Girardinus metallicus Poey, 1854

Správce: provokater

Zobrazeno: 29716x; Aktualizace: 11.9.2009

Synonyma: Girardinus garmani; Girardinus pygmaeus

Další česká a lidová označení: halančík kovový; živorodka lesklá

Výskyt: Girardinus metallicus je původním endemickým druhem rozšířeným na celé Kubě. Předpokládá se jeho umělé rozšíření i na Floridě, kde nezodpovědní akvaristé do přírody vypouštějí velké množství druhů akvarijních ryb. Pro potvrzení výskytu chybí v dostupné literatuře přímé důkazy.

Typovou lokalitou na Kubě je botanická zahrada přímo v Havaně, další velmi známou lokalitou je pak např. San Juan y Martinez v provincii Pinar del Río (provincie je známá jako rodiště velkého množství kubánských vrcholových sportovců, zejména v basketbalu a boxu). Žiradinka lesklá se na Kubě vyskytuje ve stojatých, nebo pomalu tekoucích vodách, zasahujících až do brakických vod (takže i v nádrži je možné jí pro její lepší zdravotní stav opatrně přisolovat vodu). Můžeme ji nalézt v zavlažovacích i odvodňovacích kanálech plantáží s cukrovou třtinou či tabákem. V kubánských vodách ji najdeme ve společenství dalších živorodek rodů Poecilia, Gambusia a halančíka kubánského (Cubanichthys cubensis). Všechny tyto ryby žijí i ve vodách, které v období sucha zcela nebo téměř vysýchají [8]. V období dešťů jsou schopny se velmi rychle populačně rozšiřovat.

V současné době se žirardinka lesklá společně s gambusií tečkovanou (české syn. živorodkou havanskou) - Gambusia puncticulata - používají na Kubě jako biologičtí likvidátoři komárů a probíhá jejich intenzívní vědecký výzkum i z tohoto pohledu [9].

Rybku na evropský kontinent (do Hamburku) poprvé přivezl v r. 1906 tehdy velmi známý a aktivní obchodník W. Schroot. Rybu popsal Poey, celý rod Girardinus byl pojmenován po věhlasném francouzsko-americkém ichtyologovi Charlesu Girardovi. G. metallicus je typovým druhem tohoto rodu. V češtině ji najdeme pod lidovým označením žirardinka nebo také prostě „metalika“. V angličtině se tato rybka skrývá pod označením Metallic livebearer, v němčině Metallkärpfling a na samotné Kubě španělsky jako Guajacón Metálico.

Velikost až 6 cm.

Obecný popis

Samice dorůstá do velikosti 6 cm, samec je menší, kolem 3 cm. Tato rybka patří u nás spíše k těm opomíjeným. Její zbarvení je podobně jako u většiny divokých živorodek víceméně zpravidla světle lesklé, ale je nejvýraznější ze všech druhů tohoto rodu. Leskle kovový nádech zabarvení těla dal této rybce své druhové jméno v češtině, v latině a mnoha dalších jazycích „metallicus“.

Pouze samci mají černé břicho a pohlavní orgán - gonopodium. Ovšem tato rybka se vyskytuje rovněž ve vyšlechtěné zlaté podobě a v některých populacích jsou samci dokonce skvrnití podobně jako u Phalloceros caudimaculatus (říčanka jednoskvrnná). Je to rybka absolutně nenáročná, pokud jí udržujeme slušné podmínky k životu. Někteří němečtí akvarijní odborníci v minulosti předpokládali, že populace, u nichž se vyskytuje černá barva na břiše, jsou akvarijními (vyšlechtěnými) populacemi a tudíž se s nimi v přírodě nesetkáme. To ale pravda není, protože se v přírodě vyskytují a je jen otázkou, kde se vzaly. Pro někoho jedině správná podoba samců je bez černé barvy, což má dokazovat divoký původ. Ovšem již se zkoumá, zda se nejedná o vedle sebe se vyskytující dva blízce příbuzné druhy, které se spolu běžně rozmnožují. Vědci při sledování odlišně zbarvených populací zjistili také rozdíly v jejich chování a proto zřejmě dojde na rozbor DNA či jak lze nejpřesněji zjistit stav věci.

Jak již bylo uvedeno, tato endemitní živorodka z Kuby se v přírodě vyskytuje ve dvou barevných formách: čistě stříbřitá a černobřichá. Černá bříška (a gonopodium) mají ale jen samci. Podle Wischnatha [L4] existuje teorie, podle které čermobřichá forma mohla vzniknout v přírodě křížením G. metallicus a Girardinus denticulatus. G. denticulatus žije na jižním pobřeží Kuby, odkud byly také poprvé hlášeny černobřiché populace G. metallicus. Teorie o křížencích nebyla dosud vědecky potvrzena. Kubánský endemit G. denticulatus nebyl do ČR pravděpodobně ještě importován[1].

Endemitní druhy Kuby:

Pro zajímavost ještě uveďme, že na Kubě žije velké množství endemitních ryb, mnoho z nich je živorodých. Fishbase.org pro naši představu uvádí všechny zástupce dosud poznaných endemitních druhů (řazeno abecedně): Atractosteus tristoechus, Cichlasoma ramsdeni, Cubanichthys cubensis,, Gambusia baracoana, Gambusia bucheri, Gambusia monticola, Gambusia punctata, Girardinus creolus, Girardinus cubensis, Girardinus denticulatus, Girardinus falcatus, Girardinus metallicus, Girardinus microdactylus, Girardinus uninotatus, Limia vittata, Lucifuga dentata, Lucifuga simile, Lucifuga subterranea, Nandopsis tetracanthus, Quintana atrizona, Rivulus cylindraceus, Rivulus insulaepinorum.

Přehled všech zástupců rodu Giradinus čtenář nalezne na Aquatabu.net: http://aquatab.net/... .

Nádrž: Pro chov této rybky sice stačí akvárium od dvaceti litrů pro pár. Avšak výhodnější jsou nádrže větší, hlavně delší. Větší s ohledem na vysokou plodnost tohoto druhu, a delší, protože je to rybka čilá, neustále rychle plavající po celém akváriu. V domácím chovu určitě rybkám dopřejeme dostatek rostlin, aby se cítily dobře. Mláďata je využijí jako úkryt před občas mlsnými rodiči. Vhodný je jávský mech, měchýřovka a drobnolisté rostliny.

Náročnost: Většinou se uvádí, že je to rybka, která si mladé nepožírá. V mém chovu to tak docela pravda není. Je velmi plodná, takže pokud je v nádrži dost samic, tak přibývají mláďata vcelku utěšeně, ale pokud je nutné zajistit komerční odchov (s minimálními ztrátami), je třeba udělat opatření, aby matky na mláďata nemohly.

Jedná se o vhodnou živorodku pro všechny skupiny akvaristů, včetně těch, kteří se chtějí vážně zabývat i jejich divokými formami. Právě žirardinka lesklá je často doporučována jako nejvhodnější druh pro milovníky přírodních forem. Tuto živorodku je možné dát i do společné nádrže s adekvátně velkými a klidnými druhy ryb. Netrpí ani žádnými nemocemi, při vhodných podmínkách je velmi odolná.

Žirardinka lesklá je mírumilovná rybka která bezpochyby udělá radost všem milovníkům živorodých ryb.

Poznámky k chovu

Teplota: 18 - 28 °C
pH: 7 - 8
dGH: 7 - 20 °N
Voda: sladkovodní; osobně přisoluji

G. metallicus je ryba velmi výrazně neustále hladová. Krmím nejčastěji vločkovým krmivem jemně drceným a různými směsicemi krmiv, které si připravuji z komerčně dostupných. Ovšem lze krmit například i tabletami a pochopitelně pokud máte možnost, tak mražený cyklop či artémie je pro ryby pochoutka. A to nehovořím o živém krmivu všeho druhu, snad jen nítěnky jsem jim nedal nikdy. Rybky též rády požírají řasy, stejně tak jako spařenou zeleninu [3]. Ovšem s tou velmi opatrně! Při rozkladu kalí vodu.

V případě, že je v nádrži hodně mladých, nejprve nakrmím dospělé ryby různou stravou a teprve po jejich nakrmení přidávám živou artémií, aby ji rodiče tolik nežrali mladému potěru.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 18 - 23 °C
pH: 7 - 8
dGH: 7 - 20 °N

Girardiny chovám ve větším, někdy menším množství, asi deset let, po většinu té doby pohromadě. Ale i já jsem několikrát dělal nové hejno z posledních pár samic, které mi zbyly. Pak je vhodnější dát matky do nádrží upravených tak, aby se po porodu k mladým nemohly dostat. Velké samice mají i třicet a více mladých, která jsou naopak velmi drobná. Avšak nesmírně žravá a tomu odpovídá jejich rychlý růst. Při větším množství ryb pohromadě separuji část samců, protože v akváriu dochází k šíleným štvanicím pěti a více samců na jednu samici, která neví kde se schovat, aby unikla žádostivcům. A ti si nevybírají, zda se jedná o dvoucentimetrovou dorostenku, nebo zkušenou matku.

Roman Slaboch [1] uvádí, že březost u žirardinky lesklé trvá 24-26 dní, maximální počet mladých je až 60, průměrně však 30. Velmi drobná, vitální mláďata se po porodu první 3-5 dnů života drží při dně, a teprve po zesílení vyplouvají do středního sloupce vody v nádrži. K hladině vyplouvají pouze při krmení, stejně jako jejich rodiče. I z pohledu krmení se jedná o nenáročné, vděčné strávníky, které přijímají široké spektrum stravy – živé, sušené, mražené. Rybky jsou schopné dlouhodobě konzumovat i dietně méně kvalitní stravu, aniž by to mělo vliv na jejich plodnost. I tuto stravu přijímají s chutí.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

[L1] Dokoupil, N., (1981): Živorodky, SZN, Praha, 254 ss.
[L2] Hieronimus, H. (1999), Živorodky – jak na to. Vydavatelství Vašut, ISBN 80-7236-089-2, 72 str.
[L3] Kempkes, M., Schäfer, F., (1998): Alle Lebendgebärenden der Welt. Mörfelden-Walldorf, A.C.S. (Aqualog), 352 ss.
[L4] Wischnath, L.,(1993): Atlas of Livebearers of The World, T.F.H. Publications, Inc.; USA, 336 pgs


[1] http://www.akvarium.cz/... - text
[2] http://www.akvarium.cz/... - foto
[3] http://divokezivorodky.webgarden.cz/...
[4] http://rybicky.net/...
[5] http://www.akvaportal.cz/...
[6] http://www.akvarium.czechian.net/...
[7] http://www.britishlivebearerassociation.co.uk/...
[8] http://www.ivanov.ch/... - velmi kvalitní materiál ve francouzštině
[9] http://www.ncbi.nlm.nih.gov/... - srovnání trávicího traktu Gambusia puncticulata a Girardinus metallicus.

Pro zájemce o chov divokých forem živorodek lze doporučit tento odkaz:

[10] http://www.akvarium.cz/... - Klub přátel živorodek – pro zájemce o chov divokých živorodek

Video:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/... – černá forma

Zvláštní poděkování:

Poděkování patří RNDr. Romanu Slabochovi za pečlivé prostudování původního rukopisu, odstranění věcných chyb a doplnění dalších zajímavých a cenných informací o této na první pohled obyčejné rybce. Dík patří pochopitelně i za poskytnuté fotografie. R.Rak/Crayfish, koordinátor Atlasu.