Nematolebias whitei Myers, 1942

Synonyma: Cynolebias elegans; Cynolebias whitei; Leptolebias elegans; Pterolebias elegans

Výskyt: Brazílie, stát Rio de Janeiro. Barra de Sao Joao, Cabo Frio.

Velikost až 9 cm.

Obecný popis

Nematolebias whitei patří mezi běžně chované zástupce jihoamerických annuálních halančíků. Svou popularitu si získala minimálními chovatelskými nároky, relativně atraktivním zbarvením a velikou tolerancí k podmínkám chovu.

Tato vějířovka se vyzačuje hnědým zabarvením těla a ploutví s barevnými skvrnkami na těle a nepárových ploutví (v případě samců), samičky jsou hnědavě zbarvené s typickými černými skvrnkami na bocích. U některých samic se mohou vyskytovat černé skvrny na ocasním násadci, jejich přítomnost resp. absence variuje i mezi samičkami jedné populace.

Tak jako v případě mnoha annuálních halančíků Jižní Ameriky se tento druh vyskytuje v osídlených oblastech. Díky tomu je další existence tohoto druhu v přírodě velmi nejistá, protože ubývají přirozené lokality výskytu halančíků. Za dobu mého působení v akvaristice jsem zaznamenal existenci dvou populací, Cabo Frio a běžněji chované Barra de Sao Joao. Zbarvení obou populací je identické.

Okolo roku 2000 došlo k objevu dvou nových lokalit, Sampaio Correia a Inoa. Vějířovky z těchto lokalit měly poněkud odlišné zbarvení, zejména sytější barvy skvrnek v těle a protáhlé zlatavé proužky v nepárových ploutvích. Následně byly tyto populace popsány jako druh N. papilliferus.

Měl jsem možnost chovat oba druhy zároveň a mohu konstatovat následující:

- temperament a chování obou druhů jsou identické;
- barevně jsou oba druhy konstantní, s určitým úsilím lze odlišit samce obou druhů, samice odlišit nesvedu;
- čerstvě vykulený potěr N. papilliferus je značně větší než stejně starý potěr N. whitei;
- poměr pohlaví obou druhů je vychýlen ve prospěch samic, v případě N. papilliferus je poměr pohlaví značně nepříznivý (v mém chovu cca. 90-95 % samic, kolega odchovával z několika zalití jen samice)

Nádrž: Nádrž pro chov vějířovek obecně by měla být jednodruhovým akváriem. Volíme dostatečně velké akvárium s holým dnem, vybavíme je rostlinami schopnými snést kyselé a stinné podmínky chovu halančíků. Chovatelé halančíků nejčastěji pěstují jávský mech, hnědovky a rostlinky rodu Anubias. Jakékoli další dekorace nejsou nutné. Dalším vybavením nádrže by měla být třecí nádoba s měkkým substrátem jak bylo popsáno výše.

Náročnost: Vějířovka N. whitei je značně euryvalentním druhem. Toleruje širokou škálu teploty vody, její inebo pH. Při zběžném prostudování základní literatury je její chov i odchov snadným úkolem i pro naprostého začátečníka v chovu halančíků.

Poznámky k chovu

Chov této vějířovky je velmi snadným úkolem. Akvárium volíme podle počtu chovaných kusů, doporučuji nádrž o obsahu alespoň dvaceti litrů, protože dospělí samci dorůstají do velikosti téměř 10 cm. Velká nádrž umožní rybám plně vyrůst, jinak ale nejsou vějířovky náročné na objem vody. Jedna ryba se spokojí s 3-5 litry vody, což je dáno jejich životním stylem v periodicky vysychajících tůních.

Díky této adaptaci snesou vějířovky N. whitei nejen velké výkyvy v teplotě a kvalitě vody, ale spokojí se i s malým životním prostorem. V přírodě se v tůních halančíků často napájí dobytek, proto dochází k degradaci kvality vody, sešlapem dna a jeho přirozenou skladbou bývá voda tmavé barvy a často vysoké turbidity. Co se týče skladby chovné skupiny samci mezi sebou nejsou příliš agresivní, můžeme jich mít libovolný počet v jedné nádrži. V mém chovu převažují mezi odchovanými jedinci samice, takže automaticky nasazuji do chovu dvě samice na jednoho samce.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Pro rozmnožování vějířovek stačí do jejich chovné nádrže vložit vhodnou nádobu, kterou naplníme třecím substrátem (rašelina nebo lignocel). Osobně používám nejraději uzaviratelné krabičky s navrtaným otvorem ve víku.

Otvor musí být dostatečně velký aby jím pohodlně proplul samec a zároveň krabička musí mít dostatečnou velikost, aby do ní bylo možno dát vrstvu substrátu vyšší než je délka těla samce. Tření se odehrává denně.

Samotnému odložení pohlavních produktů předchází vábení samice samcem, který okolo samičky proplouvá a napíná ploutve. Jakmile je samice svolná se třít, následuje samce do třecí nádoby kde se samec postaví kolmo, nebo pod úhlem k substrátu a jakmile ucítí samici po svém boku (díky senzitivním buňkám na prsních ploutvích) společně se zanoří do substrátu kde dojde ke tření. Jednou za 10-14 dnů je vhodné vytáhnout třecí nádobu, částečně vysušit třecí substrát na požadovanou vlhkost a uskladnit jej v uzavíratelném sáčku.

Vějířovka N. whitei má relativně krátkou dobu inkubace jiker, substrát s jikrami můžeme zalít 2-3 měsíce od jeho vysušení. Následný odchov potěru nedělá akvaristovi se základními zkušenostmi s odchovem jikernatých ryb žádné obtíže. Poměr pohlaví v mém chovu je vychýlen ve prospěch samiček.

Cena: 30 Kč/kus (2011)

Další informační zdroje:

Vítek, J. & Kadlec, J.: Halančíci (standartní kniha) — Biologie, chov, přehled druhů
Seegers, L.: Aqualog - New World Killis