Lactoria cornuta Linnaeus, 1758

Synonyma: Ostracion cornutus

Výskyt: Indopacifik, Rudé moře, východní Afrika, Japonsko, východní pobřeží Austrálie a souostroví Markézy. Havýše rohatého nalezneme nejčastěji na pobřeží bahnitých nebo písečných zálivů, v přístavech a při ústí řek do moře. Je vázán na útesové oblasti, obývá mořské i brakické vody.

Velikost až 46 cm.

Obecný popis

Mladé rybky nalezneme v mělkých vodách na mořském břehu zaplavovaném přílivem, v klínech skal a útesů, které jim poskytují ochranu. Mladé rybky lze též často nalézt v brakický vodách řek ústících do moře. Mladé rybky žijí v nevelkých skupinách, dospělé pak jednotlivě v hloubkách 18 až 100 m. Dospělé ryby jsou velmi plaché. Živí se bentickými bezobratlými, korýši a mořskými červi. Ve své domovině drobné bezobratlé vyplavuje z písku proudem vody z úst. Ryba nemá žádný hospodářský význam, je komerčně lovena pouze pro akvaristické účely nebo k sušení jako suvenýr, který je žádán pro neobvyklý tvar těla s rohy, připomínající italskou zaťatou pěst se zdviženým ukazováčkem a malíčkem (v přeneseném slovo cornuto znamená "paroháč"). Kromě kostěných rohů na hlavě, má havýš podobné výrůstky, připomínající rohy i na protilehlé straně svého těla. Rohy slouží k zastrašení predátorů. Pro svou bizarnost je havýš rohatý častým chovancem veřejných akvárií. Havýše rohatého najdeme v anglické literatuře pod názvy Cowfish, Longhorn Cowfish, Long-horned Cowfish nebo prostě i jen Boxfish.

Maso ryby je často jedovaté, neb tento živočich v sobě koncentruje ciguateru (viz. popis Lutjanus sebae)

Nádrž: I když potravu sbírá především ze dna, pohybuje se v nádrži ve všech vrstvách vodního sloupce. Úspěšný chov je podmíněn kvalitní vodou. Havýši jsou citliví na vyšší obsah dusičnanů. Pokud chovaní jedinci mají zakalené oči, voda v nádrži není optimální. Malé jedince můžeme chovat i v nádrži kolem 100-200 litrů, dospělí jedinci pak vyžadují nádrž podstatně větší. V podmínkách umělého chovu stěží dosáhne velikosti jako ve své domovině. Agresivní ke svému druhu, někdy i k ostatním rybám.

Havýš rohatý je řazen ke středně náročným druhům mořských akvarijních ryb s průměrnými nároky a proudění vody i intenzitu světla. Nedoporučuje se kvůli svým potravním nárokům pro reefovou nádrž. Pro svou jedovatost by měl patřit spíše do rukou profesionálním akvaristům.

Poznámky k chovu

Tělo ryby má tvrdý vnější krunýř, je hranaté, neforemné, s vysokým hydrodynamickým odporem. S rostoucím věkem ryby se tělo prodlužuje. Chybějí svislé ploutve. Havýš plave proto velmi pomalu. Ocasní ploutev u dospělé ryby dosahuje délky jejího těla. Způsob pohybu připomíná vznášedlo.

Doporučuje se havýše chovat s mírumilovnými druhy ryb. Předpokladem ale je, aby se v jejich přítomnosti sám dostal k potravě. Díky svému pomalému, velmi důstojnému plavání nemusí dostat včas k potravě, obzvlášť pokud je sbírána ze dna nádrže. Tento způsob sběru potravy je u havýšů velmi oblíben a preferován. Mnozí akvaristé proto učí havýše krmit z ruky. V akváriu přijímá plody moře (krevety, vyloupané slávky či jiné škeble), rybí svalovinu, masitou i zeleninovou potravu. Všežravec, přednostně řasy a živé krmivo. Havýše nikdy neumisťujeme do nádrže s bezobratlými, kteří tvoří v přírodě jejich přirozenou potravu. Havýši mají silné zuby a čelisti, které používají ke zdolávání přirozené potravy skládající se z korýšů a měkkýšů. V akváriu bychom je měli krmit podobnou potravou, aby jim nehrozilo akutní nebezpečí přerůstání zubů.

Doporučuje se mimořádná opatrnost při lovu a manipulaci (včetně transportu), neboť havýši ve stresových situacích vylučují ze své pokožky jedovatý sliz, jenž může v omezeném prostoru akvária způsobit smrt jak jim samotným, tak ostatním obyvatelům nádrže. Jed ostracitoxin (název jedu vychází z původního rodového označení havýše – Ostracion, které není již platné) můžeme nalézt ve vodě i po smrti havýše. Jed vzniká chemicky v těle ryby, tj. po její smrti tento proces je ukončen. Pokud ale havýš v průběhu své smrti byl stresován, docházelo k uvolňování jedu a i po jeho smrti se do vody mohly dostat zbytky tohoto jedu. Pro eliminaci úmrtí ryb se doporučuje okamžitá výměna vody a filtrace přes aktivní uhlí, které bychom měli mít vždy po ruce.

Havýše ani podobné druhy (např. ježíky) nechováme společně s ryby čističi (hlavouni, pyskouni), kteří by jim poškodili jemnou kůži. Havýš není díky produkci toxinů vhodné chovat ve společné nádrži s velkým množstvím ryb, neboť je silným rizikovým faktorem.

Ostracitoxin patří mezi jedy zařazované do skupiny ichthyotoxinů. Je to hemolytický (způsobující rozpad červených krvinek), neproteinový jed, který je unikátní mezi všemi dosud známými rybími jedy. Jed je vzdáleně podobný Tetrodotoxinu. Jed má též podobné základní vlastnosti jako jedy vylučované některými řasami nebo mořskými sumýši (Holothuroidea) – tzv. mořskými okurkami. Jed je teplotně stabilní a nedialyzovatelný.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Další informační zdroje:

Hynek Dařbujan. Průvodce mořskou faunou a flórou, Studio Press, 2001, 324 str., ISBN 80-902316-0-8
David Alderton. Akvarijní a jezírkové ryby. Knižní klub, 2006, 400 str., ISBN 80-242-1633-7
Helmut Debelius. Rudé moře. Průvodce korálovými útesy. Rajzl Publishing, 2003, 323 str., ISBN 80-903171-3-8
Dick Mills. Akvarijní mořské ryby. Nakladatelství Slovart, 2004, 117 str., ISBN 80-7209-570-6

http://en.wikipedia.org/...
http://animal-world.com/...
http://www.meerwasser-lexikon.de/...
http://de.wikipedia.org/...
http://www.youtube.com/...
http://www.aquariumfish.com/...
http://www.bohdannemec.com/...
http://www.marinedepotlive.com/...

http://en.wikipedia.org/...
http://www.21stoleti.cz/...
http://www.maxdorf.cz/...