Mesonauta festivus Heckel, 1840

Synonyma: Heros festivus; Mesonauta festiva; Mesonauta festivum

Další česká a lidová označení: cichlida praporečková

Výskyt: Kančíka šikmopruhý je v Amazonii velmi rozšířen. Najdeme jej v povodí řek Amazonky, Orinoko, Tapajós, Rio Guaporé, Rio Mamoré, Rio Madre de Dios, Rio Jamari, i na jihu v řekách Rio Paraná a Rio Paraguay.

Velikost až 20 cm.

Obecný popis

Od svého objevení byly všechny dovezené a odchované ryby u nás označované víceméně jedním názvem - kančík šikmopruhý. V roce 1862 Gunter zavedl rod Mesonauta. Po revizi v roce 1991 byl druh rozdělen na pět druhů. V roce 1998 byl Schindlerem přidán šestý druh:

- Mesonauta acora 1855 Castelnau (Tocantis a Xingu)
- Mesonauta egregius 1991 Kullander a Silfvergrip (Orinoco v Kolumbii)
- Mesonauta festivus 1840 Heckel (Bolívie a Paraguay)
- Mesonauta guyanae 1998 Schindler (Negro - Brazílie, Essequibo – Guyana)
- Mesonauta insignis 1840 Heckel (horní Rio Negro a Orinoco)
- Mesonauta mirificus 1991 Kullander a Silfvergrip (Peru)

Mesonauta festivus patří k tak trochu opomíjeným stálicím našich nádrží. Jsou to mírné cichlidy, podobné nejen naturelem Pterophyllum scalare.

„Festivy“ mají tělo oválného tvaru, ze stran zploštělé. Břišní ploutve jsou protažené, jako je tomu u skalárů. Hřbetní a řitní ploutve jsou na konci zašpičatělé, u samců protažené.

Od tlamky se přes oko se táhne černý šikmý pruh, který končí ve špičce hřbetní ploutve. Nad ním je tělo zbarveno žlutohnědě, stejné zbarvení mají i nepárové ploutve, pod pruhem je pak tělo bílo šedé. Šupiny bývají černě lemovány. Na kořeni ocasu je tmavá skvrna se žlutým lemováním. Při dopadu světla v určitém úhlu je zejména na hlavě vidět modrozelený odlesk. Při vzrušení jsou na bocích těla velmi zřetelné tmavší vertikální pruhy, které jsou jedním ze zásadních faktorů určování jednotlivých druhů rodu. Mezi pohlavím není výraznější rozdíl. Samci bývají větší a zejména v akvarijních chovech se jim na hlavě vytváří tukový hrbol.

Ryba dorůstá průměrné délky 15 cm, maximálně 20 cm.

Nádrž: Minimální velikost nádrže pro jeden dospělý pár začíná na 200 litrech. V takové nádrži mimo těchto kančíků můžeme chovat pouze 1 –2 menší sumečky či ancistruse. Lepší je použít akvárium velikosti 250 litrů a více.

Akvárium zařídíme běžným způsobem. Na dno dáme substrát bez ostrých hran se zrnitostí 2 – 5mm. Jako dekoraci použijeme hlavně kořeny a větve a snažíme se vytvořit co nejvíc členité zařízení s částečně volnou plochou.

Do nádrže můžeme zasadit rostliny rodu Echinodorus, Vallisneria, Cryptocoryne apod. U jemnolistých a křehkých rostlin hrozí, že budou zkonzumovány. Přidáme plovoucí rostliny kvůli zastínění části nádrže.

Kvalitní filtrace a výměna části vody by měla být samozřejmostí. Filtraci volíme s ohledem na přírodní výskyt těchto ryb, tj. s mírným prouděním.

Náročnost: Druh nevhodný pro začínající akvaristy.

Poznámky k chovu

Chov cichlid Mesonauta festivus patří k nenáročným, pokud je dodržen požadavek na velikost akvária a kvality vody.

Mladé ryby žijí v hejnech, ve kterých se v období dospívání vybírají páry. Ty se postupně oddělují a hejno se rozpadá. Pokud si pořizujeme mladé ryby, minimální počet by měl být šest kusů.

Kančík šikmopruhý se po většinu času zdržuje v horní a střední části nádrže v blízkosti spleti kořenů a větví nebo trsů rostlin.

Na potravu je nenáročný. V přírodě se živí planktonem, hmyzem a částmi rostlin. Pokud se naskytne možnost, vylepší si jídelníček malými rybkami. V akváriu podáváme živé či mražené hrotnatky, larvy komárů a pakomárů, vločkové a granulované krmivo, u kterého není na škodu vyšší obsah rostlinné složky.

S ohledem na budoucí velikost ryb volíme případné spoluobyvatele nádrže. Vhodnými společníky jsou cichlidy rodů Pterophyllum, Heros, Uaru, Biotodoma, cichlidky Apistogramma, Nannacara, Laetacara, dále pak pancéřníčci rodu Corydoras, L-sumci. Z tetrovitých ryb můžeme použít větší druhy s vyšším tělem např. Nematobrycon palmeri.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Tito kančíci se při dobré péči rozmnoží i ve společenské nádrži. Dobře fungující pár si najde klidnější místo v nádrži, které pečlivě očistí. Nejčastěji se jedná o kolmo postavené kořeny, kameny nebo listy rostlin. Samička naklade až 500 jiker, které sameček oplodní.

Potěr se líhne v závislosti na teplotě za 2 – 3 dny. Po vykulení obvykle zůstává do strávení žloutkového váčku zavěšen v blízkosti místa výtěru. Po rozplavání přikrmuje cezeným planktonem nebo čerstvě vylíhlou artémií.

Pozn. Veškerá péče, chov a odchov Mesonauta festivus je v podstatě totožná s druhem Pterophyllum scalare.

Další informační zdroje:

http://www.mongabay.com/...
http://www2.nrm.se/...
http://www.badmanstropicalfish.com/...
http://fish.mongabay.com/... - Mongabay.com
http://www2.nrm.se/... - rod Mesonauta a jeho výskyt
http://www.discoverlife.org/... - zaznamenané výskyty
http://artedi.nrm.se/... - foto z biotopů
http://artedi.nrm.se/... - foto z biotopů

The name Mesonauta was not explained by Günther (1862). It is probably composed of the Greek words mesos, middle or average, and nautes, sailor, alternatively the second word is the Latin nauta, sailor. The gender is masculine. The meaning of the composite is not obvious, but likely the name in some respect refers to the position of the dorsal fin origin posterior to the pelvic fin origin which was Günther's principal diagnostic character.