Betta albimarginata Kottelat & Ng, 1994

Správce: vav

Zobrazeno: 34109x; Aktualizace: 8.4.2010

Výskyt: Asie, Borneo. Kottelat: 1993 – Severovýchodní Kalimantan, povodí řeky Sebuku;
Dickmann, Knorr, Grams: 1996 – povodí Malinau, okolí vesnice Pampang.

Velikost až 5 cm.

Obecný popis

Bojovnice skupiny Albimarginata jsou drobné tlamovcové labyrintní rybky. Podle dostupných zpráv se v přírodě vyskytují zejména v mělkých lesních potůčcích s pomalým proudem, kde se žijí mezi spadaným listím a kořeny. Tvarem těla, zbarvením a chováním jsou tomuto prostředí dobře přizpůsobeny.

Pohybují typickým pomalým slídivým pohybem ve všech vrstvách vodního sloupce. Ke zjištění potencionální kořisti využívají nezávisle na sobě pohyblivé oči, kterými zejména neznámou a nepohyblivou potravu poměrně dlouho zaměřují, než se rozhodnou ji případně uchvátit. Jakmile dospějí
k rozhodnutí zaútočit, provedou to razantně a plně při tom uplatí svoji prostornou tlamu. Potravu pohltí naráz a poté provádějí charakteristické "kousací" pohyby, při nichž pohybují celou hlavou.

Rozlišení pohlaví v dospělosti je dobře možné podle více znaků. Samice má užší tlamku a špičatější hlavu, klidové zbarvení je světle hnědavé s tmavším mramorováním s černými body na horní straně hlavy a hřbetě, břicho je světlé, nepárové ploutve jsou průsvitné. Při rozrušení směrem k samci vystoupí na těle typické výrazné nepravidelné příčné "krémovo/hnědo-vínové" pruhování, doplněné vínovým přelivem na ploutvích vyjma prsních. V případě imponování dvou samic je zbarvení těla světlejší krémové s nevýrazným příčným pruhováním, tmavými skvrnami na hřbetní straně a tmavou břišní partií, nepárové ploutve jsou vínové. Samci mají tlamku širší a hlavu hranatější a robustnější. U dominantních je klidové zbarvení jednolitě hnědavé se slabým světle červeným přelivem na těle a tmavším na ploutvích, u podřízených může obsahovat kresba tmavé skvrny podobně jako u samic. V poměru k tělu jsou relativně útlejší v břišní partii. Je patrné černé a bílé lemování zejména na řitní a ocasní ploutvi. Při rozrušení se zvýrazní červené plošné zbarvení, také černé a bílé lemování ploutví a vystoupí černá kresba na skřelích, případně zčerná zadní polovina těla včetně ploutví.

Rybky disponují různými barevnými schématy, které mění podle nálady, což je dobře vidět na obrázcích. Změny jsou tak výrazné, že by se mohlo zdát, že se jedná o jedince různých druhů. U samců se na ploutvích mohou vyskytovat červené skvrnky, jakoby rybky byly postříkané červenou barvou. Zbarvení nejlépe vynikne na denním světle.

Nádrž: Pro chov těchto bojovniček stačí střední nádrž (60 l), v níž můžeme chovat skupinu více jedinců společně.

Interiér je vhodné zařídit nepřehledně s nepříliš ostrým osvětlením. Je vhodné vytvořit hustou spleť rostlin sahajících až pod hladinu, doplnit kořeny, tvrdší suché listy (buk, dub) a/nebo kokosové skořápky, jejichž výluhy přispějí k vytvoření vhodného prostředí. Pohyb vody by měl být jenom mírný. Pro částečné výměny vody je možné použít běžnou pitnou vodovodní vodu.

Náročnost: Tyto bojovnice, které u nás v současné době nejsou příliš rozšířené, zaujmou zejména svým sociálním chováním, úžasnou barvoměnou a adaptací na prostředí, ve kterém žijí. Při zajištění vydatné živé nebo mražené potravy a prostředí jsou nenáročné, vhodné zejména do druhového akvária nebo do společnosti přiměřeně velkých klidných druhů, které je nebudou rušit a potravně jim konkurovat.

Podobné druhy:

V rámci přirozené vnitrodruhové variability se u bojovnic této skupiny zřejmě vyskytuje více barevných forem, které se liší kontrastem zbarvení, zejména šíří bílého lemování a tónem a strukturou zbarvení těla. Situaci také komplikuje již uvedená schopnost barvoměny.

Velmi podobným druhem je Betta channoides. Její typová lokalita se nachází v jižním Kalimantanu v povodí řeky Mahakam. Podle Robert J. Goldstein - The Betta Handbook (Barron’s, 2004) str. 74-76 je možné vzájemně rozlišit druhy Betta albimarginata a Betta channoides podle toho, že B. channoides má o jeden osten v řitní ploutvi (anal spin) více (12), o 1-2 paprsky v řitní ploutvi (anal rays) více (23-25) a má více menších šupin (scales). Kromě toho Michael Schlüter uvádí, že potěr B. albimarginata je tmavý (černý), zatímco u B. channoides je světlý (šedý). Další chovatelé uvádějí, že potěr je po narození tmavý a poté zesvětlá (Martin Rose), nebo že tmavě vypadal pouze v hygienicky zařízené nádrži, zatímco v normálně zařízené ne (Jan Burzanovský). Podle většiny obrázků mají samci B. channoides hřbetní ploutev víceméně dvoubarevnou bez výrazného lemování černou, černé lemování v horní části ocasní ploutve je nedotažené, bílý lem řitní ploutve začíná zhruba v její polovině tzn. je kratší. U samic tohoto druhu má být při tření pruhování na těle spíše vínové, zatímco u B. albimarginata je tmavá kresba na těle do černohnědé. Barevnými odlišnostmi je však poměrně těžké se řídit. Betta channoides dorůstá o cca 1 cm větších rozměrů (5-6 cm).

Uvádí se také Betta sp. ’Pampang’ (B. cf. albimarginata ’Pampang’, Betta channoides ’Pampang’), jejíž samci mají výrazné bílé lemování na nepárových ploutvích včetně hřbetní a podobají se B. channoides.

Zde uvedený popis se týká rybek původem z importu bez bližšího určení lokality, zakoupených v ČR jako Betta albimarginata. Jejich samci měli méně široké lemování, než je mnohdy k vidění na webu, ve hřbetní ploutvi bez černého lemování a v dobré náladě byli spíše červení. Samice měly při tření tmavě hnědo-vínové/krémové pruhování a vínové ploutve. Celková velikost dospělých ryb byla cca 4,5 cm se širokou hlavou a úzkým protáhlým tělem. Potěr byl po narození světlý, tím se zřejmě přizpůsobil prostředí nádrže.

Vzhledem ke vzájemné podobnosti i areálu rozšíření je otázkou, jak se bude dále systematické vymezení druhů této skupiny vyvíjet. Udržení "čistých" linií do budoucna může být potíž v souvislosti s výše uvedeným, s ohledem na přirozenou proměnlivost těchto druhů a mnohdy nejasnému původu importů. Každopádně jsou betty skupiny albimarginata zajímavé i krásné rybky, mezi kterými nejsou z chovatelského hlediska významné rozdíly.

Poznámky k chovu

Teplota: 23 - 24 °C
pH: 6 - 7
dGH: 3 - 15 °N
Voda: sladkovodní; měkká – středně tvrdá, pražská vodovodní (Želivka).

Jsou to bojovnice, a tak není divu, že si samci i samice mezi sebou vymezují své postavení zastrašováním i výpady, které ale ve vhodně zařízeném prostředí nekončí špatně. Ostatní ryby nenapadají.

Žerou zpravidla pouze živou nebo mraženou potravu, a to hrubší sousta jako jsou nitěnky, patentky, koretry a černé komáří larvy, červíky, drobné mušky, potěr, drobné krevetky atp. Mražený plankton stejně jako o suchou potravu spolknou pouze omylem.

Betty se s oblibou hustou vegetací pomalu plíží, prodírají a slídí po kořisti. V nebezpečí nebo při odpočinku rády spočívají vykukující a hřbetem přitisknuté ke spodní straně úkrytu, třeba širšího listu. Pokud potravu podáváme na více míst, zajistíme tím, že se nažerou i ti slabší. Přesto je vhodné kontrolovat, zdali se k potravě dostaly všechny rybky, zvláště pokud je chováme společně s dalšími živějšími druhy. Ve větším společném akváriu se nevyhneme individuálnímu krmení, pokud nemají betty strádat hlady a nechceme ostatní překrmovat.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 26 - 28 °C
pH: 6
dGH: 3 - 6 °N
Voda: měkká, slabě kyselá.

Ke tření dochází běžně v chovné nádrži a důležitým předpokladem je vydatné krmení a vhodně zařízený interiér. Jakmile samička začne být třeníchtivou, změní zbarvení v příčně pruhované a začne se přibližovat k samečkovi. Ten také svoje zbarvení zvýrazní a předvádí napnuté ploutve. Vše probíhá značně v poklidu a beze spěchu ... Nejprve se pár synchronizuje a poté nalezne vhodné místo. Tím může být skořápka kokosu, zákoutí pod kořenem, prostor mezi listy trsu Microsorium, kdekoliv ve vodním sloupci. Preferovaná jsou chráněná místa s tlumeným osvětlením a klidnou vodou.

Následuje vlastní tření, které si tyto betty užívají i několik hodin. Rybky se k sobě postaví křížem boky u sebe a samec ovine samici, která vypustí obvykle 1-2 bílé, poměrně velké jikry (průměr > 1mm) na řitní ploutev samce, který jikry oplodní. Po uvolnění objetí samička sbírá jikry do tlamy. Následuje hra pro pevné nervy – "seber mi jikru". Pár ryb je v pozici bok po boku s hlavami u sebe, případně samec "leží" na hřbetu samice, přičemž samička vyplivne jikry před sebe a poté je bleskově vezme zpět do tlamy. To probíhá tak dlouho, až je sameček dostatečně nažhavený, že je rychlejší než samička a jikry se mu podaří včas uchvátit a umístit ji do hrdelního vaku. Občas se předání neuvěřitelně protahuje a při uchvácení jikry samec působí už dost naštvaně. Možná je to test, že samec "na to má" a pro samici má cenu pokračovat s ním ve tření.

Po skončeném tření se samec s vypouklým hrdelním vakem zbarví nenápadně a uklidí se do skrýše (může-li, tak pod hladinou), kde nehybně stojí, nežere. Čas od času provede charakteristický provětrávací pohyb tlamou.

Je vhodné postupně zvýšit teplotu na 26 – 27°C a zajistit dostatečné prokysličení vody (mírné proudění) i v místě, kde se samec ukrývá. Nyní nastává fáze čekání, která obvykle při uvedené teplotě trvá 11-12 dní. Během ní se může stát, že samec inkubaci ukončí a je možné spekulovat, z jakého důvodu jikry nebo plůdek pozře či vyplivne. Když inkubace probíhá, mění se v jejím průběhu velikost vaku a chování samce. Zatímco v první fázi s jikrami je hrdelní vak největší a provětrávací pohyby nejčastější, postupně se vak jakoby zmenší. Jikry a poté pohyblivý plůdek ve vaku jsou při vhodném světle viditelné. Samec je stále plachý a vyhledává úkryty, je vhodné vyhnout se v tomto období jeho zbytečnému rušení. Spolehlivým znakem, že inkubace již neprobíhá je to, že začne přijímat nabízenou potravu. V poslední fázi vypouštění rozplavaných mláďat začne nervózně plavat po nádrži.

Jako nejvhodnější doba pro případný přesun samce do zvláštní nádrže je doporučován sedmý den po vytření (při teplotě 26 – 27°C), kdy by již mláďata měla být vykulena. Je-li to možné, je vhodnější nechat rybky vytřít ve zvláštní zařízené nádrži (od 15 l) a jenom odlovit samici. Nezaznamenal jsem, že by samice "hlídala" samce po výtěru ve společné nádrži, jako u např. Betta simplex.

Po vypuštění mláďata separujeme a dopřejeme samci vydatné dávky potravy a čas na rekonvalescenci. Samice je po výtěru hodně žravá a ještě dříve, než samec donosí, je schopná se znovu třít.

Mláďata jsou velká cca 5 - 6 mm a ihned přijímají vylíhnutou žábronožku. Jejich počet může být od několika kusů po několik desítek, přičemž počet značně kolísá. Zdržují se v prvních týdnech většinu času v úkrytech u dna a v podstatě se chovají jako dospělé ryby včetně vzájemného zastrašování. Jako vhodné úkryty se osvědčily dubové listy opřené o stěnu akvária, nebo horizontálně, aby mezi sebou vytvořily dostatek prostor. Za deset dní od vypuštění z tlamy samce jsou již mladé schopné pozřít drobné živé patentky a nitěnky a poměrně rychle rostou. Postupným snižováním teploty a částečnými výměnami vody jsou rybky připraveny na podmínky dalšího chovu. Samičky jsou žravější a stejně staré samce v mládí přerůstají.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

ČR 02-2009 - 450,- CZK/ks.

Literatura:

Boudný, S.: Bojovnice bělolemá Betta albimarginata. Akvárium Terárium 6/1999 (42), Aquatropic, Praha, str. 2 - 4.

Burzanovský, J. & Rose, M.: Bělolemé bojovnice ze skupiny "albimarginata". Akvárium Terárium 2/2000 (43), Aquatropic, Praha, str. 2 - 9.

Schmidt, J. & Schlüter, M.: časopis Akvárium živě, č. 1, ročník 2005 – Bíle lemovaná bojovnice.

Goldstein, Robert J.: The Betta Handbook (Barron’s, 2004) str. 74-76 http://www.aquabooks.cz/...

Internet - ryba:

http://www.ibcbettas.org/... - přehled druhů
http://www.aqua-fish.net/... – popis druhu
http://bettysplendens.com/... – autentický popis chovu a odchovu
http://rybicky.net/... - popis druhu
http://aquatab.net/... - popis druhu
http://brianstropicals.com/... - popis chovu a odchovu, fotky

Internet - biotop:

http://www.borneotourgigant.com/... - stránky věnované turistickým destinacím na Borneu
http://east-borneo.net/ - místní web
http://ngm.nationalgeographic.com/... - ilustrační foto z Bornea
http://www.cifor.cgiar.org/... - A First Look at the Fish Species of the Middle Malinau: Taxonomy, ecology, vulnerability and importance, Rachmatika, I., Nasi, R., Sheil, D. & Wan, M. – studie povodí řeky Malinau; na tomto webu jsou i další studie CIFOR z této oblasti
http://dlcvm.dlib.indiana.edu/... - mapa oblasti Malinau, studie využití oblasti, CIFOR

Video - ryba:

http://www.youtube.com/... - video tření

Ostatní:

http://www.pvk.cz/... - přehled kvality vody v Praze