Cryptoheros spilurus Günther, 1862

Synonyma: Archocentrus spilurum; Archocentrus spilurus; Cichlasoma cutteri; Cichlasoma immaculatum; Cichlasoma spilurum; Heros spilurus

Výskyt: Střední Amerika, Atlantické pobřeží v Mexiku, Belize, Guatemale, Hondurasu a Nikaraguižijí v jezerech a říčních systémech v nižších polohách, upřednostňují mělčiny s pomalu tekoucí vodou a pobřeží s nánosy bahna a písku i skalnatými břehy. Vyskytují se především v místech s velkým množstvím úkrytů.

Velikost až 12 cm.

Obecný popis

Samci dosahují obvykle velikosti 12 cm, samičky 8-9 cm. Mají podsadité tělo a malá, špičatá ústa.

Zbarvení ryb je velmi proměnlivé. Základní barva u obou pohlaví je šedookrová - od světlé, téměř bílé přes pastelovou až po břidlicovou - podle nálady mění odstín během několika vteřin. V základním zbarvení mají 7-8 příčných tmavých pruhů, u dominantních dospělých samců jsou obyčejně nezřetelné na velmi tmavém podkladu, ale v případě stresu nebo nevýhodném souboji a také při střežení potěru opět změní zbarvení na světlešedé s pruhy. Submisivní nespárovaní samci často vertikální pruhy skryjí, a mají jeden nepravidelný pruh vodorovný, vedený středem těla. Samičky kromě doby tření jsou světlešedé s černými pruhy. Skřele jsou nazlátlé až měděnkově zelené, samci mají žlutou hruď a někdy i břicho, ploutve slabě tyrkysové.

Kromě velikosti lze samce od samičky odlišit podle zbarvení ploutví - samci mají v hřbetni, ocasní a řitní ploutvi jemný vínový a tyrkysový šachovnicový vzor, samičky mají ploutve jednobarevné. Naopak samičkám výrazně zasahuje do hřbetní ploutve třetí tmavý pruh, což je viditelné za každé situace a tento znak jde rozeznat už zhruba od 12 týdnů stáří mláďat. Dospělí samci mohou mít v době tření zvětšený čelní hrb.

V době tření změní ryby zbarvení na "kovové", samci nazelenalé, hrdlo a skřele výrazně nazlátlé, ocas a zadní část těla jasně tyrkysovo zelená až modrá. Pruhy nejsou viditelné. Samičky jsou při tření kovově hnědozelené s třemi černými výraznými vertikálními pruhy v oblasti břicha, zasahující jen do poloviny těla. V období hlídání potěru jsou oba rodiče velmi světlí s výraznými vertikálními pruhy.
Duhovka oka je výrazně modrá.

Nádrž: Nádrž by měla být dostatečně velká - přestože tyto cichlidy patří k těm menším, jsou v malé nádrži velmi plaché, i kdyby se jednalo o hustě zarostlou nádrž s dostatkem úkrytů - ryby jsou v malé nádrži nespokojené, často se snaží zběsile ukrýt a mohou se zranit. Nejvhodnější, podle mých zkušeností, je chovat kančíky hrbohlavé v akváriu nad 200 litrů co nejvíce zarostlé a s velkým množstvím úkrytů. Přesto - pokud budou v akváriu sami, nebo jen s krunýřovci a malými rybami, jako tetry, živorodky atp., nebudou téměř k zahlédnutí. Svou plachost ztrácejí za přítomnosti menších, temperamentních cichlid - například pár kančíků zelenookých nebo červenohrdlých je vynikajícím řešením pro posílení sebevědomí těchto ryb.

Náročnost: Vhodný pro mírně pokročilé nebo alespoň dobře informované akvaristy

Poznámky k chovu

V přírodě žije v lokalitách s různými parametry vody, v akváriu není na chemické složení příliš citlivý. Teplota vody by neměla klesnout pod 20°C.

Na potravu nejsou nároční, snadno přijímají veškeré formy sušeného a umělého krmiva, přirozené mražené a živé krmivo je bez pochyby vhodnější, je možno krmit je všemi druhy drobných nebo nasekaných kroužkovců, planktonem, hmyzem, korýši, velmi drobnými rybkami nebo malými vodními šneky atd. Obzvláště šneky šikovně vybírají malou tlamičkou, dokáží vykusovat i piskořky. Potřebují i rostlinnou stravu, okusují řasy (někdy i štětičkové), jemnolisté rostliny a kořeny plovoucích rostlin. V případě nevhodného nebo jednostranného složení potravy mohou, stejně jako ostatní cichlidy, trpět přetučnělostí vnitřních orgánů a přemnožením vnitřních parazitů nebo nemocemi z nedostatku vitamínů a minerálů.

Špatně snášejí vysoký obsah dusíkatých látek, se zvyšujícím se obsahem se zvyšuje i jejich plachost. Na většinu léčiv reagují dobře, zranění se hojí velmi snadno. Je nutno zajistit dobré provzdušnění vody.

Dožívají se běžně 6 - 7 let, při správné péči i 9 - 10 let.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Pár se vybírá poměrně nesnadno, je dobré nechat rybám možnost výběru. Násilně sestavený pár bývá často v nesouladu, v lepším případě se netře, v horším samec napadá nebo ubije samici. Vybraný pár je téměř výhradně monogamní, i když partneři "flirtují" s jinými rybami, třou se většinou pouze spolu. K párování je vhodné nabídnout samcům co největší a nejsilnější samice, zdá se, že samice má rozhodující vliv na úspěšnost tření a postavení páru v komunitě.

Ryby lze vytírat v páru v akváriu kolem 50ti litrů, ale je nutno zajistit jim maximální klid a minimum pohybu a hluku v okolí, jsou poměrně plaché. Podle všeho je chování těchto ryb podmíněno různými, pro člověka neviditelnými okolnostmi. Vím o rybách, které se bez potíží třely ve společnosti soukmenovců a po přemístění do jiného, samostatného akvária samec samici bez zjevné příčiny ubil. Nebo naopak, pár ve společném akváriu, ve kterém samec soustavně pojídal jikry a tloukl samici, po přemístění do jiné nádrže pouze s hnědými akarami má už několik úspěšných výtěrů za sebou.

Nejlépe je ryby vytírat ve větším, alespoň 150 litrů velkém akváriu v malé skupině, nebo ještě lépe ve společnosti větších mírných ryb. Bohužel potěr nehájí nijak zvlášť agresivně a ve společenské nádrži, byť s mírnými a malými rybami, jako tetřičky nebo paví očka, o své potomky přijdou do několika málo dnů po rozplavání nebo ještě dříve.

Další informační zdroje: