to langosh: tak se nech překvapit, já už to vím :-).

v každém případě doporučuji začít šetřit, protože není vyloučené, že až druhý díl té recenze vyjde, pocítíš nutnost mít doma díly oba:-).

Nevím jak jednička, ale dvojka podtitul má (sice ne přímo na obalu, ale má;-)) a to "Natural History of South American Dwarf Cichlids Part 2". Předpokládám, že když to má překlad, tak to bude mít i originál...

btw jsem zvědavý, co tvé kritické oko říká na druhý díl...
Roman:)

to Raviolka: Někdy máme až příliš kladné mínění o "německé" důslednosti a ono kde nic tu nic.

to Langoš: To samé, co jsem nyní psal Raviolce. jen ti k tomu přidám, že v dnešní době /nejen u nás se taková literatura příliš nekupuje/ v tomhle skutečně není nic jisté a ani nevíme, jak si v současnosti nakladatelství stojí. Neznám jejich plán, ale když se s odstupem deseti let podívám na úžasné plány Glasserů s Aqualogy a na skutečnost (kde je kupříkladu někdy v r. 1997-8 avizovaný druhý díl krunýřovců? - byly na něj upoutávky v některém z dílů "Jihoamerických cichlid")!!!

Díky, já si asi přeci už jen počkám na ten dotisk... prý už je to na spadnutí. I když u Merguse "na spadnutí" může znamenat i několik dlouhých měsíců, nedej bože i let (viz Cichliden atlas 2)...
Roman:)

Hm, díky. Já jsem se ani nepozastavovala nad vyčleněním jihoamerických trpasličích cichlidek v rámci cichlid, to označení je běžně užívané a nemám s ním sebemenší potíž :-)
Zajímalo mě, jak je vymezené téma knihy; že tam není žádný podtitul mě dost překvapuje. Ale asi je to u Merguse normální, prostě odněkud začnou a pokračují až "kam to dá"...

to Langosh: Zkus se podívat na "amazon.com", třeba se ti povede to získat z nějakého knihkupectví nebo maloobchodu, které tam inzerují a nebo antikvariátně. Jinak se ještě mrkni na nabídku Simphsonů v Anglii, ti jsou distributory pro vydání v angličtině a do třetice se zeptej Soarese na "apistogrammaidiots" - i přes něho se to dalo v angličtině sehnat.

to Raviolka: Hmmm, narazila jsi na docela zajímavý fenomen. Když se dívám na tvoji otázku, tak si svým způsobem uvědomuji, že běžný akvarista, pojímající toto odvětví lidské činnosti a zájmu se na to skutečně může dívat s podivem. Ne že by zde šlo až tak o úzce vyhraněnou specifikaci, nicméně akvaristé trošku více zasvěceni do rozsáhlé čeledi cichlidae tohle chápou po svém.
Vzhledem k šíři a problematice spektra této čeledi jsou cichlidovití všeobecně rozdělováni do určitých skupin. Výše uvedené Mergusy se týkají jedné z těchto skupin - trpasličích cichlidek. No a vzhledem k tomu, že trpasličí cichlidky nežijí jen v oblastech Amazonie Jihoamerického kontinentu, ale u v říčních a potočních systémech západní Afriky, což jsou trošku zase jiné rybky (v brzku bude recenze na stěžejní dílo největšího znalce západoafrických cichlidek - A.Lamboje), je zde třeba pochopit, že Römerova práce a výzkum je orientována na tuto skupinu rybek z JA.
Tudíž abych se vyjádřil k věci. Mírně zavádějící je samozřejmě titul uvedený na knize, protože je tam skutečně psáno "Cichliden atlas" a tudíž pro nezasvěceného to může vypovídat o tom, že se zde jedná o všeobecný atlas všech cichlidovitých.
V tom s tebou samozřejmě souhlasím, i když si dokážu představit, že Mergusovo nakl. hodlá v "Cichlid atlasech" pokračovat dalšími díly o dalších skupinách cichlidovitých a proto jsou tyto knihy označovány čísly, tak jim zde trochu konkrétní pojmenování v řádu podtitulu poněkud uteklo mezi prsty.
Jelikož tahle skupinka cichlidovitých je jednou z mých priorit, ani mne nenapadlo nad tímhle hloubat, ale máš pravdu. Prostě podtitul tam není.
Zde by měl dělící čáru udělat spíš vydavatel než autor....
Jinak drobné rody a druhy skupiny "štikovitých" crenicichel jsou zde samozřejmě zastoupeny v dostatečné míře. Ta pomyslná hranice spočívá zhruba v tom, že trpasličí cichlidky by měly obecně dorůstat maximálně do deseti centimetrů u nejvzrostlejších jedinců v dospělém věku. Vyjímky jsou samozřejmě připuštěny a je možné, že se v této kategorii může objevit i druh dorůstající třeba 12 cm, ne ale skupiny druhů jihoamerických cichlidovitých, kde v rámci rodu existuje jeden či dva druhy blížící se maximálními rozměry v dospělosti k těm 10 cm a ostatní jsou pak již mezi 15 - 20 cm a více.
Takže asi takhle. Samozřejmě by se o tom dalo polemizovat v daleko širší míře. Chovatelé specialisté na celém světě se i na to někdy dívají s despektem a berou jako klasické trpasličí cichlidky pouze apistogrammy. Ichtyologové, kteří na tohle mají bezesporu ten nejmocnější patent to dělí takto. Hmmm, to je asi tak všechno, co k tomu mohu na tomto prostoru říci. ;o)

Mám takový asi dost blbý dotaz: o čem ta kniha je??

Z nadpisu článku i z recenze samotné vyplývá, že je o trpasličích jihoamerických cichlidkách, na obalu knihy vidím ale jen "Cichliden Atlas 1". Ať hledám jak hledám, nevidím informaci o tom, že by měla kniha nějaký podtitul. Možná hledám špatně.

Jestli je teda skutečně jen o trpasličích cichlidkách (a jen těch z JA), udělal autor nějakou dělící čáru mezi trpasličími a ostatními? Třeba všechny Crenicichly by se do škatulky trpasličí sotva vešly. Celkem by mě zajímalo, kde je ta pomyslná hranice - Honzo mohl bys mi to nějak objasnit?

Tak anglický překlad této knihy se již několik měsíců marně snažím sehnat. Důvodem její nedostupnosti je údajně vyhořelý sklad Mergusu (snad mělo shořet posledních 1500 výtisků). Snad by se mělo pracovat již na její reedici, nicméně se rozcházejí informace, zda půjde jen o klasický dotisk nebo případně i o revizi tohoto dílu (osobně myslím, že asi jen o dotisk, protože jinak by se musel měnit i německý originál a to asi nehrozí a některé věci byly doplněny v avizované dvojce).

Co se týká zmíněných kreseb tak se snad nepletu, ale mám pocit, že ve dvojce je uvedeno, že to kreslila právě Römerova žena....
Roman:)

vážení čtenáři, článek byl po publikování na chvíli stažen, bylo potřeba opravit chybku :-)