V nedávno uvedeném článku o osvětlovacích krytech jsem se s vámi podělil o svou zkušenost s výrobou krytu pro má dvě miniakvária (ČLÁNEK: Musí být osvětlovací kryt akvária dřevěný či plastový?). V článku o topných kabelech, který byl zveřejněn v bulletinu č. 3, Klubu akva.sk, jsem popsal, jakým způsobem jsem pro má dvě miniakvária vyráběl topení (http://www.klub.akva.sk/... Aby tyto dva technické články nezůstaly osamoceny, rozhodl jsem se napsat text třetí, tyto dva články zacelující. Přiblížím vám v něm způsob, jak jsem druhé miniakvárium založil a jak se mu po nějaké době provozu daří.

Ve dvou zmiňovaných článcích jsme se seznámili s atypickými technickými prvky akvária – vytápěním topným kabelem a odklápěcím nerezovým krytem osvětlení.

Počátky a rozhodování

Počátek úvah o novém miniakváriu lze datovat do času před akvaristickou výstavou v Rychnově 2006. Tam jsem zakoupil jeden košík rostliny Hemianthus callitrichoides, kterou jsem do miniakvária plánoval, ale nemohl ji dlouho nikde sehnat. To byl první impuls, po kterém jsem byl nucen začít rychle jednat. Potřeboval jsem mít akvárium technicky pro výsadbu rostliny připraveno.

Vlastní založení akvária jsem se snažil načasovat tak, aby bylo vše hned od začátku stoprocentně funkční. Košík s rostlinou jsem zatím provizorně zavěsil do velkého akvária pomocí silonu a magnetické stěrky na řasy. Pár dnů na to jsem dokoupil další dva košíky stejného druhu přímo v Brně. Jak se později ukázalo, stačil by košík jeden, protože rostlina za dobu, kdy visela ve velkém akváriu zdvojnásobila svůj objem.

Technické řešení

Po zakoupení vlastního akvária jsem nainstaloval topný kabel (stejně jako u prvního miniakvária). Je přichycen ke sklu akvária silikonem a v rohu vyveden mimo nádrž. Kabel je v rohu překryt vlepenou černou plastovou destičkou tak, aby byl při čelním pohledu co nejméně vidět.


Dalším instalovaným technickým prvkem v miniakváriu byl difuzér na dávkování CO2, který jsem zhotovil z lipového dřívka, hadičky a nerezové trubičky, kterou jsem ohnul do patřičného tvaru. Ohyby nejsou dokonalé, což nepovažuji za chybu, jelikož trubka není vidět a plyn propouští dostatečně.


Nerezovou trubičku jsem obdobně jako topný kabel vlepil do zadního rohu akvária a zakryl stejnou černou plastovou destičkou, která je v rohu taktéž přilepena silikonem. U všech mých nádrží se snažím, aby technické prvky akvária byly co nejméně vidět, proto jsem zvolil právě toto řešení přívodu CO2 do akvária.


Z celého difuzoru je v akváriu vidět pouze konec o délce cca 5 mm. Zbytek je uložen v substrátu a hlavní část je skryta za plastovou destičkou v rohu akvária. Potom, až se rozrostou rostliny, bude z difuzéru vidět ještě méně, na svoji přítomnost bude upozorňovat jen stoupajícím proudem jemných bublinek CO2. Nevýhodou použitého materiálu difuzéru - lipového dřívka je to, že časem uhnije a bude se muset vyměnit. Tím pádem budu muset okolí difuzoru poněkud zlikvidovat, aby byla výměna hadičky s dřívkem možná.

Po instalaci kabelu a difuzéru jsem zadní stěnu polepil černou folií, stejně tak jsem polepil i přední stěnu v horní části páskem o šířce 1,5 cm, aby nebyla vidět hranice hladiny.


Folii je nejlepší řezat skalpelem nebo ostrým nožem na dřevěné podložce, podél ocelového pravítka. Řez je pak čistý a rovný. V případě, že se nám nalepení nepovedlo a někde něco přečnívá, zařízneme přečnívající folii ostrým nožem přímo na akváriu podél jeho hran.

Zařezávat je potřeba pod vhodným úhlem, abychom nepoškodili folii, sklo nebo svoje ruce. Případné bubliny pod folií se časem ztratí. Pro její lepení na sklo je možné sklo akvária potřít jarovou vodou, která manipulaci s folií usnadní. Jar vytlačíme třeba hranou pravítka, přejížděním po folii směrem od středu k hraně. Vzniklé bílé mapy zmizí po vyschnutí jarové vody.

Akvárium bylo připravené, ale stále mi chyběl osvětlovací kryt, jehož výroba se trochu protáhla. Se založením akvária jsem tedy ještě pár dní počkal, až budu mít připravené vše.

Substrát a kameny

V mezičase jsem objednal substrát a nasbíral kameny. Zvolil jsem břidlicové, které jsem našel na navážce nedaleko Brna. Pro substrát jsem se rozhodl již dávno předtím, než jsem v internetovém obchodu kupoval Akadamu pro mé první miniakvárium. Zvolil jsem černý lávový písek Fujizuna ze stejného internetového obchodu (http://sumiko.cz/).


Jelikož jsem substrát neznal, nechal jsem ho pár dní louhovat v destilované vodě a prováděl testy. Jevil se jako stabilní, neuvolňoval žádné prvky či sloučeniny měřitelné akvaristickými testy. Samozřejmě, stejně jako jiné substráty i tento obsahuje prachové částice a před instalací do akvária je potřeba jej pořádně propláchnout.