A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Platydoras costatus Linnaeus, 1758

trnovec bělopruhý

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Siluriformes
Čeleď: Doradidae
Rod: Platydoras
Ukaž v katalogu »

Správce: sharon
Zobrazeno: 40461x; Aktualizace: 2.5.2009

Synonyma: Silurus costatus

Výskyt: Brazílie, Peru, Bolívie, Paraguay, Kolumbie, Guyana, Surinam, Venezuela. Vyskytuje se na širokém území povodí Amazonky a Orinoka v pomalu tekoucích a stojatých mělkých vodách včetně bažin. Často se ukrývá v kořenech pobřežní vegetace.

Velikost až 22 cm.

Obecný popis

Jeden z často chovaných menších druhů jihoamerických sumců. V přírodě dorůstá 22 - 24 cm, v akváriu málokdy přesáhne délku 15 cm.

Tělo je široké a zploštělé, k ocasu plynule se zúžující, pokryté četnými kostěnými destičkami s řadami tvrdých ostnů, zahnutých v ostrý háček. Silné trny jsou i na prsních ploutvích.

Na široké hlavě jsou zvrchu posazené oči - chtělo by se napsat "křeččí", měly by být tmavé a jasné, ale v akváriích je mívají trnovci často zakalené vlivem vyšší tvrdosti vody nebo nadbytku odpadních látek.
Velká ústa jsou vybavena třemi páry vousů, 2 páry na spodním a jeden pár na horním rtu.

Základní barva čokoládově hnědá s kontrastními světlými pruhy. První vede od prsních ploutví podél čelistí přes tlamku, druhý od špičky ocasu pod řadou trnů přes čelo a třetí uprostřed hřbetu. Věkem pruhy tmavnou, zužují a rozostřují se, až zejména u starých samic mohou zůstat pouze úzké linky pod řadami ostnů. Břicho je světlé, měkké, tudíž jediné zranitelné místo. Pohlaví nesnadno rozlišitelné, samci jsou štíhlejší a barevnější (pruhy až zlatooranžové), samice mohutnější a fádněji zbarvené (pruhy barvy bílé kávy).

V přírodě bylo pozorováno zajímavé chování mladých trnovců bělopruhých, které je u sladkovodních ryb spíše vyjímečné. Podobně jako mořští "čističi" prováděli očistu velkých masožravých sumců. Je možné, že proto jsou mladí jedinci zbarveni velmi podobně, jako tyto mořské ryby, kdežto dospělí kontrastní zbarvení ztrácejí, tudíž se zdá, že čistící činnost je omezena pouze na mladé ryby. Pro tuto evoluční teorii může svědčit i fakt, že zatímco mladí trnovci jsou přirození všežravci, dospělí upřednostňují spíše živočišnou potravu.

Nádrž: Akvárium by mělo být větší, než 80 litrů, dno z jemnějšího, ne ostrého písku nebo štěrku, větší množství jeskyní a úkrytů, dobrým řešením je použití tropických kořenů. Osvětlení je vhodnější tlumené, nebo hustě zarostlá nádrž, je vhodné akvárium zastínit například plovoucími rostlinami. Trnovci rostliny obvykle nepoškozují ani cíleně nevyhrabávají, ale křehké rostliny mohou polámat a špatně kořenící při hledání potravy vytrhnout. Nutná je kvalitní filtrace, při zanedbané údržbě sumci trpí nekrózou fousků, ploutví a kůže, popřípadě zákaly očí.

Náročnost: Po aklimatizaci v akváriu nenáročná a odolná ryba. Citlivá na kvalitu vody a měď, také na vyšší obsah soli. Při dobré péči se může v akváriu dožít 10 - 12 let.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 30 °C
pH: 5.5 - 7.8
dGH: 2 - 15 °N
Voda: sladkovodní

Trnovec bělopruhý je klidná, mírumilovná ryba s nočním životem. Je možné ji chovat s většinou akvarijních ryb, od malých teter po teritoriální dravce. V případě dlouhodobého hladovění může lovit potěr a drobné u dna se zdržující ryby.

V mládí se rád zdržuje v malých skupinkách nebo sdílí úkryty s jinými sumci, v dospělosti je samotářský a teritoriální vůči vlastnímu druhu a někdy i jiným rybám. Byla jsem svědkem, jak dospělý trnovec poměrně agresivně zaútočil na kančíka příčnopruhého, který ho vyrušil v jeho jeskyni, stejně jako boje mezi dvěma trnovci o nejvýhodnější místo v novém prostředí. Dospělí trnovci svůj oblíbený úkryt neradi mění a ostatními rybami bývají respektováni.

Na potravu nejsou vybíraví, ochotně přijmou jakékoliv živé i umělé krmivo, které dokážou nasávat i na několikacentimetrovou vzdálenost ze svého úkrytu. Přestože je obvyklejší, že se tito sumci pohybují spíše při dně, někteří jedinci při krmení vyplouvají a sbírají potravu z hladiny obrácení břichem vzhůru. Jsou velmi žraví a jejich nenasytnost může vést až k úhynu, zejména v případě krmení granulemi, které v břiše nabobtnají. V dospělosti dávají přednost potravě živočišné a výrazně redukují množství malých plžů v akváriu.

Zajímavostí je, že tento druh, stejně jako jeho příbuzní z čeledi, dokáže vyluzovat zvuky. První, jakési vrčení, vydává pomocí pružného svalu připojenému z jedné strany k dolní části lebky a druhou k plynovému měchýři - jeho smršťováním způsobuje akustické vibrace měchýře.

Druhý, skřípavý, vytváří částečným zasouváním hrudních ploutví. V přírodě jim tyto zvuky slouží k nalezení partnera nebo k odehnání predátora - bývají sice snadnou kořistí, ale sám lovec často uhyne v důsledku poranění jícnu ostny a tvrdými ploutvemi nebo na otravu toxickým slizem, který tato ryba vylučuje ve stresu Tuto skutečnost je vhodné vzít v úvahu také při přepravě trnovců spolu s jinými rybami, není vhodný chov s příliš velkými rybami, které by mohly trnovce celého spolknout. V akváriu lze zvuky pozorovat poměrně vzácně, zejména v noci při různých rozmíškách, nebo při vylovení z akvária.

K odlovování je lépe použít plastovou nebo skleněnou nádobu, stejně jako k přepravě, do síťky se trnovci často zamotají a běžné igelitové sáčky proděraví. Je třeba mít na paměti také při manipulaci v akváriu, že trnovci mohou způsobit svými ostny a toxiny nepříjemné a bolestivé zranění.

Trnovci jsou uzpůsobeni k dýchání také atmosférického kyslíku, proto vydrží poměrně dlouho i mimo vodu. V přírodě se často ve skupinách přesouvají z jednoho stanoviště na druhé po souši a přežívají období sucha v bahnitém dně.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 27 - 29 °C
pH: 6 - 7
dGH: 0 - 6 °N

V akváriích se nerozmnožuje, odchov v zajetí je možný pouze za použití hormonální stimulace. Trnovci dospívají zhruba ve věku dvou let. Samec zpravidla postaví hnízdo z plovoucích vodních rostlin o průměru 3 - 10 cm, kam samice vypustí až 300 silně lepivých jiker. Jsou ale i případy, že pár se vytře do jamky v písku nebo dutiny. Po tření oba rodiče jikry opouští a ponechají vlastnímu osudu. Jikry se líhnou za 48 - 72 hodin, plůdek se shromáždí na klidném tmavém místě a rozplave se až za 5 - 6 dní.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Video, některé i podbarvené pěknou hudbou:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...

Bonus - trnovec vydávající zvuky:

http://www.youtube.com/...

trnovci v přirozeném prostředí - Amazonie

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...

Odkazy:

http://www.ultimatebettas.com/...
http://www.scielo.br/...
http://fish.mongabay.com/...
http://www.malawicichlidhomepage.com/...
http://www.seriouslyfish.com/...
http://www.aquariumhome.ru/...
http://www.aqualog.ru/...



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.