Lilit

Včera proběhlo Třetí Velké Čištění, které přineslo dvě překvapení. Samiček jsem tentokrát napočítala deset a samečkoidů dvanáct (plus jedna malá samička a dva minisamečkoidi ve sklenici). Velmi mě potěšilo, že ta mnou dosud s jistotou neidentifikovaná zelená kytka (možná kryptokoryna sumatránská) nejen úžasně zesílila, ale už spustila první šlahoun, na jehož konci vyrostla malá fajnová ROSTLINKA. Jůůůů! :-) Druhé překvapení pak spočívalo v tom, že jsem asi po půl roce nalezla maličkou řasokouli, kterou jsem měla za ztracenou. Byla totiž totálně obrostlá jávským mechem (a chudinka skrz naskrz proděravělá nějakým kořínkem) - ale vypadá v pohodě a budu na ni odteď dávat větší pozor. Fotodokumentaci dodám za několik dní. Zatím jsem do akva vypustila dva pionýry-samečkoidy (sorry, guys), zbytek ostazenstva čeká na slavnostní vypuštění v kýbli a v "bedně".

O endlerkách vyšel rozsáhlý článek v Aquaristik 2/2011! Je tam taky spousta fotek - a všechny endlerky jsou na nich o dost jinak zbarvené než ty moje. A hodně se barevně liší i mezi sebou. Zajímavé. Jenže, jak víme, ty MOJE jsou stejně nejhezčí. Tečka.

Tak abyste věděli, rybičky se mají fajn. Akvárko vypadá pořád tak nějak stejně, ale k vizualizaci jeho současného stavu Vám, věrným či náhodným obdivovatelům Drobků z Venezuely, bude muset stačit představivost. Moje lenost totiž dosáhla už takového stupně, že jsem líná FOTOGRAFOVAT. A to mě focení hrozně baví! Hanba mi - přestalo se mi chtít fotit právě letos, když je tady na stránkách konečně foto soutěž (poprvé od doby mé registrace, a to prosím pěkně je už nějaký ten pátek)!!! Hanba, fuj.

Dorazila NOVÁ KREV! Včera jsem si přinesla několik nových endlerek (od stejného chovatele), aby chov nezdegeneroval. Toť vše!

Druhé Velké Čištění proběhlo před čtyřmi dny a tentokrát jsem se do něj pustila bez cizí pomoci. Odnesla to moje záda :). Akvárium bylo neskutečně zarostlé (viz fotky v galerii), takže jsem kytičky důrazně protrhala. Při odlovu ryb mě čekalo překvapení - že dospělí samečci jsou momentálně jen čtyři, jsem zaregistrovala, ale že samiček je hrozně moc, tedy čtrnáct, to jsem v tom porostu jaksi nedokázala spočítat. Ještě mám osm malých. Z hlubin akvária jsem vytáhla neskutečný zelený CHUCHVALEC vzniklý z měchýřky jávské a jakéhosi vláknitého řasoidu (zdá se, že rostlinám snad neškodného). Viz album Rostliny a ne zcela zařaditelné věci. Jinak vlastně tento rok se řasoidí kalamita nekonala, naštěstí.

Přijdou. Dny se prodlužují. Oni přijdou. Zatím je klid, hladina se jen občas zavlní po rybím hřbetu, jenže... Oni s neochvějnou jistotou přijdou. Nelze tomu zabránit, žádný zázračný prostředek není! Oni prostě přijdou... ŘASOIDI!
Jinak jsem si tady nevěřícně přečetla minulý záznam a s hrůzou si uvědomila, že jsem na milý pokus s mechovým polštářem zapomněla - von je tam na dně takovej schovanej, v těch místech jsem stejně nikdy moc neodsávala... To jsem zvědavá, co na mě z těch závrať vzbuzujících hlubin mého téměř třicetilitrového akvária vykoukne...

Tak jsem včera podle návodu v časopise vyrobila jakýs takýs MECHOVÝ POLŠTÁŘ z měchýřky jávské. Jsem opravdu zvědavá, zda se ujme, neb jsem neměla ani jednu z ingrediencí vypsaných v článku (kromě mechu, samozřejmě), a tak nakonec mech skončil připlácnutý pod starou síťkou na chytání ryb na maličké hliněné mističce pod květníky. Radši jsem tu hrůzu na dně akvária zakryla chomáčem volného mechu. Ale třeba to nakonec poroste a bude to hezký...

Postřehy o ČLUNKÁCH pravohrotých: jak všichni dobře víme a jako zásadní informaci to v mozku uchováváme, člunky se do akvária dostaly náhodou, nechtěně (na rozdíl od okružáků). V prvním roce života akvária, tedy mezi Dnem Založení a Prvním Velkým Čištěním, byly člunky pořád tak nějak nenápadné. Po Prvním Velkém Čištění jsem je dokonce asi měsíc a půl v akvária ne a ne zastihnout. Ovšem v rozpuku letošního podzimu se najednou vyrojily v počtu nebývalém, možná (zvláště pro jejich konkurenty okružáky) i trochu děsivém. Trvalo to až do začátku prosince a pak - pff, už je jich zase méně. O jejich budoucnost se však nebojme!

Uf, porodnička je pryč.
Aktuální počet ryb v nádrži: 21
A ještě ryby v "bedně", kterou mám kvůli kontrole množení (8 litrů): 4
Všecko v pohodě.

PORODNIČKA je na čas zpátky! Ti, kdož oceňovali její estetickou hodnotu, se mohou radovat. My ostatní zamáčknem slzu v oku a budem doufat, že se v bytě začne brzo topit, takže endlerčátka budou moci odputovat do osvědčené sklenice od okurek (mimochodem, v téhle sklenici lezou šneci a rostou rostliny už asi 5 let).
O část minulý týden se zrodivších endlerčat již projevila zájem spolužačka z VŠ, ale tak nejdřív je musím trochu vykrmit, žé. Akvárium je jinak hodně zarostlé, vzdor odebrání značné části rostlin během srpnového Velkého Čištění. Spolužačka z VŠ o tom ještě neví - dám jí zřejmě i nějaké to rostlinstvo.

Předevčírem, trochu nečekaně brzo, proběhlo VELKÉ ČIŠTĚNÍ akvária. Maminka mi s ním jednak pomáhala (proprala písek) a jednak "pomáhala" (popisovala mi, co se stane, pořežu-li se o sklo, navrhovala, že vnitřní stranu stěn akvária omyje ironem). V galerii je foto nádrže před čištěním, v albu Rostliny a ne zcela zařaditelné věci najdete také jeskyňku. Jinak jsem na vodní usazeniny v horní části akva použila limetku, kteroužto jsme zrovna měli doma, a usazeniny jsou pryč. Chytré :-)

Náhodou jsem narazila na Akvarijní kalendář - http://rybicky.net/... - a s hrůzou zjistila, že jsem letos neoslavila s endlerkami jejich SVÁTEK. Dejte pozor, nejen konstelace hvězd, sluneční erupce a umístění akvária v psychoelektromagnetické zóně ovlivňují kondici Vašich ryb. Také to, jestli jim nezapomenete dát dárek k svátku!!!

Když koukám na fotky v galerii, skoro na nich akvárium nepoznávám! Teď je totiž přesně o 51,6% ZAROSTLEJŠÍ (rostlinami, naštěstí ne řasoidy) než na snímcích ze série Jarní equilibrium! Tuhle jsem potřebovala vychytat narozené endlerky, což jde v džungli těžko, a tak jsem dočasně vyndala aspoň růžkatec, a že ho teda bylo, a pěkně silnej. No, před "velkou výměnou" vody, kterážto nastane možná v září (podle toho, kdy bude mít máma čas, samotné mně to měnit nedovolí) a bude spojena s výrazným protrháním, akvárium důkladně zdokumentuji.

Řasoidy jsou pryč! Akvárium se krásně projasnilo. Rybky a okružáci tu trochu chemie přežili ve zdraví. Endlerky měly ke všemu druhé Vánoce z nové magnetické stěrky, pořád kolem ní plavaly a cpaly se právě setřenými řasami.
Na jaký úžasný vědecký poznatek jsem přišla: životnost vláken PUNČOCHÁČÍ/Ů se zřejmě dá výrazně prodloužit jejich praním v solném roztoku! Proč o tom píšu tady: po založení nádrže, tedy v září minulého roku, jsem ustřihla špičku takových těch ošklivých okrových punčochových ponožek a použila ji jako "filtr" na artemie (slaná voda odteče do kalíšku od nejmennovaného jogurtu pod punčochou a já pak ještě nános artemií propláchnu sladkou vodou). I přes značné, již tolikaměsíční, téměř denodenní namáhání tohoto kusu punčochy se tato nijak netrhá (ťuk ťuk), na rozdíl od běžné situace, kdy po 2-10 použitích coby obalu chodidla a jemném praní v ruce v tekutém prášku se roztrhá. Už vím, jak na ně, na punčochy.

Tak v nádrži už pendlují jen rybky druhé generace, a sice v počtu 9 kusů (5 samiček, 4 samečkoidi). Období konjunktury zažívají nejen endlerky, rostliny a okružáci, ale docela i ŘASOIDNÍ POROSTY. Epesní jeskyňka byla obklopena jakýmsi živým plotem z kryptokorýny a zařasila se, díky čemuž již nevyvolává takovou kýčoidní impresi.
Chystám se na řasoidy zkusit Sera Algovec...

Minulý týden jsem si skorem amputovala chodidlo skleněným akvarijním krytem. Totiž konečně jsem z akvária vytáhla porodničku, že si do léta dám pokoj s odchováváním mladejch, neboť již mám dostatek rybek do nádrže i na rozdávání. No a zvykla jsem si při krmení kryt celý sundat a opřít ho o stěnu akvária. Kde ho před případným pádem chránily pacičky porodničky. A ty jak byly pryč, tak já nedovtípivec jsem během ranního krmení kryt opět opřela o akvárium, nějak jsem o něj zavadila a už letěl. Z výšky 97 cm, prosím pěkně. A nerozbil se! I moje noha zůstala vcelku. Akvaristi by měli mít vyšší životní pojistku.
Konečně jsem nafotila nové podobenky nádrže, kterážto dosáhla určitého JARNÍHO EQUILIBRIA. Nejen co do počtu ryb, ale i do množství řas, jež jsou ve stadiu "ticha před bouří". Zkrátka větří svou šanci na letní nekontrolovatelný růst. To mě ještě neznají!

Dnes jsem položila mámě kontrolní otázku, jak že se to našim rybičkám říká. Dostalo se mi této odpovědi: "PERGNERKY." Máma si ten správný název prostě asi nezapamatuje. Předchozí zkomoleniny zněly takto: pendlerky, pentilky. Achjo.

Tak si po půl roce musím přiznat, že PORODNIČKA se z původně "dočasné záležitosti" stala trvalou součástí akvária. Teď už začíná rodit druhá generace samiček, takže v ní pořád budou nějaká endlerčátka. A to si z každého vrhu nechávám jen 1-2 mláďata, která přelovuju do porodničky, protože se v ní lépe krmí. Tráví tam prvních čtrnáct dní života. Někdy se tam sejdou až 3 turnusy (nebo vrhy, chcete-li). Že bych jim zavedla poplatky, dejme tomu 30 Kč za den? Geniální nápad...

ZÁHADA objasněna! Právě včera samička porodila 3-4 mláďata a vypadá to, že je v pořádku. Příští týden přidám do galerie fotku, jak rodí, pronásledována přitom jen o málo menším samečkem. Její přesnou velikost po mně nechtějte, u pravítka mi nedrží a vytahovat ji kvůli tomu z vody nechci. Stejně by sebou mrskala. Ale je fakt maličkatá.

"Těhotná" samička před časem asi týden skoro nejedla, ale už se z toho (z čeho? to bych taky ráda věděla) dostala. Samičky-vrstevnice ji mezitím mírně předehnaly v růstu. Břicho má pořád a už ho má měsíc, takže jestli v nejbližších dnech neporodí, tak... nevím, fakt nevím, je to ZÁHADA. Jináč mi rybky dělají radost.