Stáří akvarijních ryb

Autor: Roman Rak · 23.3.2011 · Článek #357 ·

Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.

Dokument obsahuje interaktivní anketu, hlasujte na www.akvarista.cz.

Biblický Metuzalém žil plných 969 let. Mnoho z nás se jistě zamýšlelo, jakého věku se dožívají akvarijní ryby chované v zajetí. Každý akvarista určitě choval některé jedince ve své nádrži i několik let. Abychom si udělali alespoň základní představu, musíme porovnat různé datové fondy, které mají různou věrohodnost.

Většina akvaristů se nesnaží překonat žádný rekord v dlouhověkosti chovu jedné rybky nebo skupiny. Tyto informace se běžně nepublikují, a kromě vědeckého hlediska není žádný důvod takovouto aktivitu vykonávat. Nadšený akvarista ve své „kariéře“ postupně chová spíše více druhů ryb, které mění. Jakmile určitý druh pozná, chce si vyzkoušet a poznat něco nového. Druhy nové, složitější na chov a rozmnožování. Setkáváme se s osobními akvaristickými výzvami, které překonáváme, někdy zase s určitými módními trendy.

Jak je známo, prostoru v nádržích není nikdy dost. A tak jakmile si určitý druh osvojíme a nabažíme se jím, nebo přestane být v dnešní době i ekonomicky únosný, chováme zase další, který nás přitahuje. Jinými slovy – ryby se v nádržích akvaristů střídají poměrně rychle. Často rychleji, než by při optimálních podmínkách mohly žít.

Nikdo neví, co bude dělat za 25 let, kde bude pracovat, bydlet a zda se bude vůbec akvaristikou zabývat. Proč to píši? Trošku předběhnu některá fakta, uvedená dále v textu.

Tak např. mřenka nádherná (dnes již běžně chovaný druh) je schopná v zajetí se dožít úctyhodných 24 let! Má někdo ambice tento fakt znovu ověřovat? Přemýšlí snad někdo při koupi tohoto druhu, že by jej chtěl chovat takto dlouho? Pochopitelně se jedná o chov v ideálních podmínkách, mající vliv na dožitý věk. K těm patří zejména správný chemismus vody, její teplota, potrava a v neposlední řadě bezstresové prostředí.

Ryby v zajetí mají při dobrém zacházení větší šanci se dožít vyššího věku než v divoké přírodě, kde je podstatně více přirozených nepřátel. Podle publikovaných údajů se např. terčovci ve volné přírodě dožívají 10 let. Aklimatizované generace terčovce v několika pokoleních pak o 4 roky v průměru více.

Stáří některých vybraných druhů ryb

Zajímavá fakta o stáří ryb byla v poslední době publikována v [1] a [2], na základě dlouhodobých anket provedených v prostředí webu. Skutečnosti o stáří ryb jsou neobvykle zajímavé, ať už ve vztahu k dožitému věku, tak i velikosti ryby. Základní fakta jsou uvedena v tabulce pro 59 druhů ryb, včetně několika běžných druhů, chovaných v mořských nádržích. Referenčním zdrojem pro délku ryby je Fishbase (bez rozdílu pohlaví ryb). V této hitparádě je průměrná hodnota maximálního věku druhů chovaných v zajetí 16,2 roku!

Tedy – mnoho akvarijních ryb je při vhodných podmínkách schopno se dožít delšího věku než domácí mazlíčci psi a kočky! Tabulka skrývá nemálo nečekaných překvapení. Červené neonky se dožívají nižšího věku oproti klasickým neonkám, což lze vysvětlit například teplotou vody. Čím je voda teplejší, tím všechny biologické procesy probíhají rychleji, ryby dříve dosahují pohlavní zralosti, ale taktéž dříve umírají. Obyčejná neonka je schopna se dožít deseti let, stejně jako tetra konžská nebo černá. Pozadu nezůstává ani oblíbená tetra císařská, dožívající se až 9 let.

Latinský název	Český název	stáří [rok]	velikost [cm]	index (stáří/velikost)
Moenkhausia sanctaefilomenae	Tetra paraguayská	5	7	0,71
Hyphessobrycon anisitsi	Tetra kosočtverečná	5	5,7	0,88
Hyphessobrycon megalopterus	Tetra fantómová černá	5	3,6	1,39
Puntius titteya	Parmička duhová	5	5	1,00
Xiphophorus hellerii	Mečovka zelená	5	14	0,36
Poecilia velifera	Živorodka velkoploutvá	5	15	0,33
Puntius tetrazona	Parmička čtyřpruhá	6	7	0,86
Paracheirodon axelrodi	Neonka červená	6	4	1,50
Trigonostigma heteromorpha	Razbora klínoskvrná	6	5	1,20
Pterophyllum scalare	Skalára amazonská	6	25	0,24
Puntius	Parmička Sachsova	7	8	0,88
Balantiocheilus melanopterus	Parmička žraločí	8	35	0,23
Trichopterus leeri	Čichavec perleťový	8	12	0,67
Rasbora trilineata	Razbora průsvitná	8	13	0,62
Poecilia reticulata	Živorodka duhová	9	3,5	2,57
Devario aequipinnatus	Danio malabarské	9	15	0,60
Nematobrycon palmeri	Tetra císařská	9	4,5	2,00
Paracheirodon innesi	Neonka obecná	10	4	2,50
Symphysodon sp. Diskus	(v přírodě)	10	12	0,83
Gymnocorymbus ternetzi	Tetra černá	10	6	1,67
Phenacogrammus interruptus	Tetra konžská	10	8	1,25
Cyrtocara moorii	Tlamovec Moorův	10	20	0,50
Melanotaenia boesemani	Gavúnek Boesemanův	10	9	1,11
Corydoras aeneus	Pancéřníček zelený	11	7,5	1,47
Tanichthys albonubes	Kardinálka čínská	12	4	3,00
Thorichthys meeki	Kančík červenohrdlý	12	17	0,71
Helostoma temminckii	Čichavec líbající	12	30	0,40
Epalzeorhynchus frenatus	Parmička červenoploutvá	13	15	0,87
Rocio octofasciata	Kančík perleťový	13	25	0,52
Symphysodon sp. Diskus	(umělý chov)	14	12	1,17
Puntius everetti	Parmička Everettova	15	15	1,00
Paracanthurus hepatus	Bodlok pestrý	15	31	0,48
Dascyllus melanurus	Komorník černoocasý	15	8	1,88
Hypancistrus zebra	Krunýřovec zebra	15	6,5	2,31
Chrisiptera parasema	Sapínek zlatoocasý	15	7	2,14
Yasuhikotakia sidthimunki	Sekavka malá	15	5,5	2,73
Platydoras costatus	Trnovec bělopruhý	16	24	0,67
Apteronotus albifrons	Nožovka běločelý	16	50	0,32
Pangio kuhlii	Sekavec příčnopásý	17	12	1,42
Corydoras metae	Pancéřníček kolumbijský	18	5	3,60
Epalzeorhynchos bicolor	Parmička červenoocasá	19	12	1,58
Cyphotilapia frontosa	Tlamovec čelnatý	20	33	0,61
Toxotes jaculatrix	Střikoun lapavý	20	30	0,67
Synodontis eupterus	Péřovec skvrnitý	20	30	0,67
Brochis splendens	Pancéřníček smaragdový	20	6	3,33
Puntius conchonius	Parmička nádherná	20	14	1,43
Synodontis flavitaeniatus	Pérovec žlutopásý	20	20	1,00
Synodontis nigriventris	Péřovec černobřichý	21	10	2,10
Corydoras zygatus	Pancéřníček západoamazonský	21	6	3,50
Chromobotia macracanthus	Mřenka nádherná	24	30	0,80
Ancistrus sp.	Krunýřovec skvrnitý	25	13	1,92
Phractocephalus hemioliopterus	Anténovec červenoocasý	27	134	0,20
Liposarcus pardalis	Liposarcus pardálí	28	42	0,67
Polypterus ornatipinnis	Bichir pruhoploutvý	30	60	0,50
Colossoma macropomum	Kolosoma brazilská	31	108	0,29
Protopterus annectens	Bahník západoafrický	37	100	0,37
Synodontis schall	Péřovec Schallův	38	49	0,78
Carassius auratus	Karas zlatý	43	59	0,73
Cyprinus carpio	Kapr obecný	80	120	0,67

Menší parmičky, tetry či rasbory se ideálně dožívají v průměru pěti let, podobně většina živorodek. U oblíbeného pavího očka byl zaznamenán věk až 12ti let, stejně tak jako u většiny velkých cichlid.

Faktory ovlivňující stáří ryb

Velmi vysokého věku se dožívají ryby žijící u dna, s menší aktivitou plavání oproti rybám střední výšky vodního sloupce. U dna rybám hrozí méně nebezpečí, než v otevřeném prostoru. Zde věk 15-20ti let není ničím neobvyklým. Pro mnohé je jistě překvapením dlouhověkost několika centimetrů velkých pancéřníčků rodu Corydoras – např. C. aeneus (11 let), C. metae (18 let) či dokonce C. zygatus (21 let).

Obecně platí, že čím je ryba větší, tím má větší naději na dlouhověkost – např. anténovec červenoocasý (27 let, 134 cm délka), bichir pruhoploutvý (30 let, 60 cm), kolosoma brazilská (31 let, 108 cm) apod.

Zajímavý pohled dostaneme, přepočteme-li maximální věk na 1 cm délky ryby. Pěti finalisty jsou mřenka malá (ve své domovině v důsledku stavby umělých vodních děl téměř vyhubena, zanesena v červené knize ohrožených druhů, naštěstí již komerčně množena a prodávaná i v ČR), kardinálka čínská, pancéřníčci smaragdový, západoamazonský a kolumbijský. K vyššímu věku může zřejmě přispět i omnivornost (všežravost) těchto rybek, které tak nejsou vysloveně masožravé a pravděpodobně v přírodě i nižší teplota u dna. V akváriích faktor rozdílnosti teploty mezi dnem a hladinou je ale naprosto zanedbatelný, může hrát roli v přírodě. Pokud rybkám chceme pomoci k vyššímu stáří, neměli bychom je chovat v teplejší vodě víc než je nutné a rovněž ryby nepřekrmovat. Důležitým faktorem pro dožití do vysokého stáří je i správná výživa (její kvalita, množství).

Čím jsou ryby starší, tím pochopitelně více trpí na určité nemoci – stejně jako u lidí. Se stářím ryb se projevují deformace páteře, oční záněty v důsledku snížené imunity, buněčné mutace (rakoviny). Selhávání některých orgánů. To svým způsobem pro stáří platí v celé živočišné říši.

Kapřík jménem Hanako

Nejdelší zaznamenaný a vědecky ověřený věk ryby byl u samičky Koi kapra, nazývané Hanako, jež se v japonském jezírku v lokalitě Gifu dožila nepředstavitelného věku 226 let! Posledním jejím opatrovníkem byl Dr. Koshira, který nechal ověřit její stáří. To bylo provedeno analýzou struktury šupin, podobně jako se měří stáří stromů letokruhy. Hanako zemřela v roce 1977. V té době žila s dalšími třemi Koi kapry ve věku 168, 153 a 139 let.

Projekt stáří rybek v našem Atlasu ryb

Již v prvních řádcích jsem zmínil, že není triviální věrohodně, vědecky prokázat maximální dožívaný věk akvarijních rybiček v našich podmínkách v širokém druhovém spektru. Málokdo si pořizuje přesné záznamy o tom, kdy jsme kterou rybku získali a kdy odešla do rybího nebe. Pokud rybka navíc nepochází z našeho chovu, málokdy navíc ještě víme, jak starou jsme ji přinesli domů.

Podstatně lepší je situace v zoologických zahradách, veřejných akváriích a specializovaných vědeckých institucích. Tam se záznamy vedou a na základě nich je možné na několika mála exemplářích, druzích, zjistit objektivně stáří chovanců. V těchto organizacích se ale zase pro změnu chovají většinou skladbově jiné druhy ryb, než v našich nádržích. Jsou to ryby zpravidla větší, vzácnější, náročnější, často třeba i chráněné. Běžné malé rybky, které najdeme u našich chovatelů, proto zřejmě z tohoto pohledu unikají důslednější pozornosti.

Již v minulém roce jsme v projektu Atlas začali koketovat s myšlenkou zjistit stáří některých našich chovanců. Proto jsme do karty našich ryb v Atlasu přidali možnost zanést její stáří, kterého se ryba dožila u jednotlivých chovatelů. Jedná se o velmi dlouhodobý projekt, který až za několik let začne přinášet výsledky a statistické poznatky. Chcete-li se zapojit, budete velmi vítáni. Stačí do příslušné záložky v Atlasu u daného druhu ryb uvést její stáří a velikost. Pokud chcete pracovat opravdu systematicky a doporučuji si vést něco jako akvaristický deník a tam zapisovat, kdy jste si jakou rybku a odkud přinesli, stejně jako nějaké zajímavé informace o ní, jejím chování apod. Ze zkušenosti vím, že to velmi pomůže si po čase vzpomenout na velmi zajímavé momenty a souvislosti, které bychom jinak zapomněli nebo se nedokázali dát do příčinných vazeb. Hodně to pak pomáhá i autorům při psaní nových karet do Atlasu.

Ještě zajímavější by bylo sledovat populační křivky, tzn. kolik procent ryb z generace se dožívá jakého stáří a poměr počtu samci/samice. Někdy se v praxi třeba u některého druhu ryb stává, že z celého hejna během krátké doby (třeba roku) uhyne třeba přes 50% ryb, zbytek se dožije 5-6 let a jen pár mimořádně zdatných a odolných jedinců i 8-9 (či více) let. Takové ty starší rybky vidíme často i v popisech stavu druhů v našich galeriích nádrží, kde každému je jasné, kteří jedinci byli vzati na milost dožít důstojného stáří. Sledování populačních křivek ryb je zřejmě za hranicemi zájmu a možností akvaristů-hobbistů.

A něco na závěr

Věřím, že tento kratičký příspěvek pomůže akvaristům se podívat na své svěřence i trošku jiným způsobem. Pamatujme, že neustále platí slova, jež vložil Antoine de Saint Exupéry do úst Malého prince v jednom z jeho kouzelných dialogů: "Jsme zodpovědni za to, co si k sobě připoutáme". Jak dobré vytvoříme pro naše chovance podmínky, tak dlouho budou žít!

No, a pokud někdo z nás chová např. mřenku nádhernou (Chromobotia macracanthus) a je sám jako chovatel již středního či vyššího věku, neměl by ve svém testamentu zapomenout určit jejího opatrovníka a do závěti napsat patřičný finanční obnos, aby žila v důstojných podmínkách i po našem odchodu do Hádovy říše??. V USA je běžné, že nemalé majetky se odkazují kočkám a psům. A jak jsem napsal v úvodu: někteří rybí miláčci se dožívají vyššího věku, než naši čtyřnozí přátelé!

Takže nezapomeňme na zodpovědnost, kterou na sebe bereme výběrem některých druhů ryb do našich nádrží !!!

Poděkování a úcta patří Tomáši Vavřinovi (Vav), který mne přivedl na zajímavé nápady při psaní tohoto příspěvku. Oba budeme rádi, když se v anketě i v komentářích s námi rozdělíte o vaše osobní zkušenosti s věkem akvarijních ryb.

Odkazy:

[1] http://www.aquarium-bbs.de/...
[2] Practical fishkeeping, únor 2008, ISSN 02625806
[3] www.fishbase.org