· 13.1.2014 ·
| Kmen: | Chordata |
| Třída: | Actinopterygii |
| Řád: | Cypriniformes |
| Čeleď: | Cyprinidae |
| Rod: | Puntius |
| Ukaž v katalogu » | |
Synonyma: Barbus tetrazona ; Barbus tetrazona tetrazona; Capoeta tetrazona
Další česká a lidová označení: sumatránská parmička
Výskyt: Pomalu tekoucí mělké vody jihovýchodní Asie, především Thajska, ostrovů Sumatra a Borneo. Nejčastější parametry vody jsou 6 – 8 pH, 5 – 19 dGH, teplota 25 – 28 st. C, ale vyskytuje se i v odlišných podmínkách, například v zavodňovacích kanálech, bažinách a příkopech. Na dně je běžné bahno a rozkládající se rostlinný materiál.
V akvaristice je známá od roku 1935.
Velikost až 7 cm.
Tetrazóny dorůstají délky 6 – 7 cm, výšky až 3 cm. Tělo je vysoké, zavalité, oválného až elipsovitého tvaru, typického pro kaprovité ryby. Ocasní ploutev je silně vyvinutá.
Zbarvení je světle žluté, se čtyřmi kontrastními svislými černými pruhy. První probíhá přes oko, druhý je mezi prsními a břišními ploutvemi, třetí od zadního konce hřbetní ploutve k začátku řitní ploutve, čtvrtá je na kořeni ocasu. Druhý pruh může být neúplný, nebo se mohou vyskytovat další skvrny na bocích. Dolní polovina hřbetní ploutve je černá. U samců jsou tlamka a okraje břišních ploutví a ocasu načervenalé. Samice mají plnější břicha, světlejší tlamku, a lem břišní ploutve je bezbarvý. Zbarvení břišních ploutví je hlavní rozlišovací znak pohlaví.
Vzhledem k atraktivnímu zbarvení jak původní formy, tak i barevných mutací je jedním z nejčastějších chovanců v nádržích.
Podobným poddruhem z Thajska je o něco menší Capoeta tetrazona partipentazona, která má pod hřbetní ploutví další pruh, sahající přibližně do poloviny břicha. Přesněji řečeno, jako by tmavý pruh hřbetní ploutve byl stočen dolů. Níže uváděné podmínky chovu a odchovu jsou podobné, je však mnohem choulostivější na kvalitu vody.
Dalším velmi podobným druhem je parmička bulunganská Puntius anchisporus (Vaillant, 1902).
Historie názvu
Původní jméno stanovené v roce 1855 holandským ichtyologem Pieterem Bleekerem bylo Barbus tetrazona. Rodové jméno Barbus nebo později Puntius bylo dříve používáno pro více druhů parmiček, později bylo rozděleno na čtyři rody, parmičky s jedním párem vousků dostaly rodové jméno Capoeta.
Mezi akvaristy se nejvíce používá označení „tetrazona“, dříve se spíše nazývaly „barbusky“ nebo „sumatránky“.
Nádrž: Živé, hejnové ryby, požadující dostatečně velkou nádrž alespoň 70 cm dlouhou. Potřebují dostatek prostoru k plavání, pohybují se většinou uprostřed sloupce vody. V klidu často zaujímají polohu hlavou dolů, což je normální chování a není to známkou nemoci.
Rostliny volíme spíše pevnější, tužší, ale také tvořící úkryty samic před nadměrně aktivními samci. Jako společníci jsou vhodné pohyblivé ryby, nejlépe podobné parmičky, větší dánie, platy, pancéřníčci a mřenka nádherná.
Nejsou vhodné v kombinaci s pomalými nebo dlouhoploutvými rybami. Typicky nevhodné jsou skaláry, bety, čichavci, závojová paví očka. Obtěžování těchto ryb se projevuje spíše, pokud je chováno jenom několik kusů Capoeta tetrazona ve společnosti jiných ryb. Hejno tetrazon ve společenské nádrži by mělo mít nejméně 5 kusů, raději 8 a více, potom se obtěžování neprojevuje. Kromě toho nedochází ani k příliš silným projevům snahy o dominanci jedince nejen v hejnu, ale také celkově v nádrži, tedy obtěžování obecně všech ryb.
Náročnost: Z hlediska statistiky prodeje se celosvětově rozhodně jedná o komerčně úspěšné ryby, což však neznamená, že jsou vhodné pro úplné začátečníky. Je otázkou, zda prodané množství také není ovlivněno častými úhyny v nádržích začátečníků. Rybka zaujme děti v prodejně nebo na burze, což prodejci ještě podporují slovy „rybka v pyžamu“. V nádržích začátečníků, kde dochází k výběru ryb podle vzhledu a barvy a málo se mění voda, současně s překrmováním stále zdánlivě „hladových“ ryb je naděje na delší uchování těchto ryb velmi malá. Kromě toho pravděpodobně budou obtěžovat některé další ryby.
V dobrých podmínkách se dožívá kolem 6 roků.
Voda
Literatura udává, že nejvhodnější je spíše měkčí až polotvrdá voda, ale ryby jsou poměrně tolerantní i k vodě s vysokou tvrdostí, dokonce v přírodě údajně vyhledávají tvrdší vodu nad 40 mg CaCO3 v litru. Za optimální v profesionálních chovech se považuje 100 – 250 mg CaCO3 v 1 litru vody. Ryby špatně snášejí detritem zakalenou, organicky znečištěnou vodu s výskytem nálevníků. Vodu je nutno filtrovat a pravidelně měnit, zejména s ohledem na zvýšený příjem krmiva. Výměna vody je vhodná v menších, častějších množstvích, velká jednorázová výměna je méně vhodná.
Obsah amoniaku by měl být nižší než 1 mg na 1 litr, což platí i pro odchov. Obsah rozpuštěného kyslíku by měl být vyšší než 2 mg na litr, což je právě limitováno obsahem organických látek.
Teplota a pH
Vhodná hobby teplota je 20 – 24 °C, neměla by klesat níže. Za optimální teplotu v produkčních chovech se považuje 22 – 25 °C, ideálně 25 °C, v profesionálních chovech se teploty nejčastěji pohybují mezi 23 – 28 °C. Tetrazony jsou schopné snášet i teploty 18 a 32 °C.
pH je vhodné udržovat v neutrální nebo slabě alkalické oblasti. Podle možnosti je lepší konstantní kvalita vody. Pokles pH pod 6,5 dospělé ryby snášejí špatně, při pH kolem 5 snadno hynou. Právě tvrdší voda lépe udržuje pH k neutrální až alkalické oblasti.
Potrava
Jako většina kaprovitých ryb jsou to všežravci, kteří dobře přijímají prakticky všechna živá i umělá krmiva, pokud možno i s přídavkem rostlinných složek. Při rozborech trávicí soustavy v přírodě bylo zjištěno, že obsahuje vysoký (hlavní) podíl rostlinné stravy. V produkčních chovech by krmivo pro generační ryby mělo obsahovat jako rostlinnou složku hlavně špenát kvůli obsahu ekdysonu, který podporuje rozmnožování. Tetrazony mají tendenci se přežírat a ve společenských nádržích mohou zkonzumovat všechno krmivo, takže se nedostane na ostatní ryby, zejména setrvávající na dně. Tráví poměrně málo efektivně, výhodná jsou dobře stravitelná krmiva, což je jedno z úskalí produkčního chovu. Podané krmivo by mělo být sežráno během 15 minut.
Nádrž
Lepší je nádrž střední velikosti, ale běžně se vytírá i v 10 l, stav vody je lepší do 15 cm. Na dno třecí rošt. Vložit trs jemnolistých rostlin, zatížit. Lze použít umělý třecí mop, v profesionálních chovech se doporučuje položit na dno kulatý válcový kartáč, který se používá na vymývání lahví, v libovolné barvě.
Voda
Celková tvrdost do 5 °dGH, lépe jen 3 °dGH, pokud možno 0 °dKH, nejvýše 0,5 °dKH, pH 6,5 – 6,8. Vytírají se i v tvrdší vodě, ale jikry se nevyvíjejí. Do vody je vhodné přidat trochu rašelinného výluhu nebo obdobného produktu (výluh z mandlovníku nebo olšových šištic, Torumin a podobně).
Odrůstající plůdek se postupně stává tolerantní vůči zvyšující se tvrdosti vody, takže v odchovných nádržích může být pro lepší udržení stability voda postupně i značně tvrdá.
Pro zajímavost, tetrazony se také chovají v tropických oblastech profesionálně v rybníčcích a když dorostou do prodejní velikosti, dělá se výlov rybníku podobně jako u nás na podzim u tržních kaprů. Pokud jsou problémy s poškozeními ryb sítěmi a podobně, doporučuje se ryby před expedicí umístit do nádrží, kde se zvýší slanost vody kvůli zvýšení kožní produkce ochranného slizu, a to v množství dokonce až 0,9 kg NaCl (kuchyňská sůl jedlá) na 100 litrů, tedy fyziologický roztok. V našich podmínkách je místo toho pro chovatele lepší obecně u všech ryb použití niacinu, viz http://www.akvarista.cz/...
Výběr, příprava a nasazení rodičů
Výběr chovných jedinců by měl být odpovědný, pokud možno z více kusů, dodržující barevný standard, protože u těchto ryb se mohou vyskytovat v prodeji jedinci, vyřazení u chovu barevných mutantů (zejména zelené formy), kteří se podobají původnímu divokému druhu. Pohlavní dospělost nastává podle kvality krmení a teploty vody ve věku 6 – 7 týdnů již při velikosti 2 – 3 cm, což je obvyklá prodejní velikost. Proto je běžným jevem, že při trochu vhodných podmínkách se zakoupené ryby druhý den začnou třít, zejména pokud jsou samy v karanténní nádrži. Do tření by se však měly dávat až ve věku 7 – 8 měsíců, kdy jsou výtěry větší a kvalitnější. V profesionálních chovech se před výtěrem doporučuje generační ryby oddělit v nádrži sklem, množství vody asi 4 – 5 litrů na 1 kus. Rozdělení by mělo trvat asi 2 týdny a ryby by měly být kvalitně krmeny nejméně 3 x denně. Při vysoké intenzitě krmení by se mělo měnit 20 % vody denně.
K výtěru se nasazují v páru. Není podmínkou dávat do tření stále stejný pár (promiskuitní tření). Samce je lepší nasadit do vytíračky o 1 – 2 dny dříve, samici vpustit odpoledne a nádrž zastínit. Druhý den ráno odstranit zastínění a ryby se potom obvykle vytřou. Mohou se však vytřít i odpoledne, večer nebo při slabém osvětlení i v noci. V případě neúspěchu může jít o nevhodný výběr páru a je vhodné změnit partnery. Jednou z příčin špatného oplození může být nedostatečná přestávka ve tření (platí i u samců), která by měla být 2 – 3 týdny. Opakovaný výtěr chovných ryb by neměl být dříve než za 2 týdny.
Průběh tření
Samci bývají agresivní vůči samicím, proto je lepší větší nádrž. Výtěr trvá asi 2 hodiny, někdy i déle. Samec se snaží dotýkat zadní části bříška samice a láká ji k chumáči rostlin. Třecí akt je typický přilnutím ryb k sobě, přehozením ocasu samce přes hřbet samice a následným trhnutím, kdy se vylučují jikry a mlíčí. Jikry jsou nalepeny na rostlinách, některé propadnou roštem. Rodiče požírají jikry, po vytření je nutno oba rodiče ihned odlovit. Z výtěru může být 300 až 500 jiker.
Teplota, tlak vzduchu, osvětlení
Teplota ve vytírací nádrži se zvyšuje přibližně o 2 °C oproti chovné nádrži. Běžně se pro vytírání doporučuje teplota 26 °C, při níž však mohou být samci u méně sehraného nebo nepřipraveného páru příliš agresivní vůči samici a zranit ji. Při potřebě omezení agresivity samců se používá teplota, nepřekračující 23 – 24 °C. Kromě toho agresivitu samce lze utlumit speciálním krmením, což je však téma mimo rozsah tohoto článku a praxi běžného akvaristy.
Po ukončení výtěru a odlovení rodičů lze postupně zvýšit teplotu pro vývoj jiker na 25 – 29 °C. V profesionálních chovech je považována za optimum teplota 25 – 27 °C.
Ochota ke tření je stimulována růstem tlaku po dešti. Světelný režim 12 hodin světlo a 12 hodin tma podporuje správný reprodukční hormonální cyklus a tvorbu jiker u chovných ryb.
Vývoj jiker a plůdku
Několik hodin po výtěru lze rozlišit bílé zakalené neplozené jikry, které je nutno odstranit. Zdravé jikry mají jantarovou barvu. Potěr se podle teploty vykulí během 24 – 36 hodin a visí na rostlinách nebo stěnách nádrže. Rozplave se za 5 dnů, což se pozná podle stráveného žloutkového váčku a plynulého horizontálního plavání bez trhavých poskoků. V prvních dnech je nutno opatrně udržovat stejnou kvalitu vody a nepřemísťovat potěr do jiné nádrže. Proto je také výhodnější větší vytírací nádrž. Tetrazony snášejí počáteční koncentraci plůdku 10 ks na 1 litr vody. Nejvhodnějším krmivem je dostatek živého jemného zooplanktonu do velikosti oka plůdku, ale dá se použít i kvalitní umělé krmivo. Plůdek po rozplavání přijímá poměrně velká krmiva. V profesionálních chovech se obvykle používá první dva dny artémie, potom se přechází na umělá krmiva. Při krmení má odrostlejší potěr tendenci se přežírat, je vhodné krmit spíše častěji menšími dávkami. Krmit by se mělo nejméně 3 x, lépe 4 x denně. Roste poměrně rychle, po dvou týdnech se začínají tvořit svislé proužky. Vzhledem k velkému příjmu krmiva je nutno denně opatrně odkalovat a kromě vody původních vytíracích parametrů se přidává i tvrdší voda. Asi týden po vytvoření svislých barevných proužků se potěr může opatrně přemístit do větší odchovné nádrže, kde má voda stejné parametry tvrdosti a pH jako v původní nádrži s potěrem. Při výměně vody se postupně zvyšuje tvrdost.
Vztah kvality krmiva a celkových nákladů v produkčním chovu
Jak bylo výše uvedeno, tetrazony mají málo výkonnou trávicí soustavu, tedy sice hodně žerou, ale špatně využívají živiny. Kromě toho potřebují poměrně kvalitní vodu bez organického znečištění. Pokud dostávají průměrně nebo hůře stravitelné krmivo, špatně využívají živiny z krmiva a produkují velké množství detritu, který mimo jiné kazí vodu a zvyšuje výskyt nežádoucích baktérií ve vodě. Kromě vlastních vysokých nákladů na málo využité krmivo, jímž se navíc musí překrmovat, představuje značnou zátěž také odkalování detritu, který vzniká při nízkoefektivním trávení. To jsou náklady časové i finanční, další velké náklady představuje výměna vody a její ohřev. Pokud se tedy věnuje pozornost výběru snadno stravitelného krmiva, znamená to v celkovém součtu významnou úsporu a zvýšení efektivity. Při porovnávání kvality krmiva se tedy kromě ceny v přepočtu na sušinu musí porovnat výše přírůstků ryb, celková produkce detritu, doba strávená odkalováním a nutné množství ohřáté vody na její výměnu za určitý interval. Rozhodně tedy nelze vybírat krmivo pouze podle ceny za 1 kg.
Barevné mutace
Objevení barevných mutantů a jejich cílevědomé šlechtění dalo od 50. let minulého století postupně vzniknout různým barevným formám. Nejstarší je xanthorická forma s černýma očima, později vznikli albíni s červenýma očima a xanthorická forma Hongkong (HK) se stříbřitým a červeným zbarvením žaber a břicha. Ještě později počátkem 80. let vznikla zelená forma, také nazývaná „mechová“. Zelené zbarvení vzniká v důsledku optického Tyndalova jevu, kdy na větší ploše a v různých vrstvách dochází k odrazu především zelené barvy více než černé. V důsledku Tyndalova jevu je například západ slunce červený nebo žíly na ruce modré. Zelená forma je geneticky nejméně stabilní s podílem asi 60 % plně zelených jedinců, 20 % neúplně vybarvených, a 20 % s původním zbarvením. Snad nejpozdější variantou je stříbrné zbarvení s černými pruhy. Barevní mutanti jsou teplomilnější a choulostivější.
Zajímavosti
V 80. létech minulého století se na vývoz vykupovala divoká forma, albinotická a Hongkong za 2,50 Kčs, zelená forma za 7 Kčs, což by na současné poměry odpovídalo asi 25 a 70 Kč.
Ještě jedna zajímavost v rámci výše uvedené zmínky o profesionálních chovech v tropech. Ministerstvo zemědělství USA zpracovalo v posledních 20 letech programy na podporu profesionální akvaristiky v tropických oblastech, včetně návodů k některým druhům, doporučeného vybavení na zřízení odchoven, vzorových ekonomických rozborů atd. Z článků a diskusních příspěvků, týkajících se přístupu státních úředníků v ČR v posledních 20 létech vyplývá, že po vyjití větších článků o komerční akvaristice spíš došlo ke zvýšení počtu finančních kontrol u profesionálních producentů, požadavkům na vedení skladových listů na potěr v nádržích a podobně.
http://en.wikipedia.org/... - Wikipedia
http://www.extension.org/... - návod na "průmyslové" rozmnožování
http://www.dajanapet.cz/... - chov parmičky čtyřpruhé
http://www.dajanapet.cz/... - tření
http://www.dajanapet.cz/... - výtěr
AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504
Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.
Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.
