V každé profesi, která je lidmi provozována, jsou logicky zapojeny osoby na různé úrovni odborných vědomostí. Podobně tomu je i při provozování různých hobby, mezi které patří i akvaristika.

"Žádný učený z nebe nespadl … ale blbce jako by shazovali". Dost často jsem si myslel, že jsem byl první, koho shodili. Ovšem když vidím přístup profesionálních akvaristů k ženám, začátečníkům a laikům, už chápu, že prvenství jsem neobhájil.

Při shánění informací se zejména začátečníci mohou setkat s různým přístupem zkušenějších akvaristů:

1) Podávání záměrně klamavých informací

Pokud někdo začátečníkovi podává záměrně klamavé rady, které vedou rychle k vyhynutí ryb v jeho akváriu, tak to v pořádku rozhodně není. Podobně "návody" již zkušených akvaristů, že červené neonky zásadně vytírá ve tvrdé vodě a podobně. To není ochrana před konkurencí, to je poškozování akvaristiky jako takové a odrazování začátečníků. Ani zkušený akvarista, který svého kolegu slyší vykládat záměrně nesmysly, by to neměl trpět.

2) Přezíravé až urážlivé chování

Každý si projde nějakým vývojem v získávání odbornosti a úspěšnosti, a jeho osobnost je ovlivněna výchovou, temperamentem, partnerskými vztahy a dalšími vlivy. Všichni nevyrůstali v klášterní škole, ale i v tom případě se na nich může následně podepsat okolí. Znám případ, kdy vysokoškolačka se seznámila během studií se studentem jiné vysoké školy průmyslového směru, a po studiu se vzali. Na začátku vztahu byl muž příjemný, se slušným jednáním vůči svému okolí. Po ukončení studia začal dělat vedoucího pracovníka ve slévárně, kde slušné jednání nadřízených bylo považováno za projev slabosti a musel se podle toho zařídit. Bohužel drsný autoritativní způsob jednání postupně přenášel i do rodinných a mimopracovních společenských vztahů.

Zvláštní kapitolou je postoj mužů k ženám, které provozují stejného koníčka. Někteří muži považují svého koníčka za určitý druh soutěžení, kdežto ženy zkrátka za zábavu. Potom jsou velmi překvapeny, když se při sebemenší příležitosti dotyčný snaží dokázat, že je v něčem lepší, někdy dost vulgárním způsobem, nehledě na to, že si tím občas řeší komplex, že doma je sám "pod pantoflem". Chlapi se bohužel někdy i chovají jako samci v našich nádržích při soubojích s očekáváním, že zrovna on bude nakonec tím kýženým alfa samcem, jehož budou všichni ostatní bez výhrad respektovat.

Bohužel je zároveň smutnou pravdou získanou v mnoha jiných oborech lidské činnosti, že žena musí toho umět aspoň třikrát tolik co muž, aby ji ten respektoval jako kolegu či partnera.

3} Naštěstí většinou ochota poradit

To je žádoucí stav, ale neměl by přehnaně vést k situaci, kdy prodavač v prodejně něco zákazníkovi radí, ale přitom není zcela kovaný v oboru a může se mýlit. Tento jev je častější spíše tam, kde akvaristika je přiřazena k prodeji jiného sortimentu zboží.

Co s úpadkem akvaristiky?

Akvaristika má v posledních dvaceti létech upadající tendenci. Na vině jsou dovozy ryb z Asie s vysokým úhynem v důsledku nepřežití změny životních podmínek. Nízká cena je příčinou, které nikdo napoprvé neodolá. Nechutné je zjištění, že za posledních dvacet let se mzdy zvedly na desetinásobek, ceny materiálu a energií také na desetinásobek, ale cena vody (původně 42 haléřů za krychlový metr), která se musí v produkční akvaristice stále měnit, ta se zvýšila více než stopadesátinásobně. Snad celosvětově mezi hrobaře provozování různých hobby patří banky, které poskytováním (přesněji vnucováním) snadno dostupných hypoték a půjček sice podpoří stavebnictví a prodej ojetých aut (a hlavně samy zbohatnou), ale potom dotyčný už v podstatě na "zbytečnosti" nemá peníze, někdy celoživotně. To přináší dlouhodobě zpomalení ekonomiky, protože je prokázáno, že teprve rozvoj výroby a prodeje výrobků nad základní potřeby vede k ekonomickému rozvoji a zvyšování životní úrovně.

Profesionální akvaristé, čímž jsou zde míněni všichni, kteří zkrátka dokážou ryby množit a dále je prodávat, sice představují elitu akvaristiky, ale rozhodně nejsou hlavním zdrojem prosperity prodejen a celkové prosperity akvaristiky. Tímto zdrojem je totiž celkově vysoký počet neprodukčních akvaristů. Před dvaceti roky, když se po setmění projíždělo sídlištěm, tak bylo vidět mnohem více svítících akvárií než nyní.

To, co tedy prodejny i profesionálové potřebují, je co nejvyšší počet laiků, kteří mají akvaristiku jako pouhou zábavu bez produkce ryb a jsou schopni a ochotni utrácet co nejvíce peněz v prodejnách. A to jak za nákup živého, tak i neživého materiálu. Podmínkou pro to je mimo jiné to, že s přispěním odborníků na základě dobré rady budou vědět, že když si něco koupí, tak že živá zvířata nebudou trpět a neživý materiál koupí účelně.

Samostatnou kapitolou jsou ženy. V podstatě drží rodinnou kasu a zrovna tak, jako jsou schopné utrácet za věci (z pohledu mužů) nesmyslné, tak jsou schopné utrácet i za akvaristiku. To platí nejen v případě, že ji mají jako hobby, ale také pokud jsou jí nakloněny i v případě, že se jí přímo nezabývají, ale chce se jí věnovat potomek nebo manžel. A často patří mezi neinformované tazatelky s "hloupými dotazy", protože se chtějí přesvědčit, že rodina nebude vydávat peníze na něco, co potom nebude schopna zvládat z nedostatku informací. Pokud potom narazí na nechutné jednání zkušených akvaristů, mají pádný důvod být v rodině proti tomuto koníčku.

Velký vliv mají dlouholetí akvaristé, kteří mají doma jednu či více nádrží, ale ryby nemnoží, zkrátka je baví pohled na život v akváriu a líbí se jim jako bytová dekorace. Aby jich bylo co nejvíce, to je ideální předpoklad prosperity prodejen i profesionálních akvaristů. Přijdou k nim známí a akvárium se jim může líbit. Když jim majitel řekne, že v nejbližší prodejně je ochotný personál, který jim vhodně poradí, nebo dá odkaz na dobré webové stránky s kvalitní poradnou, je o dalšího akvaristu více, a ten má zase další známé. Ovšem pokud řekne, že sehnat dobou radu je problém a spíše se setkají s arogancí, tak si akvárium v životě nepořídí.

Zvláštní kategorií jsou "rozdávači špatných rad". Principiálně jde o to, že když v důsledku špatných rad nebo speciálních manipulací budou rychle hynout zakoupené ryby, tak na první pohled se zdá, že to je dobře, budou se prodávat nové. Jenže laického akvaristu to rychle odradí a skončí.

V 80. létech byl jeden akvarista, který do vody přidával běžně dostupnou látku, kterou ryby dobře snášely, ale po změně prostředí v jiné vodě novému majiteli uhynuly. Po republice se to rychle rozneslo a nikdo od něj ryby nechtěl a ani mu jiné neprodal. Existuje určitá skupina informací, kdy je v podstatě morální povinností toho, kdo je znalý problematiky, aby s nesmyslnými tvrzeními s dotyčným "vyrazil dveře". Příkladem budiž situace, kdy jedna osoba stvořila komerční pojednání o tom, že omega mastné kyseliny, které jsou hodně obsažené v rybím tuku, mají tak úžasný účinek na dětský mozek, že když je bude dítě konzumovat, bude velmi chytré. S tímto článkem navštívila uznávaného odborníka v oboru a chtěla od něj posvěcující dobrozdání, že to je tak. Ten si práci přečetl, a se slovy: "Co Eskymák, to nositel Nobelovy ceny!" dotyčnou osobu vyhodil z kanceláře.

Podobně jednají ti produkční akvaristé, kteří dělají všechno pro to, aby nějak nepodpořili nebo přímo poškodili konkurenci. Celosvětově i v ČR se akvaristika rozvíjela v první řadě tím, že ti šťastnější zveřejnili získané poznatky z přírodní lokality, odchovu, specifických odborností a podobně, a tím se zvyšoval i počet laických akvaristů, kteří se nebáli pořídit si akvárium, vznikaly akvaristické spolky, prodejny, dovozci. Pokud by tomu tak nebylo, tak je světová akvaristika stále na úrovni prvních amatérských dovozů tropických ryb. Jako k poškozovatelům tuzemské akvaristiky by akvaristé a zejména velkoobchodníci ve vlastním zájmu měli přistupovat k tuzemským akvaristům, kteří atraktivní novinky prodávají na druhý konec zeměkoule a nechtějí je prodávat v ČR. Leckdo namítne, že producent se tím živí a chrání se před konkurencí, ale exportér-importér se tím také živí a je jeho věcí, jestli upřednostní ty, kteří s ním obchodují.