langosh

Tak po delší době se dostávám ke stručné aktualizaci
- perleťovky jsou zredukovány na pár (nepárový samec a samice prodány) - problém trochu je, že při posledním tření se ryby nějak pohodly a od té doby to mezi nimi neklape, takže zatím čekám, zda se to nezlomí - jiném AQ má dva jejich potomky, co se mi podařilo odlovit - může tedy ještě zkusit, zda by jejich přítomnost nemotivovala k bližšímu kontaktu
- akary se pravidelně v měsíčních cyklech třou a občas i vodí potěr, nicméně ve společenském AQ, to nikdy nedopadlo
- zbyla poslední neonky - věk něco okolo 4 let
- návrat pouze k filtraci s Tetratecem - Eheim po neustálých problémech postupně rozprodáván
- kytky střídavě oblačno - přidána Heteranthera zosterifolia, kterou jsem kdysi měl a vhledem k jejímu rychlému růstu je dobrým pomocníkem proti řase
- když už jsem u té řasy - změna výtoku filtru téměř úplně eliminovala štětičkovou řasu - místo ní ale nastoupila řasa zelená a hnědá - ta připomíná štětičkovou, ale na dotek je mazlavá a jde poměrně snadno dolů (co je zač nevím). Výhodou řas je jejich asimilace - všude mi neustále stoupají bublinky...
- sinice jsem se sice zcela nezbavil, aleje v přijatelných mezích
- aktuální celkové foto stále (překvapivě) nemám...

Tak se po dlouhé době opět dostáván ke stručnému infu.

AQ vypadá mírně jinak - sháněl jsem nějaký vzrostlý echinodorus, ale protože jsem na žádný nenarazil, objednal jsem z Aqua Daha mateční - celkem mu trvá přeměna na submerz a tak mi zatím čouhá z AQ ven...:-) Foku celku bohužel nemám :-(.

Pindare se pravidelně třou každý měsíc (nyní nosí již počtvrté), ale vždy bohužel do pár dnů po rozplavání rybičky zmizely (ze dne na den, resp. přes noc). Mám jen 3 dvouměsíční prcky co jsem zkusmo odlovil do malého AQ. Pokusím jich nyní odsát více...

Pindare již tředí den vodí své potomstvo. Vzhledem k tomu, že ty zatoulané z levé strany odlovují akary a z pravé druhý samec Pindare to ale nevypadá na velký chovatelský úspěch...;-))

Tentokrát se ryby již skutečně vytřely a to na kousek břidlice pod velkým kořenem. Jikry byly zasypány tenkou vrstvou písku, kvůli maskování a samec i samice se zdržovali v těsné blízkosti (nikoliv však přímo nad nimi - tedy žádné ovívání ploutvemi). Nebyl jsem bohužel svědkem tření, takže ani nevím za jak dlouho byly larvy posbírány rodiči. Toho se účastnili samec i samice, ale později je měl v tlamě jen samec. Uvidím, jak to dopadne...

Už cca týden probíhá namlouvání jednoho páru G. sp. Pindare - jsou s tím spojeny všechny průvodní jevy - obligátní „natřásání“, čistění vybraného kamene a dělání si prostoru, což přiměřeně odnáší všechny kytky okolo. Ryby mám asi 17 měsíců a počítám, že jsou ještě minimálně o tři starší, tj. odhaduji jejich stáří okolo 20 měsíců. Přestože u perleťovek není výrazný (spíše bych měl napsat minimální) pohlavní diformismus, u tohoto páru je jedna ryba značně (téměř 2x) větší a předpokládám tedy, že je to samec (i vzhledem k jeho teritoriální dominanci). Druhé dvě ryby jsou velikostně zrcadlově stejné, což by mohlo opět znamenat, že jde o samce a samici - v současné době většinu času v úkrytu trávící.... :-)

Tak jsem prodal G. taeniopareius, protože jsem měl pocit, že pro dva druhy perleťovek je v AQ již trochu těsno. Sice jsem koupil pár Laetacara dorsigera, ale teď mám zase dojem, že je tam nějak prázdno :-D. Je to i proto, že Pindare se spíše schovávají než naopak, což mne lehce zklamalo, protože jsem myslel, že po odstranění žluťásků se jim vytvoří prostor. Možná potřebují nějaké akčnější dither fish, aby překonaly svou bázlivost...

Jinak s kytkami je to stále tak nějak na houpačce - teď se opět přestalo dařit pistiím a okamžitě se začala objevovat sinice...

Vzhledem k tomu, že se pomalu začínalo zvedat NO2 (AQ není prostě nafukovací a velikost + počet ryb se nakonec projevit musí), dokoupil jsem vnější filtr Eheim Classic plus bio 2213, který je naplněn Sera Siporax (1l), bioakvacitem a Eheim EHFISUBSTRATem (1l) a měl by sloužit pouze pro biologickou filtraci.

Jinak samička stále brání svoje hejno - no, hejno - už by se daly rybičky spočítat na prstech jedné ruky...

Od neděle překvapivě vodí samička cichlidky a je úžasné sledovat, jak tu drobotinu srdnatě brání proti xkrát větším perleťovkám. Na druhou stranu se ale musí perleťovkám nechat, že to jsou extra mírné ryby, které to cichlidkám nikterak neztěžují.

Po delší době se opět dostávám k menší aktualizaci. Nicméně vzhledem k tom, že k žádným velkým změnám nedošlo, není de facto o čem psát...:-).

Vedl jsem (a stále ještě vedu) lehký boj se sinicí (povlakem). Na základě komunikace se Sidem a Aivoshem jsem použil PROTALON 707 od eSHi, který dle letáčku „Potlačuje rychle a efektivně všechny druhy řas v sladkovodních akváriích.“. Moje zkušenost toto tvrzení tak jednoznačně nepotvrdí... V kostce to proběhlo takto ... Protalon jsem aplikoval o dva dny déle než je běžná kůra a řasa ani sinice ... nezmizela. Po dobu aplikace se sice povlak (téměř) nevytvořil, ale jak jsem skončil, tak do pár dnů to bylo jako kdysi. Nicméně celkem se mi mezitím rozjela pistie, které se před tím vůbec nedařilo (myslel jsem si, že pod tím supravýhřevným plastovým krytem se jí asi prostě nikdy dařit nebude a už jsem ji chtěl vychodit) a po odstranění povlaku novinami se hladina již téměř měsíc tváří celkem čistě. Ale tady ještě musím dodat, že jsem do AQ dal i odstraňovač NO3 od Amtry, který se mi již nějaký čas válel v šuplíku (takže ani nevím nakolik je vlastně funkční), protože NO3 se mi stále drží okolo 30 mg/l (tedy podle testu od Aquaru, kterému ale moc nevěřím - měří výrazně odlišně (přidává) než ten předchozí od Aqauru i Rataje a 30 mg/l měla i koupená voda z petky, která deklaruje okolo 10 mg/l). Po delší době jsem ale změřil i fosfor a dle testu by měl být na nule (na té je mimochodem i železo, ale to jsem vlastně nenaměřil nikdy, i když se kytkám dařilo). Povlak tedy sice není, ale na plovoucích kytkách, resp. listech těsně pod hladinou se sinice tvoří stále. Na řasách jsem žádnou výraznou změnu nezaznamenal, ale tady podotýkám, že ty byly vždy víceméně v normě. Takže, jak jsem psal v úvodu, přestože výsledek ne zcela potvrzuje zkušenosti Sida, nejsem s ním úplně zklamaný. Po týdnech (měsících) stagnace v „kauze sinicový povlak“ k mírnému posunu ke zlepšení jednoznačně došlo....;-)).

U rybek jsem utrpěl ztrátu samce apisto. Bylo to z ničeho nic - ráno po výměně vody byl kaput ... v současnosti už mám tedy pouze dvě samice (matku a jednu mladou-odchov).

Trochu jsem byl taky nucen zašíbovat s echinodory - relativní přítmí (2/3 plochy hladiny stíní kytky) a nestále obhrabávání perleťovkami jim očividně nesvědčí...

Pokusím se v dohledné době pořídit nějaké aktuální foto celku...

Zdá se, že krupičku se opravdu podařilo porazit, což je dobrá zpráva. Dobrá zpráva je i to, že všechny ryby doposud přežily léčbu EXITem bez nějakých viditelných problémů (včetně citlivých krunýřovců). Z malé kakadky se zřejmě vyklube samice, což je také ta lepší alternativa. Je fajn vidět, že i v přítomnosti perleťovek je schopen nějaký plůdek přežít.

Špatnou zprávou je, že mi uhynul samec Ap. agassizii. Opět se potvrdilo, že apistám se u mne moc nedaří. Výjimkou jsou mnou odchované kakadky, takže v budoucnu by bylo nejlepší získat případné nové rybky od nějakého chovatele s pražskou vodou. Nepříliš povzbuzující je i to, že mrcha sinice se na hladině stále drží zuby nehty a po 3-4 dnech je na ní schopna utvořit nepropustnou vrstvu. Budu asi muset zkusit nějakou radikálnější metodu...

Do galerie byla přidaná krupičková neonka....

Tak došlo i na mne... tedy co se krupičky týká. Co bylo možným zdrojem tak úplně netuším, protože poslední rybu jsem přidával cca 3 týdny před vypuknutím. Další možné původcem může být Limnobium spongia, kterou jsem dostal 6/9 od Horáce. Ten se ale dušuje, že prý nic takového v AQ v životě neměl :-)... Dále mne napadá, že nám krátce před tím vyměňovali okna, tj. přechodně došlo i ke snížení teploty v AQ. Pak tady samozřejmě jsou i další možné příčiny jako mražené krmení, islámští teroristé a pod. ;-).

Co se týká samotné krupice, tak to byla pěkně úporná mrcha - nejdříve jsem ryby 5 dnů trápil pouze teplotami mezi 29 a 30 st. a osolenou vodou - ovšem bez jakéhokoliv pozitivního výsledku (tady děkuji Hynkovi za poskytnutí rezervního topítka, díky kterému jsem se dostal až na 31 st.). Pak jsem to již nevydržel a koupil všemi vychvalovaný Exit od eSHi, který s ní bojoval dalších 6 dnů (ano ještě 6. den na sobě měla jedna z rybek tečky) při neustále udržované teplotě okolo 30 st. Ryby, se zdá, to zatím přežily bez nějakých následků, i když otázkou zůstává, jak se ten Exit časem projeví na krunýřovcích. Ještě jsem dal dnes pro sichr naposledy Exit a teplotu bude držet na 30 další 2-3 dny...

Zajímavé bylo vidět, jak jsou jednotlivé ryby na krupici odlišně náchylné. Nejvíce obsypané byly samozřejmě neonky následované velkými G. sp. Pindare. Na ostatních perleťovkách včetně malého Pindara nebyly tečky téměř vidět, i když se ryby chovaly poměrně dost neklidně včetně neustálého otírání se o dekorace a třesení. Na zbylých obyvatelích AQ - cichlidkách a krunýřovcích nebyly vidět žádné příznaky nemoci ani změny v chování.

Vím, že ještě nemám vyhráno, ale nejhorší mám snad za sebou...

Již několik dnů je nezvěstná samice A. agassizi, což může znamenat jenom jedno...:-(

Z důvodu ne zcela ideálního průtoku filtru jsem z něj vybral jeden jemný biomolitan a uvolněné místo doplnil zbytkem Siporaxu (resp. část toho staršího byla přesunuta dolů a nový šel místo ní).

Přikládám fotku zraněného G. taeniopareius - ranka na boku se zdárně hojí. ... A dnes jsem k mému překvapení opět zahlédl jednu rybku z potěru A. cacatuoides - má už téměř 1/2 cm... Z menšího AQ jsem přelovil beta samce cichlidky papouščí jako náhradu za toho uhynulého, takže počty ryb jsou opět kompletní.

Téměř přesně po třech měsících jsem byl nucen vyčistit filtr vzhledem k jeho minimální průtočnosti. Tříměsíční periodicita se již stala pravidlem...

Tak tentokrát bude záznam trochu smutnější. Opět jsem několik dnů nebyl doma a nejdříve mi volá Hanka (wife), že mi „vyskočila jedna ryba z těch větších, i když ne ta největší“. Z tohoto přesného popisu jsem vydedukoval, že to bude zřejmě jeden z těch vzrostlých Pindare, což se naštěstí nepotvrdilo (dá-li se to tak napsat) - byl to „jen“ jeden z G. taeniopareius. Navíc jsem při návratu objevil uhynulého samce A. cacatuoides. Bylo mu přes 14 měsíců, což je na apisto. celkem slušný věk... Perleťovky se vůbec necítily dobře (všechny byly zalezlé) a přestože bylo NO2 neměřitelné, tak jsem pro jistotu vyměnil 40% vody. Je zajímavé, že ani na neonkách ani krunýřovcích nebyla patrná nějaká změna, což mne zejména u krunýřovců docela udivuje, protože oni většinou slouží jako dobrý indikátor hrozící pohromy (jak je vidím přisáté na skle, jsem ve střehu). S napětím očekávám, jak to bude vypadat, až se dostanu dnes domů (bohužel až pozdě v noci).

Vzhledem k mé dovolené jsem ale stačil hned navštívit Vivarium a perleťovky jsou opět v plném počtu;-). BTW mají tam odchytové G. steindachneri a vypadají opravdu dobře....

AQ si žije svým životem. Ryby přežily mou 8 denní nepřítomnost bez větších problémů (jen jeden žluťásek má lehce natržený bok.(...?)). Dokonce jsem tam zahlédl i jednoho malinkého kakaďáka, který tam byl schopen přežít přes měsíc a neskončit jako zákusek - vzhledem k tomu, že ryby měly hladovku to zaslouží obdiv :-).

Z rostlin přibyly 2 další kytky Ech. schlueteri Leopard, kterými jsem byl obdarován, tak jsem je tam vrazil. Protože kytek není v AQ nikdy co? Nikdy dost! :-))

Včera jsem se v dobrém rozloučil s dvojicí G. steindachneri. Co se týká ryb, tak doufám, že se jim bude u Luise dařit. Co se týká Luise, tak doufám, že to budou skutečně samice ;-). AQ se zase trochu zklidní, protože ta větší už trochu začala prohánět ostatní. Steini to mají prostě v nátuře...

Jinak cichlidkám se stále ještě daří několik svých drobečků úspěšně chránit. Ti by se sice dali spočítat na prstech jedné ruky, ale i tak je to celkem sukces.

I ve velkém AQ mi již druhý den vodí samice Ap. cacatuoides potěr. No „vodí“ asi nebude to správné slovo – prostě se je usilovně snaží udržet pohromadě a při tom je ještě chránit před zbytkem osazenstva. Je zajímavé sledovat, jak se samce obětavě brání čtvrtinu AQ i proti třikrát větším perleťovkám. Ty však, musím uznat, nejeví zatím o tuto živou potravu žádný zájem (tedy alespoň jsem si nevšiml žádných cílených útoků). Jsem opravdu zvědav, jak dlouho jim to vydrží…

Dokoupil jsem čtyři kusy Geophagus taeniopareius a jednoho G. sp. Pindare abych i jejich počet zarovnal na čtyři. Dále byl samici Ap. agassizii dokoupen samec a naopak k samci Ap. cactuoides byla z malého přelovena jedna samice. Tím moje akvizice končí. Tedy alespoň doufám, že budu mít pevnou vůli:-)).

Vím, že mám AQ poněkud přerybněné, takže samozřejmě uvažuji i o nějakém snižování počtu ryb. Co se týká geophágů, tak nejdříve počkám, jestli dojde k nějakému spárování a potom se uvidí co dál – jeden druh bude zřejmě muset jít pryč. Na odchovance G. steindachneri mám již domluveného zájemce - vypadá to, že jde o dvě samice, které mně se nehodí a naopak někomu jinému třeba pomohou. Dále čekám, až pomalu dožijí neonky, ale ty mršky mají poněkud tuhý kořínek;-)…

U kytek nic nového. Stále mne trochu zlobí sinicový povlak hladiny, ale zatím si to nežádá žádný akutní zásah, tak uvidím, jak se to bude vyvíjet do budoucna.