Halocaridina rubra Holthuis, 1963

Správce: zvejk

Zobrazeno: 30883x; Aktualizace: 23.4.2011

Výskyt: Halocaridina rubra je endemitním druhem Havajských ostrovů (Oahu, Maui, Molokai, Havaii, Kahoolawe). Vyskytuje se ve velmi specifickém prostředí, v přímořských jezírkách vzniklých vulkanickou činností. Do těchto jezírek tvořených pórovitou lávou prosakuje slaná mořská i sladká podzemní voda. V zahraničních zdrojích se můžeme setkat s výrazem „Anchialine pool“ (Anchialine – řecky „u moře“). Zde obývají místa jak těsně pod hladinou, tak stinné úkryty v hlubších částech.

Všechny běžně sledované parametry vody jsou značně variabilní. Teplota, obsah kyslíku ve vodě, obsah dusíkatých látek i jiných odpadních látek, salanita kolísají mezi extrémními hodnotami. Tyto krevetky se po miliony let evoluce těmto podmínkám přizpůsobovaly a staly se z nich “super krevety”.

Velikost až 1.5 cm.

Obecný popis

Halocaridina rubra je krásně červená krevetka, kterou si však díky specifickým anatomickým prvkům jen těžko spleteme s jinými červenými krevetkami. Charakeristická je poměrně masivní hlavohruď a velmi malé černé oči.

Pohlavní dimorfismus je velmi nevýrazný a v podstatě jediným odlišujícím znakem jsou u samic vyvíjející se vajíčka v ovariích, popřípadě nošená na plovacích nožkách. Rubry jsou velmi aktivní ve dne i v noci a pokud se cítí v nádrži bezpečně, můžeme je často pozorovat při plavání v otevřené vodě.

Bohužel jsou však v Evropě chovány velmi vzácně a je proto poměrně složité obstarat jedince pro chov. Naproti tomu v Americe se jedná o krevetku velmi rozšířenou, často chovanou (a hlavně chytanou) jako krmivo pro drobné mořské rybky a mořské koníky.

Tyto krevetky nalezneme na Internetu a v anglicky psané literatuře pod názvy Hawaiian volcano shrimp, Red volcano shrimp, ōpaeʻula (domorodý název).

Nádrž: Pro chov a případně i odchov bychom měli „Halocaridinám” vytvořit co nejlepší podmínky pro jejich život.

Chovné akvárium by mělo mít alespoň 20 litrů a i zde platí, čím větší tím lepší. Jako dno je vhodné použít korálový písek, drcené korály, drcenou lávu nebo i běžný štěrk či písek. Vhodnější jsou však dna s vyšším obsahem vápníku, jelikož tím nám odpadá starost o jeho doplňování do vody.

Z ostatních dekorací můžeme použít lávu, kusy korálů, břidlici a podobně.

I když tyto krevety dokáží poměrně dlouho přežívat i ve sladké vodě, ke svému spokojenému životu a především reprodukci potřebují vodu brakickou. K její přípravě používáme kvalitní reefovou sůl (nikoli kuchyňskou). Výchozí salanita by měla být cca 12-14‰. K přesnému stanovení můžeme použít běžně dostupný hustoměr. Vzhledem ke slanosti vody nemůžeme do akvária dát žádné sladkovodní rostliny.

Krevetky se mohou chovat (obzvláště zpočátku a v malém počtu) velmi plaše. Není výjimkou, že se mohou skrývat i několik dní. Proto bychom měli v nádrži zabezpečit dostatek úkrytů a stinných míst, například nakupením lávových, břidlicových či jiných kamenů. Popřípadě můžeme část akvária zakrýt.

K chovu není potřeba žádné speciální technické vybavení jako u běžných reefových nádrží. Můžeme zvážit použití filtru (nesmí však vytvářet proud vody), topítka a osvětlení. Pokud však nepřekrmujeme, nádrž máme v běžné pokojové teplotě a s dostatkem světla, není nutná technika žádná.

Náročnost: Halocaridina rubra je velice odolná a dokáže přežívat v opravdu extrémních podmínkách. Z tohoto pohledu je tedy velmi nenáročná a je poměrně těžké jí špatnou péčí zahubit. Nicméně v nevhodných podmínkách strádá a zodpovědný chovatel z takovéhoto “chovu” nemůže mít radost.

Ve vhodných podmínkách dokáže žít i 20 let, což je mezi jinými trpasličími krevetkami nevídané.

Poznámky k chovu

Teplota: 15 - 29 °C
Voda: brakická; ideální teplota vody je 22 - 27 °C; salinita 10-34‰

Před vpuštěním krevet do nové nádrže je třeba nechat akvárium poměrně dlouho stabilizovat. Obzvláště důležitý je dostatečný nárůst řas. Krevety řasy přímo nekonzumují, ale živí se bakteriálními a sinicovými nánosy, které se na nich vyskytují. V případě, že je ve vodě dostatek fytoplanktonu, jsou schopny jej z vody filtrovat. V dobře zaběhnutém akváriu proto není nutné vůbec krmit a v podstatě se o krevety ani jinak starat. Umělé krmivo přijímají velmi sporadicky, částečně akceptují snad jen spirulinu.

Jedinou dlouhodobou péčí o akvárium je pak pouze občasné doplnění odparu běžnou vodovodní vodou, popřípadě vodou demineralizovanou.

Z teplotního hlediska jsou krevety velmi tolerantní, nevadí jim ani poměrně drastické změny teplot v průběhu krátké doby (den-noc). Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že bez problému zvládají 15°C a krátkodobě i výkyvy přes 30°C.

V obchodech se můžeme setkat s takzvanými “biosférami” nebo “ekosférami”. Většinou se jedná o hermeticky uzavřenou kouli (či ovál) naplněnou vodou, pískem, drobnou dekorací a několika Halocaridinami. Prodejci často deklarují, že se jedná o výsledek kosmického výzkumu, o uzavřený, plně funkční ekosystém o který se není třeba nijak starat.

Ve velkém množství zdrojů na internetu se však můžeme dočíst, že krevety v těchto koulích trpí nedostatkem kyslíku i živin a naopak přebytkem odpadních látek. Díky své odolnosti i v takovýchto podmínkách dokáží přežívat i několik let.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 22 - 26 °C
Voda: salanita 13-23‰

Pro odchov bychom měli volit skupinu 10 a více krevet. Halocaridina rubra se nemnoží tak snadno jako většina Neocaridin či Caridin. V optimálních podmínkách se samice páří a nosí vajíčka jen 3-5x za rok.

Počet vajíček je malý, většinou 5-10 kusů. Při teplotě 22-23°C je samice nosí cca 38 dní.

H. rubra patří mezi krevetky s nepřímým vývojem. To znamená, že vývoj probíhá přes několik larválních stádií, kdy se larvy volně vznášejí v akváriu a stahují se ke světlu.

Jsou poměrně veliké, s dostatečnými zásobami živin a v průběhu vývoje nepřijímají potravu. Některé zdroje uvádějí, že se živí fytoplanktonem. Každopádně je není třeba nijak přikrmovat.

Tím se značně zjednodušuje jejich odchov. Doba od vylíhnutí do metamorfozy z posledního larválního stádia je 24-28 dní v závislosti na teplotě vody. Larvy není třeba nikam odlovovat ani připravovat specifické podmínky. Měli bychom se však vyvarovat skokovým změnám parametrů vody.

Mláďata do velikosti kolem 0.5 cm žijí často v úkrytech a v nádrži je příliš nepozorujeme.

Další informační zdroje:

Zdroje:

http://www.auburn.edu/...
http://www.nsf.gov/... - zajímavé video
http://akvakrevetky.wz.cz
http://www.petshrimp.com
http://en.wikipedia.org/...
http://scholarspace.manoa.hawaii.edu/...
http://www.aquabotanic.com/...

Biotop:

http://www.auburn.edu/...
http://www.aquaculturehub.org/...