Určitě to znáte. Uzavřený horní kryt nádrže osázený osvětlovacími tělesy, která generují značné množství tepla. Ztrátové teplo ve svém důsledku, pokud nepřijmeme účinná opatření, ohřívá obvykle nežádoucím způsobem vodu v nádrži. Zkusme si v tomto článku shrnout, jak můžeme tento jev zmírnit, nebo ho zcela eliminovat!

Popsaná skutečnost je kritická prakticky u všech typů tropických akvárií. Jak u malých nádrží, tak u rostlinných akvárií většího objemu, mořské biotopy nevyjímaje. Chceme-li například dosáhnout relativního výkonu 0,5 W na litr vody, tedy světelných podmínek odpovídajících rostlinám se středními nároky na světlo (alespoň dle obvyklých a osvědčných doporučení), tak se u nádrže s 500 litry dostaneme k úctyhodnému příkonu 250 W v zářivkách!

V závislosti na konkrétních podmínkách řešení odvodu tepla (ventilace) z prostoru horního krytu nádrže a na teplotě okolního prostředí může ztrátové teplo od světelného zdroje zvýšit teplotu v nádrži až o několik stupňů (v praxi často 2 až 8°C). Vyšší teplota v nádrži než 28°C obvykle dlouhodobě neprospívá ani rybám, ani rostlinám (pochopitelně, existují výjimky, kdy je tato teplota žádoucí – například u terčovců). Biologicko-chemické procesy při vyšší teplotě probíhají intenzivněji, je tedy pak mnohem náročnější udržet v nádrži biologickou rovnováhu. Pro mořská akvária je teplota 30°C již nepřijatelná a pro většinu jejich obyvatel dokonce smrtelná.

Výběr světla z pohledu nežádoucího ohřevu vody

Jedním ze základních parametrů, určujících účinnost světelného zdroje, je tzv. světelná účinnost, která se udává v lumenech na watt [lm/W]. Jinými slovy udává, kolik světelného toku vyzáří daný zdroj na jeden watt vstupní elektrické energie.

Teoretické maximum se stoprocentní světelnou účinností je 683 lm/W, tj. veškerá elektrická energie příkonu světelné jednotky je proměněna ve světlo. Čím větší je tedy světelná účinnost, tím více světla získáme z jednoho wattu dodané elektrické energie.

Základní přehled různých zdrojů světla podle jejich světelné účinnosti je uveden v následující tabulce, včetně nového, perspektivního zdroje LED (Light Emitting Diod, což je známá světelná dioda uzpůsobená k intenzivnímu svícení), jež v několika mála letech může způsobit revoluci v osvětlovací technice:

Teoreticky bychom pro akvária, kde potřebujeme velkou světelnou intenzitu, měli vybírat světelné zdroje s co největší světelnou účinností a s co nejvyšší relativní světelnou účinností (tyto zdroje jsou zároveň i ekonomicky nejhospodárnější).

Otázkou je, zda opravdu potřebujeme nádrže tak intenzivně osvětlovat, zda je technicky (včetně bezpečnosti!) i finančně vhodné provozovat právě vybraný typ světelného zdroje. A v neposlední řadě je zde právě ona palčivá otázka, do jaké míry vybraný světelný zdroj a jeho zabudování do celkového technicko-architektonického konceptu nádrže mají vliv na teplotní podmínky v nádrži. Ať už z dlouhodobého pohledu průměrné roční teploty, nebo z pohledu několika mála dní, týdnů či měsíců, kdy letní vedra drasticky mění okolní podmínky a mají přímý, krátkodobý dopad na teplotní poměry v nádrži. V tomto období může vzrůst teplota v nádrži i na 34 a více stupňů.

Na světelný zdroj obecně (tedy i pro akvária) musíme proto nahlížet i jako na zdroj tepelný.

Pokud je horní kryt nádrže uzavřený a nemá dostatečně výkonnou ventilaci, která by teplo odváděla pryč, teplem světelného zdroje se ohřívá horní vrstva vody v nádrži. Ta díky cirkulaci (většina nádrží má u hladiny výtok z vnitřního nebo vnějšího filtru) postupně rovnoměrně ohřívá celý vodní objem.

Ohřev vody v nádrži ztrátovým teplem ze světelného zdroje má pozitivní i negativní dopad. Pokud teplota v místnosti s akváriem je nižší než požadovaná teplota vody, můžeme teplo světelného zdroje použít pro běžný ohřev vody v nádrži. Takovýto ohřev je svým způsobem přirozený, protože v noci dochází k poklesu teploty o několik stupňů. Tepelný rozdíl mezi dnem i nocí může být v přírodě řádově i několik stupňů.

Tato skutečnost ale nemusí platit u velkých nádrží (v řádu stovek litrů vody), protože vodní masa má obrovskou tepelnou inercii (setrvačnost), takže nemusí tak rychle vychladnout jako malá nádrž, takže voda si po určitém čase drží stejnou teplotu ve dne i v noci.

Je-li ovšem pokojová teplota na úrovni požadované teploty vody (což například v panelových bytech obvykle bývá), nedostatečně řešený odvod tepla od světelného zdroje může zvyšovat teplotu v akváriu nad požadovanou hranici. To je případ právě teplých jarních či letních měsíců.