Macrobrachium dayanum Henderson, 1893

Výskyt: Jižní Indie. Řeky v okolí Bengálského zálivu, řeka Kaira.

Velikost až 9 cm.

Obecný popis

Macrobrachium dayanum řadíme mezi velkoramenné krevety patřící do čeledi Palaemonidae. Svou velikostí (samice mají až 7 cm, samci až 9 cm) předčí všechny běžně chované krevetky z rodů Caridina a Neocaridina. Z etologického hlediska je M. dayanum snad nejpozoruhodnější krevetou chovanou ve sladkovodních akváriích. Dříve byla tato kreveta známa pod synonymy Palaemon dayanus a Macrobrachium sintangense. České názvosloví pro tuto krevetu název stejně jako pro ostatní krevety nemá, v obchodech, u prodejců či chovatelů u v zahraničí ji můžeme nalézt pod názvy Kaira river prawn, Red dusty, Ringelhangarnele, Shoko Garnele či Crevette chocolat. Její domovinou je jižní Indie, okolí Bengálského zálivu a řeka Kaira.

Macrobrachium dayanum - mírumilovný dravec

Poměrně rozporuplný nadpis tohoto odstavce jsem zvolil úmyslně. Při prvním setkání s touto krevetou jsem byl překvapen obrovskými klepety samců. Tento znak je v rodu Macrobrachium obvyklý, nicméně u běžně chovaného druhu M. lanchesteri se samci s takovými klepety nevyskytují. Ve chvíli, kdy jsem si pořídil několik prvních párů, dal jsem jim do nádrže živé krmení – několik menších krevet rodu Neocaridina zhangjiajiensis. Byl jsem velice překvapen, když jsem těchto pár krevet zahlédl přibližně za týden stále v akváriu a po přibližně měsíci se můj údiv ještě zvětšil, když se v akváriu s obrovskými monstry druhu M. dayanum pohybovalo potomstvo maličkých N. zhangjiajiensis (Obr. 1). Nemohu samozřejmě tvrdit, že si tato Macrobrachia nikdy menších krevet či rybek nezobnou, ale při určitých podmínkách jsou schopna relativně mírumilovného soužití s obyvateli, kteří jsou i desetkrát menší než dospělci tohoto druhu.

Jak jsem již zmínil v úvodu, patří tyto krevety mezi velkoramenné. Proč právě velkoramenné nám jasně dokládají fotografie dospělých dominantních samců (Obr. 2 a 3). Ve srovnání s krevetami rodu Caridina a Neocaridina se samice Macrobrachií (Obr. 4) také mohou pochlubit velkými klepety, v porovnání se samčími jsou ale jejich klepeta daleko kratší a menší. Typicky zbarvení jedinci jsou většinou nahnědlí, šedí, někdy mají černé a načervenalé skvrnky na klepetech. Samci jsou obvykle tmavší, než samice. Na třetím článku zadečku se klene tmavý oblouk (Obr. 5), poslední článek klepet samců je hnědý a je pokryt štětinami (Obr. 6). Jedním ze základních rozlišovacích znaků krevet jsou zuby nacházející se na rostru krevet (hrot, který vybíhá z hlavové části krunýře) (Obr. 7). Jedinci druhu M. dayanum mají na rostru 6-13 dorzálních zubů a 3-7 ventrálních zubů.

Etymologie: Macrobrachium - macro znamená v latině velký, brachium je paže či rameno. Macrobrachium tedy znamená velké rameno. Odtud pochází české laické zařazení těchto krevet mezi velkoramenné krevety. Slovo dayanum ma dva významy. Pojmenování právě této krevety není jasné. Kreveta může být pojmenována na počest Johna Daye, který se v 19. století jako botanik-amatér proslavil taxonomicky zajímavými atlasy orchidejí. Druhý význam tohoto slova sahá ještě dále - Dayan je slovo, které se vyskytovalo v Talmudu a znamená soudce či rozhodčí. Později se toto slovo vyskytovalo pouze jako hebrejské příjmení.

Nádrž: Akvárium by mělo mít alespoň 50 litrů, raději i více. Stejně jako ostatní korýši, nesnáší tyto krevety byť i stopové množství měďi. Nádrž by měla obsahovat množství úkrytů (po svleku mají krevety měkký krunýř a jsou snadno zranitelné). Úkryty z jávského mechu a jiných jemnolistých rostlin jsou v akváriích s krevetami samozřejmostí. Svlečky krevet v akváriu necháváme – jejich požíráním si jedinci doplňují stravu.

Náročnost: Chov je povětšinou bezproblémový, musíme však znát určitá, převážně etologická specifika druhu. Tyto krevety vyžadují větší prostor, než častěji chované drobné druhy krevet. Měli bychom mít také na paměti, že samci mezi sebou mohou svádět hašteřivé i vážnější boje, slabší jedinci by měli mít možnost se ukrýt.

Poznámky k chovu

Několik měsíců po vpuštění do akvária se v populaci Macrobrachií vyprofiluje jeden či více dominantních samců, kteří celé akvárium, nebo jeho část považují za své teritorium. Záleží samozřejmě na velikosti akvária, ve sto a více litrových nádržích můžeme nalézt i několik dominantních samců. Tito samci mají výrazně větší klepeta než ostatní samci a výlučně oni se páří se samicemi a plodí s nimi potomstvo. Někdy se stane, že se při obraně svého teritoria samec pustí do šarvátky s ostatními samci v akváriu. Potom se může stát, že slabší jedinec příjde o klepeto. Tato situace však pro slabšího samce není fatální a klepeto či jiná končetina po svleku krevetě doroste (Obr. 8). Soužití s drobnějšími krevetami či středně velkými neagresivními rybami je možné. Měli bychom však mít na paměti, že na malém prostoru může docházet k potyčkám mezi Macrobrachii, závojnaté druhy rybek by s Macrobrachii také neměly být chovány (Macrobrachia jim mohou oštipovat ploutve. Drobné rybky by mohly být Macrobrachii pozřeny.

Potrava: V přírodě se tato Macrobrachia živí povětšinou uhynulými rybkami. V zajetí je krmíme klasickou stravou pro všežravé akvarijní ryby, můžeme přidávat i kopřivy. Nejraději mají živou stravu – perloočky, larvy hmyzu, nítěnky apod.

Celkově jde říci, že Macrobrachium dayanum je druh, který není v akváriích chovaný často, nejde o barevně atraktivní krevetu. Z hlediska jejího chování je však velice pozoruhodná a pozornost chovatelů si jistě zaslouží.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Odchov taktéž není příliš problematický. Chovatelé krevet mají často v povědomí mýtus, že všechny druhy rodu Macrobrachium mají larvální stádia. Právě M. dayanum patří mezi druhy, které larvální vývoj postrádají. Na tento fakt ukazuje už i to, že samice po oplození nosí pod pleopodami jen několik desítek vajíček. Vajíčka jsou velká (cca 1 x 2 mm) (Obr. 9). Oproti tomu krevety s larválním vývojem mívají obvykle několik set maličkých vajíček. Samice nosí vajíčka 30 – 50 dní. Z vajíček se líhnou malé téměř průhledné krevetky, které se první část svého života ukrývají (Obr. 10). Z Obr. 11 a 12 je patrné, že již mají plně vyvinuté rostrum a klepeta a skutečně tedy nejde o larvy. Po cca dvou až třech týdnech se začnou mladé krevetky zbarvovat jako jejich rodiče (Obr. 13) a po dvou měsících můžeme v akváriu pozorovat téměř věrné kopie rodičů s tím, že většinou ještě nerozlišíme pohlaví mladých jedinců (Obr. 14).

Cena: 50 Kč/kus (2011)

Další informační zdroje:

Yixiong Cai., Peter K. L. Ng., The freshwater palaemonid prawns (Crustacea: Decapoda: Caridea)of Myanmar. Hydrobiologia, 2002. č. 487, s. 59-83.

Sharma A., B.R. Subba., General Biology of Freshwater Prawn, Macrobrachium lamarrei(H. Milne-Edwards) of Biratnagar, Nepal. Our Nature, 2005. č.3, s. 31-41

http://www.crusta-fauna.org/...
http://www.1a-wirbellose.de/...
http://www.wirbellose.de/...
http://www.sealifebase.org/...