· 13.1.2014 ·
| Kmen: | Chordata |
| Třída: | Actinopterygii |
| Řád: | Cypriniformes |
| Čeleď: | Cyprinidae |
| Rod: | Danio |
| Ukaž v katalogu » | |
Synonyma: Celestichthys margaritatus
Další česká a lidová označení: galaxy
Výskyt: Tato rybka byla objevena poblíž města Hopong, 30 km východně od města Taunggyi ve východním Myanmaru (dříve Barma), v nadmořské výšce kolem 1040 m n.m. Zde se vyskytuje v malých mělkých jezírkách v zatravněné krajině. Voda je zde hluboká maximálně 30 cm a bohatě zarostlá. Později byl zjištěn výskyt v širší oblasti povodí řeky Salwin v jižní části státu Shan a v severním Thajsku.
Teplota 20-26 °C (přechodně snese i nižší), pH 6.5-7.5 (v původní lokalitě 7.3), osobně jsem se přesvědčil, že snesou i pH nad 8. Voda v původní lokalitě bývá velmi měkká (1-5 °dGH), ale dobře snášejí i měkkou (8-10°dGH).
Velikost až 3 cm.
Danio margaritatus bylo objeveno v roce 2006. První fotografie zveřejnil 6.9.2006 thajský akvarista a exportér ryb Kamphol Udomritthiruj z firmy AquariCorp. Prvních 6 kusů bylo odesláno jako vzorek do Německa. Prodej této rybky byl zahájen 19.9.2006 v Great Hall v Singapuru a během jediného dne bylo dovezeno 800 kusů do akvária Bolton ve Velké Británii. Akvaristé z celého Spojeného království neváhali a jeli stovky kilometrů rybku nakoupit. Cena se pohybovala okolo 8 liber za kus! Prvopočáteční zájem o novou, velmi nádhernou rybu byl obrovský a hrozilo její vymizení z lokality původního výskytu neregulovanými odchyty. Ve své době existovaly proto i projekty na navrácení tohoto druhu do původního biotopu z odchovů akvaristů. O propagaci tohoto druhu v České republice se zasloužil zkušený akvarista MUDr. Karel Zahrádka, který nafotil i akt tření a vývoj jiker nového druhu dánia v akváriích. Pan Karel Zahrádka publikoval o této rybce řadu článků doma i v zahraničí, poskytl fotografie pro knihu [1].
Pánové Liprot a Dixon z Muzea Bolton v Británii oznámili 9.10.2006 první výtěr. Bylo zachráněno 7 oplodněných jiker. Rybka byla oficiálně popsána jako druh Celestichys margaritatus (Celestial Pearl Danio - CPD) Tysonem R. Robertsem dne 28.10.2007. O rok později Kewin W. Conway, Wei-Jen Chen a Richard L. Mayden ze Saint Luiské univerzity rybku zařadily do rodu Danio. Rybku nalezneme i pod označením rasborka Galaxy, Microrasbora sp. Galaxy. Hovorově je často nazývána prostě jen „galaxka“ podle teček na těle, které připomínají hvězdnou oblohu; galaxii.
Jedná se tedy ještě o krátce chovanou rybku, ale díky svému velice atraktivnímu vzhledu získává čím dál víc obdivovatelů a je velice žádaná.
Pro Danio margaritatus je typické podlouhlé tělo vřetenovitého tvaru, ze stran zploštělé. Tmavě modré až černé tělo je hustě pokryto bílými tečkami, v oblasti břicha přechází do běla. Ploutve jsou průhledné s červeným podélnými pruhy černě ohraničenými. Samci mají černou skvrnku okolo úst a jsou výrazněji zbarveni, intenzita se mění podle nálady a dominance. Samice mají černou skvrnu u řitního otvoru, světlejší a plnější břicho a celkově jsou méně výrazně vybarveny. Ve svém hejnu jsem objevil několik nedominantních samců, kteří byli zbarveni téměř jako samice.
Nádrž: Pro svou velikost bývá zařazována mezi rybky vhodné do miniakvárií. Přesto bych doporučoval nádrž o objemu alespoň 30 litrů, ale je to takové únosné minimum. Lépe se cítí v nádrži o délce přes 60 cm. Nádrž by měla být dostatečně zarostlá a poskytovat hojnost úkrytů. Neměly by chybět trsy jemnolistých rostlin, kde se galaxky s oblibou třou.
Danio margaritatus pochází z převážně stojatých vod, ale ráda chytá potravu unášenou proudem. Pokud rybkám oproti přírodě dopřejeme slabé proudění v nádrži, můžeme se s nimi radovat z oblíbené možnosti lovu potravy. Proud v nádrži by neměl být ale nikterak silný.
Jedná se o velmi plachou rybku a proto by nádrž měla být na klidném místě. Jedná se o hejnovou rybku, která se cítí dobře ve skupině dalších exemplářů svého druhu. Měli bychom ji proto chovat minimálně v hejnu alespoň 10 kusů, raději i více. V malých nádržích, kde může být jedinců pochopitelně méně, si chovatel nevychutná hejnové chování.
Náročnost: Tato rybka je chovaná poměrně krátce, oproti jiným rybám, proto nemusí být známy veškeré aspekty jejího chovu. Je poměrně citlivá na stres, zvláště samice. V jarním období může trpět vodnatelností, či Phialophorou (podobné příznaky). Proto je třeba dbát v jarním období zvýšené opatrnosti a hygieny, ale zbytečně rybky nestresovat.
Tato rybka je velmi hbitý plavec a snadno se poraní, její odlov v zarostlé nádrži je proto nelehký. Poraněného jedince je třeba izolovat, aby nebyl napadán ostatními z hejna. Ranky jsou velmi často napadány plísní. Je poměrné citlivá na kuchyňskou sůl, proto opatrně s dávkováním.
Galaxky lze chovat i v malých nádržích od 30 litrů výše. Jsou to poměrně mírumilovné rybky i když občas se mezi sebou napadají, hlavně samci. Ve společenských nádržích se snáší dobře s jinými obdobně velkými klidnými rybkami a jsou schopny s nimi přechodné tvořit hejnka. Do společenské nádrže bychom k těmto rybkám neměli volit druhy, které by je mohli napadat, či je dokonce považovat za potravu. Chov s krevetkami je možný, ale je třeba počítat s tím, že si rády zpestří jídelníček vším, co plave a vejde se jim do tlamky.
Ohledně krmení nejsou příliš vybíravé. Jedná se o všežravce, ale upřednostňují živočišnou potravu, která musí odpovídat velikosti jejich tlamičky. Přijímají jak suché (především granulky), tak mražené, či živé krmivo (malé patentky, moinu, cyclop a vířníka).
Loví především ve vodním sloupci potravu unášenou proudem nebo padající od hladiny, ale když mají hlad, prohledávají celé akvárium a berou i z hladiny.
Bohužel při krmení se špatně odhaduje krmná dávka a tak je lépe krmit méně a častěji.
Galaxky jsou známy tím, že požírají své jikry i potěr. Ale já jsem osobně zjistil, že toto chování je asi způsobeno stresem z malého prostoru. Když jsem přelovil své hejnko z 30 litrové nádrže do víc jak dvojnásobné, tak jsem první měsíc mohl pozorovat mírumilovné soužití potěru i dospělců.
Existuje několik návodů na odchov:
Předně bych varoval před třecími rošty. Jikry jsou velké asi 1.1 mm a do ok příslušné velikosti se již mohou zaklínit menší dospělci. Proto se místo třecího roštu doporučuje použití hrubého substrátu doplněného jávským mechem.
Pro maximální výtěžnost z jednoho tření (40-100 jiker) se doporučuje do vytíračky o objemu 10-20 litrů přelovit 2-4 samice a po zaplnění jikrami (asi týden), přidat 1-2 alfa samce. Tření se doporučuje podpořit pestrou živou potravou (artémie, drobné komáří larvy, či cyklop). Případně lze použít i mraženou moinu, pouštěnou po kapkách do výtoku z filtru.
Místo přelovování lze použít delší vytíračku, kterou přepažíme jemnou síťkou a každých 5-7 dní „přeženeme“ třecí skupinku do druhé poloviny nádrže. Potěr pak musíme průběžně přelovovat odsáváním do odchovných nádrží.
Další varianta využívá několik nádrží (případně i kýblů), bez substrátu na dně, jen s velkým množstvím jávského mechu. Třecí skupinu by měly tvořit dvě samice a tři alfa samci. Krmení artemií a patentkami. Po 5-7 dnech přelovit do jiné vytíračky.
Jak jsem mohl pozorovat tak tření probíhá hlavně v ranních hodinách, přičemž chování se liší podle poměru pohlaví. U dvojice sameček obeplouvá partnerku a imponováním ji dostrkává do jávského mechu, kde dochází ke tření. Když je více samečků než samic, dochází mezi samci ke vzájemnému imponování a samičky čekají v povzdálí, až jim některý ze samců projeví svou přízeň.
Když je výrazná převaha samců, dochází doslova k honům na samičky, které jsou někdy i násilím zatlačovány na místa tření. Problém tření ve skupinách je v tom, že jedinci, jenž se neúčastní tření, požírají jikry.
Osobně jsem náhodou objevil jiný způsob. Mám v nádrži vestavěný plošný filtr, molitan nedoléhá úplně natěsno na stěny a tak se stává, že se potěr dostává do vnitřku filtru. Když jsem tam objevil první plůdek, okamžitě jsem nasadil na čerpací hlavu jemný molitan z bublifuku. Zprvu jsem se snažil plůdek přikrmovat, ale pak jsem zjistil, že to není třeba. Ve filtru je spousta mikroorganismů, víc než dostatečně slouží jako potrava.
Potěr se líhne během cca 72 hodin a po vylíhnutí visí na skle nebo leží na dně převážně v rozích nádrže. Rozplavává se velmi brzo za dalších 48-60 hodin.
K rozkrmení malého počtu plůdku lze využít plankton přirozeně se vyskytující v dobře zaběhlé nádrži. Dále lze použít i tekutá krmiva, případně laboratorní kulturu trepky velké, přípravek Protogen a i mlhu z jemně drcené spiruliny. Později lze přejít na mraženého vířníka a prachová krmiva, případně malou artémii. Osobně bych varoval před v zahraničí opěvovanou zelenou vodou, kterou bychom mohli přirovnat k sennému nálevu. Takto získané „divoké“ kultury nálevníků mohou obsahovat patogenní organismy napadající plůdek.
Rybky dospívají ve velikosti cca 1,5 cm ve stáří 5-6 měsíců. Puberta je doprovázena poměrně temperamentním chováním, které občas vyvádí z míry i dospělé jedince.
Cena: Cena rybky se pohybuje kolem 55 - 85 Kč za kus (2011). Největší jedince jsem viděl prodávat v Zoo Branik.
Literatura:
[1] Peter W. Cottle: Danios and Devarios, Cliffe Woods — 2010, http://aquabooks.cz/...
http://danios.info/... - odkaz, kde je možné objednat výše uvedenou knihu
[2] MUDr. Karel Zahrádka: Jak malá rybka z Myanmaru napsala další kapitolu dějin akvaristiky, časopis Aquaristik 2/2009
[3] Dr. Karel Zahradka: Celestial hysteria! Časopis Praktical Fish Keeping, Issue 10, October, 2009
Další zdroje:
http://cs.wikipedia.org/... – Wikipédie
http://www.celestialpearldanio.com/... - zvláště pak fórum obsahuje zajímavé informace
http://upperorchard.net/... - jeden z dalších návodů na odchov
http://www.practicalfishkeeping.co.uk/... – řada kvalitních příspěvků na téma „Galaxy“ z portálu časopisu Practical Fish Keeping
AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504
Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.
Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.
