Internet

Používáte denně ke své práci PC a internet? Chodíte často na internetové akvaristické servery? České nebo i zahraniční? Pokud ano, co považujete obecně jako největší klad a naopak zápor takových stránek? Zúčastňujete se vy, a nebo třeba někdo z rodiny akvaristických internetových diskusí (třeba i pod svoji přezdívkou, kterou lidé neznají)?
Diskuse sleduji kvůli přehledu, ale nezúčastňuji se. Zajímají mne zejména československé stránky AKVARISTA.cz, Akva.sk, rybicky.net.

Co se mi líbí? Snaha dělat něco nového, jiného, zajímavého, jinak než dosud. Vyměňovat si názory, řešit rychle "akutní" situace. Fandím lidem, kteří tyto aktivity "táhnou", všem, kteří se jich pozitivně účastní. Nelíbí se mi závidění, pomluvy, neupřímnost. Nevýhodou internetu je jeho neosobnost. Stačí pár jedinců s negativním přístupem k věci, kteří jen kritizují, hledají či vidí spíše to špatné a dokáží tak otrávit mnoho ostatních lidí. Velký "křikloun" může na sebe v prostředí Internetu na sebe stáhnout více pozornosti, než je tomu v normálním životě nezbytně nutné.

Máte nějaké oblíbené webové stránky o akvarijních rostlinách, které sledujete a které byste doporučil zájemcům o rostlinné nádrže? Mohu poprosit uvést odkaz na ty polské milovníky rostlin, jejich stránky?
Najdete ji v našem e-shopu pod polskou vlajkou.

Portál AKVARISTA.cz často přináší i reportáže z veřejných akvárií, zoologických zahrad apod., mnoho z našich čtenářů se aktivně účastní i "akvaturistiky". Kam byste našim čtenářům doporučil se jet podívat na pěkné rostlinné nádrže?
Do botanické zahrady ve Wroclavi.

Proč?
Je zde nádherná stálá výstava akvarijních rostlin, několik desítek nádrží o objemu kolem 1000 litrů. Vše je vedeno vědeckým způsobem, názorně popsáno, podobně jako např. sbírka kaktusů. Botanická zahrada má tradici 30 let, vodními rostlinami se zde zabývá doktor Ryszard Kaminski, který v současné době patří k vědecké špičce v taxonomii vodních rostlin. Drží vědecký "punc" tohoto oboru, napsal knihu o echinodorech.

Zajímavostí je, že rostliny jsou ve výstavních nádržích hnojeny pouze substrátem, respektive jeho složením. Žádné hnojení do vody, tedy nulový růst řas, protože ve vodě nemají živiny.

Zajímavostí je, že se každý rok zde setkávají v září přední pěstitelé rostlin z Evropy, z firem jako jsou Tropica, Dennerle apod. Večer je podáván raut o mnoha chodech, který připravuje prof. Kaminski pouze z vodních rostlin. Oblibou jsou pochopitelně i rostliny macerované v alkoholu apod.

Jaké v nejbližších letech očekáváte trendy v rostlinných nádržích? Lze hovořit např. o nějakých trendech, které se periodicky opakují jako např. v ženské módě?
Osobně si myslím, že to budou nádrže (i nanonádrže) s minimálními nároky na údržbu. Umím si dobře představit mechy, kapradiny, anubiasy, microsória a další rostliny, které porůstají lávové či jiné kameny nebo kořeny, a ze kterých podobně jako ve stavebnici Lego bude možné vytvářet krajinky. V případě potřeby údržby nádrže se prostě vyjmou a pak následně vrátí zpět.

Osvětlení pro rostliny

O složení spektra zářivek, různých výrobcích, preferencích speciálních zářivkách pro rostliny se všude vedou rozsáhlé, nikdy nekončící debaty. Jaké zářivky (či jiné světelné zdroje) sám používáte ve svých rostlinných nádržích?
V běžných akváriích používám teple bíle zářivky odstínu 830 (asi 3000 K), pokud chci vytáhnout nějakou modře zbarvenou rybu doplním nějakou tvrdší barvou kolem 6500 K.

Jsou speciální zářivky (opomeneme-li jejich cenu) určené pro pěstování akvarijních rostlin (Hagen, Dennerle, Arcadia a další) v něčem přeci jenom lepší, než běžně prodávané zářivky pro použití v domácnostech či kancelářských prostorech?
Myslím si, že je to z velké části pouze reklamní záležitost. Základním předpokladem je, že světla musí být v první řadě dostatek a nesmíme zapomenout ani na rovnováhu živin (včetně CO2), správné složení vody atd. Nádrž by měla být správně osvícena i z pohledu barevnosti, našeho vnímání, tak aby si pozorovateli líbila. Já mám osobně nejlepší zkušenosti s kombinacemi zářivek 830 a 865.

Doporučil by jste nádrž osvětlovat zářivkami T8 nebo T5?
Zářivky T5 jsou daleko lepší, úspornější s lepší intenzitou. Volba je jasná.

Všimnul jsem si, že u nádrží používáte osvětlovací tělesa neobvyklé a vtipné konstrukce se zářivkami T5. O jaké řešení se jedná?
Je to výrobek tchajvanské společnosti. Ve své podstatě to je polykarbonátová trubice o vnějším průměru 4 cm, na jejichž koncích jsou normované patice IP67 s montážní výškou ("světlostí") 7 cm. Uvnitř trubice je leštěný hliníkový reflektor a standardní zářivka T5. Trubice se dodávají po párech se společnou řídící elektronickou jednotkou REALUX a se samostatným vypínačem pro každou trubici. Vypínače jsou umístěny na elektronické jednotce.

Jaké jsou výhody tohoto řešení?
Stručně řešeno - kompaktnost. Jak už jsem již řekl, uvnitř vnější trubice je integrován reflektor z leštěného plechu. Takže není nutné jej pořizovat zvlášť a montovat, vynakládat finanční prostředky na jeho pořízení. Ušetříme tím i další prostor v krytu nádrže. Navíc tím, když otáčíme celou trubicí, můžeme regulovat směr světelných paprsků podle naší potřeby. To u standardně připevněných reflektorů není možné.

Na obou koncích vnější trubice jsou montážní patky, takže celou trubici (tedy osvětlovací těleso) lze uchytit do "podvěsu" (pod horní kryt nádrže) nebo "položit" na krycí sklo nádrže. Pochopitelně za předpokladu, že nádrž má lepené příčné vzpěry, takže kdyby prasklo sklo, trubice se nepropadne do vody. Díky použití plastů je celá konstrukce velmi lehká.

Trubice se zářivkami se k elektronické jednotce připojují pomocí speciálních konektorů zabezpečených proti náhodnému vytržení. Přívodní kabely k elektronické jednotce jsou dlouhé 1,4 m. Stejnou délku má i napájecí kabel řídící jednotky. I toto řešení není obvyklé. Je vhodné všude tam, kde občas potřebujeme oddělit osvětlovací těleso od zdroje – například při oddělení krycího panelu nádrže při manipulaci apod. Řešení je velmi komfortní.

Celé řešení vypadá velmi elegantně a jednoduše. Pro jaké délky trubic T5 lze tyto komplety použít?
Polykarbonátové trubice lze osadit standardními zářivkami T5 s vyšším výkonem (v katalozích označovaných jako "High-Output") určených pro použití s předřadnou elektronickou jednotkou od délky 549 mm (24 W) až po 1449 mm (80 W), podle následující tabulky:

Vnější trubice – světelná tělesa – na rozdíl od rampových řešení (kde jsou pevně upevněna) není nutné dávat vedle sebe, ale můžeme je oproti sobě v jejich podélné ose posunout jak potřebujeme, takže jednou dvojicí světel vykryjeme celou délku nádrže.

Trubice můžeme instalovat velmi blízko sebe, takže na hloubku nádrže (šířku jejího horního krytu) je prostorově umožněno dát podstatně větší počet světel oproti již hotovým osvětlovacím rampám (nebo panelům), jež mají pevně definovanou vzdálenost mezi trubicemi. Zkrátka – řešení je určeno primárně k individuální montáži a rozložení světelných zdrojů, jak je v praxi potřebujeme a při tom lze právě díky kompaktnosti dosáhnout vysokého světelného výkonu. Řídící jednotky téměř nehřejí, takže je možné je umisťovat i do krytu nádrže. Stejně tak nehrozí, že by se někdo spálil při dotyku na osvětlovací těleso. Na jeho povrchu lze při plném provozu udržet ruku.






A používané zářivky?
Ty si může každý zvolit podle své preference výrobce a jednotlivých typů zářivek s ohledem na jejich spektrální složení. Lze použít jakoukoliv standardní zářivku T5 dle vašich osobních zkušeností nebo doporučení.

Podle barevného složení jednotlivých světelných (LED) diod (jejich kombinací) lze do budoucna definovat přesné spektrum vyzařovaného světla, tedy přesně "složit" optimální složení světelného spektra umělého zdroje pro rostliny. Myslíte si, že LED osvětlení časem nahradí i zářivky T5?
Pokud se nezmění vysoká pořizovací cena diod tak asi ne.

Zkoušeli jste experimentovat s LED světelnými zdroji a růstem rostlin?
Ne.

Kysličník uhličitý

Myslíte si, že časem se zařízení na dávkování CO2 stane jakousi "povinnou" nebo běžnou součástí technického vybavení akvária s rostlinami, jako je dnes např. umělé osvětlení nebo topení?
Naše firma začala CO2 v ČR propagovat. Když jsem na velkém setkání, které naše firma pořádala v roce 1999, mluvil o CO2 mnozí mě považovali za šarlatána. Tyto názory se ale změnily, když jsme na celorepublikových výstavách v Rychnově, Hradci a Ostravě zakládali krásné výstavní nádrže a lidé tak měli šanci vidět co CO2 s rostlinami "dokáže". Podobně je tomu dnes na naší prodejně, kde je CO2 povinnou výbavou každé nádrže. Lidé se na CO2 zpočátku dívali nedůvěřivě a považovali ho za reklamní trik. Když ale uplynul měsíc, dva a více a nádrže nejenom vydržely, ale byly a jsou čím dál krásnější, pochopili, že na CO2 opravdu něco je. Dnes mohu říci, že tržba za CO2 přístroje a příslušenství tvoří největší podíl na obratu naší prodejny. Ale jak už jsem řekl. Je to všechno o tom, že to lidé musejí vidět na vlastní oči.


Jak je řešen rozvod CO2 na prodejně? Centrálně nebo pro každou nádrž tlaková lahev? Používáte elektronické řídící jednotky?
Každá nádrž má svou vlastní jednotku CO2. Nádrže jsou různě velké a našim zákazníkům se snažíme představit všechny naše produkty. Od biokvasu pro maličkou nádrž až po velké lahve s vlastními elektronickými řídícími jednotkami. Zákazník musí mít možnost uvidět, jak to v praxi funguje, je sestavené, jaké to dává výsledky.

Jak je zajišťována výměna vody v prodejních nádržích? Přihnojujete rostliny jinak, než CO2? Dáváte do vody nějaké další přípravky?
Kromě hnojení CO2 jsou rostliny pochopitelně hnojeny. Používáme stejné přípravky, jež prodáváme našim zákazníkům.

Jak je měněna voda? Objem %, časový interval?
Pravidelnou výměnu vody považuji za základní opatření k udržení biologické rovnováhy. Ve všech nádržích měníme minimálně 1/4 vody týdně.

V zahraničí se k měření obsahu CO2 často používají dlouhodobé testy které jsou naplněny referenčním roztokem o tvrdosti 4°dKH. Tato tvrdost je tvořena pouze hydrogenuhličitany, k ní je přidáno několik kapek bromothymolenové modři. pH tohoto roztoku potom ovlivňuje pouze volný CO2 obsažený v nádrži a platí zde Tillmanova tabulka. Zbarvení roztoku potom ukazuje aktuální obsah CO2 v nádrži. Jakou doporučujete metodu měření volného CO2 v rostlinném akváriu?.
CO2 čidlo a test na pH a KH jsou rychlou, ale jen orientační metodou. Za roky praxe jsem zjistil, že dávat CO2 do akvária a mít ho tam opravdu dost, jsou dvě často odlišné věci. Dnes jsem si proto oblíbil CO2 kontrolní jednotky, které kontinuálně zobrazují pH na display a navíc řídí dávkování CO2.

Hnojení

Někteří světoví aquascapeři jako např. Tom Barr dávkují hnojiva do svých akvárií metodou tzv. Estimative index, kdy se týdně přidává do vodního sloupce spoustu NO3, K, PO4 a mikroprvků s týdenní 50 % výměnou vody. Setkal jste se s touto metodou? Jaký máte názor na přidávání makroprvků do rostlinných akvárií?
Makroprvky je za určitých okolností nutné dodávat, ale musí se s nimi umět "dělat".

Co to znamená konkrétně?
Jako příklad si vezměme hustě zarostlou nádrž s malým, nebo minimálním množstvím ryb. Rostliny "vyžijí" všechny makroprvky a ty nejsou dodávány v biologickém cyklu jako u normální nádrže. Je nutné proto přidat dusíkaté látky.

Ve světě je dost rozšířený názor, že přidávání hnojiv, makroprvků NPK i mikroprvků, do nádrží nezpůsobuje bujení různých druhů řas. Tvorba řas je z 90% způsobena nevyváženým poměrem mezi osvětlením nádrže a obsahem CO2 ve vodě. Souhlasíte s tímto tvrzením?
S určitou mírou zjednodušení ano.

A co vliv fosforu a dusíku na tvorbu řas?
Ve všech příručkách a knihách se tvrdí, že dusík a fosfor mají rozhodující vliv na tvorbu řas. S tím osobně nesouhlasím. Akvaristé se pak snaží snížit obsah fosforu a dusíku ve vodě na minimum. Tím však škodí i rostlinám, protože ty je potřebují ke svému růstu jako základní stavební materiál. Dusík a fosfor jsou nezbytné prvky pro zdárný růst rostlin a musí být proto ve vodě v přiměřeném množství pro rostliny.

Doporučujete v rostlinných akváriích používat obohacený substrát, nebo dáváte přednost čistému štěrku, či nějakému speciálnímu substrátu?
Obohacené substráty jsou pro některé typy nádrží např. v amanovském stylu nepostradatelné. Myšlenka je geniálně jednoduchá. K výživné vrstvě naspodu akvária se dostanou akvarijní rostliny svými kořeny, ale již ne řasy. Já mám oblíbené všechny substráty s vnitřní pórovitostí (láva, Aquaclay, apod).

Opravdu se živiny ze substrátu nedostanou do vody? Neuvolní se rozpuštěním?
Ne, je to vyzkoušené v praxi. Příkladem mohou být právě nádrže ve Wroclavi, kde je substrát obohacován živinami. Řasy jako takové tu nikdy nebují. V nádržích je minimálně ryb, všechny živiny jsou proto dodávány pouze z látek, obsažených v substrátu.

Jak dlouho se připravuje a zkouší receptura např. na hnojivo nebo nějaký přípravek na úpravu vody?
Minimálně 1 rok.

Jaká je ideální zrnitost např. písku pro pěstování rostlin?
Ideální zrnitost substrátu pro pěstování rostlin je kolem 3-4, maximálně 5 mm. Hrubší substrát je nevhodný, zapadávají sem zbytky krmiva a detrit, který se pak špatně odkaluje. Obecně se tvrdí, že pokud je substrát nevhodný, rostlinám uhnívají kořeny. To však není pravda, jedná se o jeden z akvaristických mýtusů. Rostlinám kořeny hnijí proto, že rostlina nemá obecně dostatek živin, kytka živoří, neasimiluje a postupně hyne. Projevem je postupný rozpad listů i kořenů. Nedostatek výživy se projevuje hnitím kořenů, substrát na to nemá vliv. Bahenní rostliny žijí a bujně rostou i v bahně, kde "zrnitost" substrátu je minimální, stejně jako přísun kyslíku ke kořenům. Rostlina roste a prosperuje proto, že má dostatek potřebných živin.