Acanthurus triostegus Linnaeus, 1758

Správce: Crayfish

Zobrazeno: 22235x

Synonyma: Chaetodon triostegus

Výskyt: Celá Indo-pacifická oblast, korálové šelfy Austrálie, východní Pacifik, od Kalifornského zálivu až po Panamu, Kokosové ostrovy, ostrovy Revillagigedo, Clipperton východní pobřeží Afriky, Madagaskar.

Velikost až 27 cm.

Obecný popis

Bodlok příčnopruhý žije na vnější straně korálových útesů s pevným podkladem, v hloubce od 0 do 90 m ve velkých hejnech společně i s jinými rybami. Mladí jedinci obývají mělké vody lagun.

Živí se převážně rostlinnou stravou, bentickou řasou, fytoplanktonem. Tohoto bodloka nalezneme často i u ústí řek do moře, kde ve velké míře rostou řasy. Pojídá ale i drobné korýše, tvrdé korály a malé bentické bezobratlé.

Bodlok své jméno anglické jméno ("Convict" - trestance) získal díky svým šesti svislým pruhům na modravém tělu, které připomínají vězeňskou uniformu. První pruh prochází přes oko, poslední před ocasní ploutví. U kořene ploutve je ještě výrazná černá skvrna, která se ale do počtu pruhů nepočítá. Pro všechny bodláky je typický ostrý břit u kořene ploutve, kterým se brání predátorům.

Bodlok příčnopruhý plave v hejnech o tisících kusech. Má k tomu dva základní důvody. Prvním je ochrana před predátory. Jakmile jakákoliv velká ryba zaútočí, celé hejno se rozptýlí jako při výbuchu na všechny strany. Tento pohyb velkého množství bodloků zmate útočníka a ti získají drahocenný čas. Bodlok, který je ve velkém hejnu, má mnohem větší šanci na přežití než osamělý jedinec.

Druhým důvodem je obstarávání potravy. Oblasti s výskytem řas jsou bedlivě hlídány agresivními sapíny nebo většími bodloky proužkovanými Acanthurus lineautus (http://www.peteducation.com/... ). Velké seskupení bodloků příčnopruhých dokáže zastrašit a odehnat mnohem větší nebo agresivní jedince. V jiných případech hejno bodloků příčnopruhých obětuje jedince svého druhu, a zatímco predátor útočí na vyhlídnutou oběť, ostatní spásají řasy.

V angličtině je bodlok příčnopruhý označován jako Convict Surgeonfish (ryba chirurg-trestanec) nebo Convict Tang.

Bodlok příčnopruhý slouží jako oblíbená potrava domorodců, jež je lovena v mělkých vodách v oblasti Samoi a Marshallových ostrovů. U tohoto bodloka byla zaznamenána zaznamenána ciguatera, takže maso u postižených jedinců je pro člověka jedovaté.

Nádrž: Nádrž pro bodloka příčnopruhého by měla mít alespoň 1000 litrů a dostatečný prostor pro plavání, se střední až vyšší intenzitou osvětlení podporující růst řas, středním prouděním vody. I když bodlok příčnopruhý žije ve své domovině v obrovských hejnech, v nádrži bychom jej měli chovat v jediném exempláři, protože v malém prostoru je agresivní ke svému druhu. Důsledkem ale může být skutečnost, že osaměle chovaný bodlok je bázlivý, bude se schovávat a nemusí dobře přijímat potravu. Lze jej chovat s ostatními, stejně velkými bodloky v dostatečně velké nádrži. Hodí se pro reefové akvárium. Pokud máme opravdu velkou nádrž, můžeme chovat i několik bodloků příčnopruhých pohromadě za předpokladu, že je do nádrže vpouštíme všechny zároveň. Bodlok příčnopruhý obývá všechny vrstvy vodního sloupce.

Náročnost: Bodlok příčnopruhý je považován za rybu náročnou na chov, ale zároveň je nejsnáze chovatelným bodlokem. Nesmíme zapomínat na rostlinnou složku potravy. Krmení řasou zlepšuje zdravotní stav ryby, snižuje její agresivitu a obecně přispívá k celkovému zdraví chovaného exempláře.

Protože významnou složkou potravy bodloků jsou řasy, jejich trávící trakt (podobně jako u pozemských býložravců) hostí baktérie, které pomáhají rozkládat rostlinnou hmotu. Léčiva, zvláště ta s obsahem mědi, musíme používat velmi opatrně, abychom tyto organismy nezahubili a neohrozili schopnost těchto ryb strávit potravu.

Poznámky k chovu

Teplota: 26 - 28 °C
pH: 8.1 - 8.3
Voda: mořská; hustota: 1.021-1.024

Bodlok příčnopruhý není tak sytě a barevně vybarven jako ostatní bodloci a proto není zase až tak často v mořských nádržích chován.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Rozmnožování v zajetí není známo.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Hynek Dařbujan. Průvodce mořskou faunou a flórou, Studio Press, 2001, 324 str., ISBN 80-902316-0-8
David Alderton. Akvarijní a jezírkové ryby. Knižní klub, 2006, 400 str., ISBN 80-242-1633-7
Helmut Debelius. Rudé moře. Průvodce korálovými útesy. Rajzl Publishing, 2003, 323 str., ISBN 80-903171-3-8
Dick Mills. Akvarijní mořské ryby. Nakladatelství Slovart, 2004, 117 str., ISBN 80-7209-570-6

http://en.wikipedia.org/...
http://de.wikipedia.org/...
http://www.meerwasser-lexikon.de/...
http://www.aquanet.de/...
http://www.wetwebmedia.com/...
http://www.aquaticcommunity.com/...
http://animal-world.com/...
http://animal-world.com/...
http://www.liveaquaria.com/...
http://www.peteducation.com/...
http://saltaquarium.about.com/...