozici velké množství materiálů – plánků, prospektů, map, bookletů, kde můžeme nalézt vynikající typy pro další výlety v okolí Schremsu či dál ve vnitrozemí Dolního Rakouska. Chceme-li například na motýli – domácí i ty exotické – vyražme do jejich ráje – http://www.schmetterlingsparadies.at/... , vzdáleném cca 45 km.

Některé materiály jsou i v češtině. Jelikož Schrems a Třeboň jsou partnerská města, Rakušané zde v němčině na oplátku najdou typy na výlet do českého pohraničí i dál do vnitrozemí. Mile mne překvapily příručky Temelína s pozvánkou do informačního střediska jaderné elektrárny, jež jsou zde bez jakýchkoliv předsudků distribuovány.

Venkovní expozice

Mokřady jsou komplexní ekologické systémy, jejichž flora a fauna mohou existovat pouze v závislosti na vodě. Venkovní areál Podvodní říše prezentuje fascinující rozmanitost krajinných forem mokřadů. Návštěvníci putují přes vodní terasy, podél potůčků a rybníků. Zde se jim ukazují nejen pro mokřady typické rostliny jako např. rosnatka, rákosí nebo závar vzpřímený ale i velmi čilí obyvatelé jako např. žáby, vážky a vydra říční.

Vydry říční byly původně rozšířeny po celé Evropě. Až v posledním století byl jejich výskyt decimován tak, že stále ještě patří k vzácným savcům. Setkání s vydrami v Podvodní říši patří k neopakovatelným zážitkům jak pro malé, tak pro dospělé.

Vydry mají vyčleněné své samostatné jezírko blízko areálu a můžeme nerušeně pozorovat jejich milé a nepřetržité skotačení jak ve vodě, tak i na suchu. Jsou nesmírně zvídavé a rozhodně nelze říci, že by se něčeho obávaly. Když jsem položil na zem fotografický batoh, abych si vyměnil objektiv, okamžitě ke mně přicupitaly, co jim nesu dobrého. Byly zjevně zklamány, když jsem vytáhl 105 mm makroobjektiv. V tu chvíli se přiblížili další návštěvníci s dvěma vlčáky, kteří se hrnuli k ohradě a strkali čumáky pod drátěné pletivo. Jak tohle dopadne? Vydry roztomile přihupkali k plotům, párkrát sekli tlapkou a mnohem větší psi se stáhli do povzdálí. Za chvíli se ale znovu vrátili a to už se společně navzájem s vydrami očuchávali a zachovávali vzájemný respekt...

Adresa:
UnterWasserReich
Moorbadstraße 4
A-3943 Schrems

Tel.: 0043 (0)2853 76334 / Fax: DW 34
E-Mail: info@unterwasserreich.at
http://www.unterwasserreich.at/...

Otevírací doba:
18.4.-31.10.: 9.00 až 18.00 h
1.11.-17.4.: pouze soboty a neděle od 10.00 do 16.00h
Pro předem ohlášené skupiny je možné organizovat návštěvu i mimo otevírací dobu.

Vstupné:
Dospělí: € 7,50
Děti do 6 let: volný vstup
Děti 6-14: € 4,00
Vstup vodní blechy (2 děti 6-14 let): € 6,50
Slevy (senioři, postižení, školáci nad 15 let, vojíni, učňové, studenti do 27 let): € 5,50
skupiny od 10 osob (dospělí): € 5,50
Ceny prohlídky s průvodcem
Prohlídky Podvodní říše: € 2,50
Minimální tarif pro skupiny s méně než 10 osobami: € 25,00
Prohlídka Národního parku pro dospělé: € 4,00
Prohlídka národního parku pro dítě: € 3,00
Příjezdová trasa:
http://www.unterwasserreich.at/... ]

Přírodní národní park Hochmoor Schrems

S Podvodní říší hraničí přírodní park – rašeliniště Schrems, které nabízí celou řadu stezek pro pěší a cyklisty vedoucí obdivuhodnou krajinou. Obzvláště se doporučuje na 4.5 km dlouhá okružní stezka, která vede návštěvníky podél vodních ploch dávných těžišť rašeliny, podél lesa na okraji rašeliniště idylickou krajinou luk a strání.

Schremské rašeliniště – domácí obyvatelstvo ho nazývá stále ještě těžištěm rašeliny – bylo s 300 ha kdysi největším rašeliništěm Dolního Rakouska. Tento ráj pro milovníky přírody byl v r. 2000 vyhlášen objektem ochrany přírody a 22. dolnorakouským přírodním parkem. Rašeliniště, také známo jako dešťové rašeliniště, je kyselým a mokrým životním prostředím, které je chudé na výživné látky a vyznačuje se značnými teplotními rozdíly nejen během jednoho dne ale i během celého roku. V přírodním systému zaujímají rašeliniště mimořádnou pozici, protože se liší od všech ostatních ekologických systémů na této Zemi. Rašeliniště jsou životním prostorem s pozitivní látkovou bilancí, což znamená, že produkce organické substance převyšuje rozpad a její spotřebu.

Mimořádnou zajímavostí Přírodního parku Hochmoor Schrems je 20 cm vysoká dřevěná rozhledna – žebřík do nebe, který je umístěn hned u vchodu do parku. Výstup přes celkem 108 šprušlů se vyplatí: před návštěvníky se otvírá obdivuhodný panoramatický pohled přes mystickou krajinu rašeliniště.

Takže, pokud se chcete vyrazit podívat o víkendu či o prázdninách na ryby a ostatní živočichy, nebo jen tak se projít zajímavou krajinou, vřele doporučuji!

Informační zdroje:

Vypracováno s využitím propagačních materiálů a webových stránek Podvodní říše.

[1] http://www.unterwasserreich.at/...
[2] http://www.schrems.at/...
[3] http://www.schmetterlingsparadies.at/...
[4] http://www.mrk.cz/...
[5] http://www.mrk.cz/...
[6] http://www.mrk.cz/...