Další "fantom akvaristiky" aneb "pancéřníček z pohádky" Corydoras weitzmani byl konečně rozmnožen i v České republice! To, že tohoto chovatelského úspěchu dosáhl právě náš přispěvatel a pravidelný návštěvník těchto stránek, nemůžeme samozřejmě nechat bez povšimnutí.

Expedice za fantomem

Současná světová akvaristika používá již pár let pro některé druhy rybek označení fantom akvaristiky. Řekněme si tedy, co je třeba k tomu, aby se rybka stala "fantomem". Jedná se vždy o rybky krásné, které byly nalezeny, popsány, případně vyfotografovány a přitom je žádný akvarista neviděl živé a všichni fajnšmekři po nich touží.

Po nějakém čase obvykle dojde díky cíleným expedicím ke znovuobjevení rybky, jejímu dovozu a rozmnožení a teprve potom se novinka dostává do nádrží nadšenců celého světa. Takovým fantomem byl například dlouhá léta nazýván nádherný a choulostivý Sphaerichthys vaillanti, nebo také v nadpisu zmíněný Corydoras weitzmani.

Nádherný pancéřníček weitzmanův byl poprvé nalezen C. KALINOVSKIM v roce 1949, popsán byl až NIJSSENEM v roce 1971, po jeho druhém úspěšném odchytu jednoho(!) exempláře, který na sebe nechal čekat plných dvacet let a byl realizován v roce 1969.

Popis byl proveden na základě tří typových exemplářů a jako typová lokalita je uvedeno dost obecně povodí řeky Vilcanota v Cusco v jižním Peru bez přesnější determinace, pravděpodobně proto, že domorodí lovci neudali blíže místo výskytu, ať už proto, že ho neznali, nebo nechtěli prozradit.

Popsán byl na počest Dr.STANLEY WEITZMANA, kurátora oddělení ichtyologie Smithsonianova institutu. Japonští sumečkáři mu začali říkat Dream Corydoras a snažili se jeho lokalitu několikrát marně nalézt. Nebyli úspěšní amatérští turisté (Cusco přitom navštíví ročně půl milionu turistů v souvislosti s výlety na Machu Picchu), nebyli úspěšní ani významní specialisté, včetně Dr.Davida Sandse.

Znovuobjevení se podařilo až cíleně zaměřené expedici s dobrým materiálním i personálním zajištěním. Netřeba dlouho hádat, že to nemohl být nikdo jiný, než expedice slavné a známé Kamihata Fish Industry Group (mimo jiné i světově známý výrobce krmiv zn. Hikari) v roce 2004.

Japonci samozřejmě hned také zabezpečili export, takže první exempláře se dostaly do Japonska v listopadu 2004 a rybičky o velikosti 3 cm byly prodávány (a také kupovány) za 180 000 až 198 000 japonských jenů za jeden exemplář, což je v přepočtu více než 30 000 Kč. Na malého sumečka cena skutečně neobvyklá.

Japonskou akvaristickou veřejnost s novým pancéřníkem seznámil Keisuke Kobayashi v japonském časopise Aqualife v únoru 2005 a samozřejmě se rybka ihned objevila i na internetu pod názvem Weitzman’s Cory anebo také "two saddled-cory".

34 vysněných exemplářů

Stačilo mi jednou spatřit jejich fotografii a zatoužil jsem je mít. Cena však byla neúnosná. Poměrně záhy však začaly být hlášeny odchovy z Anglie, Německa i USA. V Německu je rozmnožili například známí chovatelé Hoffmanovi a Kurt Mack, v Anglii byl jako první Ian Fuller, v USA je krom jiných rozmnožuje i z internetu známý legendární "Guppyman" Frank Falcone, ale i mnozí další.

Cena rybky začala s úspěšnými odchovy klesat a dnes jsou k mání v internetových dražbách po světě za cenu okolo 20 dolarů za kus + poštovné. Zřejmě i peruánští exportéři objevili hojnější naleziště, protože ani cena importovaných exemplářů už není tak vysoká. Rybek však není dostatek, takže se stává, že i když jsou ryby nabízeny a objednány, nakonec s dodávkou z Peru nedorazí. Exportní firmy je používají jako "vábničku", kvůli které evropský importér objedná celou dodávku dalších ryb, C.weitzmani však jako na potvoru "na poslední chvíli" bohužel nejsou.

Z Anglie nebo Německa se dají sice získat, ale například z Německa do Prahy je cena dopravy bedny s rybkami 150 Euro – alespoň mně byla taková nabídnuta, netvrdím, že by se nedala sehnat výhodněji. Levnější je doprava na státní hranici, ale zas je to náročnější zorganizovat.

Mimo jiné o mé touze věděl i přítel Miloš Kroupa z firmy Profi Aquarium Roman Papík, a tak jednoho loňského horkého srpnového odpoledne mi v práci zazvonil telefon a na druhém konci Miloš nadšeně oznamoval, že vytoužené ryby z peruánského importu jsou na místě, dokonce už odčervené, a to v počtu 34 exemplářů.

I přes dost vysokou cenu jsem se obával, aby mi je nevyprodali, tak jsem se ještě večer k "Papíkovi" rozjel. Měl jsem štěstí, protože Miloš měl zrovna noční službu a čekal další import, Profi Akvarium je jinak, jak známo, přístupné akvaristům jen v pátek dopoledne.

Přípravy na tření

Importované ryby byly velké, dospělé a po transportu vyhublé. Nerad kupuji dospělé ryby, protože zvláště u dlouhověkých pancéřníků nepoznáme, zda jsou rybce dva roky a nebo třeba deset let a bude-li vůbec ještě schopna reprodukce. Přesto jsem si deset rybek koupil a dovezl domů. Dva dny trvalo, než si zvykly na nové prostředí třistalitrové nádrže a začaly váhavě přijímat potravu – artemie a nitěnky v malém množství.

Do týdne dvě rybky uhynuly bez příznaku choroby a teprve potom nastal obrat k lepšímu. Rybky začaly přijímat nejen živou potravu - dafnie, patentky, koretry a cyklop, ale i Tetramin a tablety pro sumce od firmy Tetra.

Během podzimních a prvních zimních měsíců nejevily žádnou aktivitu a pokud zrovna nepřijímaly potravu, žádnou činností se nezabývaly. Teprve začátkem ledna 2007 začaly být čilejší a občas ve skupině jezdily tlamkami po skle nádrže - po stěně protilehlé filtru, což je u pancéřníků signál chuti do tření. Ke tření však přes vydatné krmení pestrou stravou nedocházelo, bylo jasné, že rybkám stále něco chybí.

Osvědčené triky nezabíraly. Výměna vody, pokles teploty o několik stupňů, postupné ředění dešťovou vodou, umělý déšť - vše bez výsledku. Rybky se chovaly po celý leden tak, jako by se měly začít třít každou minutou, ale ke tření stále nedocházelo. Něco jim stále scházelo.

Vyhradil jsem jim tedy 60litrovou nádrž umístěnou tak, že na ni dopadalo odpolední slunce.
Teprve tam, po pětinásobné každodenní kompletní výměně vody za vodu stejných parametrů (350 mikrosiemens, pH 7) a následné pětidenní výměně pětiny obsahu nádrže za vodu dešťovou a o 5°C chladnější došlo konečně k výtěru.

Tření a první starosti

Ke tření došlo v pozdním odpoledni, kdy rybky ztratily plachost a kontrastně se vybarvily. Samci začali pronásledovat samičky a stavět se do typických T poloh. Samičky po pářícím aktu odkládají jednu obrovskou jikru nejraději do jávského mechu, ale i na sklo nádrže na straně filtru (nikoliv na protilehlou, jak to dělá většina pancéřníčků).

Tření, při kterém se pronásledované samičky i jejich samčí pronásledovatelé většinou doslova prodírají jávským mechem, poznáme snadno podle toho, že původní "koule" jávského mechu je rozcupovaná po celé nádrži.

Tření končí obvykle okolo půlnoci a zdá se, že rybky jikry nepožírají. Přesto je lepší nakladené jikry odebrat a nechat je vyvíjet v samostatné nádržce. Jde to docela dobře prsty, jikry jsou tvrdé a lepivé a při troše jemného zacházení je nepoškodíme.

Chovná skupina rybek se tře obvykle druhý den znovu a následuje dvoutýdenní pauza, ve které se samice postupně zaplňují jikrami. Po dvou týdnech se totéž dvoudenní tření opakuje a po něm dochází k útlumu pohlavní aktivity rybek na několik měsíců.

Při teplotě 24°C trvá vývoj 120 hodin. Poté se líhnou nezvykle velké protopterygiolarvy, které další čtyři dny tráví žloutkový váček a teprve pátý den po jeho vstřebání začínají přijímat potravu.

Za první potravu mohou sloužit mikry, nauplie žábronožek, ale třeba i drcený Tabimin. Při krmení naupliemi žábronožky solné potěr rychle roste, dokáže si s ní neuvěřitelně nacpat bříška, tak, že je má oranžová. Pravidelné odsávání zbytků potravy po každém krmení je naprostou nutností.

Stačí malá nedbalost a v nádržce se objeví nálevník, na kterého je potěr neobyčejně citlivý.
Jakmile si všimneme, že potěr "nesedí" spořádaně na dně či nejezdí po dně a nehledá potravu, ale plave nahoru a dolů podél skel nádrže, bývá již obvykle pozdě. Kompletní výměna vody pomáhá jen na pár hodin, kdy dochází ke zdánlivému zlepšení situace. Pak se ale nálevník znovu přemnoží. První uhynulé exempláře potěru jsou velmi rychle doslova obaleny "obláčkem" z nálevníků, kteří jsou viditelní i pouhým okem. Po několika hodinách se obláček rozplyne a malá mrtvolka zmizí.

Pár kousků se dá sice zachránit přelovením do větší nádrže, ale většinou opravdu jen pár. Nejlépe je nad takovým výtěrem rezignovat a příště být pečlivější a opatrnější s krmením a důslednější v čištění nádržky po každém nakrmení.

I přes veškerou péči přináší popsaný problém občas velké ztráty, jedná se obvykle o problém sezonní a nejspíše souvisí i s fotoperiodou, která v některých měsících roku dravým nálevníkům vyhovuje. Stejně jak rychle se objeví, aby škodili, tak po nějakém čase zase zmizí.

Ve stáří dvou měsíců jsou rybky velké dva centimetry, přijímají všechny druhy potravy a zbarvením se podobají svým rodičům. Hejnko čtyřiceti dospívajících Corydoras weitzmani v pěkně osázené nádrži skýtá překrásný pohled a je skutečnou pastvou pro oči. Stále ještě se ale jedná o pohled vzácný a těžko dostupný.