Mili

Po pěti dnech provozu ionexového filtru jsou dusičnany na 10 mg/l. SUPER!

Iontoměnič funguje velmi dobře. Ihned po regeneraci začal spolehlivě odstraňovat dusičnany. Čistí 19 l/hod.

Zprovozněn ionexový filtr na dusičnany. Důvodem pro tento filtr byly zdravotní problémy jedné z uaru, které se vždy objevují při vyšší koncentraci dusičnanů.
Před tím jsem zkoušel sírový denitrifikátor a rostliny, ale ani jedno nezabralo.
Sírový denitrifikátor se nenastartoval, přestože jsem ho všemožně ladil. Zdá se že trochu fungovat začal, když už jsem nad ním zlomil hůl.
Rostliny jak plovoucí, tak echinodory uaru likvidují rychlostí jedné vzrostlé rostliny za den.

Akvárko má za sebou zásadní přestavbu. Původně jsem chtěl jenom odlovit přemnožené Akary hnědé, ale musel jsem vyndat všechny kameny a kořeny a vytrhat několik rostlin.
Radši jsem odlovil všechny Akary hnědé, když už jsem se do toho tak pustil. Taky jsem odlovil několik větších ryb, protože už jim bylo těsno.
Největší kořen jsem už do akvárka nevracel.

Pořídil jsem do akvárka 5 terčovců hnědých, abych trochu akvárko oživil barvami. Doufal jsem, že díky jejich velikosti si na ně ostatní ryby netroufnou. Jejich první chvíle v akvárku ale asi nebyly nejsnažší. Než se stačili rozkoukat, ostatní ryby je tvrdě vypolíčkovaly ze svých teritorií a asi každý si ze šarvátky odnesl nějaký šrám. Rychle jsem do akvárka nalil celou lahvičku rašelinového koncentrátu Torbenu. Ryby se skutečně zklidnily a terčovci si své místo v nádrži obhájili.
Díky této zkušenosti jsem si uvědomil, že musím radikálně snížit počet ryb.
Už několik měsíců se snažím odlovit mladé od akar hnědých, ale dosud to bylo beznadějné. Jednou se mi sice podařilo asi patnáct akar odlovit, ale rybky si od té doby fintu s krmením dobře pamatují a odlov je naprosto beznadějný.
Měl jsem v hlavě pár nápadů na odlov s čeřenem a různými pastmi, tak jsem zkusil něco zrealizovat. Sestrojil jsem past podobnou rybářskému vezírku a po několika marných pokusech jsem ji nastražil podobně jako čeřen 20 cm pod hladinu. Nechal jsem ryby na neobvyklý předmět zvyknout a při krmení jsem past vyzvednul jako čeřen a na jeden výlov jsem chytnul skoro 60 ryb, které hned putovaly do 160 litrové nádrže, kde čekají na nové majitele.
Až budou akary hnědé v únosném počtu, budou muset jít pryč i některé větší ryby.
Pokud by někdo sháněl akary hnědé anebo velké akary kolumbijské, tak jsou u mě k mání.

Nový filtr filtruje úžasně. Voda je krásně průzračná. Ryby jsou spokojené, ale množí se šarvátky. Odnesla to jedna menší akara kolumbijská. Večer jsem jí odlovil značně potlučenou, ale rána nedožila. Dominantní samec akary kolumbijské je po gibicepsovi druhou největší rybou v akvárku a zřejmě ji má na svědomí.

Zdá se, že katastrofa byla zažehnána. Ryby sice ještě dýchají zrychleně, ale už se chovají normálně. Ješte včera se mesonauty neodlepily od hladiny a uaru byly zalezlé do svých skrýší, ale dnes jsou všechny ryby na svých původních místech. Nedokážu si příhodu vysvětlit jinak než přiotrávením rybek z použitých materiálů.

Nainstaloval jsem pomalutekoucí filtr. Po předchozích tlakových zkouškách a denním testovacím provozu na zahradě s kýblem vody jsem ho připojil na nucený oběh a čerpadlo jsem přiškrtil na 50 l/hod. Bohužel tento zásah podstatně narušil rovnováhu v akváriu. Pár hodin po instalaci se všechny ryby shromáždily pod hladinou a na hladině se objevila tenká vrstva pěny (zřejmě vznikla na eurofoamu, kterym je filtr naplněn). Následně jsem vyčistil odkalovač a pustil ho naplno, vyměnil jsem polovinu vody, do výpustě z filtru jsem dal litr aktivního uhlí, vyčistil jsem hlavní filtr od kalu.

Před týdnem jsem nainstaloval automatický odkalovač. Dnes jsem prověřil jeho účinnost, když jsem se pokusil ručně odkalit nádrž a nepodařilo se mi najít usazený kal.
Po několika pokusech a spoustě vymýšlení se mi podařilo sestrojit funkční řešení a teď snad budu mít pokoj. Ještě pár věcí doladím, ale už teď to funguje!
Kal mi předtím dělal dost velké problémy. Velké cichlidy ho vyprodukovaly děsně moc, kal se usazoval ve škvírách mezi kameny a pod kořeny, odkud se nedal dostat. Kal způsoboval úbytek kyslíku ve vodě a ryby věčně lapaly po dechu a nedařilo se mi vodu dostatečně prokysličit. Navíc se děsně zanášel filtr a to se snad také zlepší.

Přidal jsem nové fotky. Popisy budou následovat, jakmile si najdu další chvilku.

Přidal jsem na zkoušku dvě uarky, abych viděl co udělají s rostlinami. Zatím je velmi těžko učím na společné krmení. Jsou dost plaché a ke krmení přijdou vždy pozdě a když něco ukořistí, tak to stejně vyplivnou. Ale od první chvíle se pasou na kořenech Microsoria, na zařasených Heterantherách a ozobávají kořeny. Zatím to žádné škody nejsou. Když to vyjde, tak dokoupím ještě asi tři kamarády.

2/2 jsem psal, že jedna festiva zůstává v karanténě. Bylo to s ní dost špatné, ale podařilo se ji vyléčit. Rozpadly se ploutve a nejhůř ocasní ploutev, kde se rozpad zastavil až s hlubokou ránou ve svalech ze které koukala část páteře. Na léčení jsem postupně používal metylénovou modř a malachitovou zeleň. Potom co se jí rozpad zastavil tkáň rybce dorostla a v současnosti se nedá poznat, že rybce něco bylo. Kdybych to neviděl, nevěřil bych tomu.

Akvárko mi nádherně zarostlo. Ryby by potřebovaly mačetu, aby se dostaly ke krmení. Byl jsem rád, že to tak bují, ale postupně jsem si uvědomoval, že vlastně nejsem spokojený se vzhledem akvária a konec konců jsem nebyl spokojený ani s osádkou ryb.
Rozhodl jsem se tedy k radikálním změnám. Vedly mě k tomu následující důvody.
1) Rostliny jsou natěsnané až k přednímu sklu a rybám brání ve volném pohybu.
2) Diky odrůstajícímu potěru je akvárko přerybněné a kal na dně nestačím odsávat.
3) Rád bych se věnoval konkrétnějšímu biotopu - hornímu Orinoku a jeho přítokům. Měl by to být přechod mezi příbřežní vegetací a otevřenou vodou. Rozhodně by to mělo být nad Puertem Ayacucho.
4) přestalo se mi líbit seskupení kořenů na levé straně.

K novému layoutu mě inspirovala starší fotka z galerie, kdy ještě rostliny tolik neokupovaly celou nádrž.

Ohodlal jsem se tedy postupně k následujícím krokům:
1) Zakoupil jsem výkonný filtr Fluval FX-5 a instaloval do akvárka. Dále jsem se pustil do stavby pomaluběžného filtru o objemu 50 litrů. Stavba se ale asi chvilku potáhne.
2) Vyplenil jsem levou čás akvárka. Ven šly Valisnerie a Aponogetony, které v Orinoku nemají, co dělat a s nimi i Echinodory, které překážely přestavbě kořenů.
3) Kořeny v levé části jsem přeskupil, tak aby na této straně vznikl prostor.
4) Echinodory ve střední části jsem popotlačil o pár centimetrů dozadu.

Dále budu muset řešit rybí osádku. Největším problémem jsou Akary hnědé, které se mi přemnožily a budu se jich muset zbavit, protože tak jak budou růst, tak by se do akvárka nevešly ani při sebelepší filtraci.
Do plánovaného přísnějšího biotopu se Akary hnědé nehodí. V Orinoku byste je sice našli, ale pouze v jeho deltě.
Mladé jsou zatím ještě malé, ale až o cenťák povyrostou budou na prodej.
Ostatní ryby se do biotopu celkem hodí a už jsem si udělal představu o jaké druhy by se měla rybí osádka rozrůst a tak je pomalu začnu shánět. Pokud se mi je povede sehnat mělo by se z toho vyklubat poměrně zajímavé biotopní akvárko.

Dnes jsem se pustil do výraznějších změn v akvárku:

1)Zarazil jsem rozplavání nejmladšího potěru.
Nejmenší potěr se pozvolna rozplavával a všimnul jsem si, že po nich ani tolik nejdou dospělé ryby, ale ty jejich věčně nenažraní o měsíc starší bratranci. Na vlastní oči jsem viděl, jak měsíční centimetrová akara slupla týdenní asi 3mm rybku. Uvědomil jsem si možná rizika: Starší potěr požere mladší potěr a rodičovský pár pozabíjí spoustu odrostlejších rybek při bránění drobotiny.
Odsál jsem tedy celé hejno dokud se drželo pohromadě odkalovací hadicí do připravené malé nádrže.
Po 12 hodinách od přestěhování se potěr má k světu a zdá se, že to přežil bez úhony. Krmím nálevníky a First Bites.

2) Nastěhování nových ryb.
Když jsem takto uvolnil akvárko od nemenšího potěru, pustil jsem se do plánovaného nastěhování nových druhů ryb.
Takže novou adresu mají:
5x Aeqidens metae
4x Heros severum
3x Mesonauta festiva (jedna stále zůstává v karanténě)
4x Corydoras delfox
6x Corydoras schultzei
Překvapilo mě chování jedné akary. Když se v karanténí nádrži strhla panika z odlovu, jedna akara kolumbijská se zahrabala do písku a vydržela tam docela dlouho schovaná. Když jsem přehrabával jemný 1mm písek, všiml jsem si jakéhosi válečku, který jsem považoval za uhnilý oddenek rostliny. Ale jak jsem se vylekal až jsem vykřikl, když mi z ruky vyplavala akara. Toto vysvětluje zmizení a znovu objevení Akary hnědé, když jsem v prosinci přelovoval první osádku Akar hnědých ze stejné nádrže.

3) Úprava rostlin.
Zatímco se nové rybky aklimatizovaly na novou vodu, zkrátil jsem a přesadil všechny stonkové rostliny. Některé docela narostly - zvláště Heteranthera zosterifolia. Přestože jsem jí teď do akvárka vsazoval dvojnásobek svazků než minule, stejně jsem ji tak 2/3 rostlinné hmoty musel vyhodit. Rotala wallichii narostla dvakrát. Některé rostliny ale nerostly vůbec, ale zůstaly ve stejném stavu jako když jsem je před dvěma měsíci zasadil (Nesea).

Plánuji tak do týdne sestrojit pomaluběžný filtr.
Jsem docela spokojený s T5 zařivkami a asi upustím od původního záměru posílit osvětlení výbojkami, ale spíš přidám jednu nebo dvě řady zářivek, abych mohl lépe fotit.

Po návratu ze dvoudenní služebky jsem objevil další rozplavaný potěr akar hnědých v jamce na kořenu. Je to asi měsíc po vytření předchozích dvou párů. Z deseti rybek se vytvořily tři rodičovské páry.
Bohužel jsem po návratu taky našel mrtvého pancéřníčka skvrnitého. V poslední době nebyl příliš vidět, ale když se ukázal, tak byl velice čilý. Měl časté konflikty s rodičovskými akarami, protože jim zřejmě často šel po mladých. Řekl bych, že se mu to stalo osudným i když si nedokážu představit, že by mu mohli o 2 cm menší akary smrtelně ublížit. Ale faktem je, že ten poslední samec, který se vytřel, je nejstatnější a už dříve měl tendence dominovat celé osádce.
Jinak torakát vypadal být v dobré kondici a byl dobře živený. Od akar měl trochu potrhané ploutve, jak jim najížděl do hnízda a jak ho vyprovázely hryzáním do ploutví. Byl opravdu nepoučitelný...:(

Mladé akary, se už nedrží v sevřeném hejnu, ale ozobávají interiér v celém akvárku. Pomalu mizí řasy, kterých bylo až nadmíru. Řekl bych, že na tom mají zásluhu hlavně mladé rybky, které je vyloženě spásly. Vypadá to teď, že jim ubylo potravy a budu je muset více přikrmovat. Dosud jsem je krmil sušeným krmením First Bites od Hikari, které velice dobře přijímaly. Servíroval jsem jim ho nejdříve přímo do hejna a později na kameny a kořeny, které ležely na jejich oblíbené trase.
Rády se také pasou na tabletách pro sumce. S tabletami jim vydatně pomáhají rodiče tím, že jim je starostlivě rozmělňují.
Krmím i nalíhnutými artemiemi. Akarky spásly i nevylíhnutá vajíčka, která se mi nepodařila oddělit od nauplií.
Taky jsem krmil namnoženou kulturou nálevníků, ale od toho ustupuji, protože akary jsou na nálevníky už dost velké a protože mi nepřijde dobré lít tu břečku do společenského akvárka. Ale určitě byli nálevníci velmi příhodnou potravou pro akary v prvních dnech, kdy drobotina v celku rychle spásly nálevníky, kterých bylo v akváriu plno už od založení.
Nedokážu si představit, jak bych je nakrmil, bez těch přirozených zdrojů (řas, nálevníků), protože akarky žerou pořád. Od brzkého rána až pozdě do noci a taky neuvěřitelně rychle rostou. Za týden od rozplavání byly dvakrát tak velké!
Kvůli řasám jsem před nedávnem objednal SAE a teď se obávám, že až budu je budu moct do akvárka vypustit, nebudou mít co žrát. Ale řekl bych, že se budou přecejen hodit k předcházení řasových kalamit

Dnes ráno jsem si všiml zvláštního chování dvou akar a při podrobnějším zkoumání akvárka jsem objevil na jednom kořeni podivně se tetelící hromádku jakýchsi kuliček. Hned mi bylo jasné, že je to malinký plůdek.
Trochu jsem znejistěl, když jedna akara slupla jedno mládě. Když to udělala podruhé pochopil jsem, že je jenom přemísťuje více do středu hromádky.
Po chvíli jsem je začal fotit. Zprvu rodiče trpělivě hlídaly a nenechaly se rušit, ale když jsem manipuloval se světly, abych měl více svetla, došla jim trpělivost a všechny mladé přenosily za kořen, aby je přede mnou schovaly. Jsem zvědav, jak to dopadne. Zítra seženu, nějaké krmení. Zatím snad tráví žloutkový váček.

V průběhu předchozích dnů jsem zprovoznil sycení CO2 a když jsem ho dostal do rovnováhy (malé gupky přežily), rozhodl jsem se doosadit akvárium zbytkem rostlin a vypustit akary.
Vysadil jsem zbylé echinodory červené a zelené oceloty na pravou střední terasu. Ve středu akvárka jsem posílil skupinu uruguayensisů o jeden menší z odnože. Po popředí jsem vysadil Liliovníček (je to hluboko, ale je to prosvětlené místo). Do pozadí jsem vysadil Heterantheru.
Na nejvyšší terase jsem udělal prosluněnou zahrádku těch náročnějších stonkových rostlin: Nesea, Alternathera splendida, Rotala walichi, Eustralis.
Přelovení akar nebylo bez komplikací. Rybám se moc nechtělo ze zabydlené nádrže a nakonec se mi podařilo přelovit 9 z 10 akar a po desáté akaře ani památky. Dokonce jsem vyřezal pozadí vyndal všechny rostliny a kameny a nikde nic. Do druhého dne jsem zpytoval svědomí jak se mi podařilo tuhle akaru zahubit. Dnes jsem šel ještě jednou prohlédnout zdevastované akvárko a akaru jsem v něm našel. Ta musela být snad zahrabaná v písku! Takže akary jsou upět v plné sestavě a je to dobře, protože to desetihlavé hejno vypadá moc hezky.

Na nějakou dobu jsem se odmlčel, protože práce na dokončení bytu vrcholily. Mezitím jsem válčil se sinicí a s dalšími biologickými projevy vznikajícího života (zákaly a fauna dna).
Sestrojil jsem prozatimní, ale funkční osvětlení ze tří halogenových výbojek.
Dnes jsem doplnil akvárko až 3 cm pod okraj. Pořád zatěžuji jeden kořen dlažebními kostkami.
Upravil jsem uspořádání kamených seskupení, tak že jsem nimi vcelku spokojen.
Voda v akvárku je již celkem stabilní a tak jsem dnes vypustil 7 malých gupek, abych vyzkoušel, zda se podařilo vytvořit příznivé podmínky pro ryby. Rybky jsou dost čilé, ale pohybují se pouze horních deseti centimetrech akvárka a neplavou dál než půl metru od místa, kde jsem je vypustil.

Akvárium nechávám v klidu, aby se vyčeřilo, ale jde to pomalu. Voda je stále více než mírně kalná. Je sice už vidět zadní stěnu, ale spokojen nejsem. Obrátil jsem tedy směr proudění filtrem a vyřadil filtrační molitan. Čerpadlo nasává vodu ve štěrku pod dnem a ústí mírně nad hladinu, aby vzniklo proudění v celé nádrži. Jsem zvědav na výsledek.