Ancistrus sp. L181

Výskyt: Jižní Amerika. Dolní tok Rio Tefé, Brazílie.

Velikost až 12 cm.

Obecný popis

Ancistrus sp. L181 byl pro akvaristiku „objeven“ v roce 1994. Jako obvykle se tak stalo v Německu, kde byly tyto překrásné nově importované ryby popsány v 9. čísle časopisu DATZ. Od té doby se naštěstí podařilo udržet v akvarijních chovech. Konkrétně v případě tohoto sumce je potřeba říct, že velkou zásluhu na rozšíření této ryby v ČR ale myslím i po celé Evropě má i česká akvaristika, konkrétně akvarista p. Havel a jeho přátelé z rychnovského akvaristického spolku. Při jedné z návštěv u významného východočeského importéra akvarijních ryb mu padly do oka krásně černé ryby s bílými tečkami označené jako Ancistrus sp. L 213. Tyto ryby si zakoupil a tak začala éra této překrásné ryby v českých luzích a hájích a nejen tady.

Základní zbarvení těchto ryb je sytě černé s bílýma tečkama. Místních populací ryb s tímto zbarvením je v Brazílii hodně, což činí trochu problémy s jejich určováním. Obzvláště pokud není známo přesné místo odchytu. Němečtí importéři dovezli z Brazílie další podobné ryby a přiřadili jim po importu L čísla např.:

• L 71 – ryby z Rio Tapajós
• L 181 – ryby z Rio Tefé
• L 183 – ryby z Rio Negro
• L 249 – ryby z Rio Cuminá, Rio Erepecuru

Ryby z jednotlivých lokalit prošly samozřejmě vlivem prostředí selekcí, která lehce ovlivnila především jejich zbarvení, takže se ryby liší velikostí a intenzitou tečkování, sytostí podkladu a velikostí a tvarem těla. Němečtí odborníci na L -sumce nakonec usoudili, že i přes drobné odchylky lze L 71 – L181 - L249 považovat za jednu a tu samou rybu.

Rybám rozmnoženým panem Havlem jsem samozřejmě nemohl odolat ani já. Po aklimatizaci jsem se o nich chtěl dozvědět více tak jsem hledal na zahraničních webech informace o chovu L 213 a byl jsem překvapen, že jsem pod tímto názvem našel odlišně vypadající ryby. Udělal jsem pár fotek mladých ryb asi 3 cm velkých a umístil k identifikaci na L-welse a Planetcatfish. Nejčastější odpověď jakou jsem dostal bylo, že se jedná o Ancistrus dolichopterus L 183. V této souvislosti je třeba uvést, že zbarvení mladých ryb L 181 a L 183 je prakticky totožné. Někteří obchodníci tohoto využívají a prodávají L 181 jako vzácnější L 183.

Rozdíly u ryb ve velikosti 3,5 cm jsou opravdu jen drobné – L 183 by měl mít větší počet paprsků v ploutvích 8-10 a především lemy při výrazném nasvícení u L 183 mají modravý nádech. U dospělých ryb je rozlišení jednodušší jelikož u L 183 zůstávají lemy na ploutvích do dospělosti, kdežto u L 181 postupně mizí. Nakonec se shodli na L-Welse shodli že se jedná o ryby L 181. Navíc mají ryby velkou variabilitu ve velikosti teček i v rámci jednoho výtěru. Při srovnání fotek v časopise DATZ u původního popisu L 181 a ryb chovaných aktuálně v ČR je patrné že „česká populace“ se vyznačuje velkými kontrastními tečkami, které na rybách přetrvávají až do dospělosti a řadí tak L181 mezi nejhezčí zástupce rodu Ancistrus.

Co se týká velikosti tak v akváriích dorůstají kolem 12-15 cm, na zahraničních webech uvádějí 20-25 cm což mi přijde hodně, je ovšem možné že v domovině takových délek dorůstají.

Pohlavní rozdíly jsou patrné skoro až v dospělosti a i tak nejsou u některých jedinců zcela průkazné.

Ve velikosti kolem 3 cm mají všechny mladé po bocích přísavných úst drobné výrustky. U samců se tyto postupně s věkem přemění na husté „paroží“ nejen na bocích přísavných úst ale taky přecházející navrch hlavy. U samic rostou taky jen s menší intenzitou, a u většiny samic zůstanou jen výrustky na bocích a zepředu. Každopádně u některých samic vyrůstají slabší a né tak rozvětvené výrustky i navrch hlavy. Proto je pohlaví u některých ryb jen těžko určitelné a dokud se nevytřou tak neprůkazné.

Nádrž: V nádrži by neměly chybět kořeny protože u těchto ryb zajišťují několik důležitých věcí:

1. slouží rybám jak oblíbený úkryt
2. doplňují jim balastní látky v potravě (samozřejmě pouze v případě že se nejedná o kořeny tvrdých afrických dřevin - ty slouží pouze jako dekorace)
3. vylučují do vody látky, které zlepšují kvalitu vody a omezují růst mikroorganismů

Další důležitou věcí je, jak jsem již zmínil výše, kvalitní filtrace a vysoký stupeň prokysličení vody.

Náročnost: Tento druh není nikterak náročnější než běžně chované druhy z rodu Ancistrus. V přírodě je rozšířen na poměrně velkém území Brazílie, kde se dokázal přizpůsobit různým podmínkám. Toto taky svědčí o jeho nenáročnosti a přizpůsobivosti. Vyskytuje se jak ve vodách čirých tak ve vodách černých.

Chov je možný ve vodě běžných neextrémních parametrů bez nutnosti její úpravy. Ryby nejsou nikterak agresivní vůči ostatním chovancům v akváriu, k jediným šarvátkám může dojít při boji samců o vhodný třecí úkryt. Je to ryby vhodná do každého středně většího a většího akvária bez přítomnosti vyložených dravců.

Poznámky k chovu

Vzhledem k velikosti L181 bych doporučil pro chov dospělých jedinců nádrže ve velikosti minimálně 80 litrů. Nároky na kvalitu vody nejsou pro chov rozhodující, každopádně při chovu ve vyšších teplotách 27 stupňů Celsia a více by měla být voda kvalitně prokysličená a prostá dusíkatých látek. Toho dosáhneme buď čerpací hlavou s přisáváním vzduchu nebo pokud používáme filtr poháněný tlakovým vzduchem tak je dobré přidat do akvária vzduchovací kámen.

Co se týká příjmu potravy tak jsou to všežravci nadšeněji přijímající hlavně v dospělosti stravu živočišného původu. Jejich potravní specializací v přírodě je podobně jako u ostatních ancistrusovitých seškrabávání nárustu řas a biofilmu na pevných površích kamenů a dřev. Potravu je proto třeba nabízet pestrou. Živá či mražená krmiva živočišného původu – plankton (buchanky, moinu, perloočky), komáří larvy (červené, bílé, černé), artémii, rybí maso. Rádi taky přijímají krmiva sušené nejlépe ve formě větších tablet s přídavkem rostlinné složky.

Samozřejmostí je dodávat balastní látky na pročištění střev formou spařené zeleniny či kořenů v akváriu.

Teplotu bych volil spíš vyšší jelikož se jedná o ryby brazilské, tolerance teplot pro chov je ovšem velká v rozmezí 21-32 stupňů Celsia.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Pohlavní dospělosti ryby dosahují ve velikosti cca. 8 – 10 cm a stáří přibližně 2 let. Ke tření dochází v mých podmínkách nepravidelně a né moc často tak 1x za 2 měsíce. Stimulací by měla být změna teploty, proudění či kvality vody. Ryby se třou stejně jako ostatní zástupci rodu do připravených keramických jeskyněk. Zahraniční zdroje uvádějí, že lepší pro odchov jsou jeskyně spíš užší, moje poslední zkušenost s poměrně širokou cihelnou jeskyní a taky šířky novodurových trubek jež jsem viděl u "Guru" těchto ryb pana Havla tyto zahraniční názory nepotvrzují.

Jikry jsou velké přibližně jako u klasických ancistrusů a jejich počet kolísá v závislosti na kvalitě stravy generačních ryb a na jejich stáří v rozmezí kolem 20-80 jiker. Osobně jsem doposud u těchto ryb udělal jen pár výtěrů při kterých jsem se bohužel potýkal s plesnivěním jiker a následnou likvidaci výtěru samcem. Nevím zdali toto bylo způsobeno mládím a nezkušeností samců či nevhodnou kvalitou vody. Zahraniční zdroje uvádějí, že lepší výsledky odchovů jsou v měkké vodě pH 6-7.

Jeden chovatel z Ruska v diskuzi na Planetcatfish zmiňoval špatné zkušenosti při pokusech o odchov mladých ryb bez samce. Potěr uměle odchovávaný byl méně životaschopný a potěr vykazoval vyšší procento deformací hlavy a ploutví.

Moje zkušenosti z odchovů L- sumců obecně jsou takové, že pokud jsou generačním rybám připraveny vhodné podmínky (kvalita vody v nádrži, vhodný poměr pohlaví, dostatek prostoru a vhodný třecí úkryt) odchovávají samci potěr bezchybně a potěr je "kvalitnější".

Potěr je poměrně drobný, odchovávám jej v prvním měsíci výlučně na rostlinné stravě. Růst není nikterak rychlý, pro rychlejší růst doporučuji teplejší vodu a intenzivní výživu potěru rostlinnou stravou, planktonem a kvalitními granulovanými krmivy.

Cena: 130 Kč

Další informační zdroje:

http://www.l-welse.com/...
http://pt.wikipedia.org/...