Pro "cichlidáře" je perlovka synonymem krasavice, která se ovšem chová obtížně s jinými druhy ryb. Mám teď na mysli hlavně ty nejběžnější červené. Tak například Hemichromis lifalili, H. guttatus i H. bimaculatus. Jsou to vskutku nádherné a krásně vybarvené ryby, vzorně se starají o mladé, mají ovšem jedno ale...

Základní barva skvostně září, doplněk blýskavých modrých teček tuto rybu nominuje mezi skutečné drahokamy. Avšak pokud budete chtít odchovy umístit někam do akvaristiky, zkušenější osazenstvo krámu se pokřižuje a s díky vás vypoklonkuje. Většina obchodů šetří s místem, a navíc i zákazníci vědí, že s těmito rybkami bývají problémy.

Věřit se mi nechtělo

I já jsem si prošel etapou obdivu a lásky k těmto cichlidám. Nicméně jsem byl nakonec rád, že se mi podařilo zbavit se chovných ryb, jen aby už nebylo dalších mladých. O to více mne zaujaly zmínky o perlovce Hemichromis sp. "Bangui", které se ve větší míře na začátku loňského roku začaly objevovat v časopisech, či se o ní mluvilo na různých akvaristických setkáních. Prý se nepere, může být s jinými rybami a tak podobně.

Korunu tomu nasadil akvarista ze Žďáru nad Sázavou, přítel Zdeněk Dočekal, který mi říkal, že je má s "whitefiny" (whitefinem nazývají anglicky hovořící různé druhy ryb poměrně často, v tomto případě se jedná o tetru "bentosku", resp. "ornatusku", Hyphessobrycon bentosi, http://www.fishbase.org/..., pozn. red.) v jedné nádrži a perlovky si v klidu vodí mladé. Vzpomněl jsem si na vyprávění starších akvaristů, kteří mi zarytě tvrdili, že jejich "lifalilky" mohly být také v nádrži s jinými rybami a bez problémů odchovávaly mladé bez ztrát na ostatním osazenstvu. Při svých zkušenostech s těmito rybami jsem tomu nevěřil. Ani Zdeňkovi jsem v tuto chvíli příliš nedůvěřoval.

Ovšem drápeček ty "podivně" se chovající perlovky v mém nitru zaťaly. Bez skrupulí přiznávám, že jsem uvažoval rovněž komerčně. Protože v tomto případě by nemusel být problém s mladými, pokud by se mi podařilo přesvědčit prodavače, že tyto perlovky jsou něco jiného. Barevné ryby s výrazným sociálním chováním jsou pro zákazníky přitažlivé.

Perlovkám je voda fuk

Nějaký čas ještě trvalo, než došlo k setkání se Zdeňkem, protože to k sobě máme dost daleko. Deset rybiček se ale nakonec přece jen objevilo u mě v rybárně. Nijak výrazně krásně zbarvené nebyly. Pohlaví jde, stejně jako u ostatních druhů, určit jen obtížně, a to ještě u dospělejších ryb. Dal mi proto rovnoměrně několik větších a menších.

Chtěl jsem vyzkoušet jejich snášenlivost, tudíž jsem je pustil do "dvěstěpadesátky", kde plavalo deset Glossolepis incisus (gavúnek lososový). Říkal jsem si, že jsou to velké a rychlé ryby, takže pokud bude pravda, co se o Hemichromis sp." Bangui" tvrdí, nemůže se nic stát.

Akvárium je 55 cm vysoké, gavúnci poletovali v horní části nádrže a perlovky zabydlely spodek. V nádrži byl jen kořen, květináč s echinodorem, pár kamenů a přidal jsem několik prázdných květináčů a drenážních trubek. Krmím granulemi, vločkami, mraženým a občas živým krmením, pokud se k němu dostanu. Perlovkám bylo všechno jedno, sežraly na co přišly a celkem rychle začaly růst. Ale co bylo hlavní, vůbec si nevšímaly incisusů.

Protože působíme u Jičína, znalci vědí, že voda je tu dost špatná skoro pro všechny ryby. Tvrdost dosahuje často rekordních výšek, ph je většinou kolem 8, ale i více. Živorodky to zkousnou, některé jihoamerické cichlidy rovněž, ovšem o říčních afrických rybách jsem měl pochybnost. Zkoušel jsem Steatocranus casuarius, Pelvicachromis pulcher a některé další druhy. Bez úpravy vody to nešlo. Musel jsem tedy takové ryby vyřadit ze sortimentu. Perlovkám bylo a je složení vody úplně fuk.

Experiment bez výčitek

Po třech týdnech se začal oddělovat první pár a navzdory tomu, že rybky měly jen něco přes pět centimetrů, zabraly drenážní trubku a tam se vytřely. To už začala svítit červená barva, která drží i mimo dobu tření. K výtěru došlo zcela bez mého vědomí, neboť jsem jej ani ve snu nepředpokládal. Spíše mne při zběžné kontrole zaujalo, že se v trubce cosi hýbe. A on to kulící se potěr.

Rozhodl jsem se, že vyzkouším vlastnosti rodičovského páru. Mladých bylo málo, tak jsem bez výčitek započal experiment. Před ostatními perlovkami mladé celkem v pohodě uhájily. Samec obletoval svůj rajon a samička vodila hrdě svých dvacet sedm potomků. Ovšem jen do té doby, než přírůstek do nádrže vyčenichali G.incisus.

Tito bystří plavci začali najíždět k rodičům a rafinovaně odváděli jejich pozornost, aby si vždy jeden z nich mohl mlsnout. Perlovky s nimi marně soupeřily. Během okamžiku mazali gavúnci z nádrže a posléze jsem pro jistotu odebral i ostatní perlovky. Přece jen mi mladých bylo líto. Myslím, že tento pocit u prvních výtěrů má každý chovatel. Jakmile se situace v nádrži uklidnila, vydala se celá skupina na poklidné putování při dně.

Druhé tření ohroženo

Problém krmení jsem vyřešil tím, že jsem první dny artemii podával na lžíci až ke dnu, ovšem potom už junioři cestovali po celé nádrži, takže to bylo zbytečné. Potěr je velký jako u ostatních perlovek, ale roste značně rychle a ne vždy stejnoměrně. Brzy jsem začal přikrmovat cezeným planktonem, nebo přidával "pudr" od různých firem. Půlcentimetrové rybičky plavaly ve společnosti rodičů po třech týdnech. Ti je sice stále vodili, ale už začali chystat další tření.

To mne docela překvapilo, protože na to nejsem u cichlid zvyklý. Většinou pokud vodí mladé, samice odpočívá a zaplňuje se novými jikrami. Na tření jsem si tentokráte počkal. Bylo rychlé, samice nakladla, samec oplodnil a už se zase staral o mladé. Samice čistila jikry, odstraňovala bílé a život šel dál. Ale jen do okamžiku, kdy se jikry začaly hýbat. To trvalo necelých osmačtyřicet hodin.

Voda v nádrži má kolem 26 stupňů Celsia. Vývoj jiker byl tedy docela rychlý. Po dvou dnech už samice ještě nerozplavaný potěr odstěhovala ze své oblíbené trubky do květináče. To byl ovšem povel pro první mladé perlovky, aby zakročily a vyčistily si životní prostor. Druhý výtěr byl už podstatně bohatší - kolem sta jiker - a proto jsem musel konat já. Nemilosrdně jsem první potěr rodičům odebral.

700 mladých za tři měsíce

Z ostatních osmi ryb se ještě vytvořily další tři páry, které se posléze začaly třít a mladé odchovávat podobným způsobem, jako byl druhý pokus zakladatelů populace Hemichromis sp. "Bangui" v mých nádržích. Vždy si odvodily své mladé, které jim nechávám do doby, dokud o ně jeví zájem. Během prvních tří měsíců letošního roku jsem odchoval kolem sedmi set mladých od třech párů. V jednom z mých čtyř párů se samice svému partnerovi znelíbila a než jsem ji stačil zachránil, zlikvidoval ji. Pak si daly ryby pauzu a od poloviny května začalo další kolo.

Dorostence jsem umístil do téměř dvou desítek krámů a jen ve dvou případech se špatně snášeli s ostatním osazenstvem. Nejvhodnější se na krámech jeví společenství s velkými tetrami Moenkhausia columbiana, Hemigrammus caudovittatus či většími parmičkami. Ovšem bez problémů perlovky koexistovaly i s čichavci Colisa lalia.

Jisté potíže lze vysledovat při umístění do prodejních nádrží s jinými cichlidami, protože si ryby vzájemně vymezují prostor. A další problém může nastat při doprodávání, neboť pak si rovněž začnou hledat své místo zbylé ryby. Je totiž více než pravděpodobné, že budou zbývat obě pohlaví. Jinak ovšem jsou Hemichromis sp. "Bangui" skutečně bezproblémové ryby, které se zcela vymykají chování jiných příslušníků rodu Hemichromis.