Zbarvení ryb

Většina ryb, ať už našich sladkovodních nebo i mnoho ryb mořských, zvláště pak predátorů, používá maskovací zbarvení, které jim umožňuje splynout s prostředím, ve kterém žijí a stávají se tak nenápadnými. Obecně platí, že tmavý hřbet umožňuje rybě splývat s pozadím při pohledu shora a světlé až stříbřité břicho splývá při pohledu ode dna s vodní hladinou, která se jeví jako zrcadlo.

Méně často se můžeme setkat s dalšími typy zbarvení např. plakátovým zbarvením, které nemá maskovací funkci, ale naopak činí jejich nositele velmi nápadnými. Řada druhů ryb s plakátovým zbarvením je nespolečenská a velmi agresivní. Další význam tohoto zbarvení může být i ochrana před mezidruhovým křížením. Plakátové zbarvení najdeme zpravidla u korálových ryb.

Hejnové zbarvení bývá sice výrazné, ale jednoduché, aby umožnilo rybám snadno se vyhledat a udržet v hejnu. Všichni jistě známe např. neonky. A nesmíme zapomenout ani na výstražné zbarvení, které je v rybí říši spíše výjimečné. Používají je např. některé rody z čeledi ropušnicovitých.

Zvlášť při pohledu na barevné korálové rybky by se člověku nechtělo ani věřit, že za tu krásu mohou všeho všudy čtyři druhy pigmentových buněk:

melanofory – obsahují černý, hnědý, modročerný nebo modrý pigment melanin
erytrofory – obsahují červené lipochromy
xantofory – obsahují žluté nebo oranžové lipochromy
guanofory (iridocyty) – obsahují guanin (C2H5H2O), který je produktem metabolismu a dodává rybám stříbřitý lesk

Kombinací těchto barviv společně s rozkladem světla v guanidových vrstvičkách je dosaženo celé barevné škály.

Zbarvení ryb může být a často bývá ovlivněno mnoha dalšími faktory, např. fyziologickým stavem, stářím, změnou prostředí či světelných podmínek, stresem (tzv. úlekové zbarvení). U některých druhů ryb existuje výrazný rozdíl mezi denním a nočním zbarvením či mezi zbarvením samce a samice (hlavně pak v době tření či péče o potomstvo).

U některých jedinců, bez ohledu na druh, lze pozorovat různé barevné odchylky, které bývají podmíněny geneticky jako mutace:

albinismus – absence kožního barviva, oči jsou červené jak prosvítají krevní vlásečnice
albinoidismus – absence kožního barviva, ale oči jsou černé
xantoforismus – kůže obsahuje jen žluté barvivo a oči jsou černé
erytrismus – kůže obsahuje pouze červené barvivo, často se vyskytuje u kaprů KOI a karasů
melanismus – nadměrné množství černého barviva
alampie – chybějí iridocyty a zbarvení ryb je mdlé a matné

Použitá literatura:

K. Dubský, J. Kouřil, V. Šrámek - Obecné rybářství (Informatorium, Praha 2003)

J. Hofmann, J. Novák - Akvaristika (X Egem Nova, Praha 1996)

T. Chuda, J. Havránek – Klenot jihovýchodní Asie (ATF, 2006)

L. Hanel – Akvaristika, Biologie a chov vodních živočichů, I. Obecná část (Karolinum, Praha 2002)