Betta imbellis Ladiges, 1975

Synonyma: Betta rubra; Betta splendens

Výskyt: Jihovýchodní AsieMalajský poloostrov - okolí Kuala Lumpur; později byl výskyt těchto bojovnic prokázán prakticky na celé ploše tohoto poloostrova (státní území Malajsie a Thajska) a na ostrovech Phukhet a Penang.

Velikost až 8 cm.

Obecný popis

Samec může v plné dospělosti dorůst do cca 6 cm celkové délky těla; samice asi o jeden cm méně.

Rybky objevil v roce 1970 Schaller a krátce poté byly dovezeny do Evropy (Německo) a rozmnoženy (okolo let 1973-4). Již na počátku osmdesátých let se prostřednictvím doktora Jarocha (tehdy podnik Zverimex) dostávají i do tehdejšího Československa. U nás byly poprvé prokazatelně rozmnoženy doktorem Frankem, od něhož je získali někteří pražští akvaristé. Přes veškeré snahy se tuto "Frankovu" linii (*** všichni pamětníci se shodují, že byla nejbarevnější z dosud u nás chovaných forem tohoto druhu) nepodařilo udržet a po několika letech mizí z našich nádrží.

Základní forma B. imbellis se k nám v průběhu devadesátých let i na počátku nového tisíciletí dostala v mnoha rozličných populacích, ať již šlo o cílené objednávky importních firem, tak i o individuální dovozy nejen z Jihovýchodní Asie, ale i od chovatelů z Německa, zpočátku byly ale veliké potíže rybky udržet na živu, natož je rozmnožovat. Ve druhé polovině devadesátých let dokonce nastala natolik groteskní situace, že se vše obrátilo naruby a jedna pražská exportní firma vyvážela masově B. imbellis z několika českých odchovů do Jihovýchodní Asie (zejm. Singapur).

Dnes je již situace přesně opačná, neboť asijští chovatelé se naučili dokonale využívat vlastních zdrojů, s rybkami patřičně zacházet a právě díky v současnosti lacinným bojovnicím z Asie (ať již jde o odchyty z přírody nebo odchovy z farem) byly z ekonomických důvodů ukončeny valnou měrou profesionální chovy těchto rybek u nás.

*** POZN aut.: Již v samých sedmdesátých letech a zejména pak v osmdesátých se mnoho chovatelů v sousedním Německu začalo zabývat mezidruhovým křížením imbellisek s B.splendens (pravděpodobně i s B. smaragdina) a vznikalo tak mnoho sytě různobarevných, často i závojových kříženců. V současnosti je známo více barevných populací přímo z přírody, nazývaných podle jednotlivých lokalit nálezů. Právě díky tomu zde vůbec není vyloučena jedna věc - nejen já, ale i mnohý další z těch, kdo měli možnost s "Frankovou linií" kdysi pracovat, bude tvrdit, že tak zbarvené imbellisky poté již nikdy nespatřil. V dnešní době, s odstupem času, se mi čím dál tím více v hlavě rojí myšlenky na to, že právě v tomto případě mohlo již tehdy jít o ony křížence!

Nádrž: Chceme-li chovat tyto bojovnice v monokultuře, spokojí se i s poměrně minimálními požadavky na velikost nádrže. Obecně bych doporučil pro jeden pár nebo skupiku cca pěti rybek nádrž i o velikosti 20 - 30 litrů. Výška vodního sloupce vyhovuje mezi 20 - 30 cm.

Chceme-li se zhruba přiblížit přírodnímu habitatu rybek, je vhodné na dno nádrže umístit jemný světlý písek, rybkám poskytnout dostatek úkrytů v podobě zařízení kameny a kořeny, rostliny jsou samozřejmě na místě, vhodné jsou druhy a formy s optimem danné výšky hladiny z lokalit Jihovýchodní Asie. Optimální zbarvení vody je jantarově nahnědlé použitými huminovými extrakty - cca jako slabší čaj (obecně je platné použití koncentrace uvedené na obalech koncentrátů výrobci).

Filtrace jen mírná, vhodný je pozvolný klidnější pohyb vody. Bojovnice obecně nemilují, když se voda "vaří" díky přehnaně výkonnému elektrosuperfitru. Pro chov ve společenské nádrži je vhodné těmto rybkám zajistit dostatek úkrytů a klidnější, neagresivní společnost.

Náročnost: Chceme-li rybky chovat samostatně, spokojí se i s menší nádrží. Rybky jsou mírumilovné a to i v době tření. Chovat je můžeme nejen párově, ale i ve skupinkách, přičemž nezáleží na poměru pohlaví a mohou být i obyvateli klasické společenské nádrže. Při skupinovém chovu je vždy nejbarevnější nejdominantnější samec, samice se probarvují, mají-li chuť do tření.

Poznámky k chovu

Díky k tomu, že rybky z umělých chovů jsou pro vodu z většiny našich vodovodních řadů již značně domestikované, neměl by při dodržování základních prvků být chov v běžných podmínkách žádným problémem. Jinak jde původně o ryby pocházející z měkkých většinou "černých" vod. Je tedy pochopitelné, že případná preference měkké vody je zde vhodná. pH vyhoví i neutrální, optimum se pohybuje mezi 6 - 6,5. Rybky vyžadují všeobecně teplejší vodu, pro chov je doporučena teplota mezi 25 - 28 °C. Na místě je použití huminových koncentrátů, neškodí ani použití řádně desinfikovaného bukového či habrového fermentovaného listí na dno. Akvárium je nanejvýš nutné mít opatřené dokonale přiléhajícími krycími skly neboť B. imbellis (obdobně jako je tomu konečně i u ostatních bojovnic) je nejen dokonalým skokanem, dokáže se ale doslova vyplazit koutem akvária a zdánlivě nepatrnou škvírkou dostat ven.

Krmení preferují živé - především drobný plankton (pozor! nekrmit živou buchankou - Cyclop, některé látky metabolismu u cyclopu v živém stádiu působí na drobné bublinové bojovnice radikálně toxicky), larvy komárů a pakomárů, drobné červíky (nítěnky). Dnešní populace těchto bojovnic jsou ale již značně adaptovány na příjem mražené potravy a i kvalitní umělé.

Rybky jsou náročnější na kvalitu vody a v případě nežádoucího stoupnutí dusičnanů, velmi snadno zaplísní nebo u nich dochází k prudkým otravám a často i invazím klasických bakteriálních nemocí. Z léčiv snesou téměř vše, je však mnohem lepší problémům předcházet včasnou péčí o jejich prostředí. Tyto bojovnice se běžně dožívají 2 - 3 let, nejsou však žádnou vyjímkou i rybky starší.

POZN: Výše uvedené platí pro běžné chovatelské populace objevující se v klasické maloobchodní síti. Nové formy pocházející z přímých odchytů již nejsou tolik vhodné pro běžného akvaristu, protože jejich chov vyžaduje zvláštní, mnohdy velice speciální péči a často i využití netradičních technologií.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Odchov může probíhat i ve vhodně zařízené společenské nádrži. Co se chemismu týče, je zde třeba zajistit velmi měkkou vodu - o vodivosti řádově v hodnotách 70 - 150 µS; zvýšit teplotu na hodnoty mezi 26 - 28 °C, nevadí teplota až do 29 °C, pH je vhodné kyselejší 5,5 - 6. Mají-li rodiče vhodné podmínky, o mláďata se v prvních dnech vzorně starají. U mladých párů se mohou podařit až pozdější výtěry. U prvních z nich se často setkáváme s nedokonale zralými jikrami nebo špatně oplozenou snůškou a stejně tak i u již velmi starých ryb. Rodiče musí být dokonale adaptováni na stávající prostředí a jeho chemismus, což může trvat i u dospělých ryb po jejich přestěhování odjinud několik týdnů a dokonce až měsíců.

Pro tření je vhodné snížit hladinu v akváriu na cca 10 - 15 cm vodního sloupce. Dále jsou zde stejně jako u všech labyrintek třoucích se do pěnových hnízd vhodné plovoucí rostliny, ve kterých sameček nabublá pěnové hnízdo. U B. imbellis se většinou jedná o hnízdo z drobných bublinek o ploše cca 12 - 15 cm² a obvyklé výšce cca 0,5 - 1 cm.

Tření rybek probíhá obvylým způsobem, jako jsme tomu zvyklí u v našich akváriích velice běžných B. splendens - tj. pod pěnovým hnízdem ve vodním sloupci sameček obemkne samičku (oba partneři bývají velice sytě vybarveni, samičky mívají tmavé vertikální pruhování). Zatímco samička vypudí vždy několik drobných bělavých oválných jiker (cca 5 - 30 ks), sameček vypouští mlíčí. Pak se oba partneři oddělí a do tlamek sbírají jikry pozvolna klesající ke dnu (spolu s jikrami tak sbírají i pro nás prakticky neviditelné mlíčí a v tlamkách rybek tak dochází k "dooplozování jiker"), které pak vprskávají do pěnového hnízda. Jakmile jsou všechny jikry takto zaopatřeny, probíhá opět další třecí akt a to tak dlouho (zpravidla celá doba tření trvá 20 - 40 minut), dokud není samice úplně vyprázdněna. O hnízdo s jikrami se poté stará samec.

Zárodky se v závislosti dle teploty vody začínají kulit v době mezi 36 - 48 hodinami po tření, asi 1 - 1,5 mm dlouhá mláďata se rozplavávají poté třetí až čtvrtý den. Podobně, jako u všech ostatních "bublinových" bojovnic je třeba v několika prvních dnech zajistit první krmení co nejjemnější prachovou potravou. Většina rybek je schopna přijímat nauplie žábronožek teprve několik dní po rozplavání. Jakmile rybky dokáží spořádat artémii, máme vyhráno. Betta imbellis dorůstá do 4 - 5 cm při dobrém krmení a dobré vodě již ve věku 4 - 5 měsíců, kdy rybky začínají být i pohlavně aktivní. Plně dozrálé a vyspělé pro tření jsou mladé rybky v době 7 - 8 měsíců stáří.

Další informační zdroje: