Chov ryb

Nyní se dostáváme ke kapitole, mapující mé zkušenosti s chovem některých našich a v našich volných vodách aklimatizovaných druhů ryb v interiérových akváriích.

Zdálo by se, že problémovými rybami pro interiérové akvárium budou z naší fauny jen druhy z horských a podhorských toků, vyžadující chladnou, čistou vodu s velkým množstvím rozpuštěného kyslíku. Tyto ryby lze skutečně chovat jen v případě, že máme akvárium vybavené chladícím zařízením, vzduchováním a filtrem.

Ovšem na základě mnohaletých zkušeností musím bohužel konstatovat, že i z našich teplomilnějších ryb z nižších pásem toků a stojatých vod se některé druhy v akváriu udrží jen velmi krátkou dobu a bez zjevné příčiny brzy (po několika týdnech nebo měsících) uhynou. Týká se to např. perlína, cejna, karase obecného či oukleje obecné.

Nejvhodnějšími rybami jsou pro interiérové akvárium podle mých dosavadních zkušeností následující druhy: jelec jesen, jelec tloušť, lín obecný, karas stříbřitý (divoká i barevná forma), slunka obecná, hořavka duhová, hrouzkovec malý (= střevlička východní), amur bílý, plotice obecná, ostroretka stěhovavá, kapr obecný, včetně barevné formy koi a úhoř říční. Přežívají v našich nádržích i několik let.

Je pozoruhodné, že mezi druhy ryb, jejichž chov se v našich interiérových akváriích daří, je relativně dost aklimatizovaných druhů (karas stříbřitý, hrouzkovec malý, amur bílý). Naopak se zatím nedaří chov tolstolobiků, nejspíš pro jejich potravní nároky (jednobuněčné zelené řasy).

Z dravých ryb mám dobré zkušenosti s okounem říčním. Ovšem musejí být chováni sami. Menší ryby až téměř do své velikosti dokáží polknout. Větší ryby jiných druhů okouni, alespoň v akváriu, zjevně koušou a zraňují je na povrchu těla. Máme-li v nádrži velikostně velmi rozdílné ryby, tak se může stát, že i kapr nebo jelec polkne malého hrouzkovce apod.

Naproti tomu nemohu v žádném případě potvrdit agresivitu hrouzkovce malého, ani k menším rybkám jiného druhu, o které se píše v literatuře. Z těch druhů, které v našem interiérovém akváriu přežívají delší dobu – tedy řádově roky, některé druhy i rostou. Zejména jsem to pozoroval u jelce tlouště, ostroretky stěhovavé, amura a hrouzkovce malého.

Naproti tomu plotice obecná patří k druhům, které v našich interiérových akváriích přežívá po léta, ale ani menší kusy již více nerostou. Biomasa ryb v každé z našich nádrží (připomínám, že 350-450 litrů objemných) je 0,75-1 kg.

Krmivo

Kmenovým krmením jsou již po léta granule SAK 55, doplněné krmivy LON-Gammarus a LON-Plant. Občas krmím i moučnými červy, čerstvým salátem, vodním morem a jinými vodními rostlinami. Dosti vyjímečně (s ohledem na kvalitu vody) krmím hovězím srdcem nebo játry. Při takovém krmení se kondice ryb vždy zvedne. Ovšem z technických důvodů (častost čištění) není možné stále krmit syrovým masem.

V souvislosti s vlivem krmení na kvalitu vody je třeba poznamenat, že některé druhy našich ryb, jako hrouzek obecný nebo mřenka mramorovaná přežívaly v akváriu pouze v období, kdy se krmilo granulemi a sušenými krmivy. Při krmení syrovým masem (játra, srdce) většinou během několika dní uhynuly. Nepochybně to bylo zhoršením kvality vody (dusíkaté látky, rychle rozložitelné organické látky).

Měl jsem bohužel zatím k dispozici jen některé druhy našich ryb. Vhodnost dalších druhů pro interiérová akvária je třeba experimentálně zjistit. Informace z literatury o chovu našich ryb v interiérových akváriích je nutno dle mých zkušeností považovat za orientační

Související odkazy: http://ivantusa.webpark.cz/...