Cyprichromis leptosoma Boulenger, 1898

Synonyma: Limnochromis leptosoma; Paratilapia leptosoma

Další česká a lidová označení: cichlidka štíhlá; cichlidka žlutoocasá

Výskyt: Jezero Tanganika.

Cyprichromis leptosoma nalezneme v hlubokých a průzračných vodách se skalnatým dnem mezi osadami Mpulungu v Zambii a Kigoma v Tanzanii. Zde se zdržuje v obrovských hejnech čítajících až desítky tisíc jedinců. Jádro hejna je tvořeno samičkami, zatímco okrajové partie jsou obsazeny samečky. Rybám život v hejnu poskytuje bezpečí před dravci, kterým organizovaný pohyb tisíců ryb znemožňuje zaměřit se na konkrétního jedince.

V současnosti je známo celkem 5 geografických variant Cyprichromis leptosoma. Každá geografická varianta navíc existuje ve dvou barevných modifikacích, lišících se zejména v ocasní ploutvi. Může se jednat o variantu s modře zbarvenou nebo žlutou ocasní ploutví. Obě barevné modifikace jsou dle pozorování v jezeře zastoupeny přibližně rovnoměrně a často spolu utvářejí společná hejna.

Cyprichromis leptosoma Mpulungu se, jak již geografický název napovídá, vyskytuje u osady Mpulungu. Nachází se však i na lokalitách Isanga a Kasanga v Tanzanii. Je charakteristická světle modrým lemem hřbetní ploutve. U modroocasé varianty je navíc v zadní měkké části malá černá skvrna.

Základní hnědomodré až šedomodré zbarvení samců není tak výrazné jako u ostatních geografických variant. Zato hlava je nádherně neonově modrá (někdy se těmto rybám přezdívá Neonhead). Modroocasí samci mají světle modře zbarvenou řitní a hřbetní ploutev.

U žlutoocasích samců je hřbetní ploutev taktéž modře zbarvená, avšak v celé její délce spodní části se táhne výrazný černý pás.

Cyprichromis leptosoma Ikola se vyskytuje podél Tanzanského pobřeží od Kasoje po Kekese a Ikola. I tato geografická varianta existuje ve dvou barevných mutacích (modro a žlutoocasé). Samci s modrou ocasní ploutví mají žlutě zbarvenou hřbetní ploutev na rozdíl od žlutoocasých jedinců, u kterých je hřbetní ploutev modrá a řitní ploutev charakteristicky žlutá.

Cyprichromis leptosoma Karilani obývá Tanzanské pobřeží přibližně od Bulu Point po Kasoje, a jak název napovídá, její výskyt byl zjištěn také u ostrova Karilani. Samci s modrým ocasem mají nažloutlou až naoranžovělou základní barvu těla, modrou hřbetní ploutev s nažloutlým nádechem. V zadní části hřbetní ploutve se nachází tmavá skvrna. Samci se žlutým ocasem mají pouze nenápadné namodralé zbarvení těla, světle modrou hřbetní ploutev se zářivě bílým lemem. Na rozdíl od modroocasých samců chybí tmavá skvrna v zadní části hřbetní ploutve. Řitní ploutev je tyrkysově modrá.

Cyprichromis leptosoma Kigoma byla nalezena pouze u Kigoma. Základním poznávacím znakem této geografické varianty je v případě modroocasích samců nažloutlá hlava s modře vybarvenou řitní a hřbetní ploutví. Samci se žlutým ocasem mají také žlutou hlavu, ale hřbetní a řitní ploutve jsou bílé.

Rozšíření Cyprichromis leptosoma Utinta spadá přibližně do oblasti od Utinta Bay po Samazi v Tanzanii. Modroocasí samci jsou celoplošně modří kromě břišních ploutví, na kterých je charakteristická a výrazná světložlutá skvrna. U některých samců s modrým ocasem se v zadní části hřbetní ploutve může vyskytovat tmavá skvrna. Samci se žlutým ocasem mají taktéž modře zbarvené tělo, světle modře zbarvenou řitní ploutev a modrou hřbetní ploutev. Základním poznávacím znakem této varianty však je výrazná žlutá skvrna v zadní části hřbetní ploutve. Někteří samci mohou mít dokonce na hřbetní ploutvi skvrny dvě: typickou žlutou a navíc i tmavou.

Velikost až 11 cm.

Obecný popis

Rodové pojmenování ryby vychází ze spojení latinských slov, konkrétně cyprid - což lze volně přeložit jako krásný a chromis - okoun nebo okounovitá ryba. Druhové pojmenování je pak odvozeno z řeckých slov lepto - štíhlý a soma znamenající tělo. Tedy něco jako krásná štíhlá okounovitá ryba.

Samičky všech známých geografických variant jsou zbarveny přibližně stejně s víceméně nenápadnými nažloutlými hřbetními ploutvemi. U mladých ryb je zabarvení hřbetních ploutví viditelně sytější.

Hlavní složku potravy těchto ryb tvoří zooplankton, volně se vznášející ve vodě. U dna ryby potravu nikdy nehledají.

V několikatisícových hejnech, které cyprichromisi společně utvářejí, si sousední ryby od sebe udržují určitou, přesně vymezenou vzdálenost. Jednotlivá teritoria není možné jednoduše opticky zjistit nebo určit, protože ryby se zdržují ve volné vodě a nikoliv u dna nebo pobřeží, kde by hranice bylo možné jednoznačně vymezit např. pomocí volně roztroušených kamenů.

Ryby ke svému tření nepotřebují žádný substrát. Samec láká samičku typickým natřepáváním a svými nádhernými barvami s doširoka roztaženými ploutvemi do svého „neviditelného“, avšak pevně stanoveného teritoria, které zaujímá oblast přibližně jednoho krychlového metru. Zajímavý je fakt, že již před začátkem tření samec vypouští spermie, které jsou samičkou nasávány. Existuje hypotéza, že právě toto je onen prvotní impulz k samotnému třecímu aktu. Samička pak sleduje žluté konce samečkových břišních ploutví a v domnění, že se jedná o vypuštěné jikry, po nich dychtivě „chňape“, přičemž nasává i spermie.

V okamžiku vypuzení jikry samička couvne zpět a sebere ji do tlamky. Během tohoto aktu se často stane, že se pár octne až na samém okraji třecího teritoria. Právě toto je okamžik, na který čekají ostatní tření chtiví samci. Ti se okamžitě snaží samičku přilákat na svou stranu. Samec z třecího páru však obvykle bedlivě hlídá hranice svého teritoria, a jakmile se samička ocitne na jeho okraji, odláká ji zpět do středu, kde mohou pokračovat ve tření. Přes veškerou úpornou snahu samce uhlídat si samičku se však nezřídka stane, že i cizím samcům se podaří oplodnit jikry samice, protože své spermie vypouští v blízkosti sousedního teritoria.

Po vytření se samička s plnou tlamkou jiker přidá do hejna ostatních, již vytřených samic. Mladé rybky jsou po svém vylíhnutí samičkami spontánně vypuštěny v téměř stejný okamžik. Potěr se sdružuje do obrovských hejn (tzv. škol) a zdržuje se těsně pod hladinou jezera.

Nádrž: Jak bude uvedeno dále, nádrž by měla mít minimální objem 200 litrů. Pro chov dostatečně velkého hejna je však zapotřebí pořídit si akvárium větších rozměrů. Důraz by měl být kladen zejména na délku nádrže, protože cyprichromisi jsou nadšení plavci a potřebují dostatek volného prostoru pro plavání.

Volba substrátu nehraje téměř žádnou roli, jelikož ryby se po celou dobu svého života zdržují v horní polovině vodního sloupce a u dna je téměř nikdy neuvidíme.

Opatrnost je na místě v případě provádění dodatečných úprav již "zaběhlé" nádrže, protože cyprichromisi jsou zvláště náchylné ryby na mechanickou manipulaci.

Jinak platí zásady, které jsou obecné pro všechny tanganické cichlidy a to: čistá a dostatečně prokysličená voda, její pravidelná výměna v dostatečném množství (doporučeno 1/3 nádrže týdně).

Poznámky k chovu

Jelikož Cyprichromis leptosoma dorůstají menší velikosti, není problém je chovat i v menší nádrži (od cca 200 litrů). Je však nutné si uvědomit, že se jedná o ryze hejnovou rybu, a tak by bylo přinejmenším neuvážené chovat ji v počtu pouze několika kusů. Se vzrůstajícím počtem ryb pochopitelně rostou i nároky na velikost nádrže. Ideální chovné hejno by mělo čítat kolem 20 a více kusů. Větším počtem chovanců se výrazně snižuje vnitrodruhová agresivita ze strany samců. I těmi bychom neměli v nádrži šetřit. Bude-li jich větší počet, podpoříme tím jejich přirozené sociální chování a odměnou nám budou zářivé barvy, pomocí kterých se budou dvořit samičkám.

Ryby jsou to velmi živé a tak vyžadují dostatek prostoru pro plavání.
Vhodnými spoluobyvateli do společné nádrže mohou být i jiní zástupci tanganických ryb např. z rodu Ophthalmotilapia, Xenotilapia, Altolamprologus, Neolamprologus, Lamprologus či Julidochromis.

Vůči akvarijním rostlinám jsou tyto ryby naprosto ohleduplné a nijak je nepoškozují.

Ideálním krmivem je plankton (živý i mražený), ale ochotně přijímají i vločkové krmivo. To by však v tomto případě mělo sloužit pouze jako potravinový doplněk.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Tření v nádrži probíhá obdobným způsobem jako v jezeře. Samec si nejdříve "vyhlídne" vhodné teritorium, kterým může být prostor poblíž stěny akvária, ale i kdekoliv jinde. Toto teritorium začne bránit proti ostatním vetřelcům. Samičku láká svým "natřepávacím tancem", při kterém je silně prohnutý a v poloze břichem k samičce. Konečky samečkových břišních ploutví mají při tření sytě žlutou barvu a slouží tak vlastně jako atrapa jiker. Samička, v domnění, že se jedná o skutečné jikry tak do samečka naráží a snaží se tyto atrapy uchopit. K vypuštění jikry (jen zřídkakdy dochází k současnému vypuštění více než jedné jikry) dochází ve vertikální poloze, kdy samice doslova "visí" hlavou dolů. V okamžiku,kdy je jikra vypuštěna a začíná klesat ke dnu, je samičkou okamžitě sebrána do tlamky, kde je v bezpečí.

Jikry jsou oplozeny až po sesbírání a to přímo v uvnitř samiččiny tlamky. Sameček břišními ploutvemi stále "nabádá" samičku ke sběru falešných jiker. Ta do něj naráží, což stimuluje samce k vypuštění malého, okem pozorovatelného obláčku spermií, které jsou samičkou nasáty do tlamky.

Počet jiker se pohybuje kolem 10 až 20 kusů. Inkubace je závislá na teplotě vody a trvá přibližně 16 až 20 dní. Ke konci inkubačního období jsou již velké larvy snadno pozorovatelné přes abnormálně nafouknutý, poloprůhledný vak samičky.

Počet vypouštěných mladých obvykle nepřesahuje 15 kusů. V okamžiku rozplavání jsou již mladé rybky poměrně velké, a tak jim nečiní problém přijímat drobný plankton, larvy artemií atd. Mladé rybky rostou velmi rychle. Ve 4 měsících dosahují velikosti přibližně 4.5 cm.

Další informační zdroje:

Kraut, M. Tlamovci v akváriu. http://aquabooks.cz/...

Internet:

http://www.cichlid-forum.com
http://www.cichlids.com