Lutjanus sebae Cuvier, 1816

Správce: Crayfish

Zobrazeno: 19727x; Aktualizace: 26.6.2008

Výskyt: Žije v Indo-pacifickém oceánu, na jihu Rudého moře a u pobřeží východní Afriky až po Novou Kaledonii, podél Japonska a v oblasti jižní Austrálie v hloubce 5 až 180 m. Do větších hloubek proniká s teplým mořským prouděním.

Velikost až 110 cm.

Obecný popis

Dorůstá délky až 110 cm, maximální váha 32,7 kg. Žije v blízkosti korálových či skalních útesů, které zpravidla sousedí s písčitou mělčinou. Velké ryby žijí samotářským životem a netolerují další jedince svého druhu. Dosahují věku až 35 let.

Ryba je důležitá pro komerční lov (prodává se sušený v soli nebo mražený), avšak v oblastech Indického oceánu je známé, že velcí jedinci za určitých podmínek způsobují otravu ciguaterou, detailně popsanou v [1], str. 22:

„Ciguatera je toxin, který se může vyskytovat v mnoha druzích ryb, nejvyšších koncentracích dosahuje ale v těle býložravých druhů stojících na konci potravního řetězce. Samotným rybám tento jed nevadí, ale mimořádně silnou otravu končí někdy až smrtí může vyvolat u lidí i suchozemských zvířat. Příznaky jsou různé, od brnění ve rtech a končetinách nejmírnějších případech až po střídání pocitů horka a chladu, svalovou ochablost, zvracení, průjem, dýchavičnost a zástavu srdce. Na otravu není žádný známý lék a až do nedávna neexistoval ani žádný praktický způsob, jak zjistit přítomnost toxinu v rybě. Největší nebezpečí spočívá v tom, že se nedá odhadnout přítomnost tohoto toxinu v některých z nejcennějších konzumních ryb.

Toxin produkují malé obrněnky Gambierdiscus toxicus (http://www.nmnh.si.edu/... ), které osidlují holé povrchy skal, mol, vraků a dokonce i stélky řas. Rostlinožravé ryby je požírají společně s vláknitými řasami a samy se pak stávají kořistí dravých ryb. Toxin se nemetabolizuje, takže se hromadí ve svalovině a zejména v játrech a pohlavních žlázách. Pokaždé, když predátor pozře menší rybu, přidá do svého těla veškeré množství ciguatery, které tato menší ryba za celý svůj život v sobě nahromadila. Proto se největší koncentrace ciguatery objebují v těle velkých dravých ryb. Výskyt ciguatery se liší v různých místech a v čase. V indopacifiku jsou nejčastěji postiženými druhy chňapal bohar (Lutjanus bohar - http://www.amonline.net.au/... ) a muréna jávská (Gymnothorax javanicus - http://www.amonline.net.au/... ). Tyto druhy by se neměly nikdy konzumovat. Opatrně by se mělo přistupovat k velkým jedincům větších druhů kaniců, chňapalů, kranasů, soltýnů a ostenců. Rozumné je nejíst žádnou dravou útesovou rybu větší, než jsou ryby, které běžně loví a konzumují domorodci. Ciguatera se naštěstí nevyskytuje v pelargickém potravním řetězci volné vody a v potravním řetězci hlubokých útesů, do nichž patří nejvýznamnější druhy komerčního rybolovu.“

Nádrž: Minimální velikost nádrže: 1 000 l pro mladé rybky, pro dospělé podstatně větší. Chovat jen se stejně velkými rybami, jinak je mírumilovná. V nádrži zabezpečit úkryty a zároveň dostatek prostoru pro plavání.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 26 °C
pH: 8.1 - 8.4
dGH: 8 - 12 °N
Voda: mořská; 1,020-1,025

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Rozmnožování v zajetí není známo.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

http://www.meerwasser-lexikon.de/...
http://www.speedylivefish.com/...
http://www.peteducation.com/...
http://www.aquanet.de/...
http://www.liveaquaria.com/...
http://www.sea-ex.com/...

[1] Ewald Lieske, Robert Myers: Ryby korálových útesů – Indopacifik a Karibik, nakladatelství Svojtka &Co., 400 str., 2005, ISBN 80-7352-079-6