Belontia hasselti Cuvier, 1831

Synonyma: Polyacanthus einthovenii; Polyacanthus hasselti; Polyacanthus helfrichii; Polyacanthus kuhli; Polyacanthus olivaceus; Polycanthus hasselti

Další česká a lidová označení: rájovec plástevný

Výskyt: Jihovýchodní Asie: centrální část indomalajského archipelu (Malajský poloostrov, Sumatra, Borneo, východní Jáva, Bangka a množství přilehlých menších ostrovů a ostrůvků. Řeky, říčky, slepá ramena a mokřiny s pomalu tekoucí nebo stojatou vodou. Obvykle se jedná o nepřistíněné biotopy vystavené přes poledne přímému slunečnímu světlu. Ryby preferují místa s hustým porostem vodních rostlin, s napadanými větvemi stromů nebo břehové partie s přechodnou vegetací a kořínky stromů.

Velikost až 19.5 cm.

Obecný popis

Je pozoruhodné, že ačkoliv B. hasselti obývá obrovský areál a jeho jednotlivé populace jsou na ostrovech a pevnině oddělené, jsou bornejské, javánské, sumatránské i malajské ryby vzhledově uniformní (nevytváří vzhledově odlišné poddruhy). Základní zbarvení ryb je šedohnědé, s tmavým okem a tmavou skvrnou v zadní části hřbetu. Podle nálady je zbarvení ryb buď jednolitě šedé, nebo jsou šupiny na bocích těla tmavě lemovány a vytvářejí výrazné síťování. Na měkkých částech nepárových ploutví je plástvový vzor, jehož intenzita je různá podle pohlaví, nálady i zdravotního stavu ryb.

Samci dorůstají až 19,5 cm, jsou štíhlejší v bříšku, mají robustnější profil hlavy a mohutně vyvinuté nepárové ploutve s výrazným plástvováním. V dospělosti mají okrové ploutve se světle modrým nádechem. Zavalitější samice dosahují max. 17,5 cm, jsou celkově světlejší, nemají tak vyvinuté ploutve a charakteristický plástvový vzor na nich nemají vůbec nebo jen méně patrný. Importované samičky nemají obvykle vůbec žádný vzor, někdy se však objeví po několika generacích v akvarijních chovech. Jejich ploutve v dospělosti mají spíše nažloutlý tón.

V noci a ve stresových situacích jsou obě pohlaví zbarvena tmavě se světlými příčnými pásky. Rozeznání pohlaví je ale možné až ve velikosti přibližně 8 cm.

Do Evropy byl druh podle všech informací dovezen živý až r.1968 Hermannem Verführtem a o dva roky později jej tento chovatel poprvé vytřel. První generaci belontií získal i známý (východo-) německý akvarista H. J. Richter, kterému se první odchov zdařil r. 1971. Ryby z tohoto chovu se pak dostaly i do naší republiky.

V podobě konzervovaného ichtyologického materiálu se ovšem ryby objevily v Evropě již v 19 století, kdy podle nich r. 1831 Cuvier popsal nový druh Polyacanthus hasselti. V průběhu dalších let byly ryby popsány i jako P. einthovenii, P. helfrichii, P. olivaceus a P. kuhli. Teprve roku 1923 vytvořil Myers nový rod Belontia (inspiroval se domorodým názvem ryb „belontja“ používaným na Sumatře) a zařadil do něj dva druhy: Belontia hasselti (belontie Hasseltova) a cejlonský druh Belontia signata (belontie cejlonská) - viz http://aquatab.net/...

V nabídkových listech asijských exportních firem se ryby označují obvykle jako Java Combtail, Honeycombed Combtail nebo Archipelago Macropodus.

Nádrž: Pro chov těchto plachých a mírumilovných ryb se osvědčilo jen velké (min. 200 litrů), rostlinami bohatě zarostlé akvárium umístěné pokud možno v místě, kam alespoň po část dne dopadá přímé sluneční světlo. Pokud je nádrž na frekventovaném místě, lze nadměrné plachosti ryb bránit jejich společným chovem s jinými, méně bojácnými druhy ryb většími než 5 cm. Nejvhodnější jsou větší druhy parmiček a rasbor, dobrou zkušenost mám i s běžnými čichavci Trichopodus trichopterus.

Je zajímavé, že ke snížení plachosti ryb přispívá i použití tmavého substrátu na dně, ačkoliv v přírodě žijí většinou nad světlým písečným nebo bahnitým dnem se zbytky listí. Naprostou nutností je těsné přikrytí nádrže silným sklem nebo polykarbonátem, belontie dokáží zejména v úleku vyskočit i malou škvírou. Jako všechny labyrintky se i tento druh nadechuje vzduchu nad hladinou, proto by alespoň část hladiny neměla být zarostlá vegetací a vzduch nad akváriem by neměl být chladný.

Náročnost: Obecně lze tyto belontie označit za nenáročné chovance. Nemají zvláštní nároky na potravu, hodnoty vody, složení rybí obsádky v nádrži, vyžadují pouze prostor, dostatek úkrytů a rostlin v nádrži a i přesto si často zachovávají určitou plachost, tak překvapivou vzhledem ke své velikosti. Největším problémem při chovu těchto ryb je nutnost vyhradit jim dvě velké nádrže a po úspěšném rozmnožení problém s prodejem několika set barevně nezajímavých malých rybiček do obchodu nebo výkupu.

Poznámky k chovu

Pro čerstvě importované ryby se používá vyšší teplota, až kolem 30°C. Nezbytná je pouze častá výměna vody, jinak by stoupající množství dusíkatých látek mohlo negativně ovlivnit zdravotní stav našich chovanců.

Zdravé ryby v dobré kondici proplouvají klidně nádrží, stále něco zkoumají a zpravidla jsou světle zbarveny. Ryby nemocné, stresované apod. jsou naopak zbarveny tmavěji. Tmavé zbarvení ale nemusí být jen následek nemoci nebo nevyhovujících podmínek, může mít i přirozený důvod. Chováme-li např. několik samců a jeden z nich si osvojí trvalé vůdčí postavení, podřízení samci jsou v omezeném prostoru akvária neustále stresováni jeho přítomností a obvykle jsou zbarveni tmavěji než tento dominantní jedinec. Pokud je ale akvárium dostatečně velké (nad 250 litrů), nehrozí podřízeným samcům žádné bezprostřední nebezpečí.

Stejně tak není třeba panikařit, objevím-li v noci a někdy i přes den rybky ležící bez pohnutí na bříšku, vzácně i na boku mezi rostlinami, na dně, kořeni nebo opřené o stěnu akvária. Je to jejich přirozené chování, pro které zatím nemáme vysvětlení. Nejedná se o vyložené dravce, kteří by napodobování uhynulé ryby do své blízkosti lákali potenciální kořist. Možná se jedná jen o útlumovou fázi (spánek), kdy ryby dočasně zpomalují metabolismus.

Další neobvyklou vlastností ryb je schopnost vydávat sérii krátkých cvakavých zvuků slyšitelných i několik metrů od akvária. Zvuk se dá jen těžko popsat, nejvíce však připomíná mlaskání jazyka o patro, k němuž se uchylují naše zoufalé partnerky, pokud v noci příliš chrápeme. Literatura uvádí, že ryby vydávají zvuky při krmení, moje zkušenost je ale jiná. Někdy není belontie slyšet celé týdny, jindy cvakají každou chvilku (zcela bez vazby na podávání potravy). Zvyky vydávají bez jakékoliv zřejmé souvislosti s denní, lunární či roční dobou, a nenašel jsem ani přímou souvislost s rozmnožovací či teritoriální aktivitou, i když tyto důvody se jeví jako nejpravděpodobnější. Ryby vydávají zvuky za drobných trhavých pohybů celé hlavy a na jejich vzniku se pravděpodobně podílí i vzduch obsažený v jejich alternativním dýchacím aparátu – labyrintu.

Potrava:

Dospělce je možné krmit jakoukoliv živou, zmrazenou i vločkovou potravou, granulemi, dešťovkami, larvami hmyzu a drobnými rybkami nebo rybím masem. Jako většina ryb neostýchajících se kontaktu s rostlinami a dnem je i tento druh poměrně odolný vůči vnějším parazitům, kožovce nevyjímaje. Pokud se však chceme vyhnout náročné léčbě ryb a neméně náročné karanténě několikasetlitrové nádrže, lze s úspěchem krmit výhradně kvalitními vločkami, zmrazenými patentkami a v sezóně i larvami komárů ze zaručeně čistého zdroje. Tato dieta úplně postačí k zaplnění samičky jikrami a celkově dobrému výživnému stavu ryb. Protože belontie vypadají spokojeně a nasyceně i po mém návratu z třítýdenní dovolené, předpokládám, že v nouzi okusují i přisedlé řasy a křehčí listy rostlin, zejména Hygrophylla polysperma, H. difformis, Nomaphyla stricta a Limnophyla sessiliflora. V případě velkého hladu vykusují i kousky mladých listů šípatkovců a zákrutich. S chutí přijímají i listy salátu.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Pár se vybírá sám z chovné skupiny ryb. Ve společné nádrži se však téměř jistě nevytře, proto pro něj připravíme min.150 litrovou nádrž zarostlou vegetací umístěnou v prostředí bez rušivých vlivů. V nádrži by měl být i velký počet skrýší pro samičku. Vodu je třeba namíchat měkkou, ideálně 2 - 5 °N (v každém případě výrazně měkčí než je voda používaná k chovu ryb), teplou 28 – 32 °C, lehce kyselou až neutrální. Vodu přidáváme do vytíračky postupně. Vodní sloupec by při umístění chovných ryb neměl být vyšší než 30 cm. Jakmile o sebe začnou ryby jevit zájem, doporučuji snížit hladinu na 20 cm. Ztmavlý samec samici imponuje a začíná na vybraném místě připravovat prostor ke tření.

Někteří samci staví v rohu nádrže nebo pod listy plovoucích rostlin chatrné pěnové hnízdo, jiní jej nestaví vůbec a vybrané partie nádrže (obyčejně přistíněné) jen často navštěvují, připraveni odehnat případné vetřelce. Po těchto přípravách začne samec samičku dloubat tlamkou do zaplněného bříška a lákat ji do třecího prostoru.

K vlastnímu tření dochází takřka zásadně v době, kdy chovatel není doma. Samec samičku obtáčí a ta vypuzuje olejnaté, lehce nažloutlé jikry velké 1,3 – 1,5 mm. Jikry stoupají k hladině a zachycují se mezi listy vodních rostlin pokrývajících po snížení vodního sloupce hladinu. Po ukončení tření samec samici dost tvrdě zahání (v menší nádrži ji může i zabít) a sám pečuje o snůšku. Napadá dokonce i prsty chovatele. Někteří samci začínají až v této chvíli stavět pěnové hnízdo, jiní jej vylepšují do věncovité podoby. Obvykle jsou v něm zabudované i hladinové rostliny.

500 – 700 larev se při 27 °C kulí po 30 – 48 hodinách a za další 2-3 dny již volně plavou. Během prvních tří dnů po rozplavání zkrmujeme nálevníky, vířníky, mikry a vaječný prášek, pak lze přejít na nauplie artemií a jemný cyklop. Mladé rybky jsou světlé s tmavou skvrnou v zadní části hřbetu stejně jako rodiče. Ve čtvrtém až sedmém týdnu se jim vyvíjí labyrint, proto pozor na rozdíl teploty vody a vzduchu nad hladinou. Přesto většinou uhyne cca 10% rybek. Přeživší většina je však velmi vitální a žravá, takže při dostatečném krmení měří ve věku 2 měsíců až 3,2 cm.

Další informační zdroje:

Pro napsání této karty byl použit nezměněný (pouze v českém názvosloví aktualizovaný) materiál z autorova rozsáhlejšího článku Rájovec plástevný - Belontia hasselti z AT 1/2002.

http://www.aquarticles.com/... - foto biotopu
http://www.ibanorum.netfirms.com/... - pěkné cestopisné a biologické materiály z lokality Borneo
http://aquaworld.netfirms.com/... - pěkný popis historie chovu a odchovu
http://forums.tfhmagazine.com/... - příspěvek na Tropical Fish Hobby (TFH)
http://www.jjphoto.dk/... - foto ryby

Video:

http://www.youtube.com/...