Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Ivan Tuša · 13.5.2007
· Sledovanost: 45378x
· Vytisknuto: 4148x Hodnocení: 5.25/6 (16x) · Odměněn: není
V tomto příspěvku jsou shrnuty mé patnáctileté zkušenosti s chovem některých našich, tedy studenovodních, ryb v akvarijních podmínkách, instalovaných v interiérech Vlastivědného muzea v Šumperku.
Nádrže a jejich vybavení
Ryby jsou chovány v nádržích o objemu 350-450 litrů. Na základě výsledků testů výkonnosti různých typů akvarijních filtrů, prováděných autorem tohoto článku (shodou okolností před započetím instalace nádrží), byl pro muzejní nádrže s našimi rybami zvolen půdní filtr s roštem přes celé dno. Schéma instalace těchto filtrů je znázorněno na následujícím obrázku.
Rošt je v podstatě tabule z plexiskla o síle 15 mm, opatřená rovnoměrně po celé ploše otvory o průměru 10 mm, vzdálených od sebe asi 5 cm . V každém akváriu je složen ze tří částí, které se na dno pokládají vedle sebe. Každá část roštu je opatřena devíti nožkami ze silonu o průměru 10-15 mm. Na nožkách a v otvorech v roštu jsou vyřezány závity. Nožky jsou vysoké 4-5 cm.
V levém a pravém zadním rohu akvária jsou do příslušných částí roštů připojeny hadice - trubice o průměru 20 mm. Ty sahají až těsně pod hladinu, kde jsou na ně nasazena čerpadla (Maxi-jet 1000), nebo je do trubky shora zavedena hadička vzduchování.
Pod roštem je na konec svislé hadice připojena rozvětvená vodorovná hadice, aby sání vody bylo po celé ploše dna přibližně rovnoměrné. Na celé ploše roštu je položeno plastové pletivo (velikost ok 1-2 mm). Teprve na pletivo se nasype hrubý štěrk, velikost kolem 5-6 mm.
Místo původně instalované vrtule (viz. původní systém filtrace, který autor presentoval na svých webových stránkách: http://ivantusa.webpark.cz/... je na třech místech dna nádrží (uprostřed a rovnoměrně vpravo a vlevo) protažena novodurová trubka s průměrem asi 15 mm, na kterou je pod roštem nasazen plochý píst, mající tvar desky či štítku.
Ve dvou karanténních akváriích (80 litrů) je instalován mobilní půdní filtr, zhotovený ze síta na mouku. Síto na mouku je v podstatě válec, asi 15-20 cm vysoký, o průměru 20 cm. Zhruba uprostřed výšky je uvnitř válce přes celou jeho plochu napnuto plastové pletivo. Síto se postaví na čisté, holé dno, bez štěrku a písku.
Na pletivo se nasype asi 8 cm vrstva štěrku. Zboku je do dolní části boku - rámu síta vyvrtán otvor asi 10 mm a do něho zasunuto těsně kolínko z plastu. Na kolínko je nasazena hadice nebo trubka, vedoucí až těsně pod hladinu. Do trubky je shora zasunuta hadička vzduchování a fixována tak, aby konec hadičky od vzduchování zasahoval až téměř ke kolínku nasazenému na síto. Tento mobilní půdní filtr i způsob filtrace je v principu stejný jako u stacionárního filtru popsaného výše. V každé nádrži je rovněž instalováno vzduchování (Maxima, Champion, Phoe-Nix).
Během let bylo v našich nádržích zjištěno, že mnohé naše ryby v přiměřeném počtu, či spíše hmotnosti (0,5 kg ryb na 350-450 litrů), chované v akváriích (viz dále) nepotřebují bezpodmínečně vzduchování (při teplotě vody 18-22°C), ale pokud je, zejména silnější ryby jsou výrazně pohyblivější a voda v nádržích je o poznání křišťálovější než při slabém vzduchování nebo bez něho. Výjimku tvoří pouze velmi teplé letní dny, s teplotou vody přes 25°C, kdy je vzduchování nezbytné.
Údržba nádrží
Jednou za 4-5 týdnů je 75 procent vody vypuštěno do odpadu a nahrazeno čistou vodou přímo z vodovodu. Přes rozporné informace, týkající se nebezpečí chlóru ve vodovodní vodě, přidávám před napouštěním čerstvé vody do akvária několik krystalů thiosíranu sodného (Na2S203). Je to součást kyselého ustalovače pro vyvolávání fotek - větší sáček(!) v balíčku dvousložkového ustalovače. (S touto metodou doporučujeme neznalým rozhodně neexperimentovat! Jedná se o použití ve zcela specifických podmínkách, navíc podložené dlouholetým experimentováním autora. Na úpravu vody lze se stejným úspěchem použít i standardní chemické přípravky, prodávané přesně k tomuto účelu - pozn. red.)
Po vypuštění asi poloviny vody z nádrže odzátkuji některou ze tří odkalovacích trubek, zapuštěných v roštu, nasadím na ni krátkou (asi 5cm) hadici a na ni připojím trubku sání malého akvarijního čerpadla. Na jeho výtlakovou trubku nasadím dlouhou hadici, vedoucí do odpadu. Postupně nasadím hadici s čerpadlem na všechny tři krátké odkalovací trubice, zapuštěné do roštu. Při odsávání vody je třeba stále pohybovat odkalovací trubkou s pohyblivým roštem vertikálně, jak je naznačeno na nákresu. Po ukončeném vysávání kalu a odpojení čerpadla je třeba nezapemenout odkalovací hadice znovu zazátkovat!
Po napuštění nádrže čerstvou vodou preventivně - proti případnému přílišnému rozmnožení některých mikroorganismů a prvoků přidám do nádrže několik kapek acriflavinu nebo malachitové zeleně.
Martik: Jak které druhy. Nyní jsou v akváriích ryby již 4 roky bez větších úhynů. Vámi zmiňovaný perlín nám nikdy dlouho nevydržel. Vždy jen několik měsíců
Akvarijní podmínky naopak dobře snášejí : amur, jelec jesen, jelec tloušť, hrouzkovec malý (ale ten je relativně od přírody krátkověký), lín, karas stříbřitý, ostroretka. Myslím, že je to v článku tak nějak uvedeno.
Čtvrtek 1.11.2007
Martik
Že rybičky za chvíli uhynou? Chovali jsme v rámci biologie na škole pár perlínu a plotic ve 120tce a spokojeně jsme je vykrmovali asi rok vším možným a pak je zpět pustili,kde jsem je nachytal.Snad i porostly:)
Středa 16.5.2007
Bagrak
Vystavu maji i na zamku Orlik. Ale uroven je docela uboha.... ja osobne mel od podzimu do ted malinkyho zlatyho karaska v akva doma... a ted uz je zase v jezirku.... a mam s tim vyborne zkusenosti....
Úterý 15.5.2007
Aivosh
kdyz uz je rec o te akva vystave v Brne,jakou ma uroven? co tam je k videni? diky za odpovedi
Úterý 15.5.2007
rudolf
Výraz koi se v Japonsku a Číně používá opravdu pro jakékoli kapry, tedy i pro ty "obyčejné", kteří se jedí. Barevní kapři, kteří se zásadně nejedí, se označují nishikigoi, což je doslova "brokátový kapr". "Obyčejný" kapr se pak někdy pro odlišení označuje magoi. Všude mimo Japonsko a Čínu (nejen u nás, ale i v zemích, kde se barevní kapři chovají velmi hojně, vystavují, posuzují, bodují a často velmi draze prodávají, jako USA, Austrálie, Velká Británie, Německo apod.) se ale používá termín koi výlučně ve smyslu barevných kaprů.