Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Jiří Havránek · 20.5.2007
· Sledovanost: 32752x
· Vytisknuto: 7410x Hodnocení: 5.08/6 (13x) · Odměněn: není
Zbarvení ryb
Většina ryb, ať už našich sladkovodních nebo i mnoho ryb mořských, zvláště pak predátorů, používá maskovací zbarvení, které jim umožňuje splynout s prostředím, ve kterém žijí a stávají se tak nenápadnými. Obecně platí, že tmavý hřbet umožňuje rybě splývat s pozadím při pohledu shora a světlé až stříbřité břicho splývá při pohledu ode dna s vodní hladinou, která se jeví jako zrcadlo.
Méně často se můžeme setkat s dalšími typy zbarvení např. plakátovým zbarvením, které nemá maskovací funkci, ale naopak činí jejich nositele velmi nápadnými. Řada druhů ryb s plakátovým zbarvením je nespolečenská a velmi agresivní. Další význam tohoto zbarvení může být i ochrana před mezidruhovým křížením. Plakátové zbarvení najdeme zpravidla u korálových ryb.
Hejnové zbarvení bývá sice výrazné, ale jednoduché, aby umožnilo rybám snadno se vyhledat a udržet v hejnu. Všichni jistě známe např. neonky. A nesmíme zapomenout ani na výstražné zbarvení, které je v rybí říši spíše výjimečné. Používají je např. některé rody z čeledi ropušnicovitých.
Zvlášť při pohledu na barevné korálové rybky by se člověku nechtělo ani věřit, že za tu krásu mohou všeho všudy čtyři druhy pigmentových buněk:
melanofory – obsahují černý, hnědý, modročerný nebo modrý pigment melanin erytrofory – obsahují červené lipochromy xantofory – obsahují žluté nebo oranžové lipochromy guanofory (iridocyty) – obsahují guanin (C2H5H2O), který je produktem metabolismu a dodává rybám stříbřitý lesk
Kombinací těchto barviv společně s rozkladem světla v guanidových vrstvičkách je dosaženo celé barevné škály.
Zbarvení ryb může být a často bývá ovlivněno mnoha dalšími faktory, např. fyziologickým stavem, stářím, změnou prostředí či světelných podmínek, stresem (tzv. úlekové zbarvení). U některých druhů ryb existuje výrazný rozdíl mezi denním a nočním zbarvením či mezi zbarvením samce a samice (hlavně pak v době tření či péče o potomstvo).
U některých jedinců, bez ohledu na druh, lze pozorovat různé barevné odchylky, které bývají podmíněny geneticky jako mutace:
albinismus – absence kožního barviva, oči jsou červené jak prosvítají krevní vlásečnice albinoidismus – absence kožního barviva, ale oči jsou černé xantoforismus – kůže obsahuje jen žluté barvivo a oči jsou černé erytrismus – kůže obsahuje pouze červené barvivo, často se vyskytuje u kaprů KOI a karasů melanismus – nadměrné množství černého barviva alampie – chybějí iridocyty a zbarvení ryb je mdlé a matné
Použitá literatura:
K. Dubský, J. Kouřil, V. Šrámek - Obecné rybářství (Informatorium, Praha 2003)
J. Hofmann, J. Novák - Akvaristika (X Egem Nova, Praha 1996)
T. Chuda, J. Havránek – Klenot jihovýchodní Asie (ATF, 2006)
L. Hanel – Akvaristika, Biologie a chov vodních živočichů, I. Obecná část (Karolinum, Praha 2002)