Nematobrycon palmeri Eigenmann, 1911

Synonyma: Nematobrycon amphiloxus

Výskyt: Jižní Amerika: povodí řek Atrato a San Juan, Kolumbie.

Velikost až 6 cm.

Obecný popis

V akváriích samci kolem 6 cm, samice kolem 5 cm.

Tetry císařské patří mezi běžně chovanými druhy teter k těm středně velkým a při vhodném způsobu chovu ke druhům skutečně nádherným.

Tento druh má dobře odlišitelné pohlaví – samice jsou menší, neonové prvky na těle (oko, střední partie boků) jsou spíše žlutozelené, ocasní ploutev má dva cípy. Samci jsou celkově větší s mohutnější přední částí těla a delší zadní partií, neonové prvky opalizují spíše do modrozelena, jejich ocasní ploutev je nevšedně trojcípá, přičemž paprsky ve vrcholech cípů jsou dlouze protažené stejně jako první paprsky ploutve hřbetní.

Potravu nejraději přijímají z hladiny nebo volně plovoucí ve vodě, ale když se jedná o lákavé sousto a mají hlad, nakrmí se i ze dna. Obvykle se pohybují ve středních vrstvách vodního sloupce.

Nádrž s tetrami císařskými nezevšední a dospělé spokojené kusy upoutají pozornost každého pozorovatele. Rybky jsou zvlášť vhodné pro toho, kdo nespěchá a chce si užívat svoje známé nenáročné ryby delší dobu. Jsou dlouhověké, dožívají se i více než osmi let.
Jedná se o vhodné rybky do společné nádrže, ve které nejsou příliš plaché a křehké druhy. Ideální je, může-li být tato tetra druhem dominantním.

Tím, že odchov mladých může přirozeně probíhat i ve společné nádrži, jsou to ideální rybky pro hobby nadšence, kteří nemají prostor na zvláštní odchovná akvária, ani nepotřebují produkovat rybky po tisících.

Nádrž: Pro chov skupinky 8ks stačí již cca 60l nádrž, nicméně pokud chceme, aby se rybky předvedly v plné kráse je vhodné použít větší nádrž (více než 100l) a chovat skupinu alespoň dvaceti jedinců.

Důležité pro to, aby se rybky výrazně vybarvily a vyniklo jejich neonové zbarvení, je nepřesvětlené prostředí s tmavšími místy, na kterých rybky rády odpočívají. V nádrži by měla být jak místa zarostlá rostlinami, tak i volný prostor. Vhodné je nádrž doplnit plovoucími rostlinami nebo takovými, které svoje listy rozkládají blízko pod hladinou.
Kořeny, tmavší pozadí a dno dají těmto rybkám přirozeně vyniknout.

Náročnost: Jsou to docela robustní, odolné a živé rybky. Po chvílích, kdy všichni jedinci „nečinně“ stojí a odpočívají v typické poloze šikmo hlavou mírně dolů, se například při honbě za potravou může rozpoutat pořádný šrumec, ve kterém mohou plašší a pomalejší („koukací“) druhy mít těžké se prosadit. Vzhledem k tomu, že jsou rybky vybaveny ostrými zoubky, občas vezme za své nějaký ten vousek chudáka pancéřníčka, který se snaží užužlat svojí tabletku, nebo kousek něčí ploutve. Cíleně však ostatní ryby nenapadají.

Poznámky k chovu

Při dodržení obecných zásad je chov bez potíží. Je vhodné je chovat ve skupině alespoň osmi jedinců. Založením jsou to všežravci a je možné jim předkládat všechna dostupná akvarijní krmiva, která nejsou příliš jemná.

Chceme-li mít rybky v dobré kondici, je vhodné alespoň občas krmit hmyzem – larvami, kuklami i přiměřeně velkými dospělci. Velmi ocení tučného mola, nebo menší mouchu. Někdy se stává, že se samička přežere živými nebo mraženými patentkami nebo koretrami a potom následuje vodnatelnost a úhyn. Samečci těmito sebevražednými choutkami zpravidla netrpí. Předcházejme tomu střídmým pestrým krmením „od každého trošku“. Vzhledem k tomu, že se jedná o rybky rychlé, dravé a zvědavé, nemají problém se ve společném akváriu nasytit.

Chceme-li si pro zajímavost vyzkoušet jejich všežravost, předložme jim pár zrnek dobře uvařené rýže, zhltnou jí v okamžiku. Stejně tak si rády pohrají s do měkka uvařeným rozmáčknutým hráškem. Pro pozorování práce zoubků se zase hodí kousek vařené těstoviny.

Staré jedince občas postihuje částečná slepota, kdy se typicky zornička jednoho oka postupně v různé míře potáhne neonovým přelivem, bez předchozího viditelného poškození rohovky např. plísní. Nepozoroval jsem, že by slepota někdy byla oboustranná. Toto postižení rybky v podmínkách akvária příliš neomezuje a samo o sobě nevede k úhynu. Postižení jedinci mohou žít dál několik let. Je možné, že se jedná o následek napadení parazity (motolice) obsaženými v potravě.

Staří samci mají vyklenutější hřbet a plošší břicho.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Třou se průběžně ve vodě, ve které žijí, bez nutnosti zvláštní stimulace. Pro dlouhodobý chov této tetry nahrává i fakt, že ve společné nádrži bez dravých druhů (cichlid) se rybky samy odchovávají. Může se tak stát, že z počátečního hejnka máme za dva roky hejno šedesátihlavé. Předpokladem pro to jsou však příznivé podmínky v nádrži a pestré krmení.

Tření začínají většinou tak, že se samci mezi sebou začnou hašteřit ve volném prostoru poblíž potencionálního třecího místa. Bezkonkurenčně preferovány jsou velké trsy kapradiny Microsorium na kořeni, pod jejichž širokými listy na stinných místech vlastní tření probíhá. Samci při soubojích celí ztmavnou, zejména ve spodní polovině těla a s roztaženými ploutvemi okolo sebe plavou a v bočním postavení si imponují. Buď jenom roztahují všechny ploutve nebo bijí celým tělem. Vypadají při tom jako motýlci.

Třeníchtivá samice na to reaguje tak, že ubere na neonovém zbarvení, lehce zesvětlá v hřbetní části a sama připlouvá do prostoru pro tření. Tam se jí ujme sameček, který se ve vztahu k ní chová podbízivě-lákavě, kdy se staženými ploutvemi opakovaně připlouvá k samičce a třepotavým plaváním se jí snaží dostat tam, kam potřebuje. Když se samici místečko líbí najede pod něj tak, že se obloukem otočí o 180° čelem vzad a přitom se bokem přimáčkne zespodu k podkladu. Samec se k samici přidruží a snaží se jí ze strany „přibouchnout“ na podklad. V tom momentě samice vypustí pár jiker, pár od sebe odskočí a samice se obvykle okamžitě otočí a pátrá po jikrách k sežrání. V tom ji obvykle ruší samec, který ji láká do dalšího tření. Pokud má samice již dost radovánek, prostě se odebere do chill-outu mezi ostatní nezúčastněné a přenechá místo jiným. Samci nepronásledují samice mimo širší třecí teritorium.

Občas se mezi sebou hašteří i samice, ale je to jenom slabý odvar toho, co předvádějí samci. Po vypuknutí tření se část hejna, která se nehodlá zúčastnit, odebere na opačný konec akvária a tam v odpočinkové pozici vyčkává jeho konec. Najednou se může třít několik párů. Páry nejsou pevné, samci se pokouší o každou partnerku, která se nabídne.

Přestože samice i samci jikry požírají, pár jich včas zapadne do skrytých míst a z nich se poté vylíhne nová generace. Mladé rybky mají instinkt se zdržovat ve volném hejnku u dna na nejvíce zastíněných místech nádrže, typicky poblíž místa jejich zrození. I když přesahují sotva 7 mm, už se u nich začne objevovat černé zbarvení a postupně i zářivý pruh. Rodiče, kteří by je mohli slupnout jako malinu, mláďata cíleně nevyhledávají a nepronásledují. Mláďata rostou poměrně rychle a postupně se začleňují do hejna mezi dospělé.

Další informační zdroje:

Odkazy:

http://www.akvarko.cz/...
http://www.aquarticles.com/...
http://www.fishbase.de/...
http://www.akvarko.cz/...

Příbuzný druh N. lacortei (http://www.akvarko.cz/... u nás není příliš rozšířený, občas je vidět černá barevná chovná forma (http://www.akvarko.cz/...-schwarz&lang=lat)

Video:

http://www.youtube.com/...

Další zdroje fotografií:

http://win.vergari.com/...
Frank Panis, http://www.malawicichlidhomepage.com/...