Puntius titteya Deraniyagala, 1929

Správce: vav

Zobrazeno: 40236x; Aktualizace: 13.5.2010

Synonyma: Barbus titteya; Capoeta titteya

Další česká a lidová označení: parmička hořavková

Výskyt: Původní výskyt: jihovýchodní Asie, endemicky na ostrově Srí Lanka – povodí řek Kelani a Nilwala do 300 m n. m., umělá introdukce: Mexiko a Kolumbie.

Velikost až 5 cm.

Obecný popis

Tato drobná atraktivní parmička je velice vhodnou volbou pro každého, kdo si chce užít odolné, krásně zbarvené a veselé rybky. Jsou to kaprovití, a tak podle toho vypadají – mají "zavalité" kapří tělo a jeden pár vousků v koutcích tlamky. Také se podle toho chovají – jsou to při své velikosti „silné” rybky, které se vehementně hrnou za potravou, občas se chovají drze, ale nejsou útočné.

Rozhodně se vyplatí pořídit si skupinku alespoň 6 ks, ve které by měli být alespoň 3 samci. V tom případě je možné si dosyta užít jejich hašteření při soubojích o neškodnou dominanci v skupině. Samečci se často vzájemně prohánějí s napnutými ploutvemi okolo sebe za doprovodu krásného jasně červeného zbarvení těla i ploutví. To je hezky vyjádřeno v anglickém názvu Cherry Barb, jak jsou tyto rybky pojmenovány.

Samičky mají taktéž zajímavé zbarvení: základ tvoří elegantní béžová s rezavě hnědavým hřbetem. Od rypce až k ocasní ploutvi se táhne rozpitý černý pruh, který ve středu těla poněkud připomíná stopu zimní pneumatiky. Shora je lemován žlutooranžovým proužkem, který je v mládí lehce reflexní. Ploutvičky jsou načervenalé, celkovému vzhledu dominuje výrazné bílé břicho. Dospělé samičky obvykle působí otylým dojmem, i když nejsou překrmovány. Odpočívají v poloze s hlavou mírně dolů.

Existuje i albinotická a závojová forma.

Při dobrých podmínkách se dožívá v dobré kondici i více než šesti let.

Nádrž: V domovině obývá zastíněné nížinné pralesní potůčky s mírným proudem vody a bahnitým dnem. Pro chov zařídíme akvárium s jemnějším neostrým štěrkem nebo pískem na dně a mírným prouděním vody. Tito kapříci čas od času rádi pročesávají a přežmoulávají dno, přičemž rostliny neničí ani vodu příliš nekalí. V nádrži vytvoříme pomocí vzplývavých a plovoucích rostlin imitaci světelných poměrů přistíněných lesních potůčků se světlem prosvítajícím korunami stromů.

Temnější místa v nádrži jsou důležitá pro pocit bezpečí. V takovém prostředí se neschovávají a proplouvají po celé nádrži, přičemž se samci nádherně vybarví. Někteří dominantní samci přitom dostávají černavý přeliv. Vhodné je doplnit dekoraci větším kořenem porostlým např. jávským mechem (Vesicularia dubyana) nebo hnědovkou (Microsorium), který se stane vyhledávaným místem pro tření. K dotvoření prostředí můžeme vložit několik opadaných listů dubu nebo buku.

Náročnost: V současné době (květen-2010) je tato parmička zařazena v červené knize IUCN v kategorii "zranitelná" (vulnerable), a to zejména v důsledku masivního ničení biotopů v její domovině odlesňováním a znečištěním vod chemickými přípravky používanými v rozšiřujícím se zemědělství. Z toho důvodu byly vytipovány vhodné lokality v původní oblasti rozšíření, kam byly rybky v roce 1981 nově vysazeny a v současné době již vytvořily stabilní populaci.

Naštěstí je z hlediska chovu v lidské péči nenáročná, odolná a hezky zbarvená. Velkochovateli je zatím stále hojně množena, takže se nyní u nás jedná o jednu z nejlevnějších rybek na trhu (MC 16,-CZK). Kéž se jí to nestane osudným.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 24 °C
pH: 6 - 7
dGH: 5 - 15 °N
Voda: sladkovodní; pražská vodovodní

Jedná se o skupinové společenské rybky, které netvoří typická hejna, každý jedinec využívá větší samostatný prostor a měl by mít možnost většího odstupu od ostatních. Můžeme je chovat společně s jinými druhy, ale akvárium by rozhodně nemělo být příliš hustě zarybněné. Nehodí se ani příliš robustní a agresivní, ze kterých budou parmičky duhové vyplašené, ale ani příliš křehké a lekavé druhy, které budou rušeny hektickými reji parmiček ve středu vodního sloupce v době krmení, námluv a tření. V akváriu okolo 60 litr; se skupinou šesti parmiček duhových jsou to zejména takové doplňkové druhy, jejichž životní prostor je hlavně při dně, nebo naopak u hladiny.

Jsou to všežravci přijímající potravu především z vodního sloupce a ze dna. Krmíme je střídmě rozmanitou suchou, mraženou i živou potravou s podílem rostlinné i živočišné složky. Samičky se dokážou přežírat, že mají až potíže s udržením rovnováhy při plavání, proto je důležité nepřekrmovat a občas krmení vynechat.

Soužití s dospělými krevetkami Neocaridina v nepřehledně zařízeném "přírodním" akváriu může fungovat, dopadená mláďata se však stanou zpestřením jídelníčku ryb. Dospělé krevetky jsou však dostatečně velké a tvrdé, aby normálně živené rybky nepřitahovaly nebo jim při náhodném útoku byly schopné utéct. Vpuštění krevet do nádrže by se mělo provádět za tmy nějakou dobu po zhasnutí světla, aby nebyly považovány za krmnou dávku, měly čas se adaptovat a vyhledat vhodné úkryty.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 24 - 26 °C
pH: 6
dGH: 5 - 10 °N

Cítí li se dobře, probíhá tření běžně ve společné nádrži a vytírají se i rybky 5-6 let staré.

Před vlastním třením se samci začnou hašteřit a prohánět s roztaženými nepárovými ploutvemi, dorážejí na samičky, které před nimi prchají. Typické je při tom třepotavé plavání samců se staženými ploutvemi. Chce-li se třít, zastaví se samička u jí vybraného místa a přitiskne se k němu. Sameček se přidruží z boku a za společného trhnutí dochází k vypuštění pár jiker a jejich oplození. Poté se samička otočí a snaží se sežrat padající nelepivé čiré jikry, kterých může být celkem okolo dvou set. Samečci jsou hodně temperamentní, ale neublíží ani sobě navzájem ani samičkám. Samičky se mezi sebou mohou také hašteřit, než si vyjasní svoje pozice, ale to je ve srovnání s jejich protějšky jenom mírné pošťuchování.

Chceme-li se pokusit o extenzivní odchov, je základním předpokladem vhodně zařízená chovná nádrž, která zajistí, že alespoň některé jikry mají možnost uniknout pozornosti rodičů, zejména samiček, které jikry požírají. Při tom nám pomůžou hustá změť jemnolistých rostlin a i hrubší štěrk v místě tření, kam mohou jikry zapadnout a zůstat neobjeveny.

Dalším důležitým předpokladem je kvalitní krmení s použitím mražených nebo živých larev (komáří, patentky, koretry). Pravděpodobnost tření poté zvýší např. běžná výměna části vody za studenou (bežnou pitnou vodovodní), změna atmosférického tlaku nebo lehké zvýšení teploty. Je třeba zvážit přítomnost jiných druhů ryb, které mohou zlikvidovat ty jikry, které uniknou rodičům, nebo případně plůdek. Pokud se mladé vylíhnou a rozplavou, mohou vyrůstat společně s rodiči, kteří je nepronásledují.

Mláďata se líhnou za cca 24 -36 hodin a za další 2-3 dny se rozplavou. Jsou zprvu téměř neviditelně průhledná se štíhlým protáhlým tělem měřícím asi 4mm. Zdržují se u dna především v tmavých partiích, do těch osvětlených vyrážejí za drobnohlednou potravou, které je pro skupinku mladých v zařízené nádrži dostatek. Postupně je vhodné začít přikrmovat živou žábronožkou (Artemia salina), jemně rozetřeným umělým krmivem, případně speciálním krmivem pro potěr atp. Mladé rybky mají tendenci se shlukovat do volných hejnek. Z prvotního bezbarvého zbarvení začíná vystupovat od hlavy podélný černý pruh a poté se přidávají další barevné složky. Postupně mají všechny úzký černý a nad ním oranžový pruh středem těla, světlé břicho a tmavší hřbet. Mladé rybky jsou vybarvené jako samičky. V pátém měsíci života začíná být tmavá kresba na bocích u samců o něco méně výrazná a začíná vystupovat červenavé zbarvení. V porování se samicemi jsou již štíhlejší.

Intenzivní odchov provádějí běžně velkochovatelé buď v párech nebo ve skupině v hygienicky zařízených elementkách (15 l) s použitím chumáčů rostlin a vytíracího roštu na dně pro zabránění požírání jiker.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Cena: 16,- CZK (březen-2010)


Literatura:

Bydžovský, Vladko: časopis Akvárium živě, č. 1, ročník 2005 – Srí Lanka

Internet - ryba:

http://www.iucnredlist.org/... - Odkaz na zázanam v IUCN (International Union for Conservation of Nature) červenou knihu ohrožených druhů
http://en.wikipedia.org/... - heslo ve Wikipedii
http://betterfishtanks.com/... - krátký článek o výskytu v přírodě s odkazy na web
http://www.aquaticcommunity.com/... - popis druhu, chovu, odchovu
Plíštil, J. (Ed.) 2010. AQUATAB. World Wide Web electronic publication. http://aquatab.net/, verze (5/2010).

Internet - biotop:

http://en.wikipedia.org/... - Sri Lanka ve Wikipedii
http://en.wikipedia.org/... - odkaz Wikipedie s obrázky a dalšími odkazy
http://www.srilankareference.org/... - web o Srí Lance včetně map
http://info.lk/... - stránky o rezervaci Sinharaja rain forest
http://news.mongabay.com/... - rozhovor o zachování biotopů na Sri Lance mj., konkrétně zmíněna P. titteya

Internet - mapy:

http://srilankanmap.com/ - interaktivní mapa Sri Lanky
http://www.embassyworld.com/... - různé mapy Srí Lanky

Internet - o autorovi popisu druhu
http://www.biolib.cz/... - Dr. Paules Edward Pieris Deraniyagala (1900 - 1976)