Pseudotropheus flavus Stauffer, 1988

Výskyt: Pseudotropheus flavus byl původně klasifikován jako P. elongatus sp. "dinghani", ale další studium jeho morfologie a místa výskytu bylo navržena změna druhu na flavus.

P. flavus se vyskytuje jen na jedné lokalitě jezera Malawi a to poblíž ostrova Chinyankwazi.

První exempláře tohoto druhu se začaly vyvážet až někdy kolem roku 1970. Vývoz odchytů nebyl a není jednoduchý, jelikož se ostrov nachází v oblasti Národního parku Falls.

Velikost až 9 cm.

Obecný popis

P. flavus je hodně podobný svému příbuznému (P. elongatus). Tvar těla je velmi štíhlý. Ryba ve své domovině nenarůstá větší velikosti než 9 cm (samci), pro tuto malou velikost je druh flavus zařazen mezi trpasličí ryby rodu Pseudotropheus. I přes to mohou v akváriích narůstat větších rozměrů. Velmi často se objevují i 12 cm velcí samci.

Tělo dospělých dominantních samců bývá zbarveno sytě žlutě s příčnými černými pruhy. U subdominantních samců nebývá žluté zbarvení tak syté a u samic je tělo spíše šedavé jen s náznakem žlutého nádechu. Přebarvování samců nastává už někdy ve velikosti 5 cm. Ovšem barva není stálá. Sytost žluté se velice rychle mění podle nálady ryby. Kresba jiker na řitní ploutví je u samců výrazná. U samic je také, ale mnohem méně výrazná. Ryba je vnitrodruhově velice agresivní. Agresivita se dá velmi dobře mírnit velkým počtem ryb ve skupině. Doporučovaný poměr samec:samice je 1:3 ovšem mně se osvědčil u většiny mbun poměr 1:1. Pokud je velká skupina funguje to velmi dobře.

Ve volné přírodě se P. flavus nachází mezi skalisky útesu Chinyankwazi ostrova, v hloubce 7 až 20 m. Tato mbuna je všežravec, potrava se skládá z drobného planktonu a řas, které se hojně vyskytují na kamenech útesů.

Nádrž: Nádrž zařizujeme velmi jednoduše. Na dno dáváme jemný písek. Drobná zrnka písku slouží rybám i k lepšímu trávení (rozmělňování potravy). Vrstva písku stačí docela malá, kolem 2-3cm. Při příliš silné vrstvě písku hrozí jeho zahnívání. Jako dekoraci volíme kameny. Kameny by neměly být ostré, neboť hrozí poranění ryb.

Z kamenů sestavujeme stavby podobné útesu v níž necháváme různě velké skulinky, které slouží pro skrytí samic, mladých ryb, submisivních samců či ryb ne zrovna v dobré kondici. Při sestavování takových to staveb musíme dbát na jejich stabilitu. Kameny stavíme přímo na sklo a poté stavbu obsypeme pískem. Tímto předejdeme případnému zřícení stavby. Rostliny není třeba dávat, ryby je velmi rádi ožírají a v biotopu se ani nevyskytují.

Nedoporučuje se do akvárií s rybami z oblasti Malawi a Tanganika dávat kořeny, které mohou ovlivňovat hladinu pH směrem dolů. Pokud je vstupní voda hodně měkká, doporučuji vložit do nádrže nebo do filtrace pár vápencových kamenů, či korálové drtě pro vytvoření vhodných parametrů vody.

Nádrž by měla být dobře osvětlena zářivkami s denním spektrem, abychom podpořili růst řas. Je nádherné pozorovat ryby, jak celý den uždibují řasy.

Akvárium vybavíme kvalitní filtrací. Mně se osvědčila kombinace vnitřního a vnějšího filtru. Jednak máme záložní filtr, kdyby náhodou došlo k nějaké poruše a taky se vnitřní filtr hodí k mechanickému odfiltrování nestrávených zbytků potravy, kterých bývá u těchto ryb velké množství. V důsledku není nutné pak často čistit externí filtr, který může být ve větším objemu naplněn jen biologickým materiálem, zaručujícím nízký obsah dusíkatých látek ve vodě.

Náročnost: Pseudotropheus flavus je vcelku nenáročná ryba pro chov. Pokud dodržíme základy nutné k chovu mbun budeme jistě spokojeni z pohledu na tuto nádhernou a velmi pohyblivou rybku.

Jelikož je ryba všežravec, nebývá problém ani s krmením. Ryby dobře přijímají jak umělá krmiva, určená pro všežravce, tak samozřejmě i živý a nebo mražený plankton. Ovšem i zde bych já doporučoval vynechat pro jistotu granulovaná krmiva. Ryba je velmi malá a bobtnající granule by jí v zažívacím traktu nemusely udělat dobře. Proto bych doporučoval z umělého krmiva spíše lehce stravitelnou vločkovou stravu.Ve stravě by neměla chybět řasa.

V hodně osvětlených nádržích bývá většinou zelené řasy dostatek, ale i tak doporučuji přidávat řasu i v podávaném krmení. Proto je vhodné vybírat krmení s vysokým obsahem spiruliny.

Zelené krmivo (salát a jiná zelenina) moc ochotně nepřijímají.

Poznámky k chovu

Voda by měla být zásaditá, pH kolem 8 je ideální. Voda spíše tvrdší. Ryby z jezera Malawi jsou velmi háklivé na vysoké hladiny dusičnanů (NO3), akvária typu Malawi jsou většinou bez rostlin a hustě zarybněná, proto bychom měli dodržovat časté výměny vody, za vodu čerstvou.

Já doporučuji týdenní interval s výměnou klidně i poloviny vody. Vše záleží na zarybněnosti a na hodnotách (NO3) u vstupní vody.

Při výměnách většího objemu vody dáváme pozor na velké výkyvy teploty (abychom zabránili teplotnímu šoku) a také na obsah chloru ve vodě. Pokud napouštíme vodu rovnou z kohoutku bez úpravy, napouštíme raději pomaleji, ať má chlor možnost vyprchat a ať se nám nehromadí v nádrži.

Chovná skupina ryb by měla být co možná největší. Doporučený počet kusů ve skupině se v mnoha zdrojích liší. Já doporučuji minimálně 10 ks ve skupině. V takových to početných skupinách se většinou nemusí ani moc řešit poměr samců a samic. Ve velkých skupinách fungují i poměry 1:1. Jinak se doporučují poměry samec:samice 1:3-4. V menších skupinách a v malých nádržích (pod 150 litrů) chov těchto ryb nedoporučuji.

Při dodržení těchto základních pravidel se ryby dožívají podobně jako většina mbun až 10-ti let.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Tyto ryby se rozmnožují stejně jako ostatní tlamovci z jezera Malawi. První tření můžeme očekávat už v 7-8 měsíci života samice. Doba inkubace je 3-4 týdny, počet mladých bývá kolem 20 ks. Starší a větší samice mohou mít i 30 mladých. Celá inkubace jiker se odehrává v tlamě samičky. Samec ihned po tření samici opouští a tímto jeho rozmnožovací povinnosti končí. Ihned se může třít s další zaplněnou samicí. Během inkubace samice nepřijímá potravu. Délka inkubace závisí na teplotě vody. Čím je voda teplejší, tím kratší je inkubační doba.

Když potěr stráví celý žloutkový váček, začne jej samice vypouštět z tlamky. Po vypuštění potěru se již samice o potěr většinou nestará. Ovšem po vypuštění je již potěr zcela soběstačný a ihned začíná s hledáním potravy. Potěr krmíme stejně jako dospělce. Vločky můžeme na jemno rozdrobit a krmit. Velice vhodné jsou i spirulinové tablety pro ryby dna. Volíme kvalitní tablety s co nejvyšším obsahem spiruliny a takové, které se velmi pomalu rozpouštějí.

Při krmení potěru nezapomínáme také na drobný živý či zmrazený plankton. Jako je žábronožka solná a nebo cyklop. Prckové potom velmi rychle a dobře rostou. Takovéto krmivo dáváme ovšem jen ve velmi malém množství několikrát denně.

Dbáme na to, abychom potěr nepřekrmili. Potěr je na toto velmi háklivý a hrozilo by i uhynutí.

Drobotina roste, při kvalitní stravě a kvalitní vodě rychle. Průměrné přírůstky se pohybují při kvalitním krmení a kvalitní vodě kolem 1 cm za měsíc.

Další informační zdroje:

40-50 Kč.

http://www.cichlid-forum.com
http://www.cichlidworld.eu
http://www.freshwatermadness.com/...

http://atomescichlids.chez-alice.fr/... - snímky z biotopu