Lamprologus signatus Poll, 1952

Správce: PLZAK

Zobrazeno: 31175x; Aktualizace: 17.12.2010

Synonyma: Neolamprologus signatus

Výskyt: Lamprologus signatus je endemitem jezera Tanganika, typové naleziště se nachází při Moba v Kongu, dále u M´toto, obě místa na jihozápadním pobřeží jezera, dále byl jeho výskyt zjištěn u Cameron Bay v Zambii na jihu jezera. Vyskytuje se v přechodových zónách od skalnatého k písečnému litorálu, kde biotop tvoří písčité a bahnité dno s velkým výskytem prázdných ulit endemitních plžů Neothauma tanganyicense (bahenka tanganická) v hloubkách od 10 do 70 m. V minulosti tito plži žili i v Edwardově a Albertově jezeře, kde se dnes našli jejich fosilní schránky.

Velikost až 5.5 cm.

Obecný popis

První živí jedinci tohoto druhu byli dovezeni do Evropy teprve koncem osmdesátých let minulého století. Tento trpasličí „ulitník“ nemá ustálené oficiální české pojmenování, druhové latinské vědecké pojmenování je odvozeno od zbarvení samečka. Signatus v latině znamená - značený, znamenaný. Rodové jméno Lamprologus znamená v latině zářivé, jasné oči.

Obě pohlaví mají protáhlý tvar těla, které je ze stran mírně stlačeno. Sameček i samička jsou od sebe v dospělosti výrazně odlišní svým zbarvením (pohlavní dichromatismus). Sameček je šedohnědý, na svém těle mívá 12 až 14 příčných tmavohnědých proužků. Má rovněž proužkované nepárové ploutve.

Samička tyto proužky na těle nemá, nepárové ploutve jsou u ní bezbarvé. Vyznačuje se však nápadnou metalizující břišní partií, která bývá zlatavá až zelenofialová dle dopadajícího světla, dále každá její šupina v této oblasti je černě ohraničena, což se jeví jako síťka.

Obě pohlaví mají hřbetní ploutev černě lemovanou. Prsní ploutve jsou zakulacené a bezbarvé, břišní ploutve jsou rovněž zakulacené a mají bělavou barvu. Hřbetní i řitní ploutev jsou rovněž zakulacené. Ocasní ploutev je oblá.

Samečci dosahují až 5,5 cm, zatímco samičky jsou menší okolo 4,5 cm.

Zástupci rodu Lamprologus:

Pro představu našich čtenářů o dalších zástupcích uvádíme výpis jednotlivých druhů rodu Lamprologus, Schilthius, 1891, dle Aquatabu (2010, http://aquatab.net/... ). V seznamu jsou hvězdičkou (*) označeny ty druhy (dle [4]), které při rozmnožování využívají ulity:

• Lamprologus callipterus, Boulenger, 1906 (*)
• Lamprologus congoensis, Schilthuis, 1891 – typový druh
• Lamprologus finalimus, Nichols & La Monte, 1931
• Lamprologus kungweensis, Poll, 1956 (*)
• Lamprologus laparogramma, Bills & Ribbink, 1997 (*)
• Lamprologus lemairii, Boulenger, 1899
• Lamprologus lethops, Roberts & Stewart, 1976
• Lamprologus meleagris, Büscher, 1991 (*)
• Lamprologus mocquardi, Pellegrin, 1903
• Lamprologus ocellatus, (Steindachner, 1909) (*)
• Lamprologus ornatipinnis, Poll, 1949 (*)
• Lamprologus signatus, Poll, 1952 (*)
• Lamprologus speciosus, Büscher, 1991 (*)
• Lamprologus stappersi, Pellegrin, 1927
• Lamprologus symoensi, Poll, 1976
• Lamprologus teugelsi, Schelly & Stiassny, 2004
• Lamprologus tigripictilis, Schelly & Stiassny, 2004
• Lamprologus tumbanus, Boulenger, 1899
• Lamprologus werneri, Poll, 1959

Poznámka:

Proč navrhuji pro tuto skupinu cichlidek rodu Lamprologus, Neolamprologus (zástupci Neolamprologus brevis, Neolamprologus calliurus, Neolamprologus caudopunctatus, Neolamprologus multifasciatus, Neolamprologus similis, Neolamprologus wauthioni [4]) a Lepidiolamrologus ( zástupci Lepidiolamrologus boulengeri, Lepidiolamrologus hecqui, Lepidiolamrologus meeli [4]) z jezera Tanganika název „ulitníci“ jsem vyjádřil na fóru Českého cichlid klubu. Zde je odkaz: http://ceskycichlidklub.eu/...

Pro ty, kteří nemají přístup na stránky Českého cichlidářského klubu uvádím i celý text:

„Při zpracování přednášky o tanganických cichlidách, vázaných v domovině na ulity plžů rodu Neotauma, na naše Plzeňské akvaristické jaro - Den Cichlidářů jsem se v březnu tohoto roku opět zamýšlel nad českým názvoslovím těchto cichlid. Vzhledem k tomu, že první rybky a to Lamprologus ocellatus, jsem si dovezl z bývalé NDR již v roce 1984, již tehdy v němčině označované jako Scheckenbuntbarsche (v angličtině Shell Dweller Cichlids), čili šnečí cichlidy – šnekáči. Zdá se mi označení těchto cihlidek z jezera Tanganika českým pojmenováním "pestřenci", konkrétně u výše uvedeného druhu "pestřenec očkatý" jako neodpovídající historickému použití v české akvaristice. Název pestřenec bych navrhoval ponechal pro západoafrické cihlidy rodů Pelvicachromis, Nanochromis, Chromidotilapia a další. U rodů Lamprologus či Neolamprologus nebo Lepidiolamrologus bych nenavrhoval označení šnekáči ale ulitníci. Tyto cichlidy jsou sice podmiňovány vztahem k plžům, šnekům, ale především jsou životně vázány na prázdně ulity těchto plžů - Neothauma.

V internetovém akvaristickém časopise slovenských přátel AKVÁRIUM, čísle 2, str. 4 (http://issuu.com/... ) v článku od přítele Martina Haláče je uvedeno, že tyto cichlidy se též nazývají ostrakofilní cichlidy - tento název je odvozen z řečtiny a znamená jako "milující ulitu". Již před několika léty jsem tento problém diskutoval s přítelem RNDr. Jindřichem Novákem, který je jedním z autorů vytvářejících České názvosloví ryb a rybovitých obratlovců, který můj návrh názvu ulitníci pro tuto skupinu cichlid označil jako zajímavý, a v žádném případě jej nezavrhl. A proto Lamprologus ocellatus = Ulitník očkatý (ocellus je v latině očko).

Nádrž: Nádrž pro chov „ulitníka“ Lamprologus signatus, pokud chceme chovat jeden pár těchto cichlidek, nemusí být velká, postačuje už objem 25 litrů. Je lepší větší plocha dna akvária a výška vodního sloupce postačí 20 cm. Cichlidky se totiž zdržují převážně u dna. Nutná je ale vrstva jemnějšího písku minimálně o výšce 5 cm a dostatek prázdných ulit plžů, na jeden pár minimálně 5 až 6 ulit. Já používám ulity hlemýždě zahradního a nebo malé ulity plže Rapana venosa z Černého moře.

Z rostlinek doporučuji anubiasy nebo bolbitisy připevněné na kamenech či kořenech, ostatní rostliny pokud možno zasazené v květináčích. Cichlidky si upravují postavení ulit a mohlo by dojít k jejich uvolnění při přeměně dna. Pravidelná výměna vody je nutná, „ulitníci“ jsou citliví na vyšší koncentraci dusičnanů.

Pokud chceme chovat více dospělých rybek je nutná značně větší plocha dna akvária, neboť tito „ulitníci“ se vyznačují značnou vnitrodruhovou agresivitou a to nejen samečci ale i samičky mezi sebou. Pochopitelně je nutné pak plochu dna rozčlenit kameny, kořeny či skupinkami rostlin. Dobrá filtrace i vzduchování a osvětlení je podmínkou.

Náročnost: Chov tohoto ulitníka je středně náročný. Nutné upravit parametry vody tak, jak je uvedeno pro chov, poskytnutí dostatečného množství prázdných ulit, písčité dno z drobnějších zrnek, velikost okolo 3 mm, pravidelná výměna vody a pokud možno krmení živým či mraženým planktonem nebo larvami hmyzu. Při vytvoření těchto životních podmínek v akváriu, není již chov náročný a rovněž tření a odchov mladých nenechá na sebe dlouho čekat.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 24 °C
pH: 7.5 - 9.5
Voda: sladkovodní; středně tvrdá, vodivost 350 až 600 µS

Pro chov ulitníka Lamprologus signatus doporučuji dodržovat podmínky jak je výše uvedeno. pH vody upravuji pomocí jedlé sody. Do vody dále přidávám malou lžičku mořské soli s jodem na objem 30 litrů, pro zamezení zduření štítné žlázy. V oblasti výskytu při zambijských březích jezera, bylo u tohoto druhu „ulitníka“ pozorováno, že v případě nepřítomnosti prázdných ulit plžů Neothauma si v bahnitém nebo písčitém dnu vyhrabává chodbičky, ve kterých se ukrývá a rovněž odchovává potěr. Toto jsem ve svých akváriích nezaznamenal, neboť rybky mají dostatek prázdných ulit k dispozici.

Lamprologus signatus přijímá živou a mraženou potravu, cyklop, dafnie, larvy hmyzu. Přijímají i umělou potravu vločky a granule odpovídající velikost. Před podáním doporučuji granulky nechat nabobtnat mimo akvárium, poté scedit a krmit obezřetně. V nouzi přijme i strouhané hovězí srdce.

Chov je středně náročný.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 24 - 26 °C
pH: 7.5 - 9.5
Voda: středně tvrdá, vodivost 350 až 600 µS

Podmínky a parametry vody stejné jako u chovu, pouze teplotu vody zvyšuji na 24 až 26ºC. Chovné párky nechám vybrat mezi sebou z více jedinců. A tyto pak umisťuji jednotlivě do nádrží. Ke tření dochází po vzájemném imponování. Ulitu pro tření vybírá samička.

Tření probíhá tím způsobem, že samička naklade jikry co nejhlouběji do vnitra ulity. Sameček však jikry neoplodňuje uvnitř ulity, vypustí své pohlavní produkty nad otvorem do ulity a samička vlněním těla a ploutví vhání tyto s vodou do vnitřku ulity, kde dojde k oplození nakladených jiker. Péči o snůšku přebírá samička, která vlněním těla a ploutví vhání čerstvou okysličenou vodu dovnitř ulity. Po dobu přibližně 9 dní, se převážně zdržuje v ulitě nebo v její těsné blízkosti. Sameček v té době hlídá teritorium v blízkosti ulity s jikrami.

Zajímavé u tohoto druhu „ulitníka“ je to, že samička přenáší vylíhlý potěr do jiné ulity a to i vícekrát. Asi po devíti dnech se objeví mezi ulitami v písku malé rybičky. V té době začínám s krmením. První tři dny krmím mikrami, poté přecházím dle období na cezený, drobný cyklopový prach (živý i mražený) nebo živou či odskořápkovanou artémií. Po čtrnácti dnech bez problémů pozře i drobnější grindal. Potěr přijímá potravu u dna a ze dna. Po rozplavaní se již potěr do ulity nevrací. Rozplave se mezi kamínky a písečná zrnka, kde se ukrývá po celém teritoriu. Vzhledem ke svému zbarvení splývá se substrátem.

Rodiče potěr nevodí v hejnku, ale brání srdnatě celé teritorium, napadnou i vloženou ruku chovatele. Asi po třech měsících ve velikosti kolem 1,5 až d 2 cm lze již určovat pohlaví. Tento druh je poměrně plodný, je možno odchovat i přes 60 jedinců z jednoho výtěru. Při správném a kvalitním krmení pohlavně dospěje „ulitník znamenaný“ (Lamprologus signatus) v jednom roce života.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Literatura:

[1] Staeck,W., Linke,H., 1995: Afrikanische Cichlidin II. Buntbarsche aus Ostafrika. Tetra-Verlag, 5. Aufgabe.
[2] Konings,A., 1996: Handbuch für Tanganjika-Buntbarsche. Back to Nature. Fohrman Aquaristik AB
[3] Hermann,H.J., 2002: Buntbarsche des Tanganjikasees. Cichlidin-Lexikon. Teil 1, Dähne Verlag GmbH.
[4] Hirsch,H., 2006: Ihr Hobby Schneckencichliden. Bede-Verlag GmbH.

Internet:

Plíštil, J. (Ed.) 2010. AQUATAB. World Wide Web electronic publication. http://aquatab.net/, verze (12/2010).

http://www.shelldwellers.com/
http://www.cichlid-forum.com/... - interaktivní mapa jezera Tanganika pro hledání známých cichlidářských lokalit.
http://en.wikipedia.org/... - šneci rodu Neothauma
http://www.iucnredlist.org/... - Neothauma je zanesena v červené knize IUCN (International Union for Conservation of nature) ohrožených druhů světa.
http://aqualinea.com.br/... - biotop jezera Tanganika
http://aqualinea.com.br/... - biotop jezera Tanganika


http://www.ilec.or.jp/... - základní údaje o jezeře. Tahle stránka je velmi zajímavá, neboť na ní lze najít velmi mnoho detailních informací o různých světových jezerech.