Výskyt: Tato tetra byla poprvé popsána Ahlem již v roce 1937. Do Evropy se ale dováží dokonce již od roku 1932.
Tetra citronová pochází z Jižní Ameriky. Vyskytuje se ve většině potůčků vtékajících do Rio Curuá a Rio Tapajós (ta má délku téměř 2000 km). Mnoho pramenů uvádí, že tetra citronová byla nalezena i v okolí přístavního města Santarém, kde Rio Tapajós ústí do Amazonky. Obecně se jako místo výskytu často uvádí, že tetra citronová pochází v povodí Rio Tapajós a v dolní části Amazonky (což je obrovská územní plocha).
V přirozeném habitatu je voda prosycena výluhy z pralesních rostlin a rašeliny. Jelikož oblast výskytu je ve střední Amazonii je vhodné ji chovat jako většinu characid ve vodě obsahující rašelinové výluhy, nebo nejlépe filtrovat vodu přes rašelinu. Není vhodné ji chovat v akváriích se silným filtrem, jelikož i v jejím přírodním prostředí je voda pomalu tekoucí až stojatá. Voda v Rio Curuá je mírně kyselá s velmi nízkou tvrdostí.
Velikost až 4 cm.
Obecný popis
Hyphessobrycon pulchripinnis patří mezi jedny z nejnabízenějších ryb v našich akvaristikách. Její popularitu ale velmi snižuje její nevýrazný vzhled v prodejních nádržích, kde díky nevhodnému prostředí neukáže všechny svoje barevné možnosti. Ve vhodném prostředí je ozdobou akvária, jelikož její stříbřitě žluté zbarvení dokonale zdůrazňuje její červenou oční obrubu. Tělo kapkovitého tvaru je ze stran zploštělé. Řitní ploutev je trojúhelníkovitého tvaru, přední strana této ploutve je lemována sytě žlutou a zadní hrana bývá výrazně černá. O něco méně výrazné zbarvení stejného vzhledu je na hřbetní ploutvi. Stejně jako většině characid ani u Hyphessobrycon pulchripinnis nechybí na horní straně násadce ocasu malá tuková transparentní ploutvička.
Rozlišení pohlaví u dospělých jedinců je jednoduché a s trochou cviku ho zvládne i začínající akvarista. Samička je celkově větší a zavalitější oproti drobnému a nižšímu samečkovi. Samečkové také nemívají tak výrazné břišní a hrudní partie, spíše mají výraznější zabarvení řitní a hřbetní ploutve.
Jako všechny characidy je Hyphessobrycon pulchripinnis hejnovou rybou, proto je potřeba ji chovat v hejnech o minimálním počtu 6 kusů. Lépe se mi osvědčili skupiny čítající nejméně 8 kusů. Ve větších skupinách se lépe projevuje jejich překrásné vybarvení, hejno ztrácí plachost a nebojí se vyplouvat i na volné prostory v akváriu. Jsou-li Hyphessobrycon pulchripinnis chovány v malém akváriu, nebo v malém počtu jsou velmi plaché (zalezlé v rostlinách) a chrání si svůj úkryt. Odtud pramení fámy kolující mezi nezkušenými akvaristy o agresivitě většiny characid. Při chovu v hejnu jsem se nikdy s vnitrodruhovou agresivitou nesetkal, natož aby characidy útočili na ostatní obyvatele akvária.
Nádrž: Optimální nádrž pro Hyphessobrycon pulchripinnis by měla mít minimálně 80 l (a větší) dle velikosti hejna a především by již měla mít dobře zaběhlé biologické procesy, jelikož Hyphessobrycon pulchripinnis je relativně náchylnější k výkyvům hodnot vody. Velikost hejna volíme nejen podle obsahu akvária a také s přihlédnutím na zarostlost nádrže rostlinami. V akváriu s dostatkem úkrytů se Hyphessobrycon pulchripinnis cítí lépe, nebojí se vyplouvat i do volného prostoru a především se odmění krásnými a lesklými barvami.
Hyphessobrycon pulchripinnis má radši nepřesvětlená akvária s tmavým pozadím a substrátem, kde se cítí jako v domovských podmínkách. Pro lepší udržení kvality vody doporučuji osadit nádrž několika kořeny či větvemi, které budou vodu barvit do jantarova přirozenými tříslovinami, které se vyskytují i v přirozeném prostředí Rio Tapajós. Do nádrží k této krasavici jsou vhodné jakékoli rosliny s přihlédnutím na světelné podmínky v akváriu. Hyphessobrycon pulchripinnis díky své velikosti není z druhů ryb, které by rostliny nějak poškozovaly nebo dokonce konzumovaly.
Filtrace v akváriu by měla být standardní s přihlédnutím na nutnost biologické filtrace. Zároveň by filtr neměl mít vysoký průtok jelikož Hyphessobrycon pulchripinnis se lépe cítí v mírně proudící vodě.
Náročnost: Hyphessobrycon pulchripinnis není náročnou rybou a vidím jí vhodnou i pro začínajícího akvaristu. Jediné co je potřeba dodržet jsou parametry vody a základní zásady, které jsou s akvaristikou spojeny. Potom se vám Hyphessobrycon pulchripinnis odmění krásným zbarvením.
Co se týká náchylnosti k nemocem je Hyphessobrycon pulchripinnis relativně odolnou rybou a při dodržení základních životních podmínek se Hyphessobrycon pulchripinnis dožívají v akvarijích věku 4 – 6 let. Léčení běžnými komerčními přípravky snáší velmi dobře.
Poznámky k chovu
Teplota: 21 - 28 °C
pH: 6 - 7.4
dGH: 4 - 8 °N
Voda: sladkovodní; Při zvýšení dusíkatých látek je velmi náchylná k nemocem.
Hyphessobrycon pulchripinnis je vhodné chovat v měkké a mírně kyselé vodě. Optimální podmínky pro její chov: pH 6,6, dGH maximálně do 9°. Vhodné je využití rašelinových výluhů nebo filtrace přes rašelinu. Při filtraci přes rašelinu je však nutné hlídat pH obzvláště je-li Hyphessobrycon pulchripinnis chována v rostlinných akváriích, která jsou sycena CO2. Není problém tuto rybku chovat v tvrdší vodě, ale bohužel se pak neobjeví její překrásně lesklé žluté zbarvení a tím pádem je dost nevýrazná. Teplota vody, která se mi osvědčila pro jejich chov je dosti variabilní, avšak doporučuji ji držet kolem 24°C, kdy nejsou ryby apatické, ale zároveň nejsou vůči sobě ani lehce agresivní. Tato rybka je vhodná i do společenských akvárií, ve kterých nejsou velké dravé ryby.
Jako převážná většina ryb z čeledi characidae je tetra citrónová hejnovou rybou, a proto by případný zájemce o tyto ryby neměl chovat méně než 8 kusů. Akvárium vhodné pro Hyphessobrycon pulchripinnis by mělo být vysoké kolem 30 cm a nemělo by být menší než 50 litrů.
Hyphessobrycon pulchripinnis nepatří mezi ryby, které by byly potravně vybíravé a není problém je krmit pouze vločkami. To však nedoporučuji jelikož teprve při různorodé stravě složené jak z vloček tak třeba z mraženého krmení (patentky, Artemia salina, atd) nebo ze živého loveného planktonu je Hyphessobrycon pulchripinnis plně barevnou okrasou akvária. Každý chovatel by měl mít na paměti pestrost a rozmanitost stravy, jelikož jen díky ní udrží ryby v dobré kondici.
Poznámky k odchovu (rozmnožování)
Teplota: 24 - 26 °C
pH: 6 - 6.6
dGH: 0 - 6 °N
Voda: Voda by měla být co nejchudší na dusíkaté látky, na které jak plůdek tak jikry reagují negativně.
Ten kdo by se chtěl pokusit o odchov Hyphessobrycon pulchripinnis, by měl pro tento účel vybrat ryby ve velmi dobré kondici. Tu však zajistí rybám nejen odpovídajícími životními podmínkami, ale především vyváženou a pestrou stravou.
Pro chov ryb ze skupiny Characidae každý chovatel doporučuje jiný návod, ale vesměs se shodují v základních principech, které jsou notoricky známé i z chovu ostatních jikernatých ryb.
Základních pravidel je několik:
Prvním je připravená vytírací nádrž s jemnolistými rostlinami nebo třecím roštem. Toto opatření je velmi důležité aby se zamezilo přístupu kanibalistickým rodičům k jikrám. Do výtěru lze umísťovat jak párové ryby tak celá hejna. Každému se osvědčuje jiný postup. Při použití párových ryb postačují pro výtěr i elementky s minimálním obsahem 12 litrů. Je však nutné rodiče po výtěru ihned odlovit a tím zamezit ztrátám na jikrách. Při výtěru v hejnu je bohužel úspěšnost chovu o něco slabší, jelikož se všechny páry netřou najednou, ale většinou postupně a ne všechny.
Druhým pravidlem je nutnost pravidelné výměny vody, spojené s odstraněním organických zbytků jako jsou jikerné obaly a zbytky krmiva. Usnadnit si tuto práci můžete slitím jiker do jedné dostatečně velké nádrže. Potěr characid je bohužel obecně náročnější na kvalitu vody a obsah vzduchu, proto doporučuji využívat vzduchem poháněný molitanový filtr, který nemá tak velký výkon aby nasál nerozplavaný plůdek, ale zároveň dobře prokysličuje vodu.
Po rozplavání není problém plůdek krmit běžně dostupnými komerčními krmivy určenými pro potěr jikernatých ryb. Lépe je však použít dostupné zdroje živého krmiva jako jsou nálevníci, nebo není-li nic jiného po ruce můžeme krmit i čerstvě vylíhlou žábronožkou solnou. Při využití živého krmiva dochází k rychlejšímu vývoji a lepším stravovacím návykům. Samozřejmostí by neměla být jednotvárná strava a hlavně apeluji na pravidelnost krmení přibližně po 8 hodinách. Špetka krmení jednou denně večer není zrovna to nejoptimálnější, co plůdek udrží na živu.
Pravidelným odkalování se zbavíme především zbytků nezkonzumované potravy a posléze máme dostatečnou možnost plynule přivykat plůdek na tvrdší vodu. Proto pro odchov doporučuji využít nádrže bez jakéhokoli substrátu a osazené plovoucími rostlinami jako je Ceratophyllum demersum nebo Vesicularia dubyana, které budou velmi dobře udržovat kvalitu vody v akváriu a přitom vytvářet přirozené úkryty a stín pro potěr.
Další informační zdroje:
Ukaž na FishbaseLiteratura:
Zdeněk Drahotušský & RNDr. Jindřich Novák. Akvaristika. Nakladatelství Jota, 2004, BRNO, 304 stran, ISBN 80-7217-124-0
http://www.aquabooks.cz/...
Stanislav Frank. Sladkovodní akvaristika, Ottovo nakladatelství, 2000, PRAHA, 247 stran, ISBN 80-7181-218-8
http://www.aquabooks.cz/...
Esther Verhoef, Encyklopedie Akvarijní ryby, Rebo International, 1997, Lisse, Nizozemsko,
Překlad – Dr. Naďa Benešová a RNDr. Miroslav Švátora, Rebo Productions CZ, 1998, Čestlice, ISBN 80-7234-478-1
http://www.aquabooks.cz/...
Internet:
http://maps.google.cz/... - Rio Curuá - mapa; klikni na odkaz vlevo nahoře O;)
http://cs.wikipedia.org/...
http://www.aqua-fish.net/...
http://en.wikipedia.org/... - detailní popis anglicky, místo výskytu, popis chovu a odchovu
http://www.ivanov.ch/... - detailní popis, francouzsky
http://www.aquaticcommunity.com/...
Video:
http://www.youtube.com/... - jednotlivá ryba, detail
http://www.youtube.com/... - hejno
http://www.youtube.com/... - tření ve společné nádrži
Rio Tapajos - biotop:
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/... - spodní tok řeky před ústím do Amazonky
http://www.youtube.com/... - tornádo u Santarém
Video o kontroverzní přehradě na Rio Tapajos:
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...