Yasuhikotakia morleti Tirant, 1885

Správce: PaDa

Zobrazeno: 21792x; Aktualizace: 24.6.2011

Synonyma: Botia horae; Botia morleti

Další česká a lidová označení: mřenka skvrnoocasá

Výskyt: Kambodža, Laos, Thajsko. Vyskytuje se ve stojatých a mírně tekoucích vodách středních a velkých řek (např. střední a dolní Mekong, povodí řeky Chao Phraya). Byla pozorována v puklinách skal nebo pod kameny či kořeny.

Součástí života Yasuhikotakia morleti je tah, takže je lze nalézt v různých typech prostředí, v závislosti na ročním období. Pohybují se z hlavního toku do menších přítoků a dočasně i v zaplavených oblastech.

Velikost až 10 cm.

Obecný popis

Rybu popsal v roce 1885 G. Tirant a umístil ji do rodu Botia. V roce 1931 Smith popsal ryby jako Botia horae. Až Maurice Kottelat (1986) určil, že jde o synonymum pro B. morleti. V roce 2004 Kottelat odstranil tento druh spolu s několika dalšími z rodu Botia a byl přeřazen do nového rodu Yasuhikotakia. Botia Horae a Botia morleti jsou nyní neplatná synonyma.

Yasuhikotakia morleti dorůstá do maximální délky 10 cm, obvyklá velikost v akvárku je 6 až 8 cm. Tělo je podlouhlé, torpédovitého tvaru (z boku více stlačené než u ostatních botií), bez šupin. Břicho ploché, klenutý hřbet. Okolo ústního otvoru jsou tři páry hmatových vousků, na horní čelisti dva, na spodní jeden. Má skryté ostré pohyblivé podočnicové trny, které se v případě nebezpečí vyklopí kolmo od těla a slouží k obraně. Pozor při přelovování, mohou se jimi zaplést do síťky!

Mladí jedinci jsou zbarvení více do žluta, dospělci spíš do béžova či oranžova. Od hlavy se po celé délce hřbetu táhne tmavý pruh, který se před ocasní ploutví větví do stran a vytvoří před ní silnější svislou čáru. Ocasní a hřbetní ploutve jsou průhledné a lehce do žluta, ve střední části ocasní ploutve jsou malé tmavší skvrny. Ve hřbetní ploutvi je vidět 7-9 rozvětvených paprsků. U mladých rybek jsou po těle svislé tmavé pruhy, které s růstem mizí. U dospělců jsou jen někdy nejasně vidět zbytky čtyř pruhů. Některé populace mají hrudní, břišní a řitní ploutve zbarvené oranžovočerveně. Během krmení nebo sociální interakce vydává tato ryba hlasité klikavé zvuky.

U tohoto druhu je možné pozorovat pohlavní dimorfismus. Samice jsou obvykle v oblasti břicha zavalitější než samci.

Dospělí jedinci se podobají Yasuhikotakia longidorsalis, odlišují se od nich především svým hřbetním pruhem.

Ryby se mohou údajně dožít až dvaceti let.

Nádrž: Vyžadují větší dobře zakořeněnými rostlinami osazené akvárium s písčitým dnem, dobrou filtrací, množstvím úkrytů ze dřeva a kamenů, které musí být velmi dobře zabezpečeny - ryby často kameny podhrabávají a může dojít k sesunutí skalek a prasknutí akvária. Vhodné je tlumené světlo.
Podrobné informace o vhodně zařízené nádrži pro sekavky najdete v Obecné poznámky k chovu sekavek – karta Chromobotia macracanthus – vše o nádrži a výměně vody, nákupu, krmení, chovu v hejnu apod.

Pokud máte v akvárku kořeny nebo jinou vyjímatelnou dekoraci, pozor při jejich vyndavání při údržbě. Stává se, že nějaká sekavka je zapasovaná i do malé štěrbiny a unikne pozornosti akvaristy. Může pak zahynout.

Náročnost: Jde o jednu z agresivnějších a teritoriálních mřenek, na což je třeba myslet - vhodné je větší akvárium (tak od 150ti litrů) s dostatkem úkrytů a schovávaček pro méně dominantní jedince.

Není vhodná do klasického společenského akvárka, hodí se k větším mřenkám než jsou samy nebo k rychlým a pohyblivým rybám, například k větším druhům parmiček, razbor či dánií.

Poznámky k chovu

Teplota: 26 - 30 °C
pH: 6 - 7
dGH: 3 - 12 °N
Voda: sladkovodní; měkká až středně tvrdá

Yasuhikotakia morleti preferuje měkkou a mírně kyselou vodu. Ta musí být čistá a pravidelně obměňovaná. Proud vody z filtru nemusí být příliš silný. Je vhodný dobrý kryt, ryby mohou vyskočit z akvária.

Jde o klasickou rybu dna, pohybuje se obvykle ve spodní třetině vodního sloupce. Během dne bývá často schována a ožívá až navečer. Vidíte-li ji ležet na boku na dně, jen odpočívá.

Chováme ji ve skupině nejméně pěti jedinců, aby se mohla vytvořit přirozená hierarchie v hejnu a rozmělnila se agrese vedoucí alfa ryby - tou se stává zpravidla největší samice. Optimální je hejno o deseti a více členech.

S krmením by neměly být žádné problémy, můžeme podávat veškeré obvyklé druhy, které spadnou ke dnu - živé, mražené, sušené, granulované. Nepřekrmovat, ryby se dokáží přežrat až k smrti. Masitá potrava by měla převažovat. V akváriu nevydrží žádný šnek, snad jedině piskořka zahrabaná hluboko ve dně. Krmení je vzhledem ke způsobu života lepší podávat navečer, kdy jsou tyto sekavky aktivnější. Bylo pozorováno, že ryba vyštipuje otvory do tuholistých rostlin, např. rodu Echinodorus. Při dokrmování špenátem apod. se tomuto dá většinou zabránit.

Tato nevelká sekavka je poměrně hodně agresivní, na menší a méně pohyblivé ryby útočí a může je i udolat. Jak ryba stárne, agresivita se může zvětšovat. Do běžného společenského akvária ji tedy nelze doporučit! Může být chována ve společnosti robustních ryb a rychlých plavců, například jako společnice k druhům rodu Syncrossus (tzv. tygří mřenky). Určitě nevhodná k jakýmkoliv druhům závojnatých ryb.

Ryby jsou velmi citlivé na léky a chemikálie.

Cena ryby: 50 Kč (2011)

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Rozmnožování v zajetí není známo.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Cena: v obchodech se občas objeví za příznivou cenu okolo 50 Kč, přesto by měl akvarista nákup dobře uvážit...

http://www.loaches.com/