A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Tropheus brichardi Nelissen & Thys van den Audenaerde, 1975

tlamovec Brichardův

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Perciformes
Čeleď: Cichlidae
Podčeleď: Pseudocrenilabrinae
Rod: Tropheus
Ukaž v katalogu »

Správce: TomKas
Zobrazeno: 32476x; Aktualizace: 12.2.2010

Výskyt: Jezero Tanganika.

Tropheus brichardi je dalším z početných endemitů jezera Tanganika. Jeho výskyt je pozorován v celé severní polovině jezera. Dno má v těchto oblastech pozvolný sklon a je pokryto štěrkem, občas přerušeným shluky balvanů, které jsou v menších hloubkách (cca do 3 metrů) hustě porostlé řasou, představující základní složku potravy těchto ryb. Právě tyto prosluněné mělké oblasti jsou rybami Tropheus brichardi vyhledávány a obývány, ačkoliv zástupce popisovaného druhu můžeme najít i hlouběji, kde jsou větší nánosy sedimentu a z toho lze usuzovat, že ryby jsou mnohem více přizpůsobeny k drsnějším podmínkám, než ostatní zástupci Tropheus.

Právě díky výše uvedeným skutečnostem se všeobecně předpokládá, že Tropheus brichardi má z hlediska dlouhodobé evoluce před sebou světlou budoucnost.

Samci obsazují poměrně rozsáhlá teritoria, do kterých lákají samičky žijící ve skupinách o přibližném počtu dvaceti jedinců. Není bez zajímavosti, že tyto skupiny jsou stále věrné jednomu stanovišti.

Velikost až 10 cm.

Obecný popis

Barva těla je v různých odstínech šedé, hnědé nebo hnědozelené barvy. Samci jsou obvykle tmavěji zbarvení než samice a dorůstají nepatrně větší velikosti. Ryby mají na řitní ploutvi celkem 6 análních trnů. Základní zbarvení je doplněno svislým pruhováním, které je více výrazné u samic než u tmavých samců.

Díky této skutečnosti by neměl být velký problém rozlišit pohlaví ryb, což je někdy opravdový oříšek u ostatních populací Tropheus, kde neexistuje žádné jednoznačné vodítko nebo klíč k rozpoznání pohlaví.

Příčné pruhování přináším těmto rybám v jejich domovině obrovskou výhodu, spočívající v důmyslném krycím zabarvení. Takto „vybavené“ ryby je totiž téměř nemožné při pohledu shora na hladinu vody rozpoznat (pruhovaný vzor jakoby imituje kresbu vytvořenou odrazem světla od drobných vlnek na kamenech) a tak jsou ryby dokonale chráněné před ptačími predátory.

Nejznámější varianty populace Tropheus brichardi:

Kabimba
Oblast výskytu: Kabimba Bay, západní břeh jezera (Zair)
Tato populace se vyskytuje jen na malé lokalitě v sousedství populace Kipamba-Kavalla.
Ryba má základní šedohnědé zbarvení, ale na skřelích má malou žlutou skvrnu nepravidelného tvaru, krásně žlutě zbarvená prsa a břišní ploutev. Úlekové zabarvení přechází do světlých odstínů žluté. Mladí jedinci jsou nápadní nádherně vybarveným lemem hřbetní ploutve. Podobně jako u některých jiných populací Tropheus i u tohoto druhu si často samice v dospělosti po dlouho dobu ponechávají juvenilní zbarvení. Pokud se ryba dlouhodobě necítí dobře nebo je nemocná, ztmavne, a žlutá skvrnka na skřelích a v prsní části téměř zbělá.
V akváriu je agresivní a poměrně snadno se rozmnožuje.

Kalemie
Oblast výskytu: Kalemie, západní břeh jezera (Zair)
Ryba byla poprvé z domoviny importována v polovině osmdesátých let.
Mladí jedinci se díky svému příčnému žlutému pruhování velmi podobají variantě Kigoma. Než dosáhnou dospělosti, mají rybky základní zbarvení hnědé se žlutou hřbetní ploutví a stejně zbarveným břichem. Samci mohou mít na řitní ploutvi jikrné skvrny. O zařazení této ryby do skupiny brichardi se ještě stále vedou diskuze. Ještě nedávno byla totiž varianta Kalemie řazena do druhu Tropheus annectens. Ovšem pak byl u přístavu Kalemie odchycen jedinec, který měl jiné morfologické vlastnosti a proto byl následně přeřazen do rodu brichardi.

Kigoma
Oblast výskytu: při Kigoma, severovýchodní břeh jezera (Tanzanie)
První jedinci byli importování v roce 1974. Uvedená varianta obývá rozsáhlé území a díky tomu je tato forma rozdělena do několika subpopulací, kam také patří tzv. Katonga-Moorii. Velkou zajímavostí je zabarvení ryb, které se od juvenilního stádia prakticky vůbec nemění a přetrvává i v dospělosti. Samec má na řitní ploutvi jasné skvrny, nápadně žlutý hřbet a částečně i břicho. V akváriu chov jednotlivých zástupců této varianty není ideální.

Kipili
Oblast výskytu: Kipili, východní břeh (Tanzánie)
Poprvé importována v roce 1985. Jedná se o atraktivního zástupce rodu Tropheus.
Základní juvenilní zbarvení je žluté s celkem devíti širokými příčnými pruhy.
V dospělosti je zbarvení méně dekorativní. Výhodou ovšem je, že lze snadno a s jistotou určit pohlaví jednotlivých ryb. Samci mají na hnědém podkladě žluté příčné pruhy. Samice mají pět žlutých příčných pruhů, kde první dva jsou jasné barvy. Krásné vybarvení mladých ryb a samic je možné ještě více zvýraznit vhodným krmením s vyšším obsahem karotenu. Bohužel, mláďatům toto vybarvení dlouhou dobu nevydrží.

Mpimbwe
Oblast výskytu: u Lugandy, Cape Mpimbwe, východní břeh jezera (Tanzánie)
Ryba byla poprvé dovezena v polovině osmdesátých let.
Zdá se, že o tuto variantu zájem stále více roste. Bohužel, mnoho vědeckých informací o rybě doposud nebylo publikováno. V dostupné literatuře se uvádí pouze místo výskytu a skutečnost, že existuje více subpopulací.
Základní zbarvení se pohybuje v odstínech hnědé, červené a černé. Oranžové příčné pruhy jsou po celém těle včetně hlavy. Samice si často ponechávají juvenilní zabarvení.

Nyanza Lac
Oblast výskytu: Nyanza Lac, severovýchodní břeh jezera (Burundi)
První import proběhl v roce 1972. Zástupci této formy mají základní zbarvení nádherně olivově–zeleno-žluté. Na atraktivnosti přidá i modře zbarvené oko a svislý žlutý pás na těle, který je tvarově podobný jako u Tropheus duboisi. Je dokonce umístěn i na stejném místě. Mladé ryby mají nažloutlé příčné pruhování (tolik typické pro severní varianty). Hřbetní ploutev může mít načervenalý nádech. Úlekové zabarvení je žluto-zelené. V akváriu se jedná o agresivní druh, který se poměrně snadno rozmnožuje.

Dodnes není zcela jasné (ostatně jako u mnoha jiných variant Tropheus), zda je aktuální zařazení této varianty do druhu brichardi správné.

K Tropheus brichardi se řadí další varianty jako Bulombora, Halembe, Chiwa, Kabogo, Kabwe, Kalia, Kampemba, Karema, Karilani, Katonga, Kavala, Korongwe, Malagarasi, Mkinga, Namansi, Nkondwe, Ulwile, Ujijij, Yungu a další.

Nádrž: Jak již bylo uvedeno dříve, akvárium by mělo být velkoobjemové, přičemž důraz by měl být kladen na co největší možnou plochu dna. Všechny ryby tropheus jsou teritoriální a o variantě brichardi to platí dvojnásob. Dno by mělo být tvořeno tenkou vrstvou jemného říčního nebo křemičitého písku, který je rybami s oblibou prohrabáván a zároveň slouží jako doplněk stravy usnadňující trávení.

Vrstva dna by neměla být příliš vysoká, aby v ní nedocházelo k hnilobným procesům (způsobeným exkrementy a zbytky potravy). Vhodnou dekoraci může tvořit několik větších kamenů, které vymezují hranice teritorií a zároveň slouží i jako případné úkryty pro mladé rybky. Velké množství dekorace je spíše na škodu, protože rybám ubírá prostor pro plavání.

Kvalitní a výkonná filtrace je nutností (s ohledem na větší počet jedinců v jedné nádrži). Použití externího filtru nebo vnitřního filtru je na uvážení samotného chovatele a také na osobních zkušenostech. Filtr by měl obsah celé nádrže přefiltrovat minimálně 2x za hodinu. Pozornost by měla být také kladena na jeho údržbu a pravidelné čistění. Z tohoto důvodu je vhodnější volit raději filtry dva, kdy pro potřeby údržby odstavíme pouze jeden a druhý filtr necháváme v provozu. Tímto způsobem nedojde ke "zničení" nitrifikačních bakterií a osádka akvária tak není vystavena nadměrným výkyvům v biologické rovnováze.

Náročnost: Zástupci Tropheus brichardi jsou velmi agresivními rybami. Samci v jezeře obsazují poměrně rozsáhlá území, mnohdy o velikosti i několika čtverečních metrů, která houževnatě brání. I v sebevětší nádrži tedy není možné nastolit stejné prostorové podmínky jako v přirozeném prostředí. V praxi to znamená, že dominantní samec bude celou nádrž považovat za svůj revír a k ostatnímu osazenstvu nádrže se s největší pravděpodobností začne chovat velmi agresivně.

Jedinou možností, jak tuto vnitrodruhovou agresivitu alespoň částečně eliminovat, je do co největšího akvária umístit pokud možno velké hejno ryb, ve kterém by měl být větší počet samců. Dominantní samec pak má problém zaměřit se na konkrétního jedince a jeho agresivita se tak sníží na únosnou hranici. Chovatel, který si ať už z jakýchkoliv důvodů nemůže dovolit větší nádrž (kolem 500 litrů a více) by o těchto rybách raději neměl uvažovat.

Poznámky k chovu

Teplota: 24 - 26 °C
pH: 7 - 9
dGH: 10 - 15 °N
Voda: sladkovodní

Z výše uvedeného je tedy patrné, že pro chov Tropheus brichardi je ideální dostatečně prostorná nádrž s početným hejnem ryb (např. 50 ryb na 500 litrovou nádrž). Chovnou skupinu (samozřejmě nejlépe mladých jedinců) je vhodné pořídit najednou a od jednoho chovatele. Takováto skupina se mnohem lépe sžije. Rozhodně se nedoporučuje do již „fungujícího“ hejna přidávat nové jedince. S největší pravděpodobností by došlo k porušení vzájemných sociálních vazeb uvnitř skupiny a narušení rovnováhy, která by se mohla začít projevovat náhlým agresivním napadáním jednotlivých jedinců.

Nároky na parametry vody jsou u Tropheus brichardi stejné nebo velmi podobné, jako u ostatních zástupců tropheus. Pravidelná výměna vody, kvalitní a silná filtrace a pestrý jídelníček by u těchto ryb měla být samozřejmostí. Ideální je provádět výměnu vody jedenkrát týdně (spojenou s odsáváním nečistot ze dna).

Ryby krmíme častěji a v malých dávkách vločkovou, nebo granulovanou potravou, jejímž základem je řasa spirulina. „Zelená“ strava by vždy měla tvořit základ, který je vhodné občas zpestřit mraženým cyklopem a potravou obohacenou o různé vitamíny. Jako u ostatních tropheusů, i v případě brichardi se vyvarujte krmení těžce stravitelnou masitou stravou (patentky, hovězí srdce), která by vedla k silným zažívacím potížím, v krajním případě končících i úmrtím ryb.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 26 - 28 °C
pH: 7 - 9
dGH: 10 - 15 °N

Budou-li se ryby v akváriu cítit dobře a dopřejete-li jim kvalitní a pestrou stravu, můžete se dočkat vlastních odchovů.

Tropheus brichardi se tře pro všechny tropheusy typickým způsobem. Třecí místo (např. plochý kámen) sameček neustále pečlivě hlídá a všechny nezvané hosty kromě samičky z něj odhání. Se samičkou pak nad třecím místem krouží dokola, přičemž jikry, které samička postupně vypouští, ihned sbírá do své tlamky a přitom nasává samečkovo mlíčí, kterým jsou jikry uvnitř její tlamky oplodněny.

Po tření se samička zdržuje v hejnu mezi ostatními rybami, nebo, pokud k tomu má příležitost, vyhledává klidnější místa v nádrži. Jikry v tlamce pravidelně převaluje. Doba inkubace jiker je závislá na podmínkách v akváriu a především na chemických vlastnostech vody. Zpravidla bývá kolem 20 až 25 dnů. V rámci svého rodu se Tropheus brichardi jeví jako plodnější než např. Tropheus moorii nebo Tropheus duboisi. Počet mladých odchovaných jednou samicí může při dobrých podmínkách dosahovat počtu až 20 jedinců, ale zpravidla je nižší.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Literatura:

Kraut, M. Tlamovci v akváriu. http://aquabooks.cz/...

Internet:

http://www.tropheus.sk
http://trophs.com






 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.