Kde krmí (i ryby) zdravě

Autor: Roman Rak · 8.2.2010 · Článek #296 ·

Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.

Dokument obsahuje interaktivní anketu, hlasujte na www.akvarista.cz.

Venku je ještě tma, těžké sněhové vločky se lepí na stěrače. Auta se na sněhem zasypaných silnicích pomalu prokousávají ke svým cílům. Vločky letící proti čelnímu sklu ve světle automobilových reflektorů připomínají kdysi tak "oblíbený" microsoftí šetřič obrazovky "Průlet hvězdokupou". Já si jej tehdy změnil poměrně rychle na něco jiného, protože mi právě evokoval dlouhodobé a tak na pozornost únavné se prokousávání noční nepohodou, při které se mi za pár hodin za volantem vždycky chtělo tak spát.

Je brzo ráno, pár dní před Vánocemi, a tak se s Pavlem Mžourkem vydáváme za další reportáží, tentokráte na břeh Lipenského jezera. Naším cílem je malá vesnička Černá v Pošumaví. Tak jak se rozednívá, pomalu se probouzím z latergie spolujezdce. Najednou na bílé pláni, kousek od cesty vidím nádhernou lišku. "Pavle, zastav!" Jenže foťák mám na zadním sedadle v zazipované tašce, takže než se k němu dostanu přes zadní dveře, liška se jen ušklíbne a je pryč. To by byla fotka "Kde lišky dávají dobrou noc"… Jenže náhoda pomáhá připraveným. A já nebyl, stejně jako ten skaut, co měl na opasku nápis "Vždy připraven", takže když jej vodník Čochtan za něj stáhnul z kánoe do vody, jen se pousmál a podotkl – "a on nebyl připraven!".

No, a od Čochtana jsem se ve vyprávění dostal k vodě, protože k Lipnu už zbývalo opravdu jen málo. A od vody není nikdy daleko k rybám a všemu, co se okolo točí.

Tomáše a Jakuba Suchánka, tedy tátu a syna, zná mnoho z nás podle vidění nebo osobně z nejrůznějších akvaristických výstav a burz. Naposledy jsme je mohli vidět v předvánočních Úvalech. K této dvojici patří nerozlučně Jakubova žena Michalka, kterou rovněž vídáme za stoly s krmivem, kde na bílých ubrusech se červeně skví jméno jejich firmy EXOT HOBBY s.r.o.

Během naší předvánoční návštěvy jsme chtěli, abychom si povídali nejenom o produktech firmy EXOT HOBBY s.r.o. nesoucích označení SAK (speciální akvarijní krmení), ale i o krmení ryb jako takovém, o osobních zkušenostech a dlouholeté akvaristické praxi.

Vánoční atmosféra nás provázela celým dnem, a tak dovolte, abychom vám, čtenářům, přinesli povídání a fotky ze zázemí rodinné firmy, která vyrábí akvarijní krmiva, s nimiž se zcela běžně setkáváme.

Povídali jsme si s oběma, s Tomášem (TS) i Jakubem (JS), ptali se na spoustu věcí, které by mohly zajímat i vás.

Jak vznikla firma EXOT HOBBY

Jak a kdy jste se dostal k akvaristice a profesionálnímu zájmu o akvarijní krmiva? Máte nějaké specifické odborné zázemí?
Tomáš Suchánek (dále jen TS): K akvaristice jsem se dostal již v šesti letech a od té doby se jí věnuji více než 50 let. Profesionálně se věnuji akvaristice od roku 1980, jako hlavní činnost ji mám od roku 1988. Jsem vystudovaný zootechnik a tvorba krmných směsí pro různá zvířata byla součástí mého života již od dob studia na střední škole.

Mohl byste krátce představit Vaší firmu?
Jakub Suchánek (dále jen JS):
Firma EXOT HOBBY s.r.o. je rodinný podnik. Vyrábíme krmiva pro akvarijní a okrasné ryby. Sídlíme u Lipenského jezera, v obci Černá v Pošumaví. Více o nás na http://www.exothobby.cz .

Máte nějaké vlastní akvárium? Jaké ryby Vám imponují a ovlivnily nějak Vaši současnou činnost?
TS: Ano :-). Mám přes 200 akvárií. Dnes bych těžko hledal nějaký druh akvarijních ryb, který jsem nechoval. U každého druhu jsem dokázal objevit jistá specifika a zvláštní kouzlo, které mi učarovalo. Mám ryby rád.

Jak vůbec vznikla myšlenka vyrábět akvarijní krmiva?
JS: Dalo by se říci, že nouze naučila Dalibora housti a nás vyrábět krmivo. První potřeba umělých krmiv vznikla v okamžiku, kdy objem naší odchovny akvarijních ryb přesáhl 30.000 litrů. V tu chvíli už v blízkém okolí nebylo dostatek živého krmiva, navíc s objemem odchovny vzrůstal i čas potřebný k lovení živého. Z nabídky krmiv v té době (rok 1994) jsme vybrali německou firmu Kronen, která vyráběla krmiva pro různá zvířata a také pro ryby. Na základě našich požadavků modifikovali jednu ze svých receptur a dodávali nám krmivo, které na svou dobu splňovalo potřebné požadavky.

Toto krmivo jsme nazvali SAK 50 – E a začali ho používat sami. Posléze jsme jej rozšířili i mezi naše kamarády-chovatele. Během 7 let se nám podařilo vytvořit databázi asi 3.000 odběratelů. V roce 2000 přišly problémy s nemocí šílených krav a předpisy pro používání surovin v krmivech začaly být přísnější. Firma Kronen upřednostnila krmiva pro přežvýkavce před výrobou pro ryby a my jsme zčistajasna zůstali bez krmiva. Zrovna tak i naši odběratelé, zvyklí objednávat si na poslední chvíli, neměli pochopení pro výraz "nemáme". Oni prostě krmení potřebovali, stejně jako my.

Nastalo nám tedy nové hledání výrobce. Od firmy Kronen jsme žádné údaje o receptuře krmiva nedostali, protože oni prodali celou divizi rybích krmiv firmě Biomar a nám tudíž nic sdělit nesměli. Na jejich přání jsme jako první kontaktovali právě Biomar. Ten se s námi ale odmítl bavit na téma samostatné výroby pro nás – prostě jsme si měli vybrat z jejich hotové produktové řady a basta. Ta krmiva jsme testovali, ale žádné z nich nebylo pro akvarijní ryby vhodné, jako byl původní SAK 50 – E. Hledali jsme tedy dále: prošli jsme více než 24 světových výrobců, ale nikde jsme nedokázali najít vhodné složení, cenu a obchodní podmínky.

Protože jsme měli konkrétní představu, jak má naše krmivo vypadat a co přesně má obsahovat, nezbývalo nám nic jiného, než ho začít produkovat sami. První produkt nové řady SAK jsme nazvali SAK 55. Na trh se dostal po 18-ti měsících vývoje a testování.

Jaké nejsložitější okamžiky při zrodu firmy a v dalších fázích jejího vývoje se Vám podařilo překonat?
JS: Složitý byl určitě výše zmíněný přechod na vlastní výrobu krmiv. Za tu nelehkou dobu chci hlavně poděkovat našim zákazníkům, kteří v nás měli důvěru a neodešli nakupovat jinam. Právě jejich věrnost byla hlavním motivem vývoje nové řady krmiv.

Po dotestování krmiva SAK 55 bylo náročné uvést jej na trh. V té době o SAKu kolovalo mnoho polopravd a nepravd. Získat znovu důvěru chovatelů, kteří se v té době zařekli, že SAK už nepoužijí, bylo nejtěžší vůbec. Respektuji, že každý má právo na svůj názor a rozhodnutí. Tito lidé museli nejdříve slyšet své "odvážnější" kamarády, že ten nový SAK vůbec není špatný a funguje. Pak se teprve odhodlali jej vyzkoušet na svých rybách. Až poté uvěřili, že toto krmivo je skutečně lepší, než znali dříve.

O krmivech SAK

Proč by měl dát zákazník přednost krmivům SAK před jinými značkami? Je možné je srovnávat se zahraničními krmivy renomovaných výrobců?
JS: Jako zákazník mohu upřednostňovat českou značku, dále pak poměr cena, množství a kvalita. Vždycky ale říkám: "Toto krmivo Vám můžu vychvalovat třeba hodinu, ale stejně mu uvěříte až v okamžiku, kdy uvidíte, jak funguje na vašich rybách." Omlouvám se za výraz "funguje", to už je takový souhrnný výraz pro to, že rybám krmivo chutná, mají po něm hezké barvy, jdou dobře do tření, potomstvo nemá žádné vývojové deformace, v akváriu nevznikají problémy se zákaly, krmivo je správně strávené... a tak dále.

Srovnávat různé výrobce krmiv je podobné, jako srovnávat různé restaurace. Všude dostanete najíst, jen to jinak voní, chutná a něco jiného to stojí. Někde dělají dobré steaky, jinde mají zase výborný zeleninový salát. Vyrábíme krmiva na světové úrovni kvality. Rozhodně se srovnávání s jakoukoliv renomovanou značkou nemusíme obávat.

V čem je SAK Speciálním Akvarijním Krmivem (tedy SAKem O;)?
JS: Na rozdíl od mnoha jiných výrobců krmiv my vyrábíme krmivo pro ryby, ne krmivo "pro kšeft". Odmítáme vyrábět krmivo příliš nízké kvality, zrovna tak jako krmiva s dávkováním podle hesla "čím více, tím lépe". Vím, že je to můj problém, ale už jsem odmítl řadu poptávek na výrobu takového krmiva se zdůvodněním: "Toto krmivo vám nevyrobím, já mám prostě ryby rád."

Mohl byste představit produktové řady krmiv SAK?
JS: Máme prakticky dvě řady krmiv: Základní, která poskytuje kvalitní výživu za rozumnou cenu a luxusní, kde zněl vždy požadavek zákazníka: "Vyrobte mi to nejlepší, co dokážete" (pro daný druh ryb, nebo třeba pro krevetky). Opravdu velkou radost mám z těch luxusních krmiv, kde můžeme rybkám skutečně nakombinovat nejlepší možné suroviny.

Jaké je složení krmiv SAK pro různé druhy ryb, případně krevetek?
JS: Podrobné složení krmiv najdete na stránkách http://eshop.exothobby.cz

Mohl byste uvést příklad, dle Vašeho názoru, vyváženého jídelníčku pro běžnou dospělou akvarijní rybku se zastoupením krmiv SAK? Chtěl byste na některý z Vašich produktů zvlášť upozornit?
TS: Zde je nutné vědět, že proces růstu a vývoje živých tvorů je vždy limitován zákonem minima: Pokud rybě chybí nějaký nesubstituovatelný prvek, vitamín, aminokyselina, atd., rozvoj v dané oblasti nebude správně pokračovat. Jídelníček má být právě proto pestrý, aby rybě poskytnul všechny potřebné zdroje pro zdravý vývoj i růst. Krmiva SAK jsou stavěná jako kompletní zdroje výživy pro dané druhy ryb.

V tomto ohledu je pro nejširší akvaristickou veřejnost určený SAK mix. Je to kombinace 4 základních verzí krmiv SAK, nabízí prakticky "švédský stůl", na kterém je "maso i zelenina". Tam si mohou rozličné rybky najít své oblíbené granulky, případně měnit svůj jídelníček dle chuti. Přidávání kvalitních živých či mražených krmiv můžeme z chovatelské lásky k rybám doporučit.

Jakou roli připisujete krmivům SAK při výživě akvarijních ryb v porovnání s přírodní živou nebo zmrazenou potravou?
TS: Živé krmivo je pro ryby to nejlepší, to s klidem říkám i jako výrobce krmiva. Musí však být čerstvé, bez parazitů, virů a bakterií, bez těžkých kovů a dalších toxických sloučenin. Mražení živého krmiva může poskytovat jistou ochranu ryb před parazity, nepomůže však od virů, bakterií, těžkých kovů ani toxických sloučenin.

Průmyslově vyráběná krmiva SAK jsou prosta parazitů, virů i bakterií. Laboratorní testy sledují dále také hodnoty těžkých kovů, toxicitu i radioaktivitu. Pravidelná veterinární a hygienická kontrola nad našimi krmivy neumožňuje, aby se do oběhu dostalo krmivo nevyhovující, viz výše.

Živé krmivo obsahuje dle ročního období unikátní složení, nabízí rybám i trávicí enzymy a biologicky vázanou vodu. Oproti tomu SAK může garantovat konstantní hodnotu vitamínů v průběhu celého roku a nabízí celý soubor látek potřebných pro vývoj a růst ryb.

Kontrola kvality krmiv

Jakým způsobem se stanovuje obsah, skladba krmiva, jež se uvádí na obalech?
JS: Předpisy označování krmiv stanoví zcela přesně zákon o krmivech č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dobrovolně deklarujeme jakostní znaky: dusíkaté látky (neboli bílkoviny, proteiny), tuk, vlákninu, obsahy vápníku, fosforu a další. Co je deklarováno, musí být v rámci tolerance dodrženo. Označování vstupních surovin je buď přesným typem, nebo pouze skupinou surovin. Na našich etiketách volíme označení přesným typem suroviny, aby zákazníci detailně věděli, z čeho je krmivo vyráběné.

Existují nějaké normy a centrální dozor pro zajištění kvality akvarijních krmiv?
JS: Nad celým procesem výroby krmiv, označování a uvádění do oběhu bdí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Úředníci z odboru krmiv navštěvují často naši výrobu i provozovny a odebírají vzorky, které následně kontrolují ve svých laboratořích. Pokud bychom se odchýlili od deklarovaných hodnot jakostních znaků, vystavujeme se riziku velmi vysokých pokut a sankcí. V případě závadného výrobku bychom museli zajistit a zafinancovat také celé jeho stažení z oběhu. Krajská veterinární správa hlídá zdravotní nezávadnost krmiv a hygienu výrobních provozů. Testují se například obsahy bakterií, salmonely, těžké kovy i radioaktivita.

Jak je to s obsahem cizorodých (toxických) látek v krmivech SAK? Využíváte nějaké postupy na jeho kontrolu a snížení?
JS: Cizorodé a toxické látky jsou rozhodně nežádoucí. Vybíráme pečlivě dodavatele komponentů, kteří musí nezávadnost svých produktů deklarovat rozbory. Výrobní linka i další stroje jsou po každé výrobě čištěny a dezinfikovány.

Z pohledu rostlinných nádrží je důležité, aby krmivo pro ryby nebylo zároveň krmivem pro řasy. Tím jsou často dusičnany a fosfor. Jak je na tom krmivo SAK z pohledu těchto látek, ve srovnání např. s jinými krmivy od ostatních výrobců?
JS: Podobné srovnání již prováděl Ing. Karel Rataj ml. a dle jeho vlastních slov je na tom SAK velmi dobře, dokonce nejlépe.

Jak je možné uchovat kvalitu umělých krmiv co nejdéle po jejich nákupu, čeho bychom se měli vyvarovat? Obecně, jak dlouho lze uchovávat otevřenou krabičku s krmením, aniž by změnilo své výživné hodnoty? Co se děje s krmivem při dlouhodobém kontaktu se vzduchem?
TS: Krmiva vždy uchovávejte dle pokynů výrobce. Dodržujte dobu minimální trvanlivosti. Krmivům škodí vlhkost, vysoká teplota a přímé sluneční paprsky. Dále také hmyz, myši, plísně, bakterie a nevhodná manipulace. Při dlouhodobém kontaktu se vzduchem dochází k oxidaci (žluknutí) tuků, úbytku vitamínů a kontaktu s vyšší vzdušnou vlhkostí a spórami plísní.

Výroba krmiva a vznik nového produktu, jeho testování

Jak vzniká nové krmivo, nový produkt? Probíhá nějaké testování?
JS: Krmivo nejdříve vzniká myšlenkou. Zákazník nebo my usoudíme, že pro daný druh živočichů by bylo třeba udělat krmivo, které bude splňovat všechny představy (cena, kvalita, technické parametry). Pak dáme dohromady recepturu a zkoumáme, zdali bude vyhovovat požadavkům. Vyrobíme zkušební šarži, kterou necháváme testovat minimálně 3 měsíce, případně déle, do 1 generačního cyklu daného druhu živočichů. Pokud jsou odezvy testu výborné, pustíme krmivo na trh. Pokud jsou jen odezvy jen vyhovující nebo dostatečné, recepturu upravíme dle výsledku testu a probíhá nový cyklus testování.

Můžete popsat testování krmiv SAK na akvarijních rybkách? Jak takový test vypadá, co se měří?
TS: Při testování krmiv se měří rychlost růstu ryb, jejich vybarvení, vitalita i reprodukční schopnosti. Posuzujeme: jak ryby krmivo přijímají, chování krmiva k vodě a chování detritu ryb ve vodě a ve filtrech. Používáme i různé kontrolní skupiny, aby byly výsledky testů co nejlépe zřetelné.

Máte nějaké rádce, externí spolupracovníky a vývojáře?
JS: Na vývoji krmiva se snažíme vždy zapojit lidi, kteří pro daný druh "žijí". Například u krmiva pro krevety se na vývoji podíleli Chris Lukhaup a bratři Frank a Carsten Logemannovi. Inspirativním a nedocenitelným rádcem je Norbert Dokoupil. Pomáhají nám pracovníci Jihočeské i Mendelovy univerzity. Dále jsou to stovky našich zákazníků, kteří se nebojí dát své podněty a nápady ke zlepšení.

Jaké hlavní suroviny pro výrobu Vašich krmiv používáte, jaký je jejich původ? Jaké postupy užíváte, aby byla zachována jejich kvalita v celém výrobním procesu.
JS: Používáme rybí moučku i rybí tuk ze severních moří, zvláštní prémiovou sortu. Sice je dražší, ale kvalitnější. Dále používáme řasu Dunaliella salina, kterou dovážíme přímo až z Austrálie. Tato řasa v sobě totiž obsahuje nejvíce karotenoidů ze všech řas na světě, takže jsou díky ní rybky barevnější v celém spektru. Jinak dáváme přednost surovinám tuzemským, případně unijním.

V čem se liší vločkovaná a granulovaná krmiva?
JS: Obecně řečeno, v technologii výroby. Prvotní příprava je vždy stejná – ze vstupních surovin se smíchá "kaše". Vločky vznikají sušením této kaše v malé vrstvě, granule jsou vyráběny na granulátoru. To je kompresní šroubovice, která hmotu protlačí skrz matrici. Vločky a granule mají odlišné tvary, proto se i jinak chovají po vhození do vody. Krmiva SAK jsou extrudáty – vločky i granule. Extruze je technologický proces, který oproti výše uvedeným tradičním způsobům výrazně zvyšuje stravitelnost krmiva.

Bylo by možné stručně technologicky popsat výrobní proces výroby extrudovaného krmiva SAK?
TS: Jamalalicha, džálala a paprťála, patláma a … žbrluch! :-)

Na vás vlastně můžeme česky, vy jste ti hodní :-) Krmné suroviny jsou smíchány ve velikém míchacím tanku. Mísící proces musí zajistit rovnoměrné rozptýlení všech dávkovaných složek, proto trvá více než hodinu. Promíchaná směs postupuje za přidávání vody do extrudéru, což jsou prakticky dva proti sobě jdoucí nestejnoměrně šroubovité souběžné šneky. Tam se vytvoří tlak vyšší než 120 atmosfér, který zároveň krátkodobě zvyšuje teplotu materiálu a dodanou vodu mění na páru. Na konci šneku je rozehřáté krmivo uvolněno do podtlakového prostoru. Touto obrovskou rázovou změnou tlaku dochází k narušení (potrhání) buněčných stěn v krmivu. Obsah buněk je díky této extruzi snadněji přístupný trávicím látkám, proto jsou extrudovaná krmiva lépe stravitelná. Dále směs projde skrze matrici, která dává krmivu výsledný tvar. Následují fáze sušení, povrchových úprav, třídění dle velikostí a balení.

Které výrobní postupy považujete za vhodné a progresivní nejen z hlediska uchování živin v krmivu, ale i vhodnosti pro konzumenty?
TS: Výrobní postupy, které umožňují dokonalé využití krmiva a minimální zatížení vody v akváriu. V současné době je extruze nejvhodnější způsob úpravy krmiv. V technologickém procesu umožňuje řízení všech veličin ovlivňujících kvalitu krmiva.

Můžeme se v budoucnu dočkat "umělých" či mražených (a případně nějak dále obohacených krmiv), které se svou kvalitou vyrovnají živé stravě a ryby se budou ochotně třít jako v případě živé stravy?
TS: Ano. Nejmodernější výzkumy ukazují možnosti úpravy surovin pomocí fermentace a zpracování pomocí enzymů. Až postoupí vývoj z laboratoří do komerční sféry a do roviny, kterou budou akvaristé schopni zaplatit, můžeme se dočkat i reálně vyššího kvalitativního zpracování, než je extruze.

Jak je to se sušením krmiva. Má smysl si sušit rostlinné krmivo doma, např. pro krunýřovce? Pokud ano, jaké?
TS: V rámci hobby přístupu je jistě možné rybkám sušit např. kopřivy, dafnie atp. Pokud se bude sušit rychle a kvalitně, v malé vrstvě a příslušné teplotě, je možné tímto způsobem získat hodnotný doplněk stravy.

Přemýšlíte o zařazení krmiv se želatinou do Vašeho sortimetu?
TS: Krmiva s obsahem želatiny nejsou vhodná pro ryby, protože ryby želatinu netráví a dochází k zbytečnému zatěžování akvárií a filtrů želatinou.

Chystáte v nejbližší době nějaké novinky v krmení?
JS: Ve vývoji máme nyní novinku, SAK color. Bude to krmivo určené pro zvýraznění barev u ryb, které to potřebují.

Máte odběratele u větších firem i v zahraničí? Například jako subdodavatelé; prodávají se krmiva SAK i v zahraničí - v jakém orientačním poměru ČR/Evropa/svět?
JS: Odbyt krmiv stále roste, což nás utvrzuje v tom, že vyrábíme dobré krmivo. Dodáváme do většiny států Evropské unie, někde přímo značku SAK, jinde i privátní značky (námi vyrobené krmivo pod hlavičkou jiné firmy). Za hranice Evropského kontinentu zatím pronikáme málo.

Vlastnosti a obsah krmiv

Používáte při výrobě tzv. "plniva" (např. škrob) jak to známe z výrobků pro výživu lidí?
TS: Škrob je pro mnoho druhů ryb velmi důležitou složkou potravy. Plniva, která používají některé firmy na vázání tuků v krmivu, jsou většinou jílovité substance. Tato plniva jsou nestravitelná a zvyšují množství vyprodukovaného detritu a způsobují zanášení filtračních soustav. Naše firma nepoužívá přídavků škrobů, želatin ani jiných plniv.

Jaká je použitá živočišná bílkovina v SAK Energy? Masokostní moučka z dobytka nebo rybí moučka či něco jiného?
TS: Rybí moučka. Dále používáme dle potřeby jednotlivé aminokyseliny na vyvážení potřeb pro predátory.

Jakou velikost (zrnitost) krmiv nabízíte k výběru? Pro jak velké ryby?
TS: Námi vyráběná krmiva jsou od velikosti 0,05 mm do 12 mm. Optimální je krmit rybu krmivem tak velkým, jako je zřítelnice jejího oka.

Jsou krmiva SAK bobtnavá?
TS: Všechna suchá krmiva jsou bobtnavá. Je proto doporučené dávkovat krmivo opatrně, případně krátce předem krmivo navlhčit. Krmiva SAK nabývají cca. o 30% svého objemu.

Existuje nějaký parametr, podle kterého se nechá stanovit stravitelnost krmiv?
TS: Laboratorním testem detritu.

Jaké vitamíny je třeba do krmiv rybám přidávat? Obzvláště takové, které jiným způsobem nezískají. Obohacujete krmiva vitamíny, jakými?
TS: Ryby potřebují vitamíny A, D, C, B, E, H, … Získávají je z vody a hlavně z potravy. V přírodě je v různých ročních obdobích hladina vitamínů v přirozené potravě kolísavá. Kompletní krmiva musí obsahovat vše potřebné pro celý život ryby, včetně požadovaných hladin jednotlivých vitamínů. Podle analýzy obsahu u vstupních surovin jsou vitamíny doplněny na potřebné hodnoty.

Naši akvarističtí tátové a dědové pro krmení malého, drobného potěru, ale i malých rybek (teter apod) používali lékařské pilulky Pangamin. Byly to prášky podle českého patentu, vyrobené především z pivovarských kvasnic. V medicíně se používaly pro malé děti v růstu, rekonvalescenci nemocných apod., podporovaly chuť k jídlu apod. Kde dneska například sehnat pivovarské kvasnice? Dává se něco podobného dnes jako přípravek do směsi krmiv nebo jako samostatný krmný "dodatek"?
TS: Pangamin jsou odhořčené pivovarské kvasnice s vysokými obsahy vitamínů řady B. Odhořčené pivovarské kvasnice z tohoto důvodu používáme v našich krmivech.

Spirulina a chlorella

Jaký je význam spiruliny a chlorelly pro výživu akvarijních ryb? Můžete něco říci něco o těchto dvou krmných substancích?
TS: Spirulina je mořská sinice, Chlorella je sladkovodní kulovitá řasa. Obě mají velký význam při výživě ryb a ostatních vodních živočichů. Jsou cenný zdrojem aminokyselin, stopových prvků, karotenoidů…

Může akvarista získat spirulinu a chlorellu v čisté formě a sám je případně přidávat do krmných směsí. Je to rozumné a účelné?
TS: Čistá Spirulina i Chlorela jsou v obchodní síti k dostání ve formě jemného pudru. Přímé dávkování těchto pudrů je problematické. Přidávání do krmných směsí, kde jsou pudry vázány s ostatními složkami krmiva, doporučit lze. Dávkování je třeba přizpůsobit danému druhu ryb. I pro výrazně býložravé druhy je dávkování vyšší než 30% zbytečné. Vyšší podíl v krmivu již nedokáží rybky účelně strávit.

Pro jaké ryby je spirulina a chlorella vhodná, pro jaké ne?
TS: Spirulina i Chlorela jsou důležité i pro masožravé druhy ryb, které v přírodě přijímají tyto složky zároveň s drobnými korýši, případně v trávicím traktu ulovených býložravých ryb. Vždy je třeba dávkování přizpůsobit celkovému příjmu potravy a danému druhu ryb. Není vhodné dávkování vyšší než 6% u dravých ryb a 30% u býložravých.

Přidáváte spirulinu a chlorellu do Vašich krmiv?
JS: Ano, přidáváme. V krmivech SAK green, SAK Spirulina, SAK Caridina ji najdete vždy v kombinaci s řasou Dunaliella salina. Když tyto tři složky působí dohromady, vytvářejí synergický efekt – jinými slovy jejich účinky se navzájem zesilují. V SAKu mix je najdete také, ještě spolu s řasou Acophyllum nodosum. Tu používáme pro vnější ochranu ryb, pro lepší tvorbu kožního sekretu (ve verzích SAK 55 a SAK energy).

Podpora vybarvení ryb krmivy

Jaké složky by mělo krmivo obsahovat, aby zvýšilo sytost barev, vybarvení ryb? Jak se v praxi dosahuje intenzivně červených barev některých ryb (terčovci, velké cichlidy, živorodky, závojnatky atd.?)
JS: Barvení ryb je krásná otázka praktické akvaristiky: Laicky řečeno, barva se drží v rybách v pigmentových buňkách, které jsou uloženy ve škáře – spodní vrstvě kůže. Geneticky předem daná přítomnost jednotlivých chromatoforů může být přirozeně zásobována z potravy. Lepšího vybarvení ryb dosáhnete vždy, když začnete barvit mladou rybu – která má tenčí škáru a pigmentové buňky, které potřebují růst. Látky pro rozvoj barevných buněk jsou právě různé druhy karotenoidů. Tyto látky jsou ve větší míře zastoupeny právě v řasách Dunaliella salina, Chlorella, Spirulina, v látkách jako je pigment z červené papriky, astaxantin a další.

Nadměrné dávkování karotenoidů může vést k ukládání barviva mimo pigmentové buňky, např. do mezibuněčného moku. Prakticky je to možné vidět například u dovozových ryb, které při pobytu v karanténní nádrži dokáží svou přítomností zbarvit vodu např. do červených odstínů.

Někteří akvaristé do krmiv sami zamíchávají astaxantin. Co to je za látku, jaké má vlastnosti a jaké jsou jeho účinky? Jaké zásady je nutné dodržet, aby efekt byl optimální a rybám bychom více neuškodili než pomohli?
TS: Astaxantin je přírodní barvivo a zároveň velmi silný antioxidant. Při aplikaci do krmných směsí je rozhodně důležité použít látky, které absorbují toto barvivo beze zbytku. Například jemný extrudát nebo extrudovaná mouka může barvivo smíchané s vodou nasáknout. Tím zamezíme opláchnutí barviva do vody a ryba jej dostane do trávícího traktu. Dávkování je odvislé od účelu. Snažte se vždy barvivem obohacené krmivo dobře rozmíchat (třeba 1,5 hodiny míchání) a nepřekračovat hranici, za kterou jsou rybky přebarvené.

Správné krmení jednotlivých druhů živočichů

Jak mnoho se liší speciální krmiva pro převážně masožravé druhy od spíše býložravých v poměru živočišného a rostlinného podílu?
TS: Způsob trávení potravy u masožravých ryb je odlišný od trávení potravy u býložravých ryb. Každé probíhá za jiných chemických podmínek. Tomuto způsobu trávení jsou naše krmiva přizpůsobena. Vyjádřené podíly můžete najít třeba na vytištěných letácích ke krmivu SAK.

Čím krmit ideálně velké cichlidy, když ne hovězím srdcem?
TS: Hovězí srdce obsahuje nadměrné množství kyselin a neobsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Je lepší používat kompletní krmiva.

Můžete doporučit nějaké krmivo pro krunýřovce? Přidáváte do něj např. vrbovou kůru?
TS: Krunýřovci jsou velmi široký rod. Jsou zde býložraví i masožraví zástupci. Vždy je třeba vybírat podle daného druhu. Z našich krmiv můžeme pro býložravé krunýřovce doporučit zejména SAK Spirulina, případně SAK green. Masožraví sumci, třeba velmi oblíbení Hypancistrus zebra L046, si nejvíce pochutnávají na SAK energy.

Čím správně krmit pstruhy, jesetery chované v bazénech a umělých jezírkách?
TS: V přírodě žerou larvy hmyzu, malé rybičky, plankton a jeseteři také bentos. Krmiva vyvíjená pro tyto druhy jsou určená pro teplotu vody 6-22 °C a obsahují větší procento tuku pro pokrytí vyšší energetické potřeby. Většinou se jedná o krmiva vyráběná pro komerční odchov ryb na maso. Speciály vyráběné pro okrasná jezírka zdůrazňují vybarvení a vyrovnaný růst.

Jak reagujete na rozšíření chovu bezobratlých v poslední době? V čem se liší krmiva pro ně od krmiv pro akvarijní ryby?
TS: Již před třemi lety jsme na objednávku zahraničních zákazníků vyvinuli krmivo SAK Caridina, určené pro bezobratlé – krevety, raky. Tito tvorové potřebují vyšší podíl minerálních látek v krmivu, aby byla podpořena tvorba krunýřů. I jejich způsob trávení vyžaduje jiné složení, např. vyšší podíl ligninu a vlákniny.

Čím krevetky ideálně krmit? Jaký by měl být jejich jídelníček?
TS: Jídelníček krevetek by měl být vyvážený a rozmanitý. Můžeme se obrátit k tomu, co žerou ve své přirozené domovině. Krmnou dávku lze obohatit například o kopřivy, řepu, brukvovitou zeleninu, ovoce či suché listí, vždy v rozumné míře.

Jak krmit (drobný) potěr?

Je vhodné potěr, případně menší ryby krmit žábronožkou solnou dlouhodoběji? Přeci jenom to není přirozené krmivo sladkovodních ryb.
TS: Toto krmivo je vhodné používat v první růstové fázi ryb, v době, kdy jsou již schopny potěry toto krmivo přijímat. Před podáním do akvárií je důležité nauplie žábronožky dobře propláchnout sladkou vodou. Dlouhodobé krmení žábronožkou není výhodné ani z ekonomických, ani nutričních hledisek. Pro růst ryb jsou důležité i další látky, které monodieta žábronožkou neobsahuje.

Je opravdu platné tvrzení, že odskořápkovaná artémie (která se nemusí pěstovat v solné lázni s intenzivním vzduchováním jako klasickou artémku) je několikanásobně výživnější oproti té klasické metodě založené na líhnutí nauplií? Jak tuto artémii připravit pro zkrmování rybám, které nejsou schopné přijímat krmení z hladiny, tak aby pomalu klesala ke dnu?
TS: Vajíčka artémií, která se používá k odskořápkování, mají většinou velmi nízkou líhnivost. Nutriční hodnota vajíčka je vyšší než hodnota vylíhnuté nauplie, konkrétně o spotřebovanou energii k vývoji nauplie. Rozdíl ve výživových hodnotách (zejména tuku) je v průměru o 30%. Na druhou stranu, vylíhlé nauplie je možno krmit a tím jejich nutriční hodnotu zvyšovat.
Pro pomalejší klesání je lepší cca. 10 minut před podáním vajíčka navlhčit.

Nabízíte ve Vašem sortimentu krmivo pro drobný potěr, jež není schopen přijímat artémii?
TS: Velmi vhodný pro velmi drobné potěry je Protogen granutát, živná kultura nálevníků a vířníků různých velikostí. Toto krmivo je živé, není agresivní a s úspěchem jej již 25 let používáme pro odchovy labyrintek a jiných velmi drobných potěrů.

Využíváte v nějaké podobě artémii ve Vašich produktech?
TS: V sortimentu máme vajíčka artémií k líhnutí i odskořápkovaná. V našich produktech používáme i jiné druhy korýšů, vhodnější z ekonomických a nutričních důvodů.

Živé krmení

Jaké živé krmení je dle Vás nejvhodnější a v jakých situacích (potěr, mladé rybky, různé rody ryb apod.) jej používat z pohledu zdravé výživy, dobré tělesné kondice a vybarvení ryb, připravenosti ke tření, odchovávání zdravého potomstva?
TS: Živé krmivo je nejvhodnější, pokud je zároveň čerstvé, prosté baktérií a parazitů a škodlivých látek. Pro každou skupinu ryb (čeleď, rod, druh) může být a je vhodné jiné živé krmení. Nelze odpovědět jednoduše.

Již v mém mládí jsme ryby chované v nádržích podle požadavků na stravu rozdělovali na:
a) Býložravé;
b) Planktonožravé;
c) Červožravé;
d) Predátory

Býložravé ryby. Většinou si myslíme, že sem patří například někteří sumci, krunýřovci, některé africké jezerní cichlidy. Musíme si však ale uvědomit, že v nárůstech řas, které tyto ryby seškrábávají, je ale spousta drobných, živých živočichů, v celkovém objemu až 50%. Takže tyto ryby nejsou v pravém slova smyslu rybami jen býložravými a měly by dostávat i část živočišné stravy. Čistě býložravých ryb je opravdu jen málo. Já znám jen amura ((Ctenopharyngodon idella) v západních zemích nazývaný v překladu "travní kapr" – "Grass carp, Grasskarpfen"), který se živí výhradně jen vodními rostlinami, převážně v hustě porostlých březích. Naše firma se podílela na řešení volby a výroby vhodné stravy pro amury s Jihočeskou univerzitou – ústav akvakultury. Je zajímavé, že rostlinnou stravu nelze dlouhodobě nahradit suchozemskými rostlinami, např. jetelem. To prostě nefunguje.

Planktonožravé ryby. Sem patří většina malých, drobných akvarijních ryb (tetry, parmičky, živorodky, atd.). Ale i zde si musíme uvědomit, že některý plankton se živí řasou, takže třeba taková perloočka v sobě (v zažívacím traktu) obsahuje až 35% "zelené", tedy rostlinné stravy.

Červožravé ryby. K nim patří např. cichlidy, sumci, pancéřníčci, mřenky atd. Jsou to ryby žijící spíše u dna, tedy ryby bentoidní. Pro tyto druhy jsou velmi dobré nítěnky, roupice, grindal…

Predátoři (dravé ryby). Pro klasické predátory platí, že pro rybu je jako strava nejlepší zase jen ryba. Žádné jiné živé krmení tento druh krmiva nenahradí!

Skaláry a diskuse bych zařadil mezi tři poslední skupiny. Rozhodně nedoporučuji je krmit pouze hovězím srdcem. Má osobní zkušenost je taková: V nádrži, kde jsem krmil srdcem, se dříve či později objevily ploštěnky. Nevím, jak se to dělo, ale prostě za 3 týdny tam vždycky byly.

Pro krmení "živým" máme spoustu možností. Nejrozšířenější jsou asi nitěnky (Tubifex), které jsou drobnější a přijímá je hodně druhů ryb. Například abychom úspěšně mohli rozmnožovat pancéřníky, tak ti se musejí v nitěnkách doslova "válet". Nezapomínejme, že ve slizu nitěnek ale žije parazit bičíkovec zhoubný (Costia necatrix), který v nádržích může na rybách způsobit obrovské problémy. Bičíkovci se usazují na povrchu těla ryb (na kůži, ploutvích, žábrách, dokonce i na rohovce oka), kde se množí. Dochází ke zvýšené tvorbě slizu, který na rybách vytváří světlé fleky. Ryba chřadne, má houpavé plavání a může uhynout během 24 hodin.

Já osobně preferuji u větších ryb krmení koretrami, ideálně lovenými v zatopených lomech, v lesích. Patentku jsem pro své ryby spíše používal jako chuťovku.

Živorodky sežerou všechno, jsou to taková "malá prasátka". Vhodný je pro ně malý cyclop. Vzpomínám si na jednu studii, kdy se živorodky krmily různými druhy živého krmení a sledoval se počet mladých v jednotlivých vrzích. Vítězným krmením byly na jemno nařezané dešťovky, při kterých živorodky rodily nejvíce mladých.

Dříve se hodně krmilo i roupicemi. Ty jsou však pro svůj vysoký obsah tuku pro ryby dlouhodobě nevhodné. Tučnost roupic můžeme částečně odstranit tím, že ji krmíme jen a jen zeleninou, žádným rohlíkem nebo něčím podobným namočeným v mléce, jak se to dělalo dříve.

Krmení mladých labyrintek a dalšího drobného potěru? Nekousavým prachovým planktonem. Osobně mám na začátku dobré zkušenosti s Protogenem. Protogen je živé krmivo, nálevník, který je velmi výživný. Obvykle jím krmíme tak první 4-8 dní. Po několika dnech (6. - 8. den), kdy plůdek povyroste, je možné přidávat artémii. Pochopitelně závisí na druhu a velikosti maličké rybky, než začne přijímat artémku. Po dokončení krmení nálevníkem je účelné zapnout UV lampu, aby se nálevník dál nemnožil a nezpůsobil zákaly, které z vody odčerpávají velké množství kyslíku. Drobný potěr pak dál krmíme žábronožkou solnou. Nezapomínejte ale, že je nutné jí zkrmovat nejpozději tak 12 hodin po jejím vylíhnutí. Čím dříve, tím lépe. Čerstvě vylíhlá žábronožka má v sobě zásobní, velmi výživné látky, které sama tráví, takže její výživnost pro rybky s plynoucím časem klesá. Zároveň se jí zpevňuje krunýř, který je později pro malý potěr tvrdý. To, že rybka artémii vyplivuje, neznamená, že by jí nechutnala, ale má problém právě s tvrdým krunýřem.

U labyrintek musíme být opatrní i v době vývinu labyrintu, cože je někdy mezi 4. - 6. týdnem jejich věku. O nutnosti vyrovnání teploty vody a vzduchu nad hladinou (aby nedošlo k prostuzení labyrintu nadýchnutím chladného vzduchu) se obecně ví. Druhou hrozbou je nesprávná velikost krmiva.

Labyrintka se začíná teprve učit dýchat labyrintem. To poznáme podle toho, že nádrž prudce ožije střelhbitými pohyby potěru k hladině a zase zpět. Jenže mladá rybka to nemá ještě "zažité" a k hladině vyráží na poslední chvíli. Při krmení je "sobec" a svou kořist z tlamky nechce pustit a tak se stává, že při nadýchávání se z hladiny ji "zaskočí" a udusí se. V tomto období může docházet k znatelným ztrátám. Abychom jim předešli, měli bychom krmit jemnější potravou, i když rybka byla již schopná přijímat potravu zásadně větší.

Zajímavým a velmi dobrým krmivem je smýkaný hmyz. V našem zemědělství se už dlouhodobě v podhorských oblastech nehnojí a chemicky neošetřuje (hnojiva i pesticidy jsou nyní pro naše zemědělce drahé), takže pastviny, louky apod. se nechávají na pospas přírodě. Hmyz je zdravý, bez obsahu škodlivých látek. Pro mnoho tropických ryb je hmyz přirozenou stravou. Ideálním krmivem jsou např. jepice, kterých je na Šumavě v srpnu velmi mnoho. Stačí je po ulovení mechanicky zmačkat a dát do mrazáku a máme postaráno o velmi kvalitní krmení.

Může být živý cyclop jedovatý pro některé labyrintky (určité druhy bet, rájovčíků apod.), zatímco mražený ne?
TS: Mražený cyclop není dravý, takže nemůže rybky poštípat. Některé živé druhy planktonu můžou být pro mladé labyrintky tvrdší a když jim zůstanou uvízlé v tlamce, brání pak rybkám v nadechnutí. To může vést k úhynům, zvláště v období přechodu na dýchání labyrintem.

Je nějaký (a jaký) zásadní rozdíl (z hlediska obsahu výživných látek) mezi živým a mraženým krmivem téhož druhu?
TS: Při jakékoliv technologické úpravě krmiva (mražení, sušení) dochází k úbytkům v obsahu vitamínů a ke snižování nutričních hodnot.

V ideálním případě – lze všežravé ryby krmit dlouhodobě jen živou stravou, s tím, že si zbytek potřebných živin najdou v nádrži?
JS: Jistě lze, pokud vám nebude vadit, že se z nádrže ony chybějící kousky stravy (drobné rybky, rostliny) postupně ztrácejí. Až jim tyto zdroje dojdou úplně, je pravděpodobné, že začnou více či méně strádat.

Dokázal by jste poradit našim akvaristům, kde sehnat živé krmení, které si mohou pěstovat doma? Mám na mysli třeba moučné červy, roupice, grindal, ovocné mušky apod.?
TS: Najít prodejce v inzerci v běžně dostupných časopisech a na internetu.

Co by jste dodal k těmto krmivům z hlediska jejich předností a nedostatků?
TS: Na zpestření jídelníčku ryb můžeme doporučit. U některých druhů chovných ryb mohou být tyto laskominy velmi prospěšné.

Jak mnoho a jak často živočichy krmit

Jak obecně postupovat při stanovení krmné dávky pro ryby, v jakých periodách je vhodné krmit rybky, krevety?
TS: Obecné pravidlo je dávat obyvatelům akvárií tolik, co dokáží beze zbytku pozřít během 20ti minut. Takové krmení můžeme opakovat několikrát denně. V žádném případě nepřekrmujte a nedávejte rybkám krmivo "dopředu na 2 dny". Odstraňujte zbytky nespotřebovaného krmiva.

Co s rybkami o dovolené? Neumřou hlady?
TS: Je několik variant:
1. Používat krmný automat s odzkoušeným krmivem, dávat poloviční dávku než při běžném dohledu nad akváriem.
2. Pokud není k dispozici žádná zodpovědná osoba, která dodrží přesně vámi zadané dávkování, radši nechte rybky hladovět. 14 dní dokáží přežít bez problémů.

Před dovolenou ještě jednou prověřte složení vody, pH a zkontrolujte stav techniky i ryb. V případě potřeby proveďte nezbytná korektivní opatření.

Exot Hobby nejsou jen krmiva. Ještě něco málo o technice.

Co Vás historicky přimělo mít i doplňkový sortiment techniky?
JS: Jako každý akvarista i my se rádi podělíme o to, s čím jsme spokojení a co nám dobře funguje. Nabídka techniky je myšlena jako úspora práce a starostí pro naše přátele akvaristy.

V nabídce máte i UV sterilizery, setkali jste se s názory, že akváriu škodí? Jaký je Váš názor? Z pohledu chovatele ryb i z pohledu domácího akvaristy.
JS: Kvalitní UV čističe nevyvíjejí ozón. Vlastní čistění vody probíhá pouze uvnitř přístroje a UV záření se do vody akvária nepřenáší. Voda pročištěná je zbavená reprodukce schopných bakterií, řas, plísní, kvasinek a virů v míře dle účinnosti zářiče. I nejkvalitnější přístroje však neodstraní plných 100%. Rybka se tedy může setkat s daným druhem bakterie, viru atp. a je schopná mu odolávat. Nehrozí však riziko přemnožení.

Užití UV čističů se liší z pohledu profesionální odchovny a drobného akvaristy. U drobného akvaristy stačí dobrý UV zářič používat 2x týdně pro jednu nádrž. Velké odchovny mohou mít zářiče zapnuté trvale, jejich nasazení je však každou chvíli v jiné nádrži, vždy tam, kde je to zapotřebí.

Jak často doporučujete měnit UV trubici ve sterilizeru?
JS: S dobou používání se snižuje účinnost hořáku. Je dobré respektovat doporučení výrobce či prodejce.

Používáte je aktivně ve své praxi?
TS: Ano. Samotná investice do UV čističe se velmi rychle zaplatí. Je to obvykle otázka jednoho či dvou odchovaných výtěrů, které se díky správnému používání UV čističe povedlo odchovat bez problémů.

Jaké jsou první zkušenosti s LED osvětlením?
JS: Zatím můžeme konstatovat, že fungují tak, jak bylo deklarováno. Mají minimální spotřebu, jsou bezporuchové a i pro osvětlení rostlinných akvárií fungují bezvadně.

Zkoušel jste pod těmito zdroji pěstovat akvarijní rostliny s různými nároky na světlo?
JS: Praktické zkušenosti jsou zatím za krátkou dobu. Pro solidní závěry je třeba delší čas i širší základna těch, co LED osvětlení používají.

Vidíte v těchto zdrojích světla budoucnost?
JS: Rozhodně ano. Spotřeba je minimální a s postupem času budou jistě tyto zdroje světel dále inovovány. Teď v únoru přicházíme na trh nově s druhou generací akvarijních LED osvětlení.

Uvádíte extrémní světelnou životnost, zkoušeli či zkoušíte aktivně svítit a zjistit reálnou živnotnost? Jaká je záruka na tato světla?
JS: Aktivně s nimi svítíme již déle než rok, zatím bez výpadku. Životnost je stanovena výrobcem na základě přesných technických testů a propočtů. LED osvětlení je jako každý jiný světelný zdroj ze záruky vyňat. Máme však prozatím od výrobce garantovanou 2-letou záruku, s tím, že nevyhovující kusy požaduje zpět pro své testování.

Je světlo dostatečně rovnoměrné, aby nad akváriem (pokud jej chceme dostatečně osvětlit celé) nemusela být řada vedle řady? Rozptyl zářivkového osvětlení s reflektorem je určitě větší (?).
JS: Vyzařovací úhel je 120°. Pro šířku nádrže 40 cm a výšku zavěšení 8 cm nad hladinou je 1 řada postačující, pro větší šířky doporučujeme užít více řad.

Něco málo na závěr

Tomáši, na závěr bych měl ještě jednu otázku, která nikterak nesouvisí s krmením ani technikou. Klasické, nikdy nekončící akvaristické téma: co se štětičkovou řasou, jak se ji zbavit?
Mám jeden hodně starý recept, ještě z dob prvních Přírodopisných Listů z let 1923 - 28. Použít práškový (98-99 %) acriflavin v dávce 1g na 100 l akvarijní vody. Podotýkám a zdůrazňuji práškový, ne granulát (ca. 36 %, zbytek je škrob!) Nelekněte se, voda se zabarví do červena tak, že ryba není 5 cm od skla vůbec vidět. Po jednom týdnu ta samá dávka, pak to ještě jednou zopakovat (tedy celkem 3 dávky). Štětičková řasa zčervená a po té se úplně rozpadne. Nutno však zdůraznit, že to ale zničí kapradiny, mechy, jemnolisté rostliny. Ale jinak to funguje spolehlivě, takže třeba v nádržích s velkými cichlidami a složitým interiérem je to ideální řešení.

A co krevetky? Přežijí?
To jsem nezkoušel, tehdy nebyly.

Váš stánek je vidět jak na většině významnějších akcí v ČR, tak třeba i v Duisburgu - jsou nějaké akce, které nenavštěvujete?
JS: Ano, ty ostatní :-)

Sledujete akvaristické webové portály, jaké?
JS: Vzhledem k pracovní náplni nejsem schopný číst všechny články na vyjmenovaných serverech, ale párkrát do měsíce kouknu na http://www.akvarista.cz/? , http://www.klub.akva.sk , http://www.rybicky.net a na několik zahraničních stránek.

Máte z Vaší dlouhodobé praxe nějakou zajímavou, veselou, poučnou historku?
Těch by bylo… Až budete mít chuť a čas, přijeďte a můžete ty historky poslouchat celou zimu :-)


Možná byste ještě něco rád dodal …?
JS: Každopádně nabízíme možnost otevřené komunikace s námi, mailem i telefonicky. Rádi uvítáme dotazy, podněty a přání akvaristů. Ať už tady v diskuzi pod reportáží, v soukromých vzkazech nebo kdekoliv jinde.

Co by jste popřál nebo rád vzkázal našim českým a slovenským akvaristům?
TS: Rybám zdar! Ať je koníček stále baví a těší.


A já po návratu do Prahy, plný nových poznatků a radosti z další dokončené reportáže, jen dodávám: Ptát se a diskutovat bude možné přímo v komentářích pod článkem po celou dobu (tedy přibližně 14 dní), co bude článek "vyvěšen" jako hlavní, právě aktuální příspěvek na AKVARISTA.cz. Suchánkovi budou odpovídat. No, a kdo by to nestihnul, nebo chtěl přímý osobní kontakt, určitě je potkáte na nejbližší akci, tentokrát v Hradci Králové, ve středisku Aldis (http://www.akvarista.cz/... ).

Zároveň nesmím zapomenout poděkovat kolegům autorům našeho Atlasu, kteří mi v průběhu celých 14 dní vzorně pomáhali připravovat a vytvářet zajímavé, a někdy i trochu záludné otázky. Suchánkovi se jich zhostili vzorně, takže z mého pohledu reportáže bylo odpovězeno na vše.

Pochopitelně nás ale nenapadlo se ptát na řadu dalších věcí, takže je teď na Vás, čtenářích, abyste se mohli ptát přímo tady v komentářích pod článkem.